Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 28.3.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Horolezectví > Baranie rohy a Široká veža

Baranie rohy a Široká veža

Vysoké Tatry a náročné vysokohorské trasy

10.11.2010 | Markéta Hanáková

Sněžení v posledních dnech pocukrovalo tatranské vršky. Zasněžené vrcholky tak ostře kontrastují s barevnou podtatranskou přírodou. Fronta se přehnala a hlášené slunečné počasí na poslední říjnové dny se zdá být skoro darem z nebes. Ani se nám nechce věřit, že by nám letos konečně počasí vyšlo na jedničku.

Chata pri Zelenom plese, Zelené pleso

Vysoké Tatry jsou krásné hory a relativně blízko. Ale skutečně jen relativně, ono ujetí oněch tří set kilometrů, které dělí náš domov od Tater, je otázkou minimálně pěti hodin.

Po telefonické domluvě zanecháváme za mírný poplatek čtyři eura na den auto v bezpečí na zahradě jednoho z obyvatel Kežmarských Žľabů a o půl čtvrté konečně vkráčíme do tatranské přírody. Za dvě a půl hodinky jsme na Brnčálce (1 551 m), nebo-li Chatě pri Zelenom plese.

Chodník je po sněžení v předchozích dnech jen lehce zasněžený, za to řádně ledový. Příjezd do Žlabů jsme načasovali skoro na minutu přesně. Na chatu se totiž "doklouzáme" se soumrakem a s povděkem chválíme naši prozíravost. Chata je narvaná téměř k prasknutí. Ještě že jsme nedali na slova jednoho našeho známého, že teď na horách nebude ani noha. Byli jsme opačného názoru a raději si ubytování zarezervovali.

Zcela v klidu se hlásíme u okénka. Dívčina nám však suše a bez úsměvu odvětí, že žádnou rezervaci ubytování na naše jméno tady nemá. Nevěřícně se na sebe podíváme a nenecháme se odbýt. A trváme na svém. Ubytování jsme si rezervovali telefonicky před deseti dny v pokoji a s polopenzí. Mladou slečnu ale přestáváme zajímat. Naštěstí nás v kuchyni zaslechne starší Velká Zmrzlá dolina paní. S omluvou nás ubytovává a dodatečně zařizuje i večeři. Prý tu v posledních dnech panoval zmatek a zřejmě si nás zapomněli zapsat. Naštěstí se vše vyřešilo ke spokojenosti všech. Po večeři ještě chvíli posedíme, ale brzy jdeme na kutě, protože chceme být ráno fit.

Baranie sedlo a Baranie rohy

Předpověď nezklamala, takže ráno vyrážíme sice v mrazivém, za to nádherně slunečném dni vzhůru do Baranieho sedla (2 393 m). Nejprve obcházíme Zelené pleso, pak se prodíráme kosodřevinou a nakonec se po namrzlých kamenech blížíme k prvnímu skalnímu prahu.

Velká Zmrzlá dolina je ve stínu, za to Belianské Tatry se celé vyhřívají na sluníčku a září podzimními barvami do okolí. Způsobují tak zajímavý kontrast. My stoupáme ve stínu a mrazu, na sněhu a ledu a v zádech máme teplými barvami hýřící Belianky. Sluneční paprsky začínají pomalu barvit i Kozí štít, Kolový štít a Jastrabku. My jsme však stále ve stínu a budeme vlastně celou dobu, než vystoupáme do sedla.

Prohlédnout fotky k článku


Ledový je i první skalní výšvih, a přestože je zajištěný řetězy, vážeme se pro jistotu ještě i na lano. Nad žlebem, v místech, kde se led mění spíše ve sníh a začíná stoupání v zasněžené suti, lano balíme a jdeme na volno. Pomalu ale jistě nabíráme výškové metry a Chata pri Zelenom plese je menší a menší, až se z ní stává nepatrná tečka. To už jsme před žlebem ústícím do samotného sedla. Je tu poměrně dost sněhu, stopy jsou hluboce vyšlapané. Dá se jít i po skále, která je osazená řetězy, ale vysněžený žleb se nám jeví pohodlnější.

Baranie sedlo

V sedle se nám otevírá pohled na druhou stranu do sluncem zalité Kotliny Piatich Spišských plies. My však máme touhu vyrazit ještě na vrchol Baraních rohů (2 526 m). V sedle zanecháváme batohy, bereme jen lano, foťák a cepín a stoupáme směrem k vrcholu. Cesta ze sedla není nikterak náročná. Střídají se zcela chodecké pasáže s lehkým lezením, kdy se překonávají skalní žebra a žleby. Poslední výškové metry se už jedná jen o chodecký terén po suti, kterým se na vrchol dostáváme během deseti minut.

Na vrcholu přichází odměna v podobě výhledů. Kolem dokola jsou samé Tatry. Na jedné straně leží v hloubce pod námi Dolina Bielej vody s Brnčalkou, na druhé zase Kotlina Piati Spišských plies a Téryho chata.

Celý výstup jsme si užívali, nikam jsme nespěchali. Zato teď nás už začíná tlačit čas a proto si vrcholu nemůžeme dlouho užívat. Je už docela pozdě a sestupovat za tmy se nám nechce. Po chvíli se začínáme vracet. Tentokrát se nikde neflákáme a zbytečně nezdržujeme, takže sestup je docela rychlý. Sluníčko zapadající za tatranské vrcholy nás zastihuje až dole u ples.

Na Térynu (2 015 m) docházíme v lehkém pološeru, takže úplně akorát. Ze zápraží chaty máme jako na dlani celou Malou Studenou dolinu, kterou červánky barví do rudých odstínů.


Zobrazit místo Baranie rohy, Vysoké Tatry na větší mapě

Hned po příchodu na chatu si natěšeni na pivo hned jedno objednáváme a přitom se pomalu ubytováváme. Na kutě to nemáme daleko. Dostali jsme pokoj hned vedle výčepu. Po výborném gulášku, kdy už jsme převlečeni do sucha, ještě sedíme u kofoly, jen tak plkáme a těšíme se na další den, kdy máme v plánu Širokou vežu.

Priečne sedlo a Široká veža

Hned v sedm ráno naklušeme ke stolům, posnídáme a začínáme se balit. Nevím, jak to děláme, ale ač jsme u snídaně byli skoro první (pravda, stačilo nám jen vystrčit nos z pokojíku a byli jsme v jídelně), opouštíme chatu jako poslední.

Terén je hodně zledovatělý. Mačky nasazujeme hned u chaty a děláme dobře. Hroty se pěkně zapíchávají do ledu a díky tomu bezpečně postupujeme. Nejprve je potřeba přetraverzovat Pfinovu kopu (2 121 m), což je vlastně výběžek Malého ľadového štítu. Kopa odděluje kotlinu Paitich Spišských plies a dolinku pod Sedielkom.

Skalní plotny na Širokou vežu

Za Pfinovou kopou stoupáme již sněhem k prvním skalám vedoucím do Priečneho sedla (2 352 m). Tady to již mnozí otáčí. Bez nedostatečného zimního vybavení není výstup do sedla příliš bezpečný.

Dlouhé řetězy usnadňující postup do sedla jsou vítanou pomocí. Přesto některé úseky pokrývá čistý led a bez maček si výstup ani nechci představovat. V úzkém Priečném sedle věšíme batohy na řetězy a opět si bereme jen to nejnutnější k výstupu na Širokou vežu (2 461 m).

První úsek je lezecký a vede po skalních plotnách. Odhadujeme to na dvojkový terén. Dál už je výstup z velké většiny chodecký. Kamenní mužíci nám ukazují cestu, takže se dostáváme po suti do vysněženého žlebu, kterým postupujeme vzhůru.

Na jeho konci nás čeká opět lehké lezení, kdy je potřeba překonat několik skalních stupňů, které nás dovedou na samotný vršek Široké veže. Opět si můžeme užívat té nádhery. Přímo před námi se tyčí obrovský Velký Ľadový štít, na jehož vrcholku pozorujeme čtyřčlennou skupinku. Jinak nikde nikoho nevidíme.

Široká veža

Dolů sestupujeme stejnou cestou a závěrečný úsek po skalních plotnách do sedla slaňujeme. Trefujeme se do okamžiku, kdy stoupá do Priečneho sedla skupina asi patnácti lidí. Tak je v sedle trošku těsno. S písní Ivana Mládka "padej trochu doprava" navigujeme Zdendu, kterým směrem má slaňovat. Jedna z turistek se s úsměvem podívá nahoru a zapěje: "pod vámi jde výprava" a sestupuje dál z Priečneho sedla.

Jakmile se v sedle uvolní trochu místa, sbalíme lana a začneme sestupovat i my. Po pár desítkách metrech musíme sundat i mačky, protože sněhu ubylo a většinou se jde po suti. Traverzujeme Strelecké polia, scházíme až k Sivému plesu, po jehož břehu vede stezka. Podcházíme Javorový štít, mineme ještě Starolesnianské pleso, přejdeme Zbojnickou pláň, kde už terén po zajití sluníčka značně namrznul. Mačky už se nám na ten kousek ke Zbojnické chatě nasazovat nechtějí, přestože jsme si vědomi, že s nimi by se šlo o sto procent lépe a bezpečněji.

Na chatě si tradičně dáváme pivko. Je to náš poslední den v Tatrách, takže i trošku slavíme, ale zdaleka ne sami. Docela to v jídelně žije. O půl desáté však chatař nekompromisně zhasne a zavelí, kdo spí na zemi, ať zůstane a ustele si a ostatní hajdy na kutě do podkroví. Ráno už nás čeká jen sestup dolů do Smokovce.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Etika podnikania v TANAP (JanoP, 28.11.2010, 20:38 )
Povaľujem stránku treking.cz za solídnu, preto pridávam poznámku k tejto diskusii - ktorá sa časom "naklonila" do úplne nevhodnej roviny. (Na niektoré názory nemá zmysel reagova», pretoľe sú v podstate demagógiou.) Horolezectvo je váľna vec a skutočne (aj preto) sa riadi dos» váľnymi (a prísnymi) pravidlami. Ak má ktokoµvek výhrady proti týmto pravidlám, má moľnos» iniciova» (da» podnet na) zmenu. Hlavným cieµom mojej reakcie bolo vyjadri» obavy, ľe si takýmito článkami stránka poąkodí svoje renomé. Ohradzujem sa, aby môj príspevok ktokoµvek označoval za "nacionalizmus". Česko, Čechy, české kraje a vąetko čo s nimi súvisí povaľujem úprimne za svoju "rodnú vec". Aj ako odchovanec bývalého Československa, aj preto, ľe som s českými krajinami veµmi tesne spriahnutý (v Prahe som absolvoval vojenskú sluľbu, syn tu ątuduje v súčasnosti, manľelka preľila ąkolské letá v Havířove, v Chebe som mal tetu a pôsobil tu dlho brat, v Česu mám sestranice atď.). Česko povaľujem za veµmi kultúrnu krajinu, od ktorej sa budem ma» čo vľdy uči». (A naopak, neraz poci»ujem dos» veµké sklamanie nad úrovňou mnohých Slovákov i Slovenska ako takého.)
"Český návątevný poriadok" (Vlado Kováč, 21.11.2010, 15:47 )
Ludia boľí, to sme aľ tak hlboko klesli ? Horolezectvo degradujeme na hru s predpismi a kalendarom ? Horolezectvo je predsa vs»ah k horám, velakrát celoľivotná váąeň. Tú nemôľu regulova» iba predpisy, regulujú ju predovąetkým podmienky v horách. Tí dvaja nadąenci priąli z Čiech do Tatier, urobili pekné tury a pridali aj par peknývh fotiek. Chceli sa s nami podeli» o záľitok. Nie sú to turisti, sú to horolezci s dobrou výstrojou. Ich počínanie je správne - pri s»aľených podmienkach volia lahąie výstupy. Vąak pri zladovatelej skale sa môľe kval. I. meni» na II. alebo aj na III. Podla môjho názoru sa ničím neprevinili. ąkoda len tej zbytočnej poznámky, ktorá je aj v nadpise mojho príspevku.
Skvělá připomínka (-OB-, 21.11.2010, 17:11 )
z klávesnice slovenského návątěvníka webu. Chtěl jsem tuto poznámku napsat sám, ľe hodnotit technickou obtíľnost výstupu, obzvláątě za ztíľených povětrnostních podmínek, můľe být silně problematické a nejednoznačné, ale nechtěl jsem rozproudit neproduktivní debatu, nebo» by se jistě ozval nějaký nacionálně zaloľený ochránce "zákonů". Takto Tebe jako Slováka z podpory "českého" návątěvního řádu nikdo obvinit nemůľe :-)). Díky.
Pochvala (Vlado Kováč, 27.11.2010, 18:57 )
Dakujem za pochvalu z "najvyľąich miest". Skutočne ten nacionalizmus eąte stále funguje a som z neho velmi znechutený. Neviem kolko vody musi eąte preties» Dunajom, aby uľ Maďari a Čeąi neboli stále nie velmi oblúbeni návątevníci Tatier - aj to iba u úzkej vrstve tzv. Slovakov. O tom by sme mohli pohovori» vela na chate Lajoąka spolu aj s Karolom M.
Nacionalismus (LukáąLenon, 28.11.2010, 20:59 )
do hor netahejte,ty stejně patří jen a jen Bohům a větru..Jen nevím,odkud se bere?®e by to bylo tím,ľe Slováků je v nich nejméně?
Vlastný (český) návątevný poriadok TANAP (JanoP, 12.11.2010, 18:38 )
Úplne identické faux pas ako Belianske Tatry. Vôbec nechápete, ľe takýmito článkami, kde si zopár ignorantov dokazuje svoju "svetovos»", vytvára svoje vlastné pravidlá pre pohyb a "podnikanie" v TANAP, vaąa stránka výrazne stráca na serióznosti? Nechápete, ľe takýto trend nemôľe nema» aj "politický" rozmer? ®e týmto nespravodlivo vhráte zlý tieň na sluąných českých turistov a horolezcov?
®ádné "fópá" (-OB-, 12.11.2010, 18:59 )
výstup na Baranie rohy a řadu daląích vrcholů je horolezcům (JAMES, ČHS, nověji i ALPENVEREIN) povolen. Pokud budete organizovaným lezcem, můľete tuto túru klidně následovat a nebudete si ničeho protiprávního dopouątět. Tento článek u znalých lezení v Tatrách serióznost Trekingu nijak nesníľil. No a mravokárcům doporučuji prostudovat podmínky pro lezeckou činnost v Tatrách. Tento článek je zařazen zcela jasně v kategorii horolezectví, coľ je zřetelně vyznačeno i v navigaci (menu) stránky.
Horolezci jsou ignoranti...? (Ivan Zajíček, 12.11.2010, 20:03 )
Milý Jano P., časopis TREKING má ve svém názvu toto: Časopis o trekingu, turistice, horolezectví, alpinismu, cestování a cykloturistice , a proto byl onen článek v úvodu označen jako HOROLEZECTVÍ. Tak o co proboha jde? Kdyľ mám průkaz, mohu i dle tatranských pravidel ,kam chci! Naopak vaąe příspěvky do diskuse normální lidičky iritují! Věřím, ľe to tak nechcete a nemáte to v úmyslu-děkuji. Přeji hezký den a víkend! A taky "Slunce v duąi!" A taky v Tatrách!!
Janko..... (Petr M., 12.11.2010, 20:30 )
Janko,Janko....nanárokujeme si vaąe Vysoké Tatry za české...fakt jsou vaąe(kdysi i společné...)nechceme se řadit mezi naruąovatele zákonů a výhláąek a jiných ,,lidských ev. novodoběpolitických nesmyslů" , ale promiň Ota B.má svatosvatou pravdu, pokud máą oprávnění - horolezecký ,,průkaz", můľeą i ,,U VÁS"....
Je to tak, (KarolM, 12.11.2010, 20:44 )
ako píąe OB a Ivan. A mňa okrem toho irituje aj to slovo český v nadpise príspevku ((: Inak ten zmatok na Brnčalke mohol by» sposobený aj zmenou chatára po 19 rokoch: http://www.kst.sk/index.php?option=com_content&task=view&id=583&Itemid=85
JanoP má asi pravdu (Zdeněk, 13.11.2010, 07:16 )
Kdyľ se mrkneme do návątěvního řádu Tanapu, je tam doslova toto: 2. Horolezci môľu vstupova» do vysokohorského prostredia aj mimo turistických a náučných chodníkov a v čase sezónnych uzáverov turistických a náučných chodníkov len za účelom nástupu na horolezeckú túru so stupňom »aľkosti horolezeckej klasifikácie vyąąím ako II.stupe», pri·čom pouľijú trasu čo nająetrnejąiu z hµadiska ochrany prírody a krajiny. Pri samostatných výstupoch môľu horolezci pouľi» hrebeňové túry od II. stupňa »aľkosti horolezeckej klasifikácie s výnimkou úsekov Kopské sedlo - Jahňací ątít, Veµká Svią»ovka - Keľmarský ątít. Horolezecké túry s I. a II. stupňom »aľkosti sa môľu vykonáva» len v letnom období, ak je to nevyhnutné na zostup a v zimnom období od 21. decembra do 20. marca v obidvoch smeroch, keď terén tejto »aľkosti sa metodicky vyuľíva na zimný výcvik. Ale autor článku stejně jako já na ľádnou horolezeckou túru obtíľnosti vyąąí neľ 2 nenastupoval. Jak Baranie rohy tak ąiroká veľa je de facto chodecký terén. Tudíľ jsme tam zřejmě skutečně byli neoprávněně.
Slovenská debilita (John Brown, 23.08.2013, 22:37 )
Ty troubo,oni měli vybavení,nic neriskovali a to,že si někdo v Tanapu myslí,že mu ty hory patří a milostivě dovolí vystoupit na pár vrcholů,neznamená,že se tím budou všichni řídit. Debilní předpisy se nemají dodržovat. A návštěvní řád Tater v debilitě vede. V Alpách můžeš co zvládneš,nikdo tě tam nijak neomezuje. Slovensko je víc?
Milý Janko Hnedý, (jonathan.sk, 25.08.2013, 23:22 )
aj kvôli takým obmedzencom ako si ty, vznikajú národnostné trenice. Tušíš vôbec čosi o ochrane prírody pre ďalšie generárie?
Pánové, prosím, (-OB-, 30.08.2013, 19:41 )
mírněte slovník. Pro "Janka Hnědého" - srovnávat Alpy s Tatrami nelze, jak by Tatry vypadaly, kdyby si každý šmatlal kam chce, je vidět "díky" developerům např. v okolí Štrbského plesa. Nakonec i v Alpách existují omezení pohybu… Na druhou stranu si myslím, že existuje dobrá desítka tatranských štítů, kam by šlo turisty klidně pustit a příroda by nijak neutrpěla.
®lab (Zdeněk, 10.11.2010, 12:19 )
Předpokládám, ľe závěrečný strmý ľlab do Baranieho sedla byl uľ vyąlapaný. Jeątě před příchodem krásného počasí (24.10.) byl zcela netknutý. S kamarádem jsme ho prorazili. Byla to teda nakládačka. Ve spodní části nad pás ve sněhu, místy se bylo třeba doslova prohrabávat rukama. Prostoupit ľlabem nám trvalo snad půl hodiny.


Další související články:

+ Předvánoční výstup na Baranie rohy, Vysoké Tatry
+ Cez Baranie sedlo, Vysoké Tatry
+ Baranie rohy (2 526 m), Vysoké Tatry
+ Vysoké Tatry, nejvyšší karpatské pohoří; ubytování a horské chaty ve Vysokých Tatrách
+ Gerlachovský štít (2 655 m), Vysoké Tatry
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Hřebenem Belianských Tater
Hory Na roháčský Volovec s dětmi
Hory Tofana di Mezzo - via ferrata Giuseppe Olivieri
Populární treky
1. Karpattreky Trek z Malé Fatry do pohoří Žiar, Fatransko-turčanský Karpattrek (2)
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Dvoudenní trek na Černou horu a Stoh dolinou Černého Čeremoše na pomezí Ukrajiny a Rumunska
4. České hory Dvoudenní přechod hlavního hřebene Hrubého Jeseníku
5. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
Reklama
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist