Průměrný roční úhrn 684 mm vyjadřuje opravdu jen průměr, neboť i na tak nevelkém území, jakým je území České republiky, se projevuji výrazné regionální rozdíly. Zatímco v nejsušší oblasti ČR, kterou je srážkový stín na Lounsku a Žatecku, spadne ročně v průměru jen 450 mm srážek, na jižní Moravě a v Polabí asi 500 mm srážek, v nejdeštivějších oblastech, kterými jsou horské polohy Šumavy, Jizerských hor, Krkonoš, Jeseníků a Beskyd (nad 1 000 m n. m.), spadne ročně v průměru 1 200 až 1 600 mm srážek.
Zajímavé je i srovnání tzv. srážkových normálů. Za srážkový normál bere ČHMU tzv. 30letá normálová (srážková) období. Zatímco srážkový normál za období 1991 - 2020 činí 684 mm, srážkový normál za období 1961 - 1974 činil 674 mm. Je to rozdíl pouhých 10 mm, jen něco přes 1 %. Jistě došlo ke změně chodu srážek, ale strašení totálním vyschnutím krajiny tak není asi zcela na místě.
Dlouhodobý měsíční normál ČR (1991-2020)
| Měsíc | Průměrný měsíční úhrn srážek |
| Leden | 44 mm |
| Únor | 37 mm |
| Březen | 46 mm |
| Duben | 43 mm |
| Květen | 70 mm |
| Červen | 82 mm |
| Červenec | 88 mm |
| Srpen | 80 mm |
| Září | 60 mm |
| Říjen | 52 mm |
| Listopad | 45 mm |
| Prosinec | 47 mm |
| CELKEM | 684 mm |
Historické srážkové rekordy na území ČR
Výše hovoříme o průměrných hodnotách, přičemž rozložení srážek se může rok od roku výrazně lišit. Ve sledovaném období může být rozdíl až okolo 30 %. Tak zatímco během nejdeštivějšího roku (2010) spadlo na území ČR v průměru 867 mm srážek, během nejsuššího roku spadlo naopak jen 504 mm srážek.
Nejdeštivějším místem na Moravě je Lysá hora, kde ročně spadne v průměru 1 450 - 1 532 mm, zatímco v Čechách je to Bílý Potok na severní straně Jizerských hor, kde ročně spadne v průměru 1 705 mm srážek. Absolutní rekord drží Kořenov (Jizerské hory), kde v roce 1926 spadlo 2 202 mm srážek. Absolutní denní rekord pak drží Nová Louka v Jizerských horách, kdy bylo mezi 29. a 30. červencem 1897 naměřeno 345,1 mm srážek za 24 hodin!
Průměrný dlouhodobý srážkový úhrn na území Beskyd
Průměrný roční úhrn srážek v Beskydech se pohybuje v rozmezí od asi 800 mm po 1 400 až 1 500 mm srážek. Srážkové úhrny jsou závislé na expozici terénu vůči převládajícím vlhkému proudění a na nadmořské výšce. Nejdeštivějším místem v Beskydech je vrchol Lysé hory (1 323 m), na kterém ročně spadne 1 450 - 1 532 mm srážek.
Průměrný dlouhodobý srážkový úhrn na území Jeseníků
V Jeseníkách (Hrubém Jeseníku) spadne ročně v průměru 700 až 1 500 mm srážek. Opět v závislosti na nadmořské výšce a expozici terénu. Zatímco v podhůří a nižších polohách (do 500 m n. m., např. Šumperk) spadne ročně 650 - 800 mm srážek, tak ve středních polohách (500 - 1 000 m n. m.), například Rejvíz či Karlova Studánka, spadne ročně v průměru 800 - 1 100 mm srážek. No a v nejvyšších polohách (Praděd, Keprník, Šerák, Vysoká hole) spadne ročně 1 200 - 1 500 mm srážek. Nejvíce srážek spadne v červnu, červenci a srpnu, sněhová pokrývka (až 40 % ročního úhrnu srážek) vytrvá 120 až 160 dní ročně.
Průměrný dlouhodobý srážkový úhrn na území Krkonoš
I Krkonoše patří ke srážkově bohatým oblastem České republiky. Roční srážkové úhrny činí 1 000 až 1 500 mm, přičemž opět platí, že srážky jsou závislé na expozici terénu a na nadmořské výšce. Zatímco v podhůří a nižších polohách (do 700 m n. m.) spadne v průměru 800 až 1 000 mm srážek, tak ve středních polohách (700 - 1 200 m n. m.) činí roční srážkové úhrny 1 200 až 1 300 mm. Na Sněžce a nebo na Labské boudě může ročně spadnout až 1 500 srážek za rok.
Průměrný dlouhodobý srážkový úhrn na území Jizerských hor
Průměrný roční úhrn srážek v Jizerských horách činí 800 až 1 500 mm, přičemž nejdeštivější stanicí je obec Bílý Potok s 1 705 mm srážek za rok. Jizerské hory taktéž drží historické rekordy - nejvyšší roční úhrn srážek a nejvydatnější srážky za 24 hodin (viz výše v textu). Příčinou je to, že Jizerské hory jsou první výraznější překážkou vlhkému vzduchu proudícímu ze Severního moře a Atlantského oceánu. Meteorologové tady hovoří o tzv. orografickém zesílení srážek.
Průměrný dlouhodobý srážkový úhrn na území Šumavy
I na Šumavě vykazují dlouhodobé srážkové úhrny poměrně vysoké hodnoty. Ty se pohybují od 800 po 1 600 mm za rok. Opět v závislosti na nadmořské výšce a expozici terénu. Tak zatímco ve středních výškách (600 - 800 m n. m.) spadne ročně okolo 700 až 900 mm srážek, ve středních polohách (do 1 000 m n. m.) je to 1 000 až 1 200 mm srážek. Například na stanici Churáňov spadne ročně v průměru 1 090 mm srážek. V nejvyšších polohách nad 1 200 m n. m. (Plechý, Březník aj.) spadne ročně 1 400 až 1 600 mm srážek.
Tolik ve zkratce ke srážkovým úhrnům a rozložení srážek na území České republiky. Příště se podíváme, jak je tomu u našich východních sousedů na Slovensku.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.