Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.1.2014 , svátek má
Reklama
Treking > Cykloturistika > Suchý žleb a Býčí skála

Suchý žleb a Býčí skála

Cyklotúra v Moravském krasu

5.4.2012 | Josef Hebr

Ať si říká kdo chce co chce, s krajinou je to jako s ženským tělem. Na něm nevyhledáváme pouze rozsáhlé vrcholy, zahrocené nebo i zaoblené, úbočí a svahy. Nádherné i zajímavé jsou bezesporu i údolí, rokliny, soutěsky a další podobné útvary. Z toho analogicky vyplývá, že tím nejkrásnějším na CHKO Moravský kras jsou právě ty rokliny, údolí, žleby a soutěsky.

Horní partie Suchého žlebu

Z mě nepochopitelných důvodů leží na okraji zájmu zdejších návštěvníků Suchý žleb (a mnohé další oblasti), aspoň tedy jeho spodní část a to je pro mě dostatečným důvodem, proč sem znovu vyrazit.

Mapa

Západní bariéru vojenského prostoru tradičně překonávám na kole, úspěšně, s malou dušičkou, jedním krásným žlebem a ocitám se na náhorní plošině Drahanské vrchoviny v Bousíně. Závidím borcům v Čechách, až se tam zruší vojenský prostor v Brdech, získají další kus krásné krajiny k courání, ježdění, poznávání… Tady kdyby k tomu také došlo (což je samozřejmě utopie), vznikl by okamžitě ráj pro turisty, bikery, přátele downhillu, běžkaře a další.

Čtěte také: Údolím Křtinského potoku; střední část Moravského krasu (2)

Takže raději dále, kousek směrem na Protivanov a spojkou horskými pastvinami do Nivy. Molenburk, Vysočany a Housko a po jednom kilometru vlevo, na jih. Lesní úzká asfaltka, tak zapomenutá, že není aní v podrobné turistické mapě, mě svižným sešupem doveze až na okraj Holštejna. Oblíbené místo dnes jen proletím, zrovna tak míjím bez zastavení i Starou a Novou Rasovnu, Pikovou dámu a další zajímavá místa, pospíchám přece za jiným cílem.

Ostrov u Macochy, Suchý žleb

Horní úzká soutěska

Na rozcestích vpravo, vlevo a již je zde Ostrov u Macochy. Obec, s kořeny ve středověku, je hlavně zajímavá tím, že " přímo mezi domy " se zde nachází krasové jevy - pod kostelem propast, u obecního úřadu závrt s propasťovitou jeskyní a na okraji propadání potoka Lopač.

Informační tabule mě informuje, že vlastně již nyní se nacházím v Suchém žlebu, a sice jeho střední části, zvané také Ostrovský, horní část - Hradský již mám za sebou od Holštejna po Ostrov. Suchý žleb si také zaslouží své jméno, protože až na několik desítek metrů povrchového toku Lopače a Krasovského potoka je opravdu bezvodý. Na jižním okraji obce, ve skále (Balcarova skála - maloplošné chráněné území), která mě stále připomíná upravený lom, je vstup do známé jeskyně Balcarka.

Skalní ostroh Vintoky (další maloplošné chráněné území) po pravé straně silnice ukrývá vstupy do dalších nepřístupných jeskyní - Liščí díra, Vintocké propadání a Cigánská jeskyně. Pokračuji na jihozápad, míjím odbočku do Vilémovic a pokračuji směrem na Macochu a ve stoupání v prvém vracáku odbočuji nenápadnou asfaltkou vlevo, do nejkrásnější a nejdivočejší části Suchého žlebu.

Vstup do Kateřinských jeskyní

Vemi rychle se ocitám v kaňonu s vysokými a strmými stěnami, objevují se i prvé skalní útvary. Je škoda zde jet na kole, lepší asi jít pěšky a obdivovat přírodní útvary. Určitě by se mi více líbilo, kdyby zde nebyla žádná sfaltka, ale pouze uzounká pěšina, původní smíšené porosty, vývraty, vysoké kapradí…

Ale i tak je tu super, nevím, kdo zde pojmenovával skalní útvary, míjí se postupně Horní úzká soutěska, Kalova jeskyně, Henryho stěna, Saxifrága, Spodní úzká soutěska, Čertův most a mnohé další.

Radost končí asi po čtyřech kilometrech u vstupu do Kateřinské jeskyně, kam valí davy dopravené autobusem nějaké cestovky a diví se, odkud jsem se tam vzal (a navíc s kolem…). Skalní mlýn je tradičně přelidněný, plno aut a autobusů, turisté jsou malým vláčkem dopravováni ke vstupu do Punkevních jeskyní, náročnější se vyvezou lanovkou k okraji propasti Macocha no a sem tam někdo si zajde k Macoše pěšky Salmovou stezkou, tak dnes víceméně vypadá turistický pohyb v nejatraktivnějších oblastech Moravského krasu.

Punkva, Křtinské údolí

Mám toho dnes na plánu více, takže neváhám a podél Punkvy Punkevním údolím zamířím na okraj Blanska, vyhýbám protijedoucím autobusům i autům. Od Starohraběcí huti se údolí jmenuje Arnoštovo, vyjíždím na hlavní a po jednom kilometru směr Brno opět odbočuji do kopců, tentokrát do Olomučan. Citelné stoupání a zrovna tak rychlý sjezd a již je zde Josefovské údolí.

Josefovské údolí a stejně tak i východně navazující Křtinské údolí je možné bez jakékoliv nadsázky procházet tam i zpět roky (!) a stále je zde co objevovat, pozorovat, zkoumat nebo prostě se jen kochat, ve všech ročních obdobích. Jen pro ilustraci: krasové jevy - jeskyně, závrty, škrapy, ponory a vývěry, vyřádí se zoologové, botanici, entomologové.

Huť Františka

Zkrátka nepřijdou milovníci hradních zřícenin, sakrálních památek, archeologové, odborníci na staré technologie a znalci vojenské historie a to vše naservírováno kolem pohodlné silnice spojující Adamov - Křtiny a nebo po modré KČT a naučné stezce Josefovským údolím, která na jednotlivých zastaveních v hutné a konzistentní podobě o mnoha zajímavostech informuje.

Protože se chci podívat na stará známá místa, na rozcestí vpravo, směr Adamov a po necelém kilometru je zde huť Františka, založená r. 1754, která tavila železo 123 let a ukončila činnost kvůli neschopnosti konkurovat vznikajícím hutím na Ostravsku s levným kamenným uhlím. Dnes je zde soubor technických památek a ty byly vyhlášeny za prvou technickou rezervaci u nás (expozice Technického muzea v Brně).

Velmi sympatické je i to, že brněnské muzeum zde umožnilo díky nadšencům vznik experimentálního železářského okrsku a dnes se zde může zvídavý návštěvík seznámit s funkčními replikami železářských, keramických a chlebových pecí od pravěku po středověk ať už od nás nebo z různých míst Evropy. Odtud se vracím zpět, míjím rozsáhlý jeskynní systém Jáchymka (pojmenovaný podle poutníka Joachima, žijícího zde v 19. stol.), projíždím tentokrát rovně křižovatku, kterou jsem sem přijel z Olomučan a pokračuji na východ na další "nabité" místo - k Býčí skále.

Experimentální železářský okrsek

Ale nejprve se zastavím u krásného ukázkového vývěru, trochu se zahloubám o cestách a prostorech, které tato voda musí cestou překonat. Jsem přesvědčený, že stále se zde v krasu pod zemí ukrývají nám dodnes neznámé prostory s množstvím "uložených" závažných informací.

Existují např. domněnky, že někde poblíž Ostrova u Macochy by mohl být v podzemí extrémně veliký podzemní dóm s jezerem. Zřejmě tento měl na mysli hrabě Hugo Salm, žijící zde koncem 17. stol., který byl dobrodružné nátury a velmi se zajímal o průzkum známých jeskyní. Zanechal nám zprávu a nálezu velkých podzemních prostor s jezerem, kam se dostal s loďkou.

Jeskyně Býčí skála

Další výzkumnou výpravu, kterou si do těchto prostor naplánoval, už nikdy neuskutečnil. Někdy v té době totiž došlo k veliké povodni a hlína a náplavy unášené vodou do podzemí spolehlivě "ukryly" úzký tunel a tak se na znovuobjevení záhadného dómu čeká dodnes.

Opodál se nachází můj dnešní hlavní cíl - jeskyně Býčí skála. V mnoha jeskyních zde v krasu našli archeologové stopy aktivit člověka už od starší doby kamenné (magdalenien) a nebo mnoha čtvrtohorních živočichů, ovšem archeologické nálezy z vlastní Býčí skály (které jsou dnes bohužel uloženy ve Vídni) jsou celosvětově známé. Jiné je to ale s jejich dodnes nejasnou interpretací.

Ukázkový vývěr

V rozmezí let 1867 - 1872 zde Jindřich Wankel, významný moravský archeolog, objevil soubor materiálů (soška býčka, vůz, šperky, obětiny ale i kosterní pozůstatky 40 osob a mnoho dalších), které jej ve své době vedly k přesvědčení, že objevil rituální pohřeb halštatského velmože, uskutečněný v areálu velmi bohaté kovozpracující dílny.

K reviznímu výzkumu a správné interpretaci souboru nálezů už bohužel asi nikdy nedojde, protože koncem II. svět. války byla právě v místě největších nálezů odstraněna vrstva hlíny s archeologickým materiálem, odlita zde betonová plotna a vybudována zbrojní fabrika…

Nepatrné nové nálezy z poslední doby umožnily vznik nových hypotéz - např. že se jednalo o kultovní výrobu kovů - železa i bronzu (obdobné nálezy jsou známé ve středomoří), nebo že zde bylo sídlo bohatých prospektorů rud, kteří se z nějakého důvodu znelíbili místnímu obyvatelstvu, ale uvažuje se i o výbuchu…

Křtiny, Jedovnice

S hlavou plnou dojmů pokračuji ke Křtinám. Po levé straně míjím průchozí jeskyni Kostelík, skálu Zub času a další vývěr. Teď už v Křtinském údolí míjím množství dalších krasových jevů. Ale velmi zajímavá je samozřejmě další zpřístupněná jeskyně - Výpustek. Zvenku vstup vypadá jako cokoliv - sklad, dílny, školící středisko atd. Nevědět to, minu toto v jeskynních prostorách vybudované válečné místo velení gšt. bez zájmu, prostě bych jej právě zde nehledal… Ale protože dnes je zavřeno, budu se sem muset někdy zase vrátit.

Býčí skála

A tak konečně dorážím do Křtin. Zde vždy obdivuji poutní barokní kostel Jména Panny Marie, vybudovaný podle projektu Santiniho, objekt je považován za nejmonumentálnější a umělecky jeden z nejhodnotnějších na Moravě. Objekt svítí novotou, kolem bylo vykáceno plno stromů, které zřejmě překážely ve výhledu…

Docela by mě zajímalo, kde vlastník sehnal určitě obrovskou sumu potřebnou na opravu areálu, když k majetkovému vyrovnání se státem má teprve dojít… Ale popravdě by mě daleko víc zajímalo, co se vlastně ukrývá v podzemí objektu, spekuluje se o rozsáhlém pohřebišti a systému chodeb, vedoucích snad do zdejšího zámku nebo do některé z blízkých jeskyní. Majitelé obdobných objektů jen velmi neochotně (pokud vůbec) poodhalují svá tajemství nebo umožňují záhadologům provádět své výzkumy a v dohledné době se určitě nepolepší.

Křtiny

Nabitý dojmy, zážitky a plány na další cestu sem do Krasu (někdy v budoucnosti) valím přes Jedovnici kolem známého rybníka Olšovec, Kotvrdovice, v těsné blízkosti Kojálu, Rozstání, Otonoves a Drahany. "Zadarmo" se svezu z dlouhého kopce, ale to už nejsem na fantastické Drahanské vrchovině, ale na Hané (asi o 400 m níže…). Povinné pivo v penzionu na přehradě a za chvíli jsem doma. Takže tento den jsem "natočil" celkově 104 km podle mapy 1:50.000 KČT 86 Okolí Brna, Moravský kras.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Považský Inovec, hřebenem zapomenutého pohoří
Hory Pěšky přes pohoří Kačkar od severu k jihu
Hory X krát pro GR20, Treking s Tilakem 2011, soutěžní článek č. 5
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Radhošť Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Dachstein Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Bouzov Aktuální počasí Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
2. Ukrajinské Karpaty Přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
3. Karpattreky Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd
4. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
5. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist