Skalní oblast Rabštejn, horolezení v podhůří Jeseníků

Rabštejn - vyhledávaná lezecká skalní oblast v Hanušovické vrchovině

Skalní oblast Rabštejn se nalézá v podhůří Hrubého Jeseníku, jižně od sedla Skřítek a asi dva kilometry severně od obce Bedřichov. Pro lepší orientaci lidí, místních poměrů neznalých, oblast se nachází 11 kilometrů východně od města Šumperk.

Rabštejn však již leží v jednom z nejzajímavějších výběžků Hanušovické vrchoviny v podcelku zvaném Hraběšická hornatina. Řekl bych, že se jedná o jednu z nejzajímavějších partií Hanušovické vrchoviny. Rabštejn své pojmenování dostal podle hradu, který se tady nacházel. Rabštejn byl gotický hrad založený ve 13. století a rozkládal se na dvou skaliskách o výšce 25 až 35 metrů. Byl to nejvýše postavený hrad na území Moravy (830 m).

V 17. století byl hrad upraven a sloužil jako útočiště šlechtických rodin před tureckými nájezdy. Naposledy byl přebudován za 30-leté války. Po ní sloužil jako panské vězení. Poslední zpráva o tom, že byl hrad obydlen je z roku 1693. V 18. století byl hrad již opuštěn. V současné době má hrad podobu nevelké zříceniny. Na jeho vrchol je možné se dostat soustavou žebříků, odkud je krásný kruhový rozhled na Hrubý Jeseník a Hanou. Zejména v pozdním jaře, kdy jsou vrcholové partie Jeseníků ještě pod sněhem, je pohled zvláště úchvatný. Na vyhlídce je také vrcholová knížka, kde se každý vystoupivší může zapsat.

Popis skal

Oblast Rabštejnu je charakteristická množstvím skalek roztroušených ponejvíce v nejbližším okolí hradu. Tyto se dělí na Přední a Zadní skály. Co do druhu horniny, který skály tvoří, panuje v tomto ohledu zejména pro geology amatéry trochu zmatek. Nejčastěji se jako hornina uvádí amfibolická břidlice [1], [2], [3], jeden zdroj pak metadiabas [4].

V odborné literatuře [5] se zase dočteme, že zdejší skály jsou složeny ze sericitických křemenců (místy slepencovitých) a fylitů. Dost dobře je také možné, že pravdu mají tak trochu všechny strany. Ovšem, ať je to tak či onak, pro nás lezce je důležitější charakter materiálu. Ten je pevný a bohatě členěný, zejména v horizontálních liniích. Struktura skály je velice rozmanitá.

V jedné cestě můžete narazit na velké křemenné žíly, v jiné zase kupříkladu zkroucená načervenalá struktura vás upozorní, jak asi silné jsou geologické pochody v nitru země (např. Bivaková 4+). Stěny jsou většinou kolmé až převislé. Povrch skal je charakteristický množstvím spár. Ty jsou pevné a ostré, což ocení především začínající lezci.

Spáry také poskytují výborné možnosti zajištění umělými lezeckými pomůckami, jakými jsou friendy, stopery nebo abalaky. Celkový počet cest na Rabštejně se dnes blíží číslu 200. Většinou se jedná o cesty obtížnosti 4 a 5 UIAA (58%). Cesty jsou zajištěny kruhy, nýty a borháky. Většina cest je při nástupu označena číslem, což významně usnadňuje lezcům orientaci.

Jak již v úvodu bylo napsáno, oblast se dělí na Přední a Zadní skály. Přední skály se nalézají na jihozápad od horské chaty Rabštejn. Tvoří ji devět věží a skalních svahů. Jejich výška je do 20 metrů. Mezi nejvyhledávanější patří Druhá věž, Třetí věž a Květina. Tyto jsou také nejvyšší. Zde se nacházejí převážně lehčí cesty, takže si přijdou na své hlavně začínající lezci. Nejčastěji se zde setkáte s obtížností 3, 4 a 5 UIAA. Tady si mohou vyzkoušet nejenom lezeckou techniku, ale také techniku postupového jištění na méně odjištěných cestách, např. Pupek 4.

Doporučení cest na Předních skalách

Jistě neuděláte chybu když si zkusíte tyto cesty: Hmyzová 4, Bivakován 4+, , Petrikova 5, Červinkův kout 5+, Donaldova 5+. Poslední zmiňovaná cesta je jen trochu těžší v okolí druhého kruhu. Zdatnější lezci by si měli určitě vyzkoušet Pavouka 6+. Na Předních skalách se také nachází věž Panna, která si i přes svou nízkou výšku svou krásou nezadá nic s věžemi v pískovcových oblastech.

Nacházejí se zde dvě hezké cesty, a to Severní hrana 4+ a zejména pro zkušenější lezce "bonbónek" Pater noster 5+. Tato cesta je zvláště vypečená. Chtělo by se říci Nomen Omen. Jen pro silové lezce! Na Předních skalách se nachází pietní místo, kde jsou umístěny plakety se jmény našich kamarádů, kteří si již nikdy nikde nezalezou. Proto zde, prosím, dodržujte více než kde jinde pořádek a berte toto místo jako zónu klidu.

Přejděme k Zadním skalám. Ty leží v bezprostřední blízkosti zříceniny hradu Rabštejn. Jejich výška se pohybuje mezi 20 až 35 metry. Jsou rozděleny do sedmi sektorů. Mezi nejvýznamnější patří věž Rigo, Hlavní masív a Hřeben. Zejména Rigo je jakousi dominantou Rabštejnu pro svůj typický kuželovitý tvar. Na něm se nachází velké množství hezkých, ale také již trochu obtížnějších cest, jako jsou Let orla 6-, Zlatá střední 6+ a Rigo střed 6+. Začátečníci by na Ringu neměli vynechat Východní hranu 4+.

Asi nejvíce se však leze v lokalitě Hlavní masív. Zde najdeme velké množství cest v pevné a čisté skále. Škála obtížností je zde velmi pestrá. Jsou zde lehké, ale velmi hezké cesty typu Z Čech až na konec světa 4 nebo Šemík 5, přes středně těžké cesty kupříkladu Orolínova hrana 6, až po ty úplně nejtěžší jako je Výpadek rozumu 10-. Velmi hezká cesta je Svatební 5+. Celkový počet cest je jen v téhle lokalitě 31.

Mezi další oblíbené skály patří Hřeben. Nástup do většiny cest je z velké, asi čtyř metrové police. Jestli někdy budete na Rabštejně lézt, rozhodně nevynechejte cestu Zelená 4+. Ta se nachází právě na Hřebenu. Cesta je hezká sama o sobě. Vede logicky přes několik horizontálních říms a spár. Její nenapodobitelné specifikum ovšem představuje výlez na vrcholové plató. To je na tomto místě mírně převislé. Doleze se těsně pod něj a když chytnete vrcholovou hranu zjistíte, že je krásně úzká a ostrá.

Máte tedy jedinečnou možnost postavit se zády ku skále, chytit hranu plata podhmatem a udělat krásný výmyk až na jeho vrchol. Nikde jinde jsem toto nezažil. Samozřejmě, že pokud svým břišním svalům moc nedůvěřujete, lze převislou hranu překonat "klasicky". Na Zadních skalách najdete cesty všech obtížností. Těžší cesty jsou většinou vedeny v převislých stěnách.

Lezecká oblast Rabštejn je velmi populární. V mapě Oblasti skalního lezení České republiky [3] je dokonce uvedena jako největší oblast Severní Moravy. Nesmíte se tedy divit, že zde hlavně v období prázdnin potkáte velké množství lidí (kolují pověsti i o 200 stanech). Skalky jsou ale široce roztroušeny po okolí, proto se nemusíte bát, že by na vás nějaká ta cesta nezbyla.

A na závěr jedno upozornění: klasifikace obtížnosti je na Rabštejně dosti poctivá. Nesmíte se proto divit, že to co vylezete bez většího úsilí třeba na Súlově, vám zde dá hodně zabrat.

Pravidla lezení a etika správného lezce

Na Rabštejně není lezení časově omezeno. Na případné omezení je vždy dobré se aktuálně informovat na webové adrese www.horosvaz.cz. Používání umělých lezeckých pomůcek je dovoleno. Tato lezecká oblast je ideální pro nácvik zakládání frendů, stoperů, abalaků apod. Platí zde ale přísný zákaz lezení v mačkách. Používání magnézia není zde zakázáno. Opravdoví lezci ovšem vědí, že "mádžo" by se mělo používat jen na stěně, vápenci, popř. slepenci. Proč si tedy snižovat obtížnost cesty, že? Rabštejn se nachází v I. zóně Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, proto je zde na místě prosba o důsledném udržování čistoty a pořádku u skal i v místech táboření.

Doprava a ubytování

Nejlépe z obce Bedřichov dva kilometry po silnici. Tato varianta je nejlepší pro ty, kteří přijedou autem. Auto je možné nechat u posledních stavení v obci. Dál za vesnicí je zákaz vjezdu. Je možno si ovšem pořídit povolenku asi za 50 Kč/den. Autobusem nebo na kole dojet na zastávku Sedlo Skřítek a odtud po modré turistické značce sedm kilometrů po lesní asfaltové silnici.

Nocleh je možné zajistit v horské chatě Rabštejn, která se nachází asi pět minut od skal. U chaty je také možnost nabrání pitné vody. Chata před pár lety sice vyhořela (1.5.2002), ale již je opět v provozu. Její ubytovací kapacita je okolo 20 až 25 lidí. Pro členy ČHS je povoleno táboření na horním okraji louky podél lesa nad chatou. Nejbližší obchod je v Bedřichově.

Další aktivity okolo hradu Rabštejn

Mezi nejznámější a nejzajímavější akcí v okolí Rabštejna patří běh Rabštejnský kocour. Pořádá ho Klub aktivních sportovců Olomouc. V minulém roce se běžel již 19. ročník. Délka tratě bývá 13 kilometrů a její převýšení 419 metrů. Start je v obci Libina. Ta se nachází jižním směrem od zříceniny hradu Rabštejn. Akce Rabštejnský kocour se koná většinou při příležitosti Posledního slanění, okolo první listopadové soboty. Pro bližší informace doporučuji webovou adresu www.asopol.cz.

Literatura