Tato mohutná stavba je dominantou města Visegrád. Pokud budete putovat okolo řeky Dunaj mezi Ostřihomí a Budapeští a nebo se budete toulat po hřebenech Visegrádských vrchů, jistě tuto mohutnou pevnost nepřehlédnete. Návštěvu vskutku impozantního hradu mohu vřele doporučit, byť v hlavní sezónu a nebo během svátků budete muset akceptovat ohromné množství návštěvníků. Samoty a klidu na nějaké to rozjímání při pohledu na mohutný tok Dunaje ani okolní vrchy si tady určitě neužijete.
Příkaz ke stavbě hradu Fellegvár dal král Béla IV. (1235 - 1270). To spolu s pásem dalších 46 kamenných hradů v Uhersku vystavěných v letech 1242 - 1270. Výstavba dvojhradí nad Visegrádem probíhala asi mezi léty 1250 - 1260 a financována byla z peněz věna jeho manželky, královny Marie. Původní hrad se skládal z obytného paláce, dvou věží a opevnění na vrcholu kopce.
V pozdějším období, za vlády krále Karla Roberta, kdy se Visegrád stává dokonce hlavním městem, byl hrad dále rozšiřován a modernizován. Dalšího rozšíření se Fellegvár dočkal za vlády Zikmunda Lucemburského. Tehdy již byl horní hrad, Citadela, spojen s Dolním hradem údolní zdí, která se táhla až ke břehu Dunaje. Ukončena byla strážní věží. Podél údolní hradby vedla obchodní cesta z Ostřihomi do Budína, která na severu i jihu procházela mohutnými věžemi s bránami.
Dalšího rozšíření a vrcholu slávy dosahuje hrad patrně za vlády Matyáše Korvína. Tehdy bylo posíleno opevnění a kompletně zrekonstruována palácová křídla hradu, který získává renesanční rysy. Díky jeho italské manželce Beatrix Aragonské získává renesanční rysy a charakter kosmopolitního města i samotný Visegrád. Na Fellegváru byly dokonce několikrát uloženy korunovační klenoty včetně Svaté koruny. S těmi se pojí i legenda (?) o loupeži. V roce 1440 měla János Kottaner, jedna z dvorních dam Alžběty, klenoty na příkaz královny ukradnout a dopravit na saních do Komárna.
Naposledy se korunovační klenoty na Visegrádském hradu nacházely v roce 1529. To se k Visegrádu začínali blížit Turci, kteří Fellegvár dobyli v roce 1544. Poté byl hrad střídavě obsazen Turky a uherskými vojsky a nakonec hrad drželi Turci. Během neustálých bojů byl Fellegvár silně poškozen a ztrácí svůj vojenský význam. Když Turci konečně odtáhli, byl zničen nejen hrad, ale i město dole pod ním. Znovuosídlení tohoto kraje pak trvalo velice dlouho. I konzervační práce na hradě, které trvají dodnes, začaly probíhat až v 70. letech 19. století. Dnes tady můžeme shlédnout i několik stálých expozic (Svatá koruna, historie hradu, zbraně aj.).
K hradu Felleg se lze dostat buď pěšky od schodů Kalvárie v městě Viegrád a nebo autem klikatou cestičkou až na parkoviště pod hradem (1 300 HUF / 2 hodiny). Vstupné na hrad činí 2 500 HUF, studenti a důchodci 1 250 HUF. Otevřeno je celoročně (na zvyklosti v Česku nepředstavitelné), vyjma Vánoc.
Otevírací doba citadely ve Visegrádu / Fellegvár
| 13. ledna - 28. února | Pátek, sobota, neděle | 9.00 - 16.00 |
| 1. - 31. března | denně | 9.00 - 17.00 |
| 1. dubna - 30. září | denně | 9.00 - 18.00 |
| 1. - 26. října | denně | 9.00 - 17.00 |
| 27. října - 30. listopadu | denně | 9.00 - 16.00 |
| 1. - 23. prosince | Pátek, sobota, neděle | 9.00 - 15.00 |
| 24. a 25. prosince | zavřeno | - |
| 26. prosince - 12. ledna | denně | 9.00 - 16.00 |
- Fellegvár na turistické mapě
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.