Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.1.2014 , svátek má
Reklama
Treking > Cykloturistika > Vrbno pod Pradědem - Praděd na kole

Vrbno pod Pradědem - Praděd na kole

Cyklotrasy v Jeseníkách

12.1.2011 | Jan Suski

Mám 14 dní dovolené. Pár dní si užívám nic neděláním. Po pár dnech mě to ale přestává bavit. Říkám si, přece nepromrháš těch pár dni volna, které máš. Můj největší problém je vyrazit. Každý den si říkám, že zítra vyrazím, ale stále to odkládám. Až jednoho dne ráno nevpustím do hlavy pochybnosti. Prostě se zabalím, na kolo namontuji nosič, naložím stan, spacák, pár věcí a vyrážím vstříc novým zážitkům.

Praděd z Ovčárny

Přes Sádek, Velké Heraltice, Brumovice, Úvalno, Krnov, Bratnice, Zátor, Nové Heřminovy, Širokou Nivu a Karlovice mířím do Vrbna pod Pradědem. Cesta ze Stěbořic do Úvalna je celkem v pohodě, ač je to sám kopeček. Z Úvalna mě čeká cesta do Krnova. Tento úsek nemám rád. Je nebezpečný, plný aut a kamionů. Pár kamionů se mnou zamává, v duchu si nadávám, že tady riskuji. Ale po chvilce už jsem v Krnově.

Nejprve zajedu ke zdejší synagoze, toto místo nikdy neminu. Opět ji vyfotím a přes náměstí pokračuji dále. Výpadovku na Bratnice najdu během chvilky. Nejdříve jedu po hlavní, kde mě opět otravují kamiony. Toto mě štve takže vytahuji mapu a hledám cyklostezku. Zjišťuji, že vede kousek od hlavní silnice. Při první příležitosti odbočím z hlavní do vesnice Bratnice. V duchu volám: "Ach ta úleva, už žádný provoz"! Konečně klidná cesta.

V Bratnici klid, nikde nikdo, sem tam na mě zaštěká nějaký pes. Dojedu až ke kostelu, od něj pokračuji přes most až k zámku. Zámek je trošku omšelý, ale i tak pěkný. Udělám pár fotografii a mířím dál na Zátor. Cesta míří do lesa a podél řeky Opavy do Zátoru. Kolem Zátoru jen projedu. Zavzpomínám na kamaráda, který tady žije a se kterým jsem byl asi před dvaceti lety na vojně. Hledat ho ovšem nemůžu. Já mířím dál.

Nové Heřminovy a Kunov

Dalším styčným bodem jsou Nové Heřminovy. Než tam dojedu, posílám sms svému dalšímu kamarádovi. Vím, že tady má chalupu, tak sonduji zda náhodou není přítomen. Bohužel příchozí odpověď mi říká, že není. Z Nových Heřminov pak míří na Kunov. Tento úsek cesty si nějak moc nevybavuji. Opět jsem jel po hlavní, takže jsem musel dávat pozor na kamiony.

Praděd z Karlovy Studánky

Za Kunovem cyklostezka míří někam do lesa. Jedu po ní na Širokou Nivu. Tuto vesnici minu ani nevím jak. Jedu stále lesem a nejednou vidím plno budov a kostel. Netuším, kde přesně jsem. Dělám nějaké fotky kostela a jedu dál. Vyjedu z lesa a aha. Vlaková zastávka Karlovice, už jsem skoro ve Vrbně. S kamarády se domlouvám, že se večer sejdeme v kempu Dolina ve Vrbně pod Pradědem. Z Karlovic jsem v klidu dojel do Vrbna, prohlédl jsem si město a vydal se do kempu. Tady mě přivítal docela příjemný člověk. Nabízel mi nejdříve chatu. Ale já na to, že s sebou vláčím veškeré vybavení od stanu až po spacák, tak přece nebudu spát v nějaké chatě! Takže zaplatím ubytování pro dva dny.

Noc v kempu

Stavím stan. V tom mi volá kamarád, s nímž jsem na večer domluven. Jsme dva, objednej nám chatu, míříme za tebou. Chatu objednám, sednu na kolo a jedu ještě do Vrbna nakoupit vodu. Zítra se totiž chystám vyjet na Praděd. Vím, že bude potřeba hodně tekutin, jelikož zrovna panují dost drsná vedra. Na zpáteční cestě, kousek od kempu už na mě mává jeden z kamarádů. A volá: ,,Ahoj, už jsme tady". Rychle odstavím kolo, hodím sprchu a už vyrážíme do ulic. Nejdříve Koliba u kempu. Dáme večeři a pak vyrážíme směr Ludvíkov. Tady navštívím snad všechny hospůdky v okolí.

Fontána

Do kempu se vracíme až pozdě v noci. Spát se nám ale ještě nechce. V kempu ještě hoří táborák, tak jdeme tam. Tady sedí nějaká mládež a motorkář, kterého jsem si všiml již když jsem do kempu přijel. Přisedneme si tedy. Mládež jde po chvílí spát, ale s motorkářem tady sedíme s kamarády ještě asi hodinu a vyměňujeme si své zážitky z cest. Motorkář je Pražák a my Opaváci. Proberme vše, od zážitků, přes politiku až po krásnou Prahu. Spát jdeme až nad ránem. Ještě říkám kamarádům, že ráno brzo vstávám a že je nebudu budit. Mám namířeno na Praděd a oni zpět domů. Takže se rozloučíme s tím, že už se zítra neuvidíme. Vlezu do stanu a v okamžiku nevím o světě.

Ráno někdo klepe na stan…

A ráno? Někdo klepe na stan. Hej vstávej, my už jedeme domů a ty ještě chrníš. Kde je ten tvůj Praděd? Drsné probuzení, ale do pěkného dne. Posnídám a mířím vstříc krásným Jeseníkům. Cestou přes Ludvíkov zkoumán zdejší stavení. Vidím zříceniny, dále staré krásné domy, bílý kostelík a taky moderní hotely, památník věnovaný obětem války a žulový kříž obrostlý krásnými žlutými květy.

Z Ludvíkova jedu kus lesem a už vjíždím do Karlovy Studánky. Karlová Studánka je rozkopaná, nicméně na jejím kouzlu to nijak neubírá. Je krásný teplý den a co mě hned při vjezdu do Karlovy Studánky zaujme je Praděd. Je krásně a při pohledu na vrchol vypadá jako bych ho měl na dosah. Jenže dostat se na něj to není jen tak. Tedy pokud nejste tady autem… Toto je ovšem cesta nudná, nehledě na to, že asi poslední 2-3 km na vrchol stejně musíte pěšky.

Cesta z Karlovy Studánky

Nejzajímavější cesta je z Karlovy Studánky pěšky stezkou po vodopádech Bíle Opavy k Barborce a pak na vrchol po asfaltce. Tuto cestu všem doporučuji. Já jsem ovšem dnes na kole, tedy tudy nemohu. Pojedu tedy po asfaltové cestě.

Stoupám tedy nejdříve přes Karlovou Studánku. Míjím zdejší honosné lázeňské objekty a říkám si: Tady jsem kdysi byl s rodiči, tady v té cukrárně. Zastavím se taky u hotelu Džbán, kde je vodotrysk, který v je v provozu taky v zimě, kdy tady tryskající voda vytváří obrovský ledový kužel a zvláště večer při osvětlení je to krásné pokoukání. Kousek odtud je lázeňský pramen, ze kterého se napiju a taky doplním zásoby vody. Opodál je hotel, kde kdysi pobýval Václav Havel. Hotel se taky objevil ve filmu "S tebou mě baví svět".

Jeseníky

Kousek výš je další hotel nebo spíš býval. Jmenoval se Hubert. Hotel však vyhořel a zbylo po něm jen prázdné místo. Dojedu ke křižovatce ve vrchní částí Karlovy Studánky. Pokud se vydáte napravo tak dojdete ke stezce, která vás provede údolím vodopádů Bíle Opavy. Prošel jsem tu stezku mnohokrát a jistě ještě projdu, ale dnes jsem na kole, proto jedu vlevo. Cesta vede do prudkého kopce na Hvězdu. Hvězda je jednak restaurace a taky parkoviště, kde většina autoturistů zanechá auto a dál jede autobusem nebo jde pěšky nebo taky může za úplatu jet svým autem. Kdysi jsem to jel dál škodou 120 a můžu vám říct, že pěkně vřela. Ale dojela. Dojíždím k závoře, která pouští auta a autobusy v půlhodinových intervalech nahoru. Cyklista čekat nemusím.

Vjíždím do lesa a pomalu stoupám. Nespěchám, nejde mi o sportovní výkon, ale o výlet. Stojím vlastně u každé studánky na kterou narazím, u každé květiny, která mě zaujme, u každého výhledu, který se mi naskytne. A že jich tady je! Hodně času strávím fotografováním motýlů a tak. Je tu prostě krásně. A je taky fajn, že tady potkám spoustu cyklistů. Většina si chce povídat o tom, co tady bylo vidět.

Stoupání na Ovčárnu a na Praděd

A tak si tak pomalu stoupám vzhůru. Funím, potím se, piji hodně vody, ale stále jedu. P omalu se mezi stromy objevuje vysílač na Pradědu. Je to pěkná stavba, ale stále si představuji, jak to tady muselo vypadat bez ní. Ale i tak si myslím, že tahle stavba Pradědu vizuálně neuškodila.

Praděd

Dojedu na Ovčárnu. Je to další styčný bod. Tady už turisti, kteří přijeli autem nebo autobusem musejí své pohodlné potahy opustit. Kdo chce dojít na Praděd, ten musí pěšky. A nebo na kole jako já.

Okolí Ovčárny je velice pěkné. Vedou odsud stezky jednak na Praděd nebo na Petrovy kameny a dál na Vysokou holi (jen pěšky a vřele je doporučuji, viz mé některé starší články). K tomu bych podotknul, že na některých turistických směrovkách jsem zahlédl nálepky www.treking.cz. Stezka na Praděd je velmi jednoduchá. A abych řekl pravdu, moc ji nemusím. Říkám tomu tady, že je to jak na Václaváku. Většinou ze stezky sejdu a jdu buď na Vysokou holi nebo do Kamenného dolu atd… Ale lidem, kteří jdou na procházku a chtějí něco vidět bez větší námahy, tento "Václavák" musím opět doporučit.

Vysílač

Z Ovčárny na Praděd vede asfaltka. Nejdříve si odskočím na Barborku, kde poobědvám. Pak jedu dál vzhůru na Praděd. Často zastavuji a fotím. Nejdříve dojedu k rozcestí. Doleva se jede na chatu Švýcárna a rovně na Praděd. Tady mě zastaví nějaký kolega cyklista. Chce, abych ho jeho fotoaparátem vyfotil. Přání mu rád splním. Cesta Praděd tak trošku objíždí, takže stoupám vzhůru, ale vysílač jakoby stále objíždím a mám ho pořád po pravé ruce. Na druhou stranu jsou krásné výhledy na Jeseníky, přestože výhled na Dlouhé stráně musel být kdysi hezčí. Dlouhé stráně je vlastně kopec, jehož vrchol byl kdysi odseknut a byla tam vybudovaná přečerpávací elektrárna. Toto místo opět doporučují navštívit.

Blíží se vrchol Pradědu. Poslední partie stoupání je sice krátká, ale prudká. Ale říkám si, "z toho kola nesmíš slézt, vrchol musíš zdolat kolmo". A to se mi povede. Nicméně pro lidi, co se cyklistice věnují, toto žádný velký výstup není. Na druhou stranu já to jedu z Opavy, tak proč sám sebe nepochválit. Kamarádi většinou říkají, že to z Opavy zmáknou za den tam i zpět, ale tomu já nepropadám. Musím pomalu a vychutnat si to.

Konečně vrchol

Jsem tedy na vrcholu. Je krásně, teplo, nádherné výhledy. Na jedné straně Bruntál, Slezská Harta a v dáli někde tuším Opavu. Na druhé straně Jeseník, Zlaté Hory, Polsko a někdy Králický Sněžník. No prostě parádní výhled. Vysílač, tedy vrchol, několikrát na tom kole objíždím a pozoruji krajinu. A v duchu si říkám, že se projíždím po jediné rovince v Jeseníkách. Všude to byl sám kopec a tady na vrcholu se projíždím už bez námahy a po rovince. Navíc celé okolí vrcholu je porostlé žlutými květy, což je také pohled, který stojí za to.

Autor článku na Pradědu

Odstavuji kolo a navštěvuji zdejší restauraci. Dávám si jedno a usedám na venkovním posezení na lávce. Opět vzpomínám na to, kolikrát jsem už tady byl. První vzpomínka je na to, jak jsem byl tady kdysi jako malý kluk za drsného počasí vyvlečen rodiči a kdy jsem se zařekl, že na Praděd mě už nikdo nikdy nedostane. Musím říci, že trvalo hodně dlouho, než jsem se sem po letech vrátil. Nicméně můžu říci, že mi tehdy dali prvý impuls k tomu, abych začal mít rád hory.

Má další vzpomínka je na dobu, kdy jsem tady vystoupal v zimě za inverze. Na Pradědu bylo krásně, dokola hromady sněhu a kupodivu bylo teplo. Ovšem při pohledu z vrcholu byly vidět jen mraky, nad kterýma jsem stál a v dáli byl vidět jen vrcholek Lysé hory. Vše ostatní bylo pod mraky. Pohled jako z letadla. Na tehdejší pěší sestup z Pradědu nezapomenu. Nahoře teplo a krásně a čím jsem šel níž na Hvězdu, tak mlha houstla a mrzlo. Brr.

Ovčárna

Vzpomínek by bylo mnohem víc. Protože se ale stín vysílače začíná povážlivě prodlužovat směrem k Bruntálu, musím se probudit ze vzpomínek a vyrazit zpět. Koukám, že někteří turisti si tady na hoře půjčují koloběžky a dolů už nemusí pěšky. No já sednu na kolo a během chvilky jsem na rozcestí ke Švýcarně. Je už sice trošku pozdě, ale zpět do kempu do Vrbna se mi ještě nechce.Rozhoduji se,že zajedu ještě ke Švýcárně. Je teplo, špatné počasí se neblíží, tak proč si den neprodloužit?

Zajížďka ke Švýcárně a návrat do Vrbna pod Pradědem

Cesta ke Švýcárně je z kopce, žádný problém, ale horší to asi bude zpět. Dojedu na Švýcárnu, sednu si venku, objednám si nějaké pití a studuji mapu. V tom slyším od vedlejšího stolu: "Co hledáš v té mapě?" Kouknu a ejhle cyklista, kterého jsem fotografoval pod vrcholem. Dáme se do řeči. On mi vylíčí svou část cesty a já tu svou. Chvilku váhám. Ukazuje mi, že zpět do Karlovy Studánky chce jet přes Vidly Ale já se chci vrátit pod Praděd a zpět přes Ovčárnu na Hvězdu. Já při pohledu do mapy a na vrstevnice, které bych musel cestou přes Vidly překonat, jeho nápad vzdávám. Na to si netroufám.

Petrovy kameny a Vysoká hole Po čase se rozloučíme a já mířím zpět. Ze Švýcárny si to namířím zpět na rozcestí pod Praděd a z něj dále na Ovčárnu a na Hvězdu, kam již dojíždím za šera. Přes Ludvíkov se vracím zpět do kempu ve Vrbně pod Pradědem, kde svou cestu ukončím. Pak již jen sedím ve stanu a vymýšlím trasu zpět do Opavy. O této zpáteční cestě přes Drakov již tady vyšel samostatný článek. Praděd a Švýcárna
Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory V zajetí sněhu aneb Lúčanskou Fatrou na sněžnicích
Hory Piz Bernina, na nejvýchodnější alpskou čtyřtisícovku
Hory Finnmarksvidda - poslední divočina Evropy, Treking s Tilakem 2010
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
2. Ukrajinské Karpaty Přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
3. Karpattreky Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd
4. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
5. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist