Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 16.1.2024 , svátek má
Fotogalerie
Treking > Sudetské treky > Přechod Krkonoš, malebná krkonošská hřebenovka

Přechod Krkonoš, malebná krkonošská hřebenovka

Králicko-krkonošský sudetský trek (11): Přechod Krkonoš

26.6.2015 | Otakar Brandos

Krkonoše i přes množství horských chat a rozvinutou infrastrukturu jsou malebnými horami. Není proto divu, že hřebenovka Krkonoš patří k vyhledávaným cílům milovníků dálkových a hřebenových přechodů. Hřebenovka Krkonoš tak samozřejmě nemohla chybět ani na mé trase a stala se jakýmsi "vyvrcholením" Králicko-krkonošského sudetského treku.

Sněžka a Dom Ślaski

Na snídani jsme si tuším dali cholesterol na cibulce. Po ní jsme mohli vyrazit vzhůru na Sněžku. Kdo znáte cestu od Jelenky na Sněžku tak víte, že výstup je hned z kraje pěkně ostrý. A po spádnici. Výškové metry naskakují na virtuálním počítadle jako zběsilé, takže na Svorové hoře (1 411 m) jsme záhy.

Sněžka

Stoupání na chvíli polevuje, porosty kosodřeviny se ani nehnou a vzduch se již po ránu tetelí horkem. Přestože je vrchol Sněžky zdánlivě na dosah, máme před sebou ještě Obří hřeben a následné závěrečné stoupání na nejvyšší českou horu.

Čtěte také: Předchozí část článku, Králicko-krkonošský sudetský trek (10)

Z vyhlídky na Obřím hřebeni fotím monstrum, které si Poláci postavili v městečku Karpacz. Opravdu hrozné hebedo, do podkrkonošské krajiny se takováto monstrózní stavba skutečně nehodí. Působí v podhůří jako pěst na oko…

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Na rozcestí Jubilejní cesta (1 520 m) nás čekají "plechové" schody. Další nevkusnost. Zajímalo by mě, kterému dobrodinci za ně vděčíme. Navíc mají takový rozpal, že člověku tady nevychází krok. Ani "kroksunkrok". Za rozcestím se po kamenné dlažbě již "probíjíme" k samotnému vrcholu Sněžky (1 603 m), na kterém je nejen hafo staveb, ale především hafo lidí. Asi se tady koná prvomájový průvod. A nebo že by se tady něco rozdávalo zadarmo?

Na loukách pod vrcholem Sněžky se bělají rozvité květy nádherných konikleců. Některé koniklece mají těsně před odkvětem, takže jsme je tady stihli tak tak. Za týden již tady tak krásně bílo nejspíše nebude.

Nevím, nevím. Děláme pár foto, čekáme na Davida, jenž se potýká s asi 34. morální krizí a dilematem být či nebýt či spíše jít či nejít a raději zdrháme. Poštovnu míjíme, pár obrázků z vyhlídky do Obřího dolu a na Studniční Plechové schody… horu s Úpským vodopádem a honem pryč. Ztuha se prodíráme monolitním štrúdlem vinoucím se jako nekonečný hladový a zuřivý had k vrcholu. Děsivé. Když jsem tady byl naposledy, pěkně večer, nebylo tady ani živáčka…

Dom Ślaski, Slonecznik

V Obřím sedle se musíme z toho davového šílenství trochu otřepat. Zapadneme proto na zahrádku před Slezským domem (Dom Ślaski), kterému v minulosti sekundovala Obří bouda na naší straně a dáváme si jedno zdravotní pivko. Polské, mocné.

Pak raději míříme dále, neboť to i v Obřím sedle začíná pěkně houstnout. Doufal jsem, že se průvodu zbavíme, že dále bude méně lidí. Předpoklad se však ne tak zcela naplnil. Lidí tady bylo sice méně, přesto jich o moc méně než na Václaváku nebylo…

Sněžka za zády se opět začíná zmenšovat. Nejvyšší horu České republiky a celého Králicko-krkonošského treku máme za sebou. Luční boudu dnes jen mineme, dali jsme totiž přednost červené značce, Cestě česko - polského přátelství. Přes rozcestí Spalona Straźnica (1 430 m) a Równia pod Śnieźka (1 414 m) se dostávám nad Kotel Malého Stawu. Jeho temná hladina se leskne v dopoledním sluníčku, lidí dole u chaty Samotnia je jako much.

Krkonoše jako naše nejvyšší hory byly zaledněny nejvíce. A podobně jako Tatry u našich východních sousedů byly Krkonoše zaledněny poměrně asymetricky. Na severní straně Krkonoš se nacházelo pět ledovců, na jižní straně Krkonoš celkem 10 ledovců.

Krkonošské ledovce po sobě zanechaly hluboké kary, typická ledovcová údolí (trogy), kary a mohutné morény. A také ledovcová jezera na severní (polské) straně Krkonoš zvané stawy. Největšími z nich jsou Wielki Staw a Maly Staw na dohled Sněžky a relativně snadno dostupné od Luční boudy. Z dalších ledovcových lokalit severní strany Krkonoš lze jmenovat Sněžné jámy, Sněžný kotel nebo Černý kotel …více

Maly Staw (Malý rybník) i Wielki Staw (Velký rybník) pod Stříbrným hřebenem s nejvyšším vrchem Stříbrný hřbet (1 490 m) jsou karová jezera na dně ledových kotlů. Mají stejný původ jako známá plesa ve Vysokých Tatrách nebo Černé a Čertovo jezero na Šumavě. Ledovec tady sice již dávno není, rozpustil se po skončení doby ledové, ale své nesmazatelné stopy nám tady zanechal dodnes.

Následuje kotel Velkého rybníku s jezerem Wielki Staw a již jsou tady vrcholová skaliska na kótě Slonecznik (1 420 m), která rovněž nese český název Polední kameny. Jedná se o skaliska na hřebeni vrchu Stříbrný hřbet. Podobně jako níže ležící skaliska Pielgrzymy (Poutníci) na rozcestí pod jezerem Wielki Staw.

Malý Šišák, Špindlerova bouda

Chodník od skalisek na Poledních kamenech je pěkně kamenitý. A plný Poláků, kteří tu paštiku nezavřou a nezavřou. Došel jsem jeden takový žvanící hrozen, kterému jsem sice zase utekl, ale přesto jsem z nich měl hlavu pomalu jako horkovzdušný balón. Takže když jsem začal docházet další grupu podobného ladění, tak jsem byl pěkně rozladěn. Raději jsem sedl na šutry a čekal na Aleše s Davidem, kteří zaostali někde vzadu.

Brzy se objevuje Aljoša, Davida však nikde. Asi další krize… Když se objeví, nevypadá vůbec dobře. Mumlá cosi o tom, "ty mě večer ožereš a teď po mně chceš výkony", ale to určitě říkal kolemjdoucím Polákům a ne mně… A nebo že by to fakt nebylo určeno Polákům? Na obhajobu dodávám, že naopak by měl mít z té zelené, kterou jsme si připíjeli na "Medvědovo" zdraví, energii a měl by lítat rychleji než včera…

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Pod Malým Šišákem (1 439 m) docházíme pomalu ke Špindlerovce. Na severozápadě je vidět siluetu hory Smrk, nejvyššího vrcholu Jizerských hor, na západě se táhne hřeben Krkonoš s dobře viditelnými Dívčími kameny (1 414 m) a Vysokým kolem (1 509 m). Hodně malebný úsek hlavního hřebene Krkonoš. Až na ten chodník, po kterém se jde opravdu hodně blbě.

Na Špindlerovce (1 200 m) zapadneme do Špindlerovy boudy. Mají tady hodně přifouknuté ceny, ale třeba to tady alespoň bude kvalitní a gurmánský zážitek. Opravdu to zážitek byl. Nikoliv však gurmánský. Nebo tedy byl, ale z toho kytu, který jsem dostal místo krkonošského kysela by se jeden pob…l a možná i pos…l. Opravdu hnus fialový, větší blaf jsem v poslední pětiletce vážně neokusil. Ten "moučný nálev" mně vystačí až do zítřejšího večera…

Nevím, zda-li kuchař na Špindlerově boudě dělal někde v chemičce a nebo míchal tekutiny v likérce Drak, ale mne málem otrávil a mohu z vlastní zkušenosti prohlásit, že vařit rozhodně neumí. Polévka konzistence krupice a kyslé chuti byla opravdu nad mé síly, nechal jsem ji. A to normálně schroupu i hřebíky… Aljoša chtěl mermomoci také zkusit tu delikatesu nedozírné kvality a chuti, ale již po první lžíci prohlásil, že se to nedá žrát… No, Špindlerovu boudu již budu opravdu obcházet velkým, hóóódně velkým obloukem.

Martinovka, Labská bouda a prameny Labe

Krize vyvrcholila. David odmítá pokračovat v další cestě. Nezabírají sliby ani výhrůžky. Nepomohlo ani pivo, ani špenát a vepřové výpečky. Takže je ze mne opět "sirotek", kolegové odjíždějí busem do Špindlu a domů. Nečekal jsem, že i druhou partu zrychtuji tak brzy, věřil jsem, že se mnou dorazí alespoň pod Bukovec na Jizerku…

Já pokračuji po krkonošském hřebeni k západu. Přes vrch Čihadlo (1 210 m) mířím k západu. Za rozcestími Pod Petrovou boudou (1 210 m) a U Petrovy boudy (1 260 m) se dostávám k torzu Petrovy boudy, která před pár lety za nevyjasněných okolností vyhořela. No nevyjasněných. Po krkonošských hřebenech se hodně nahlas špitá o pojišťovacím podvodu. Ale kdo ví, třeba za to mohli neopatrní horští skřítci, potulní trollové a nebo Krakonoš se svou fajfkou.

Krkonoše dosahují rozlohy 631 km2. Z toho česká strana Krkonoš zaujímá 454 km2, polská strana pak zahrnuje zbývající území o rozloze 177 km2. Pohoří je protkáno hustou sítí turistických stezek či lesních cest, hustou sítí turistických chat a horských bud, díky čemuž nabízí turistické vyžití prakticky po celý rok.

Krkonoše jsou pohořím, které v rámci ČR drží řadu prvenství. Patří k nejvyšším pohořím střední Evropy na sever od Alp. V ČR jsou nejvyšším pohořím a také pohořím nejvíce navštěvovaným. Nachází se tady, mimo řady dalších atraktivit, nejvyšší vodopád České republiky - Pančavský (148 m) …více

Za zády nechávám výhledy do Čertova dolu a dominantní Malý Šišák a Luční horu (1 555 m). Před sebou mám malebný vrch Dívčí kameny s pěknými skalisky na temeni. Následují Mužské kameny (1 417 m) a sestup kolem pomníku Richarda Kalmana, ředitele Československé tiskové kanceláře, který tady zahynul 15. ledna 1929 během sněhové bouře, do sedla Pod Smělce (1 360 m). U rozcestí stojí pěkná bouda, kterou by šlo využít k bivaku.

Zdržuji se jen krátce. Opouštím hřeben a po modré turistické značce sestupuji k jihu k Martinově boudě. Přestože je pozdní odpoledne, tak je vedro jako hrom. Proto využívám pohostinnosti Martinovy boudy (1 255 m) a dávám si pivo a kofolu. Příjemným je zjištění, že zdejší restauračka je otevřena pocestným až do 20. hodiny. To nebývá na horách tak častým jevem.

Nedá se nic dělat, sedělo by se dobře, ale Labská bouda volá. Za výhledů k Martinovce a Luční hoře i do Čertova dolu opět nabírám výškové metry. Chodník se brzy napřímí a mění kurz k západu. Lemují jej seschlé stromy, husté porosty borůvčí a od hřebene se táhnoucí kamenná moře. Pěkná trasa a hlavně klidná. Potkávám jen jeden pár turistů.

U Labské boudy (1 300 m) je již rušněji. Není divu, vodopády i Labská bouda přitahují zvědavce. Zastavuji se na jedno pivo, chci se kouknout, co se na Labské boudě od mé poslední návštěvy změnilo. Užívám si výhledů a pozdně odpoledního klidu. Lidí tady již mnoho není a těch pár co po odchodu polské grupy zůstává tady asi nocuje. Já však ještě pokračuji o kousek dále, plánuji nocleh v boudě na rozcestí U čtyř pánů.

Cesta k prameni Labe

Před tím však ještě zamířím po široké šotolinové cestě k prameni Labe (1 380 m). Není tady ani noha, nádhera. Batoh shazuji na lavice u místního posezení. Dalo by se tady krásně přespat, ale obávám se, že by mohla být silná rosa. Na druhou stranu by mi tady ale společnost dělala mořská panna či co je to za ženštinu špulící na odiv svůj holý zadek.

Lákavá nabídka, přesto po focení a kochačce zamířím přes rozcestí Labská louka (1 373 m) k oné boudě na rozcestí U čtyř pánů (1 339 m), kde zůstávám přes noc ve společnosti četných obyvatel Pančavské louky. A že někteří z nich byli nejen hluční, ale i pěkně zvědaví si povíme až v závěrečném pokračování, dnes již opravdu dobrou noc…

Kilometráž jedenácté etapy Králicko-krkonošského sudetského treku

Bod na trase Prošlá trasa Převýšení
Sněžka 3,4 km 400 m
Slonecznik 9,1 km 510 m
Špindlerovka 12,6 km 540 m
Dívčí kameny 15,8 km 800 m
Martinovka 18,2 km 830 m
Pramen Labe 21,8 km 1 040 m
U čtyř pánů 23,1 km 1 040 m

Další související články:

+ Dvoudenní trek aneb to nejkrásnější z východních Krkonoš
+ Dvoudenní toulání po západních Krkonoších
+ Krkonoše, bouřlivý přechod hřebene
+ K100 - Krakonošova stovka
+ Jednodenní zimní přechod západních Krkonoš
+ Třídenní skialpinistický přechod hřebene Krkonoš
+ Přes krkonošskou Střechu
+ Krkonošské Harrachovo "kamení". Po stopách šlechtického rodu Harrachů.
+ Proti proudu Mumlavy - pádící krásky krkonošských hor
+ Skalní hříčky na žulové osmě
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Krkonoše? (Michal, 28.06.2015, 22:30 )
Dlážděné cesty, příšerné stavby. Má tam smysl vůbec jezdit? Nezničí si tim člověk chuť na trekování?


Reklama
Výběr článků
Hory New Horizons se blíží k Plutu, žně objevů roku 2015 pokračují
Hory Jeřáb, výstup na nejvyšší bod Hanušovické vrchoviny
Hory Přes Králický Sněžník a Klepáč na Adam, nad kterým se blýská a hromy divo bijú…
Hory Kaňonem Otavy, túra po přírodních krásách jižních Čech
Reklama
Témata našich článků…
Čertovo jezero Beskydy, ubytování Téryho chata Starý Jičín Jeskyně Chata na Šerlichu Betyna, bouda Aktuální počasí Gýmeš Macocha Beckov Maroko Jeskyně Na Pomezí Mizar Vartovka Wildspitze Pluto Cirrus Hrad Šášov Měsíc Pohorky Helfštýn
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Turistika Železné hory křížem krážem. Lichnice, Vildštejn, Kočičí hrádek…
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Rumunské Karpaty Apuseni je vhodné pre každého, Rumunsko a turistika
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadný objekt na pomezí planet a hvězd
7. Rozhledny Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist