Flóra: Bez černý (Sambucus nigra), keře Česka

Černý bez je u nás široce využíván v lidovém léčitelství. Keř bezu černého dorůstá výšky 3 až 7 metrů, za ideálních podmínek až okolo 10 metrů. V českých zemích nese řadu lidových pojmenování, například chebzí či pukač, jeho černé plody jsou nazývány jako bezinky, chebzinky, kozinky aj.

Listy bezu černého jsou lichozpeřené, vstřícné, jednotlivé lístky jsou 5 až 10 cm dlouhé, podlouhle vejčité, na okrajích zřetelně pilovité. I podle nich rozeznáme v době květu bez černý od bezu hroznatého (možná záměna), jehož listy nejsou pilovité po celé délce. Květy mají tvar bohatě větvené, plošně rozložené vrcholičnaté laty, jsou krémově bílé až mírně nažloutlé s výraznou omamnou vůní. Keř rozkvétá od května do června / července v závislosti na expozici a nadmořské výšce. Plody v podobě malé černé peckovice dozrávají v srpnu nebo září.

Odřízneme-li z bezového keře větev, uvidíme uvnitř čistě bílou dřeň, tzv. bezovou duši. Borka mladých větviček je nazelenalá, bradavičnatá se silným aróma (řadě lidí nepříjemným), u starých větví je borka tmavá vertikálně rozpraskaná a poměrně měkká, korkovitá.

Bez černý dává přednost polostinným místům podél lesních cest, na okrajích lesů a remízků, na lesních mýtinách i na mezích, objevuje se ale i na zahradách a dalších vhodných lokalitách. Od nížin až po pahorkatiny, po horské oblasti spíše výjimečně. Areál rozšíření sahá od západní Evropy až po Kaspické moře.

Rostlina vyžaduje vlhké kamenité půdy s dostatkem živin a bohatých na dusík. Patří mezi pionýrské rostliny, na uprázdněných lokalitách se objevuje jako jedna z prvních. Najdeme jej tedy často i na ruderálech a nebo na rozpadajících se stavbách.

Černý bez měl a má nezastupitelnou roli v lidovém lékařství. Vždyť jedno z přísloví praví - před heřmánkem smekni, před bezem klekni. A skutečně, černý bez obsahuje řadu látek jako jsou glykosidy, éterické oleje, pektiny, volné aminokyseliny, bioflavonoidy, třísloviny, omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, cholin, vitamíny C a B, fytoncidní látky likvidující řadu bakterií a plísní.

Odvary ze sušených květů bezu černého podporují pocení a rozpouštějí hleny, mají diuretické a antipyretické účinky. Čaj se používá například při nevolnostech, zažívacích potížích, podporuje činnost žlučníku, ledvin a močového ústrojí, snižuje horečku. Šťáva z plodů se využívá nejen k léčbě migrén a při zánětech, včetně zánětu trojklanného nervu, připravují se z ní ale i velice lahodná vína, marmeláda a nebo se suší. Čerstvé a nedozrálé plody mají promíjivý účinek.