Oxyporus rufus - drabčík houbový. Brouci

Drabčík houbový, brouk vázaný na plodnice hub

Drabčík houbový (Oxyporus rufus) je opravdu podivný brouk. Vzrůstem neveliký, ale pro své ohnivé a lesklé zbarvení je drabčík houbový, dorůstající jen 8 až 11 mm, v přírodě vskutku nepřehlédnutelný. U nás je při zběžném pohledu zaměnitelný jen s drabčíkem druhu Oxyporus maxillosus.

Drabčík houbový je jedním ze dvou zástupců podčeledi Oxyporinae. Tato monogenerická podčeleď zahrnuje asi 100 druhů rodu Oxyporus. Pro brouky jsou typická tykadla, jejichž šest posledních segmentů vytváří podlouhlý kyj, dlouhá a ostrá kusadla posazená na robustní hlavě s velkýma, vypouklýma očima. Tato podčeleď náleží do čeledi drabčíkovití (Staphylinidae), která zahrnuje na 1 000 druhů brouků. Převážně ve střední a jižní Evropě.

Oxyporus rufus patří k nejrozšířenějším druhům drabčíků v našich končinách. Lokálně může být velice hojný. Od nížin až po střední horské polohy. Areál rozšíření zahrnuje nejen Evropu, ale i velkou část Asie až po Dálný Východ. Nejčastěji jej spatříme v otevřených listnatých a smíšených lesích, ve kterých je vázán na plodnice, především lupenitých, hub. Na rozdíl od podobného druhu Oxyporus maxillosus, který dává přednost rourkovitým houbám.

Drabčík houbový je polyfágní, larvy jsou však vázány na mnohem užší počet druhů hub. Živí se, vedle mycelia, rovněž larvami much, které se v hostitelské houbě množí a způsobuji onu, houbaři neoblíbenou, červivost hub. Jejich životní cyklus je velice rychlý. Od vajíčka po dospělce trvá vývoj maximálně tři týdny. To je dáno krátkou dobou, po kterou je hostitelská houba k dispozici. Jen v nejsevernějších oblastech výskytu mohou larvy přezimovat a vývoj dokončit v následujícím roce. Dospělci se živí hmyzem, přilepšit si ale mohou i plodnicemi hub.

Tito brouci, přestože na první pohled vypadají nemotorně, jsou velice pohybliví a také dobří letci. Přestože má krovky zkrácené, obvykle se pod nimi nacházejí složená blanitá křídla, která jim umožňují rychlý let a mimořádně dobré manévrování. Přední křídla jsou krátká, zadní křídla naopak zvětšená. V naší přírodě je můžeme zastihnout od května do září. Dospělci mohou přezimovat.