Stalo se globální oteplování předmětem obřího podvodu?

Globální oteplování způsobené (alespoň zčásti) člověkem, které je dnes neoddiskutovatelným faktem, je častým tématem diskusí, článků, knih. Globální oteplování je ale také nepředstavitelně lukrativním obchodem se strachem, kšeftem s tzv. emisními povolenkami. Je to taková dnešní obdoba středověkých odpustků. Prospívá toliko obchodníkům, příjemcům, ale (obojí) nic neřeší.

Musíme vrátit globální teplotu na úroveň předindustriální éry, burcují alarmisti financování miliardáři, kterým obchodování s emisními povolenkami přináší doslova pohádkové zisky. Nebudeme rodit děti, prohlašuje německá feministka V. B. Děti zanechávají obrovskou uhlíkovou stopu! Úhlavním nepřítelem je uhlík! CO₂, oxid uhličitý v atmosféře! Opravdu?

Před průmyslovou revolucí, tedy někdy na počátku 18. století, byla koncentrace CO₂ v atmosféře asi 280 ppm. To vědci zjistili např. z analýzy bublinek vzduchu uzavřených v grónském ledu. V roce 1980 byla koncentrace CO₂ okolo 330 až 340 ppm. A dnes dosahuje koncentrace oxidu uhličitého již něco přes 400 ppm. V době někdy před 12 až 14 000 lety byla koncentrace CO₂ v atmosféře dokonce jen okolo 180 ppm.

Jenže. Jenže před 14 000 lety právě vrcholila v Evropě (v Severní Americe i Asii, stejně jako v Jižní Americe, na jihu Afriky i Austrálie) poslední doba ledová, tzv. viselský glaciál (pro sever Evropy). Severní Evropa, ale i sever dnešního Německa, Polska a Ukrajiny i Ruska, stejně jako celá Severní Amerika a Grónsko, byly sevřeny mohutným příkrovem kontinentálního ledu, jenž dosahoval tloušťky přes dva kilometry! Čelo kontinentálního ledovce se zarazilo až o pohraniční hory dnešní České republiky. Na našem území tehdy vládla bezlesá a chladná sprašová tundra. Průměrné roční teploty byly na našem území asi o 16 °C nižší než dnes. Opravdu bychom takovouto krajinu a klima chtěli?… Já tedy ne.

Oxid uhličitý není až takový nepřítel, za jaký jej bojovníci proti globálnímu oteplování považují. Naopak jeho přítomnost v atmosféře je žádoucí, nezbytná pro uchování skleníkového efektu (některé studie uvádějí, že při koncentraci CO₂ pod 150 ppm by se skleníkový efekt mohl zhroutit a že asi 180 ppm je nezbytných k udržení procesu fotosyntézy) i k růstu rostlin a mořského planktonu. V geologických obdobích bouřlivého růstu rostlinstva dosahovala koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře okolo 1 200 až 1 600 ppm. A život nezanikl, právě naopak - bouřlivě se rozvíjel.

Jistě, růst koncentrace skleníkových plynů má za následek vzrůst globálních teplot, tání horských i kontinentálních ledovců a zvyšování hladiny světového oceánu. To nelibě nesou např. provozovatelé alpských lyžařských středisek, obyvatelé některých tichomořských ostrovů (z jejich úhlu pohledu zcela oprávněně) či pobřežních oblastí. Například v Bangladéši. Jenže kolísání hladiny světového oceánu je zcela přirozený a periodicky se opakující jev.

Zatímco v poslední době ledové byla hladina oceánu asi o 125 metrů níže než dnes, což zásadně změnilo obrysy kontinentů a umožnilo migraci lidí i zvířat do nových oblastí a na (dnes) ostrovy, v teplém období před asi 7 000 lety byly teploty u nás o několik stupňů vyšší než dnes a hladina světového oceánu byla výše. Patrně o nějaký ten metřík. Možná že právě z tohoto období pocházejí legendy a potopě světa a Noemově arše (kdyby roztál všechen led, který se dnes na Zemi nachází, zvedla by se hladina moří maximálně o 70 metrů).

Toto teplé období vrcholilo někdy okolo roku 1 000 našeho letopočtu, kdy se v např. Grónsku usadili Vikingové a zemi nazvali Gronland - Zelená země. Vybudovali zde osady, pěstovali obilí. Jejich osady však asi po 200 letech zanikají. Vymírají. V přímé souvislosti se změnou klimatu, ochlazením, které přetrvalo až do 18. století.

K velkým poklesům teplot v Evropě dochází již po roce 1310. Za počátek tzv. malé doby ledové lze považovat roky 1315 - 1322, kdy byla velice chladná a deštivá jara i léta s následnými neúrodami. To mělo za následek hladomory a epidemie. A války a značný pokles evropské populace. Obzvláště kruté zimy panovaly v 15. až 17. století, kdy se výrazně ochladilo na celá desetiletí. Zvětšovaly se horské ledovce i ledovce v Grónsku. Dokonce zamrzalo Baltské moře a podle dobových kronik zamrzala i Calaiská úžina oddělující Anglii a Francii…

Zatímco bychom se měli připravovat na teplejší roky a snažit se zdržovat vodu v krajině, brojíme proti oxidu uhličitému a přihráváme obrovské zisky nejbohatším korporacím a dále napřimujeme toky a pokračujeme v melioracích. Bodejť pak nemá být u nás sucho, jako je tomu např. již dnes na jižní Moravě či v jižních a středních Čechách. Měli bychom se začít připravovat na vlny klimatických uprchlíků (jako tomu nastalo ještě před válkou v Sýrii), na řešení migrace z území ohrožených záplavou. Místo toho ale kšeftujeme s odpustky - emisními povolenkami…

Na boj proti globálnímu oteplování chtějí vlády západního světa vynakládat obrovské prostředky. V plánu je věnovat na "boj proti klimatu" 1,545 bilionu dolarů ročně! Obrovské sumy plynoucí do kapes úzkého okruhu příjemců. Za ně přece stojí bojovat. I za cenu šíření nepodložených informací. Tedy dezinformací, lží. Na zvyšování globální teploty totiž mají vliv vedle skleníkových plynů změny termohalinního proudění, Milankovičovy cykly, změny aktivity (výkonu) Slunce a další faktory, které neustále se opakující "klimatologické" konference vůbec neberou v potaz!

Měli bychom se spíše bát návratu doby ledové, než globálního oteplování. Vždyť před 21 000 lety led pokrýval, podíváme-li se na Severní Ameriku, nejen Hudsonovu zátoku, ale i oblast dnešního New Yorku a Cincinnati. V Evropě se souvislé ledové pole táhlo od Británie až po Jižní Ural.

Na jižní polokouli pokrýval led celou Patagonii, jižní Afriku, jižní Austrálii i Nový Zéland. Naše i severské krajiny začínaly po odlednění vlastně z bodu nula a dnešní vegetační kryt je opravdu velice mladého data.

Naopak drobné zvýšení produkce oxidu uhličité před asi 8 000 lety v důsledku rozvoje zemědělství a citelnější zvýšení produkce oxidu uhličitého v době industriální může pomoci zřejmě (podle některých studií) spolu s dalšími faktory oddálit nástup další doby ledové až o půl miliónů roků. Což je, podle mého soukromého soudu, docela fajn. Jinak jsme (možná) dnes mohli mít zcela opačné problémy - co si počít s nezadržitelně postupující masou ledu a další dobou ledovou…

Proti hypotézám dnešních klimatických alarmistů stojí i řada vědeckých studií. Podle jedné z nich neexistuje v období pleistocénu a holocénu jediný případ, kdy byla teplá perioda (oscilace) způsobena zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře. Naopak jsou zdokumentovány klimatické změny, které probíhají proti púsobení skleníkového efektu. Byly zjištěny stovky let trvající teplotní oscilace, kdy teploty byly výrazně vyšší než dnes, avšak koncentrace oxidu uhličitého nestoupla nad 300 ppm! To vede k závěrům, že za změnami globálních teplot stojí jiné faktory než (pouze) skleníkový efekt.

Kdyby byly takto zbytečně vynaložené finanční prostředky využity k boji s chudobou, v boji s obrovským populačním růstem v rozvojových zemích, v boji proti znečišťování přírody, v boji proti kácení pralesů, drancování moří a vůbec všech zdrojů na Zemi, bylo by to fajn. Kdyby bylo peněz využito k ekologickému zemědělství, které by neničilo půdu a nepoškozovalo celou biosféru a v zemědělské produkci používané chemikálie neničily naše zdraví, bylo by to ještě lépe. Takto ale nad zítřejšími plánovanými protesty "proti klimatu" a nestoudným kšeftování s emisními povolenkami (bezostyšným okrádáním nás všech) mohu jen nevěřícně kroutit hlavou…

Další zajímavé články k tématu, externí zdroje

• KATOWICE COP24: Architektura globální loupeže
• Ice ages have been linked to the Earth's wobbly orbit-but when is the next one?
• Výzkum změny klimatu - Sucho
• Zastaví lidstvo nadcházející dobu ledovou?
• Jsou příčinou ledových epoch Země tektonické srážky v tropech?
• Klima v holocénu proti skleníkové hypotéze
• Dialog mezi mořem a větrem
• Fyzikální vlastnosti mořské vody