10 nej Hrubého Jeseníku a přehled TOP 10 Jeseníků

TOP 10 Jeseníků: Nejvyšší hora, čarodějnické sabaty, záplava mravenců i největší technický div ČR

Jeseníky, správněji Hrubý Jeseník, které oplývají spoustou přírodních zajímavostí a dalších "nej", jsou druhým nejvyšším pohořím České republiky. Jejich mohutný zalesněný val protíná bývalou zemskou hranici Moravy a Slezska. Jeseníky (Hrubý Jeseník) jsou opravdu malebným pohořím, ve kterém se můžeme setkat s kamzíkem či rysem.

Naši dávní předci ve zdejších hlubokých lesích potkávali dokonce medvědy. To se promítlo i do řady místních názvů. A nejen v Medvědské hornatině. Na smilkových holích a v ledovcových kotlích kvete spousta druhů chráněných rostlin, z nichž některé nenaleznete nikde jinde na světě… Jeseníky jsou opravdu unikátním horským celkem, jehož návštěvou žádný milovník hor a přírody zklamán nebude.

1. Nejvyšší hora

Nejvyšší horou Jeseníků (Hrubého Jeseníku) je Praděd (1 492 m, také 1 491 m). Na žebříčku nejvyšších hor České republiky se Praděd umístil na solidní 5. příčce. Ano, Praděd je pátým nejvyšším vrcholem České republiky. Po Sněžce (1 603 m), Luční hoře (1 555 m), Studniční hoře (1 554 m) a Vysokém kolu (1 503 m). Vrchol Pradědu hyzdí (zdobí?) mohutná věž televizního vysílače, jenž nahradil starší rozhlednu Habsburkwarte z roku 1912.

Čtěte také: 10 nej Nízkých Tater: Nejvyšší hora a vodopád, největší pleso a…

2. Nejvyšší vodopád

V Jeseníkách nalezneme řadu vodopádů. Např. ty na Bílé Opavě, na Keprnickém potoce, na Borovém potoce aj. Mezi nimi svou výškou 28 metrů vyniká Vysoký vodopád, který nalezneme na Studeném potoce na dohled Pradědu na svazích Malého děda a Velkého Jezerníku. Vysoký vodopád byl v minulosti mnohem vyšší, měl dosahovat úctyhodných 45 metrů. Ty chybějící metry však ztratil při zborcení skalního prahu za velké povodně v roce 1880. I tak jde ale o 6. nejvyšší vodopád v České republice.

3. Největší rašelinné jezírko

Jeseníky jsou na srážky bohatým pohořím. To spolu s vhodným podkladem umožnilo vzniknou velkému množství rašelinišť a vrchovišť. Mezi nimi hraje prim Velké mechové jezírko nedaleko Rejvízu. Velké mechové jezírko má sice rozlohu jen 0,17 ha, přesto však patří mezi největší a nejvýznamnější rašelinná jezírka v České republice. O tom svědčí i skutečnost, že Velké mechové jezírko je součástí NPR Rejvíz. Mocnost rašeliny, která se zde začala ukládat po skončení doby ledové, tady dosahuje až 3 metry. V blízkosti Velkého mechového jezírka nalezneme i Malé mechové jezírko.

4. Největší ledovcový kotel a nejvýznamnější botanická lokalita ČR!

Nejen na Slovensku byly v poslední době ledové ledovce. Pár ledovců bychom našli i v českých (moravských a slezských) horách. V Jeseníkách (Hrubém Jeseníku) se největší ledovec nacházel na východním úbočí Vysoké hole, druhé nejvyšší hory pohoří. Zde vyhloubil výrazný ledovcový kotel, který dnes nazýváme Velká kotlina či Velký kotel.

Krom toho, že ve Velké kotlině pramení řeka Moravice, jde o velice významnou botanickou lokalitu nejen v rámci CHKO Jeseníky, nýbrž i v rámci ČR. Ba jde přímo o nejvýznamnější botanickou lokalitu celé České republiky! Ve Velké kotlině roste na 480 druhů vyšších cévnatých rostlin. Mezi nimi je řada alpínských, ale i teplomilných druhů. Asi nejvzácnějším rostlinkou je tady hvozdík kartouzek sudetský (Dianthus carthusianorum sudeticus) nebo violka sudetská (Viola lutea sudetica).

5. Největší záplava mravenců - Mravencovka

Nejen flóra Hrubého Jeseníku je unikátní. Pozornost si zaslouží i místní fauna. I ta nejdrobnější, kam jistě patří mravenci (Formicidae). Nakonec mravenci dali pojmenování i řadě toponym Hrubého Jeseníku - Mravencovka, Mravenčí sedlo aj. Za mravenci musíme vyrazit do přírodní rezervace Pod Jelení studánkou (138,42 ha), kde si mravenci vybudovali mimořádně hustou síť svých sídlišť. Ne nadarmo jde o lokalitu evropského významu.

6. Kamzíci versus ochranáři

Zvláštní zmínku si v článku o Hrubém Jeseníku jistě zaslouží kamzík horský (Rupicapra rupicapra). Ano, jde o nepůvodní (?) druh, který sem byl uměle vysazen v roce 1913. Kamzík se zde ale velice dobře aklimatizovali a kdo ví, zda-li zde v poledovém období nežil jako přirozený druh.

Na počátku 40. let min. století bylo v oblasti Pradědu zaregistrováno asi 65 kusů. V 80. letech 20. století jejich populace dosáhla asi 600 kusů a na vrcholu čítala kamzičí populace snad až 1 000 kusů. V současné době je podle vedení Správy CHKO 150 jedinců, podle jiných zdrojů 40 až 80 kamzíků. A právě radikální úbytek kamzíků v Jeseníkách mají na svědomí, poněkud paradoxně, ochranáři. Více v samostatném článku…

7. Skály, čarodějnické sabaty a Petrovy kameny

Jeseníky jsou pohořím neobyčejně bohatým na skalní útvary. Však kdo by neslyšel o Obřích skalách, Ztracených kamenech, Pasáku či Čertově stěně. Mezi nimi mají výsadní postavení Petrovy kameny, mohutné mrazové sruby na hřebeni Vysoké hole, které vytvářejí neodmyslitelnou kulisu Ovčárny. Na Petrových kamenech se měly odehrávat čarodějnické sabaty a další "nepravosti". Však kdo z nás by neslyšel o nechvalně proslulých čarodějnických procesech v nedalekých Velkých Losinách. Z důvodu ochrany zdejší unikátní flóry nejsou Petrovy kameny dnes přístupné.

8. Největší technický div ČR

Přestože mám vůči radikálním zásahům člověka do přírody odmítavý postoj, přesto nemohu nezmínit důmyslné technické dílo, které bylo dokonce vyhlášeno za jeden z divů České republiky. Bohužel tomuto divu musel ustoupit velký kus jedné z nejkrásnějších partií pohoří. Jedná se o přečerpávací vodní elektrárnu (PVE) Dlouhé stráně, která byla do ostrého provozu uvedena 20. června 1996.

9. Nejstarší turistická chata a nejkrásnější lovecká chata

Nejstarší turistickou chatou v Jeseníkách je Švýcárna, jejímž předchůdcem byla salaš z roku 1829. Tu nechal vystavět kníže Lichtenstein na místě ještě staršího opuštěného ovčáckého Česnekového domu. Na konci 19. století však původní objekt nedokázal uspokojit nápor turistů a tak jej kníže Lichtenstein nechal v roce 1887 strhnout a postavit chatu novou. Ta již sloužila výhradně potřebám turistů. Švýcárna byla na svou dobu vybavena přepychově a z její verandy se otevíral výhled na Praděd (1 492 m), nejvyšší horu Hrubého Jeseníku.

Když jsme již u chat, nelze nepřipomenout i lovecké chaty, kterých je v Jeseníkách velké množství. Mezi nimi, podle mého subjektivního názoru, vyniká Františkova myslivna. Nejen svým vzezřením, ale i polohou a unikátními výhledy k Pradědu.

10. Nejnáročnější turistická trasa

Pokud si chcete Jeseníky opravdu vychutnat, pak mohu doporučit nejnáročnější - nejdelší turistickou trasu - hřebenovku. Hřebenovka Jeseníků připomíná svým charakterem hřebenovku Lúčanské Malé Fatry a v nejvyšších partiích hřebenovku Velké Fatry. Trasa měří 43 km (převýšení činí 1 600 m) a protáhne vás hřebenem tohoto kouzelného pohoří. Hřebenovku lze sice sfouknout během jednoho dne, ale pokud si ji chcete skutečně užít, pak ji doporučuji rozdělit do dvou dnů.