Čížek lesní (Carduelis spinus), slovensky stehlík čížavý, je
drobný zpěvný pták nápadného žlutozeleného zbarvení s výrazným žlutočerným ocasem,
dvěma příčnými žlutými pruhy na tmavých křídlech a podélně skvrnitým břichem. Sameček
čížka lesního má tmavě zbarvené temeno a celkově je pestřeji zbarven než samičky a nebo
mláďata.
Čížek lesní z čeledi pěnkavovití (Fringillidae)
dosahuje menšího vzrůstu než např. vrabec. Dosahuje velikosti jen okolo
11 až 12,5 cm a hmotnosti okolo 12 gramů. Má relativně malou hlavu a štíhlý, silně
zašpičatělý zobák. Ten mu slouží k vylupování semen, která tvoří podstatnou část jeho
jídelníčku. Zajímavé přitom je, že ačkoliv je to ptáček semenožravý, svá mláďata krmí
téměř výhradně hmyzem.
Přestože se s čížkem lesním nejčastěji setkáme v okolí potoků a řek, kde čile poskakuje
po olších a břízách, na kterých se samečci bojovně natřásají za vyluzování "cí-zí, cí-zí", jedná
se o druh, který žije a hnízdí v lesních oblastech. Především v pásmu podhorské a horské
smrčiny. Však si svá hnízda, spletená z trávy a mechu a vystlaná prachovým peřím a rostlinnou
vlnou, staví v hustém jehličí na konci některé z postranních větví vysoko v korunách smrků
a nebo sosen. I více než 20 metrů nad zemí.
Čížek lesní v našich končinách hnízdí dvakrát ročně. Poprvé v dubnu a květnu,
podruhé v červnu a červenci. Po námluvách, kdy sameček láká samičku zpěvem a akrobatickým
plachtěním, při němž má široce roztažený ocas a pomalu mává křídly, klade samička do hnízda
4 až 6 drobných zelenavých, slabě kropenatých vajíček. Na vejcích sedí pouze samička, na
krmení mláďat se pak podílejí oba rodiče.
Čížek lesní má skutečně široký areál výskytu. Osídlil prakticky celou mírnou a boreální
oblast Euroasijského kontinentu. Od Pyrenejského poloostrova až po Sachalin na Dálném Východě.
Druhá populace čížků se objevuje v Mongolsku a Číně. Druh je částečně tažný. Někteří jedinci
u nás zůstávají celoročně, většina však odlétá za teplem do Středomoří. Jejich místo ale
zaujímají severní populace ze Skandinávie, Pobaltí či Ruska.
Čížek lesní patří ke známým a oblíbeným druhům ptáků. Vždyť každý ptáčník míval
v klecích pár těchto neposedných ptáčků, kteří neztrácejí chuť ke zpěvu ani v zajetí.
Nakonec jméno ptáčka se promítlo jak do příjemní jako Čížek, tak do některých pomístních
názvů. A pojem čižba značil chytání drobných pěvců pro chov v klecích.
