Břečťan popínavý je divoce rostoucí a dlouhověká rostlina s hlubokým kořenovým systémem a dřevitým stonkem, která na zemi vytváří velice husté porosty. Díky přičepivým kořenům, který vyrůstají ze stonkových uzlin, však může, najde-li k tomu vhodnou oporu, růst směrem vzhůru. S oblibou tak šplhá po zídkách a nebo stromech. V řadě zemí je břečťan s oblibou využíván jako tepelná izolace a zároveň okrasa na fasádách domů.
Břečťan popínavý má lysé, kožovité, celokrajné listy tmavě zelené barvy s nápadnou světlejší kresbou v okolí žilek, na rubu je list světlejší. Přízemní laločnaté listy mají jiný tvar. Rostlina, která je typickou rostlinou lesního podrostu, nemá ráda přímé slunce, vyhovuje ji polostín a dostatečně humózní a vlhčí jílovité nebo kamenité půdy. Může dorůstat výšky okolo 15 až 20 metrů, za opravdu příznivých podmínek i více. Asi nejhojněji roste v lužních lesích, kde má ideální podmínky k růstu.
Břečťany kvetou v podzimních měsících, od září do října až listopadu, květy jsou zelené až žluté barvy. Plodem jsou malé, tmavě modré až černé bobule, které jsou oblíbenou potravou některých druhů ptáků. Pro ně jsou neškodné, ale pro člověka jsou tyto bobulky toxické. Mohou způsobit těžké průjmy a při požití většího množství i smrt.
Mírně jedovaté jsou i listy břečťanu, přesto je to sbíraná droga, která má v lidovém léčitelství mimořádně dlouhou tradici. Již od dob antiky. Droga obsahuje flavonoidy, saponiny, ale i vitamín A a E a má pozitivní vliv na dýchací soustavu, práci jater a močové ústrojí, má protizánětlivé a fungicidní účinky. Například pro staré Kelty byl břečťan znakem síly a nesmrtelnosti, neboť tato rostlina se může dožívat i 100 let.
