Bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines) patří k drobnějším druhům
našich bělásků. Vždyť rozpětí křídel běláska řeřichového činí jen 30 až 40 mm. Troufám si
ale tvrdit, že bělásek řeřichový je nejkrásnějším druhem z bělásků v České republice. Již
z dálky lze samečka snadno rozeznat od jiných druhů bělásků. To díky zářivým oranžovým skvrnám
na předních křídlech.
Bělásek řeřichový se v české krajině objevuje v jarních měsících. Poletuje na slunných
lesních mýtinách, na okrajích lesních cest i listnatých lesů i na březích řek, polích
a loukách. Od dubna do června až července. Podle nadmořské výšky lokality výskytu. Setkat
se s ním můžeme i v horských oblastech, kde se zdržuje i ve výše položených horských
údolích. Bělásek řeřichový je rozšířen po téměř celé Evropě (vyjma Skandinávie) a Asii.
Focení samečků běláska řeřichového je poměrně obtížné, neboť ti neustále poletují.
Patrolují na "svém" území, hledají samičky a naopak odhánějí své konkurenty. Let samiček
je sice mnohem klidnější, ty jsou ale zase málokdy k zahlédnutí.
Narozdíl od nádherně zbarvených samečků běláska řeřichového jsou samičky poměrně
nenápadné (pohlavní dichroismus), byť jejich kresba bývá značně proměnlivá. Samičky
nemají nápadných oranžových skvrn na předních křídel, takže je poměrně obtížné ji odlišit
od jiných druhů běžných bělásků. Žlutozeleným zbarvením rubu i zadních křídel může
žluťásek řeřichový (Anthocharis cardamines) trochu připomínat běláska rezedkového
(Pontia daplidice).
Vývoj housenek běláska řeřichového obvykle probíhá na řeřišnici, ale také na kokošce,
česnáčku a jiných rostlinách. Vývoj polyfágních housenek trvá přibližně jeden měsíc.
Tento druh u nás vyvádí pouze jednu generaci ročně, která se líhne zjara z přezimujících
kukel.
