Bez červený je hustý a poměrně nízký keř s mohutným kořenovým systémem dorůstající výšky jen okolo 1 až 3 metrů, za ideálních podmínek až okolo čtyř metrů. Má přímé až obloukovité větve se světle hnědou, hnědou až šedohnědou borkou s lenticelami, černě zbarvenými bradavicovými výrůstky. Dřeň má skořicovou až skořicově hnědou barvu, což jej odlišuje od bezu černého. Jeho dřeň (duše) má totiž barvu zářivě bělavou.
Vstřícné, lichozpeřené listy mají velice dlouhé, široce vejčité čepele, na líci lysé a na rubu vlnaté. Jejich délka se pohybuje v rozmezí 10 až 25 cm. Jednotlivé lístky jsou eliptické až podlouhle vejčité, po okrajích pilovitě zubaté, na vrchu zřetelně zašpičatělé. Listy jsou jedovaté, poměrně vysokým obsahem jedovatých lectinů se chrání před hmyzem.
Mnohokvěté vrcholičnatě latovité květenství nese velké množství malých květů. Má krátce trubkový kalich, kolovitá koruna je žlutavě zelená až zelenkavá. Podle barvy a tvaru květenství můžeme v době květu snadno odlišit bez červený od bezu černého, jenž má květenství chocholičnaté a květy bílé a silně aromatické, zatímco květy bezu červeného mají trochu nelibou moučnou vůni.
Bez červený kvete od dubna do května / června, rozkvétá ještě před vyrašením listů. Plodem, resp. plodenstvím jsou peckovičky zářivě červené barvy. Jednotlivé drobné plody obsahují zploštělé pecičky, které obsahují amygdalin, který je pro člověka jedovatý. Proto je potřeba při případném využití plodů bezu červeného pecičky odstranit. Plody obsahují velké množství vitamínů, především C a B1, pektiny, karoten a další látky s antibakteriálními účinky. V lidovém léčitelství se plody považují za pročišťující prostředek.
Bez červený dává přednost kyselým až neutrálním vlhčím a dostatečně humózním půdám, ve vyšších polohách se spokojí i s kamenitými půdami. Má rád slunné polohy, dobře snáší ale i stinnější stanoviště. Nejčastěji jej tak nalezneme v remízcích, podél lesních okrajů, na křovinatých stráních, ale i na lesních pasekách, na skalách a dalších lokalitách. Objevuje se od pahorkatin až po horské polohy, přednost dává spíše vyšším polohám.
