Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 19.11.2023
Treking > Příroda > Vliv koncentrace CO2 na rychlost růstu a vývoj zelených rostlin

Vliv koncentrace CO2 na rychlost růstu a vývoj zelených rostlin

S růstem hladiny sodovkového plynu (CO2) došlo k ozelenění Země

29.1.2023 | Otakar Brandos

Od kambria, doby někdy před 550 milióny lety, kdy se v sedimentárním "záznamu" geologické historie Země objevily hojné fosilie, byla koncentrace CO2 v zemské atmosféře nikoliv stovky ppm jako je tomu dnes, nýbrž tisíce ppm (částic na milion). Tomuto tématu jsem však již věnoval jiný, starší článek. Poslední asi dva milióny let je koncentrace atmosférického sodovkového plynu, ve srovnání s předchozí dlouhou geologickou minulostí Země, nízká a pozemská flóra je v neustálém stresu.

Sopky

Všechny zelené rostliny potřebují ke svému zdárnému růstu atmosférický oxid uhličitý. Řada studií a experimentů prokázaly, že rostliny rostou rychleji při vyšších koncentracích CO2. Naopak při koncentracích CO2 na hladině okolo 150 ppm a nižších rostliny hynou, dochází ke kolapsu fotosyntézy. Rychlost růstu rostlin (při zachování ostatních podmínek jako je teplota, vlhkost atd.) je úměrná koncentraci oxidu uhličitého a změna rychlosti růstu odpovídá (přibližně) druhé odmocnině poměru koncentrace plynu.

Za posledních 100 let došlo ke zvýšení koncentrace CO2 z 300 ppm na zhruba 400 ppm. Změna rychlosti růstu rostlin by tedy měla být dána faktorem √ (4/3) = 1,15, tedy +15 %. Že ke změně rychlosti růstu rostlin a k celkovému ozelenění planety Země skutečně došlo dokazují pozorování ze satelitů. Během kosmické éry, kdy koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře stoupla z počátečních 340 ppm na 400 ppm (přesněji 415 ppm), skutečně došlo k výraznému zezelenání naší modré planety.

Asi jen málo lidí si uvědomuje, že za svou existenci vděčíme zeleným rostlinám, které za pomoci slunečního záření (fotosyntézy) přeměňují molekuly oxidu uhličitého (CO2) a vody (H2O) na sacharidy. Suchozemské rostliny získávají vodu, dusík, draslík, fosfor, hořčík a další potřebné živiny z půdy. Daří se jim v půdách bohatých na živiny a dostatečně vlhkých. Uhlík, který patří také mezi důležité živiny, získávají zelené rostliny ze vzduchu. A daří se jim lépe ve vzduchu, který je bohatší právě na oxid uhličitý…

Velice zajímavé je zjištění badatelů, že koncentrace sodovkového plynu rovněž ovlivňuje odolnost rostlin vůči suchu. Čím vyšší je koncentrace oxidu uhličitého, tím větší je odolnost rostlin vůči suchu, resp. tím nižší mají rostliny spotřebu vody. Během dlouhé evoluce se vyvinula řada zpětnovazebních mechanismů mezi rostlinami, půdou a atmosférou.

Planety

Jedním z těchto mechanismů je schopnost rostlin vysazovat listy s menším množstvím průduchů, pokud je vysoká koncentrace sodovkového plynu, a naopak vyšší množství průduchů (stomat), pokud je atmosféra chudá na oxid uhličitý. No a?, řeknete si. No a? Pokud mají listy rostliny méně průduchů (stomata), ztrácí rostlina méně vody a tudíž spotřeba vody rostlinou je nižší. Rostlina je tak mnohem odolnější vůči suchu.

Ale nejen to. Dnes rostliny (podle druhu) spotřebují okolo 100 a více mililitrů, tedy deci vody na syntézu jednoho gramu sacharidů. Při dalším zvyšování koncentrace CO2 by spotřeba vody klesala a rostly by výnosy zemědělských plodin. Jinými slovy, vyšší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře prospívá životu na Zemi.

V dlouhé geologické minulosti Země byla koncentrace sodovkového plynu v atmosféře mnohem vyšší, než je tomu dnes. Pouze asi poslední dva milióny let hrozilo zeleným rostlinám vyhladovění, kdy se na vrcholu dob ledových koncentrace sodovkového plynu v atmosféře povážlivě přiblížila oné kritické hranici 150 ppm CO2 (někteří autoři tuto mez kladou k hodnotám okolo 170 ppm). Tehdy byla většina atmosférického oxidu uhličitého vázána v chladných vodách oceánů. A že se rostlinám v atmosféře s vyššími koncentracemi sodovkového plynu skutečně daří, dokládají i nálezy v starých sedimentárních záznamech - například přesličky s plavuněmi a kapradinami, které dnes těžíme v podobě uhlí, dorůstaly výšky až 130 metrů. O tom se dnešním stromům opravdu nezdá. A pro úplnost podotýkám - gravitační konstanta ani gravitační zrychlení na Zemi se za posledních 500 miliónů let nezměnily…

Zastánci uhlíkové hypotézu budou jistě namítat, že koncentrace sodovkového plynu má na svědomí globální oteplování a že stačí, když se oteplí ještě o dva stupně a shoříme. Proč jsme tedy neshořeli, když v období antického klimatického optima bylo u nás o dva až tři stupně tepleji než je tomu dnes (dokládají to pylové záznamy v sedimentech, rašelinách Krušných hor aj.), proč jsme neshořeli ve starších geologických obdobích, kdy bylo rovněž mnohem tepleji.

Proti této uhlíkové hypotéze je potřeba opakovaně stavět fakt a neustále jej připomínat, že skleníkovým plynům, skleníkovému efektu jako takovému vděčíme za to, že je planeta Země vůbec obyvatelná. Kdyby skleníkový efekt neexistoval, pak by průměrná teplota Země byla -15 °C a nikoliv dnešních +15 °C. Na tomto skleníkovém efektu se z 95 % podílí vodní pára, z 3,2 % oxid uhličitý a zbylých 1,8 % připadá na metan a další plyny.

Zastánci uhlíkové hypotézy a zeleného údělu nejsou schopni vysvětlit, proč Zemi postihlo globální zalednění v dobách, kdy koncentrace sodovkového plynu byla v atmosféře mnohonásobně vyšší než dnes. Proč je rudá planeta Mars zmrzlá, přestože je v jeho asi 100× řidší atmosféře koncentrace oxidu uhličitého přes 95 %. Proč složením téměř táže atmosféra Venuše (96 % CO2) jako je tomu u Marsu, ale 100× hustší než v případě Země (0,04 % CO2) je naopak velice horká a na povrchu této planety panují teploty okolo 450 °C. Množství sodovkového plynu na Marsu je tedy řádově vyšší, než je tomu na Zemi…

Aby bylo srovnání úplné, je potřeba porovnat také množství energie, která dopadá na metr čtvereční horních vrstev atmosfér jednotlivých planet (při kolmém dopadu), tedy tzv. solární konstantu. U Venuše činí 2 610 W/m2, u Země 1 367 W/m2 a v případě Marsu je to 590 W/m2. Mars tak na jednotku plochy dostává o 60 % méně energie než Země a ta o 90 % méně než Venuše. Pomiňme nyní rychlosti rotace (u Venuše 243 dní), která má určitý vliv na míru ohřevu povrchu (atmosfér) planet. Kdyby měla platit uhlíková hypotéza, musely by být výsledné průměrné teploty na površích tří zmíněných terestrických planet jiné, než ty naměřené!

Doporučené zdroje

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
The best scholars nejsou nejlepší... (Honza, 28.02.2023, 10:43 )
Content permanently removed Oh no! Content permanently removed. Vlastně ano, asi se snaží být mezi "nejlepšími..."


Další články k tématu, může vás zajímat

Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar


Z posledních článků vybíráme

11.1.2023 / Otakar Brandos
Aktualita · XLII. setkání na vrcholech s Trekingem. Sraz na Bradle (600 m), Moravském Blaníku, v sobotu 22. dubna 2023

Poslední setkání (41.) na vrcholech proběhlo v sobotu 23. dubna 2022 na Slunečné (800 m), nejvyšší hoře Nízkého Jeseníku. Pro rok 2023 jsem vybral neméně zajímavý vrchol v sousedním pohoří, v poměrně málo známé …

10.1.2023 / Pavel Kučera
Aktualita · Šediváčkův long 2023, závod psích spřežení. V Orlických horách se bude konat již 26. ročník

Po hřebenech Orlických hor, údolími a i po zasněžených loukách se budou prohánět opět psí spřežení. Více jak 100 přihlášených závodníků tohoto etapového závodu bude soutěžit se svými čtyřnohými kamarády …

9.1.2023 / Otakar Brandos
Turistika · Silvestrovský výstup na nejbližší 3tisícovku. Povedená túra na Zwischenberg za našimi humny

Poslední den roku pravidelně vyrážíme na nějakou hezkou túru. Posledně (rok 2021) jsme byli na rozhledně Halaška a na zřícenině hradu Vildštejn v údolí Moravice, nyní máme namířeno na nejbližší třítisícovku. Počasí …

2.1.2023 / Otakar Brandos
Příroda · Ropucha obecná (Bufo bufo), žáby v Česku. Velice užitečná a mimořádně adaptibilní žába

Přestože je ropucha obecná (Bufo bufo) poměrně hojná žába, která se objevuje dokonce v intravilánech vesnic a měst, v přírodě ji potkáváme jen málokdy. To proto, že ropucha, která po většinu roku vede …

28.12.2022 / Otakar Brandos
Treky · Listopadové Kremnické vrchy a ospalí medvědi. Třídenní přechod v horách středního Slovenska aneb na Velkou Fatru jsme nedošli (2) | Fotogalerie k článku

Od Görgeyho tunelu pod sedlem Tunel (1 150 m) pokračujeme po lyžařské trase ke Skalce. Míjíme skály s tabulkami z roku 1899. Moc si ovšem nepočteme, protože texty jsou maďarsky. Slovensko té doby bylo součástí …

26.12.2022 / Otakar Brandos
Turistika · Silvestrovský Vildštejn a rozhledna Halaška, pohodová túra v samotném závěru roku

Poslední Silvestr jsme trávili, jak jinak, turisticky. Počasí bylo ucházející, sněhu poskrovnu, tak proč nevyrazit na nějakou kratší túru. A protože "teta s ujom" z Podkrkonoší byli na Silvestra v Rýmařově …

21.12.2022 / Otakar Brandos
Testy · Test Columbia Platinum Peak Hooded Jacket. Recenze bundy s technologií Omni-Heat Reflective™

Bunda Platinum Peak Hooded Jacket od firmy Columbia je další z novinek firmy před koncem tohoto roku. Provedením se hodně podobá bundě Titan Pass Infinity, kterou jsem recenzoval ani ne před rokem, přesto jde o …

21.12.2022 / Otakar Brandos
Treky · Hyrlata v polských Bieszczadech křížem krážem (2). Přes Hyrlatu a Balnicu do Osadného a přes Spišský hrad do Nízkých Tater | Fotogalerie k článku

Vstáváme do mrazivého rána. Chvílemi sice vykoukne sluníčko, ale vždy se rychle schová za mraky a cáry mlhy, které se líně převalují přes okolní zalesněné hřebeny. Na rozchození máme namířeno na jeden nejmenovaný …

19.12.2022 / Ondřej Havelka
Cestování · Marabut - zajímavá postava západoafrické kultury a náboženství

Marabut je v africkém (zejména súfijském) islámu náboženský vůdce, průvodce duchovním světem, někdy také učitel islámu, v určitých regionech severní a západní Afriky nahlížený jako svatý muž - v Senegalu a …

15.12.2022 / Otakar Brandos
Testy · Recenze obuvi Columbia Peakfreak II Outdry. Outdoor test voděodolných sportovní bot

Sportovní boty Columbia Peakfreak II Outdry jsou určeny pro rozmanité sportovní aktivity. Nejen pro různé outdoorové aktivity, ale i pro nenáročný běh a nebo lehkou turistiku. A nebo třeba jen pro procházky do parku či do …

14.12.2022 / Václav Vágenknecht
Treky · Kašperské hory aneb putování šumavským trojhradím. Pětidenní čundr přes Rabí, Kašperk a Velhartice (1)

Pětidenní čundr začínáme ve městě, které založili v roce 1279 a jež ve středověku proslulo chovem perlorodek; pokud někdo hádá, že se jedná o Horažďovice, může si připsat plusový bod. Z vlaku vysedáme v …

Velký Roudný Úplněk Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Nízké Tatry, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist