Maďarský Esztergomi vár, královský hrad Ostřihom býval centrem Uherského království

Hradní vrch byl osídlen již v době kamenné. Okolo roku 350 př. n. l. tady vzniká opevněné keltské sídliště, na přelomu letopočtů římský tábor. Opevněný římský tábor Solva tady vzniká za vlády císaře Vespasiána. Opevnění bylo značně poškozeno za markomanských válek a v roce 270 při vpádu Vandalů. K definitivnímu zániku římského opevnění dochází okolo roku 430 n. l. Znovu je hradní vrch osídlen, jak dokládají archeologické nálezy, až za Arpádovců.

Význam Ostřihomi vzrostl za knížete Gézy (945 - 997), kdy se město stává centrem knížecí moci a jsou položeny základy dřevěného hradu Székesfehérvár obehnaného zemním valem. A hlubokým příkopem. Za krále Štěpána (korunován 1. ledna 1001), který v Ostřihomi zakládá první arcibiskupství, byl hrad obehnán kamennou zdí. První hradby však vznikají až ve 12. století za vlády Štěpána II. Po požáru v roce 1188 byl hrad rozšířen a obnovena byla i katedrála sv. Vojtěcha.

V roce 1189 přijímá v Ostřihomi Béla III. císaře Svaté říše římské Fridricha Barbarossu, v roce 1223 ničí hrad další požár. V roce 1241 odtud vytáhne s vojsky Béla IV. proti Mongolům, avšak u Pešti je vojsky chána Batu poražen a je nucen uprchnout. Město Ostřihom bylo dobyto a vypáleno, obyvatelé byli nemilosrdně povražděni. Hrad, který bránil aragonský pán Simeon se svými lučištníky, však Mongolům odolal. Po vpádu Mongolů Ostřihom ztrácí na významu a hlavní město Uher se stěhuje do nově založeného Budína.

V roce 1306 dobývá Ostřihomský hrad Karel z Anjou, v roce 1313 jej pustoší pán Váhu a Tater Matúš Čák Trenčianský. V roce 1330 zchátralý hrad obnovuje arcibiskup Csanád Telegdi. Významnou etapou v dějinách Ostřihomského hradu je období arcibiskupa Jánose Vitéze a Januse Pannoniuse, který zde buduje slavnou knihovnu. Na konci 15. století byl hrad rozšířen, zesíleny byly i hradby města.

Po bitvě u Moháče v roce 1526 se před Ostřihomi objevují turecká vojska. Jejich pokus o dobytí Ostřihomi a blízkého Visegrádu byl prozatím neúspěšný. Avšak v roce 1529 sultán Sulejmán opět vytáhl proti Uhrám. Budín padl 8. září, pod Ostřihomským hradem se Turci objevují 15. září. Hrad však Turkům odolává, lstí se jej zmocňují až 29. srpna 1541. Turci stavějí na hradě tzv. tureckou baštu, která tady stojí dodnes. V roce 1543 je modernizováno opevnění hradu, je postavena Budínská věž ve tvaru písmene L.

V letech 1574 - 75 provádí Mustafa Bey na hradě sice rozsáhlé rekonstrukce, avšak opevnění nijak neposiluje. Když se v květnu 1594 pod hradem objevují křesťanská vojska, je opevnění již poměrně zchátralé a zastaralé. První nápor Turci odrazili, avšak když 1. července pod hrad přitáhl s vojsky zkušený generál Mansfeld, karta se začínala pomalu obracet. Hrad nakonec padl někdy 2. nebo 3. září.

V říjnu 1595 se před Ostřihomi opět objevuje turecká armáda. V prosinci ji však poráží Pálffyho vojska a Pálffy, asi nejslavnější uherský vojevůdce své doby, opět přebírá kontrolu nad Ostřihomi. V květnu 1597 jsou Turci vyhnáni ze Žámbéku, v záři z Vácu. V srpnu 1599 byl zajat budínský paša. V roce 1604 však Turci na Ostřihom opět dotírají, avšak hrad se jim dobýt nepodařilo a za říjnových dešťů se stahují. Mnohem úspěšnější jsou Turci o rok později, klíče od hradu přebírá v říjnu 1605 Lala Mehmed Paša. Turci hrad kontrolují téměř 80 let, až do 28. října 1683, kdy jsou vyhnáni vojsky Svaté ligy po druhém neúspěšném obléhání Vídně. Z tohoto období pochází i mešita pod hradem, která je dnes vklíněna do muzea (Dzsámi múzeum).

Ostřihomský hrad (Esztergomi vár) si však klidu dlouho neužil. Na podzim roku 1703 za Rákocziho povstání se pod hradbami objevují kurucká vojska. Stejně tak v roce 1706, kdy hradní posádku tvoří 459 mužů vybavených 20 děly. Tentokráte se obléhání účastní i František II. Rákoczi. Rákocziho povstalci hrad dobývají, avšak již 11. listopadu pevnost dobývají nazpět císařská vojska.

Po porážce posledního stavovského povstání v Uhrách význam Ostřihomského hradu upadá a začíná proměna hradního kopce. Postupně je rozebíráno opevnění, armáda hrad definitivně vyklízí v roce 1763. Postupně je připravována volná plocha pro novou a mohutnou baziliku, která má nahradit poškozenou katedrálu svatého Vojtěcha. Ohromná bazilika, která je největší stavbou svého druhu v Maďarsku, byla postavena mezi léty 1822 až 1869.

Vstupné a otevírací doba hradu Ostřihom

Hrad je otevřen denně kromě pondělí. Od 1.4. do 30.9. od 10.00 do 18:00, po zbytek roku od 10.00 do 16.00. Cena vstupenky činí 2 500 HUF, senioři a studenti 1 250 HUF. Další informace získáte na oficiálních stránkách hradu varmegom.hu/en/informaciok.

• Esztergomi vár, královský hrad Ostřihom na turistické mapě

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.