Průměrný roční úhrn 684 mm vyjadřuje opravdu jen průměr, neboť i na tak nevelkém území, jakým je území České republiky, se projevuji výrazné regionální rozdíly. Zatímco v nejsušší oblasti ČR, kterou je srážkový stín na Lounsku a Žatecku, spadne ročně v průměru jen 450 mm srážek, na jižní Moravě a v Polabí asi 500 mm srážek, v nejdeštivějších oblastech, kterými jsou horské polohy Šumavy, Jizerských hor, Krkonoš, Jeseníků a Beskyd (nad 1 000 m n. m.), spadne ročně v průměru 1 200 až 1 600 mm srážek.

Průměrné roční srážkové úhrny

Zajímavé je i srovnání tzv. srážkových normálů. Za srážkový normál bere ČHMU tzv. 30letá normálová (srážková) období. Zatímco srážkový normál za období 1991 - 2020 činí 684 mm, srážkový normál za období 1961 - 1974 činil 674 mm. Je to rozdíl pouhých 10 mm, jen něco přes 1 %. Jistě došlo ke změně chodu srážek, ale strašení totálním vyschnutím krajiny tak není asi zcela na místě.

Dlouhodobý měsíční normál ČR (1991-2020)

Měsíc Průměrný měsíční úhrn srážek
Leden 44 mm
Únor 37 mm
Březen 46 mm
Duben 43 mm
Květen 70 mm
Červen 82 mm
Červenec 88 mm
Srpen 80 mm
Září 60 mm
Říjen 52 mm
Listopad 45 mm
Prosinec 47 mm
CELKEM 684 mm

Historické srážkové rekordy na území ČR

Výše hovoříme o průměrných hodnotách, přičemž rozložení srážek se může rok od roku výrazně lišit. Ve sledovaném období může být rozdíl až okolo 30 %. Tak zatímco během nejdeštivějšího roku (2010) spadlo na území ČR v průměru 867 mm srážek, během nejsuššího roku spadlo naopak jen 504 mm srážek.

Nejdeštivějším místem na Moravě je Lysá hora, kde ročně spadne v průměru 1 450 - 1 532 mm, zatímco v Čechách je to Bílý Potok na severní straně Jizerských hor, kde ročně spadne v průměru 1 705 mm srážek. Absolutní rekord drží Kořenov (Jizerské hory), kde v roce 1926 spadlo 2 202 mm srážek. Absolutní denní rekord pak drží Nová Louka v Jizerských horách, kdy bylo mezi 29. a 30. červencem 1897 naměřeno 345,1 mm srážek za 24 hodin!

Průměrný dlouhodobý srážkový úhrn na území Beskyd

Průměrný roční úhrn srážek v Beskydech se pohybuje v rozmezí od asi 800 mm po 1 400 až 1 500 mm srážek. Srážkové úhrny jsou závislé na expozici terénu vůči převládajícím vlhkému proudění a na nadmořské výšce. Nejdeštivějším místem v Beskydech je vrchol Lysé hory (1 323 m), na kterém ročně spadne 1 450 - 1 532 mm srážek.

Průměrný dlouhodobý srážkový úhrn na území Jeseníků

V Jeseníkách (Hrubém Jeseníku) spadne ročně v průměru 700 až 1 500 mm srážek. Opět v závislosti na nadmořské výšce a expozici terénu. Zatímco v podhůří a nižších polohách (do 500 m n. m., např. Šumperk) spadne ročně 650 - 800 mm srážek, tak ve středních polohách (500 - 1 000 m n. m.), například Rejvíz či Karlova Studánka, spadne ročně v průměru 800 - 1 100 mm srážek. No a v nejvyšších polohách (Praděd, Keprník, Šerák, Vysoká hole) spadne ročně 1 200 - 1 500 mm srážek. Nejvíce srážek spadne v červnu, červenci a srpnu, sněhová pokrývka (až 40 % ročního úhrnu srážek) vytrvá 120 až 160 dní ročně.

Průměrný dlouhodobý srážkový úhrn na území Krkonoš

I Krkonoše patří ke srážkově bohatým oblastem České republiky. Roční srážkové úhrny činí 1 000 až 1 500 mm, přičemž opět platí, že srážky jsou závislé na expozici terénu a na nadmořské výšce. Zatímco v podhůří a nižších polohách (do 700 m n. m.) spadne v průměru 800 až 1 000 mm srážek, tak ve středních polohách (700 - 1 200 m n. m.) činí roční srážkové úhrny 1 200 až 1 300 mm. Na Sněžce a nebo na Labské boudě může ročně spadnout až 1 500 srážek za rok.

Průměrný dlouhodobý srážkový úhrn na území Jizerských hor

Průměrný roční úhrn srážek v Jizerských horách činí 800 až 1 500 mm, přičemž nejdeštivější stanicí je obec Bílý Potok s 1 705 mm srážek za rok. Jizerské hory taktéž drží historické rekordy - nejvyšší roční úhrn srážek a nejvydatnější srážky za 24 hodin (viz výše v textu). Příčinou je to, že Jizerské hory jsou první výraznější překážkou vlhkému vzduchu proudícímu ze Severního moře a Atlantského oceánu. Meteorologové tady hovoří o tzv. orografickém zesílení srážek.

Průměrný dlouhodobý srážkový úhrn na území Šumavy

I na Šumavě vykazují dlouhodobé srážkové úhrny poměrně vysoké hodnoty. Ty se pohybují od 800 po 1 600 mm za rok. Opět v závislosti na nadmořské výšce a expozici terénu. Tak zatímco ve středních výškách (600 - 800 m n. m.) spadne ročně okolo 700 až 900 mm srážek, ve středních polohách (do 1 000 m n. m.) je to 1 000 až 1 200 mm srážek. Například na stanici Churáňov spadne ročně v průměru 1 090 mm srážek. V nejvyšších polohách nad 1 200 m n. m. (Plechý, Březník aj.) spadne ročně 1 400 až 1 600 mm srážek.

Tolik ve zkratce ke srážkovým úhrnům a rozložení srážek na území České republiky. Příště se podíváme, jak je tomu u našich východních sousedů na Slovensku.

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.