Treking > Cykloturistika > Tremalzo u Lago di Garda na kole, italská cyklotrasa
Tremalzo u Lago di Garda na kole, italská cyklotrasaAlpské cyklotreky u Lago di Garda13.1.2011 | Zdeněk Vývoda
Lokalita Tremalzo se nachází v italské Lombardii, přírodním parku Alto Garda Bresciano, ohraničeném jezery Lago di Garda, Lago di Ledro a Lago d´Idro. Cyklisté však výrazem "Tremalzo" obvykle nemyslí ani horu Monte Tremalzo (1 973 m n. m.) ani nedaleké sedlo Passo Tremalzo (1 665 m n. m.), ale kupodivu restauraci Rifugio Garda (1 686 m n. m.) nacházející se přímo mezi nimi. Přítomnost občerstvovacího zařízení a zajímavé přístupové cesty k němu stojí, s největší pravděpodobností, za neobyčejnou popularitou toho pěkného místa. Na Tremalzo je možno vyjet několika způsoby z různých stran. Většinu komunikací vybudovali, jak je v tomto kraji zvykem, pilní vojáci za první světové války. Se skupinou cyklistů se ubytováváme kousek na sever od Gardského jezera, v městečku Arco. Večer ležím v mapách, vymýšlím nějakou zajímavou a náročnou trasu, aby na ni kamarádi dlouho vzpomínali. Většinu naplánovaného okruhu vůbec neznám, tak jsem sám zvědavý, jak to nakonec dopadne. Ráno se nás schází na můj vkus docela početný peloton 8 lidí (Jarda, Láďa, Martin, Pavel, Petr, Radek, Tom a já). Velení se ujímá cyklistický guru Jarda. Svižným tempem vyrážíme z Arca (90 m n. m) vedlejšími uličkami do Rivy (70 m n. m.). V Rivě prokličkujeme centrem, cvičně jedny schody dolů (na kole), druhé nahoru (pěšky) abychom se náhodou nenudili a už jedeme po známé cestě Strada del Ponale do údolí Ledro. Úzká a klikatá Strada del Ponale byla až do osmdesátých let dvacátého století důležitá silnice. Jediná spojnice mezi Rivou a údolím Ledro. V letech 1848-1851 ji nechal vybudovat podnikatel, patriot a mecenáš Giacomo Cis Bezzecca. Cesta je vytesaná v kolmé skále nad Gardským jezerem, stáčí se nad kaňonem potoka Ponale, sérií utažených zatáček nabírá výšku a ústí do Valle di Ledro. Automobilový provoz zde byl ukončen zprovozněním dvou na sebe navazujících tunelů v roce 1989. Ve své dolní části už dnes Strada del Ponale silnici moc nepřipomíná. Chvíli je asfaltová, pak zase prašná, chvíli široká, hned zas skoro pěšina. Kralují na ni především cyklisté. Stala se jednou z nejfrekventovanějších cyklotras v okolí vůbec. Strada del Ponale nás dovádí až na hlavní silnici pod vesničku Biacesa. Po pár stech metrech, za mostem přes Ponale, začíná nová cyklostezka a přes vesnici Pre a městečko Molina přijíždíme ke břehu jezera Ledro (652 m n. m.). Jezero objíždíme zleva a opět po cyklostezce míříme do sedla Passo d´Ampola (725 m n. m.). Z Ampoly jedeme po hlavní silnici (jiná možnost není) pěknou soutěskou dolů do Stora. Před Storem si všímáme další šikovné cyklostezky kolem potoka a mažeme po ní do Baitoni. Zastavujeme, konzumujeme svačinky a debatujeme. V nohách máme už přes čtyřicet kilometrů, Tremalzo v nedohlednu. Mám trochu obavy, jestli tam vůbec dojedeme, ale pro jistotu se tvářím jakoby nic. Z Baitoni jedeme nahoru do Bondone. Cesta nás vede pořád dál do hor. Nabíráme výškové metry, obdivujeme nádherné výhledy na jezero Lago d´Idro. Úzká asfaltka se nepříjemně zvedá a trápí nás dlouhými 15-18% úseky. Radek dostává křeče. Co teď? Radím mu, aby se pořádně napil. Pomáhá to, křeče ustupují a Radek opět buší statečně do pedálů. Po hodině a čtvrt stoupání dojíždíme na louky s několika usedlostmi zvanými Malga Alpo. Sklon cesty se na chvíli zmírňuje, s úlevou lehce vytáčíme nohy. Je to však jen krátké intermezzo. Než stačíme vyplavit laktát, už namáhavě funíme ve strmých štěrkových serpentinách. Daří se mi přetrhnout řetěz. Kapesní nýtovačku mám s sebou, tak situaci operativně zachraňuji. Kluci mi mezitím ujíždějí, ale jen o pár zatáček k pěkné vyhlídce, odkud si na mě ukazují a smějí se, že neumím šlapat, div, že ze skály nespadnou. Za několik minut už opět společně pokračujeme v boji se stále těžším kopcem. Zpocení jak záložník Zidane dosahujeme hřebene v sedle Bocca di Cablone (1 755 m n. m.). Prohlédnout fotky k článkuStrada del Ponale nad jezerem Garda Strada del Ponale nad jezerem Garda Strada del Ponale, serpentiny Lago d´Idro, pohled od Bondone Lokalita Malga Alpo (cca 1 450 m) Lokalita Malga Alpo Náročné stoupání Cesta k Malga Tombea (1 827 m) Bocca di Cablone (1 755 m), panorama Jih jezera Garda, Sirmione Od Malga Tombea (1 827 m) k Bocca di Campei (1 822 m) Poblíž Malga Tombea (1 827 m) Pěkný trail do sedla Bocca di Campei (1 822 m) Do sedla Bocca di Campei (1 822 m) chybí už jen kousek Trail mezi Malga Tombea (1 827 m) a Bocca di Campei (1 822 m) V sedle Bocca di Campei (1 822 m) Bocca di Campei (1 822 m) Starý vojenský tunel Výhled od tunelu pod Bocca di Val Marza (1 862 m) Hřebenová cesta do sedla Nota (1 208 m) Bílá vojenská cesta se vine jak stuha stále výš. Otevírají se nám vynikající výhledy. Mezi horami se leskne jižní část Gardského jezera s poloostrovním městem Sirmione. Od samoty Malga Tombea (1 827 m n.m.) se široká komunikace zužuje ve skvostný trail mezi skalami. Naprostá nádhera, srdce každého bikera v těchto místech prostě musí zaplesat. Ze subtilního sedélka Bocca di Campei (1 822 m n. m.) poprvé vidíme cíl dnešní cesty, Tremalzo. Zdá se ještě hodně daleko a na kole nedostupné. Všude samé skály a hluboká údolí. Pokračujeme pohádkovým trailem pod nejvyšší vrchol parku Alto Garda Bresciano, Monte Caplone (1 976 m n. m.). Bývalý vojenský tunel pod hřebenem je zasypaný, tak kola přenášíme vrchem a spouštíme se po úzké točivé cestičce hluboko dolů do sedla Bocca di Lorina (1 431 m n.m.). Cesta se mění v pohodlnou šotolinu. Stále ztrácíme výšku až k vodopádu v cca 1 300 m n. m. Od vodopádu nás čeká poslední dnešní významnější stoupání k rifugiu Garda (1 702 m n. m.). Sklon je však velice příjemný. Jedu čím dál rychleji, unavené kamarády nechávám hluboko pod sebou. Konečně jsem nahoře, sedám do trávy, vyhřívám se na sluníčku a čekám na zbytek výpravy. Postupně se trousí jeden po druhém. Mrknu, jen tak mimochodem, na tachometr. Něco přes 70 km a necelých 2 800 m převýšení. To tedy není vůbec málo! Drží se dobře, kluci. V restauraci Garda konzumujeme špagety. Porce je nic moc, obsluha taky. Proč je vlastně tato hospoda tak kultovní? To bude asi ten genius loci… Po jídle šlapeme ještě kousek do kopce do tunelu pod sedlem Bocca di Val Marza (1 862 m n. m.). Následuje krásný vyhlídkový sjezd do sedla Passo Nota (1 208 m n. m.). Serpentiny se střídají s parádním traverzíkem s několika tunýlky. V duchu obdivuji dávné stavitele cesty. Mistři to byli! Ze sedla Nota nás vede bílá štěrkovka stylem nahoru-dolů do sedla Passo Guil (1 208 m n. m.), kde končí. My tady, samozřejmě, ještě nekončíme. Pokračujeme technickým singletrackem do sedla Passo Rocchetta (1 159 m n. m.). Populárním neobyčejně vypečeným triálkem přes balvany a kořeny sjíždíme k budově Malga Palaer (948 m n. m.). Pro ty, kteří nemají na kole odpruženou vidlici (Jarda a já) je tento úsek mimořádně zábavný. Vyžaduje velmi pečlivý výběr stopy, jinak se člověk hned kutálí po zemi. Od samoty Palaer je to pohodový rychlý sešup do Pregasiny a než se nadějeme, jsme zpátky nad Gardským jezerem na Strada del Ponale. Zbývá průjezd Rivou, tentokrát už bez schodové vložky a za několik minut už parkujeme zaprášené stroje před naším apartmánovým domem v Arcu. Tachometr ukazuje 110 km a 3 150 nastoupanách metrů. Jsem moc spokojený, kamarádi snad taky. Výlet byl nádherný, náročný a počasí taky skvěle vyšlo. Co víc si přát? Použité mapy
Trasa
Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Parada, děkuji za krásný článek s fotkami a výąkovým průběhem. Sloľená panoramata jsou uchvatná, :-).
Další související články:+ Monte Pasubio na kole, alpský cyklotrek+ Hundstein MTB alebo zelená strecha Európy na bicykli + Ráj mountainbikerů a turistů - rakouská oblast Schladming-Dachstein + Na kole do 2 503 metrů aneb Grossglockner na dosah ruky + Mountain Bike Holidays v Rakousku + Salcburské léto na horských pastvinách + Túra po salcburských pastvinách: 30 horských pastvin za tři dny |
|