Vertikální teplotní gradient, změna teploty podle výšky

Průměrný vertikální teplotní gradient, změna teplota s nadmořskou výškou

S rostoucí nadmořskou výškou teplota vzduchu klesá. To ví každý turista i horolezec. V příručkách se uvádí, že teplota vzduchu klesne o jeden stupeň na každých 200 metrů výšky. V našich zeměpisných šířkách, tedy na území České republiky, ale i Slovenska a dalších okolních zemí, činí průměrný vertikální teplotní gradient 0,65 °C / 100 m.

Co tento vertikální teplotní gradient značí? Při výstupu z nejnižšího bodu České republiky na nejvyšší, tedy např. z Hřenska v Děčínské vrchovině, kde Labe opouští území ČR, na Sněžku v Krkonoších, teplota klesne zhruba o 10 °C. Bude-li v Hřensku v daném okamžiku 25 °C, pak na Sněžce se bude teplota pohybovat někde mezi 15 až 16 °C. Jde samozřejmě o idealizovaný příklad, který nebere v potaz oblačnost, vliv oblačnosti atd.

Vertikální teplotní gradient však není neměnný. Závisí jak na zeměpisné šířce - v tropech je jiný než ve středních zeměpisných šířkách a nebo v polárních oblastech, tak na denní i roční době. A také na nadmořské výšce a poloze daného místa i na geologickém podloží a charakteru vegetačního krytu povrchu. Jinak se chová teplota vzduchu před hřebenem a jinak za hřebenem, přes který se převalují vzdušné hmoty a vytváří se na návětrné straně oblačnost.

Čtěte také: Atmosférický tlak podle nadmořské výšky, závislost tlaku a vlastnosti…

Hodnota vertikálního teplotního gradientu 0,65 °C / 100 m platí pro nižší troposféru. Ve střední a vyšší troposféře, tedy od výšky asi 2 000 metrů po hranici stratosféry, činí vertikální teplotní gradient asi jen 0,5 °C / 100 m. V nejvyšších partiích nejvyšších slovenských hor, tedy v Nízkých Tatrách a pak především ve Vysokých Tatrách, je potřeba již počítat s právě uvedenou nižší hodnotou vertikálního teplotního gradientu.

Ke snížení poklesu teploty s rostoucí nadmořskou výškou ve střední a vyšší troposféře přispívá adiabatický děj, kdy kondenzující vodní páry mající na svědomí vznik oblaků, předávají část svého tepla okolní atmosféře.

Pokud je vertikální teplotní gradient vyšší, tedy teplota s rostoucí nadmořskou výškou klesá rychleji, hovoří meteorologové o instabilní atmosféře. Za těchto podmínek stoupá teplý vzduch vzhůru, vodní pára ve stoupajících vzduchových hmotách se sráží a vzniká kupovitá oblačnost. Tyto podmínky nastávají především v letním období.

Pokud ale pokles rychlosti teploty s rostoucí nadmořskou výškou je nižší a nebo teplota s rostoucí nadmořskou výškou dokonce roste, pak se v meteorologii hovoří o tzv. teplotní inverzi. Tento jev je typický pro tlakové výše a zimní období. Je přitom potřeba odlišit přízemní inverze a výškové inverze.

Další související články: