Česko - Slovensko, cyklo přejezd celé bývalé republiky

V úterý 11.10. jsem zase poměrně brzo na trase, chtěl bych dnes dojet až do Dolního Kubína. Ráno mi to ale vůbec nejede, stále se ohlížím, kdo mi drží kolo, ale nikdo tam není. Docela se děsím, protože dopoledne mám vyjet až k osadě Liptovská Teplička ve výšce skoro 1 000 m n. m. Cesta se zdá být po rovině, občas krátký, celkem prudký výšvih.

Pro zpestření, no spíš abych si odpočinul, zajíždím kousek od silničky k prameni Hornádu. Když pokračuji v cestě, překvapeně čtu ceduli, že do Liptovské Tepličky je to již jen 2 kilometry. Aha, tak proto to vůbec nejelo, celkem nenápadně jsem nastoupal skoro 500 výškových metrů. V obci v místním obchodě doplňuji zásobu potravin a vracím se na trasu.

Dál jedu podle Čierného Váhu do Kráľovy Lehoty a Liptovského Hrádku. Stále, tentokrát po Liptovské cyklomagistrále, jedu až do Liptovského Mikuláše. Dělají se těžké mraky, zatím jen nad Nízkými Tatrami, asi tam i prší. No uvidíme, třeba tomu ujedu. Liptovský Mikuláš jsem projel podle řeky po velmi solidní cyklotrase, prakticky mimo provoz. Horší je to při výjezdu z města, tady až do obce Brnice jedu po hlavní silnici. Potom po břehu Liptovské Mary jedu do Bukoviny a dolinou do Malatiné.

Ty těžké mraky odpluly někam k Popradu. Je podvečer, nad obcí jsou opět nádherné výhledy, jedu krátkými ostrými výšvihy na Bačov stolec. Tady chvíli jen tak koukám, něco fotím a zase koukám. Fakt to stojí za to, všude samý krásný okolí. Ty výrazné barvy podzimu v kombinaci se svalovým napětím poněkud přetížených šlapacích svalů, to prostě nemá chybu. Možná trochu nerad sjíždím do Dolného Kubína, kde dnes, po 131 kilometrech, končím v penziónu Kuria.

Středa 12.10. Snídám cereálie s jogurtem a v 8.30 jsem zase na cestě. Vracím se na cyklostezku k řece Oravě a čeká mě přejezd okraje Malé Fatry po trase Istebné - Zázrivá. Když se cesta v Dolině pod Čiernym vrchom oddělí od modré turistické, začíná to být opravdu náročné.

Cyklotrasa 2416, ač v mapě značená plnou čarou a tedy zpevněná, ve skutečnosti jen kolej vyjetá lesní technikou, si stoupáním nezadá s horolezeckou stěnou. Těsně vedle cesty jsou po nějakých 30 metrech zabetonované silné železné sloupky, vypadá to jako přístaviště parníků, ale tady to bude asi kvůli lanu na naviják. Ten já na kole nemám, a tak kolo táhnu vlastními silami a jen velmi zvolna k traverzové cestě, odkud se ozývají zvuky nějaké činnosti a techniky.

Chvíli si myslím, že tam skončí obtíže tohoto výstupu, ale brzy zjišťuji, že tam to teprve začíná. Od traverzové cesty mám jet, spíš jít, dál kolmo do svahu, tam však je kromě velmi výrazného sklonu i takový bonus v podobě asi 10 cm bláta od přibližování dřeva po těžbě. Lesem to nejde, a tak nastupuji do toho marastu a užívám si pocity závodníka Spartan Race. V jednu chvíli uklouznu a jdu na čtyři, říkám si, že se na to nevy…, no prostě idylická dovolená. Tento, určitě nejtěžší úsek celé cesty, byl dlouhý asi 200, možná 250 metrů.

Nahoře jsem nahrubo odbahnil kolo i sebe, zase sedl na kolo a spustil se dolů. Tam jsem v potoce dokončil očistu a už zase jako cyklista pokračoval přes Rovnou horu dál na Terchovou. V Tescu dokupuji potraviny a před kempem Nižné Kamence sjíždím ze silnice na novou, parádní cyklostezku. Hezký nový asfalt, luxusní klenuté mosty, no prostě cyklistické orgie se vším všudy.

Po této "cyklo" jedu prakticky až do Žiliny. Tam se pro změnu napojuji na Vážskou cyklomagistrálu a s výhledy na Lúčanskou Malou Fatru dojíždím na okraj města Bytča. Tady se stáčím na Petrovice a Štiavnik a pomalu začínám stoupat na pohraniční hory. Stoupání je dlouhé, skoro nekonečné, ale časový rozpis, který mám v hlavě, se mi daří plnit.

Nedaleko před vrcholem je jen kousek od cesty rozhledna, jdu se tam podívat, něco vyfotit a odpočinout si. V 17:45 jsem na rozcestí Butorky, výš to nevede, sjíždím dolů, na hranici fotím a sjíždím dlouhým, večer velmi studeným sjezdem do Velkých Karlovic. Po delším hledání nacházím chalupu u Olšáků, kde dnes přespím. V nohách mám 111 kilometrů.

Čtvrtek 13.10. Hned ráno mě čeká výjezd na Soláň, jediný velký kopec tohoto dne. Je chladno, a tak je stoupání celkem příjemné, nahoře jsem těsně před devátou. Něco málo fotím a jedu dolů, v Rožnově se napojuji na velice pěknou cyklostezku podle zprvu Rožnovské Bečvy a poté Bečvy. Jedu zajímavou přírodou, vlevo vidím hrad Helfštýn, kousek za Lipníkem, v Oseku, se loučím s řekou a stáčím se na severozápad k Velké Bystřici a Olomouci.

Za městem se napojuji na Moravskou stezku, jedu podle další řeky, tentokrát Moravy. Přes Litovelské luhy a Litovel dojíždím do Mohelnice. Tady mám poslední nocleh v penzionu Marta. Cyklostezkami podle našich řek to docela jelo, a tak dnes mám slušných 148 kilometrů.

Pátek 14.10. Poslední etapa této části přejezdu. Mohl bych dnes dojet až domů, ale původní varianta přejezdu vede přes Pardubice. Já v terénu neumím dostat do hodinek upravenou trasu, navíc se mi už nechce stoupat na Vysočinu, proto jedu původní trasou. V cestě stojí jen dva kopce, Zábřežská vrchovina a Svitavská pahorkatina.

Přes Svojanov, Dětřichov, Mladějov, Třebovice a Sloupnice dojíždím do Chocně. Ještě prakticky ve městě se nořím do lesa a kolem Čertova dubu, stále v lese dojíždím skoro až k obci Horní, Dolní Roveň. Zbývají jen Dašice a Zámek Pardubice, tady již jedu velmi zvolna, aby nohy neutrpěly šok z náhlého nicnedělání. Dojíždím do cíle v Rosicích nad Labem, dnes mám 123 kilometrů a upřímně, dál se mi už nechce.

Celá východní část přejezdu byla dlouhá 801 kilometrů, při kterých jsem dle Garminu nastoupal 9 017 výškových metrů. Trasa byla poměrně dobře zvolena. Bylo sice pár úseků po silnici, kde se mi moc nelíbilo, ale jen jeden úsek v terénu, který bych asi příště objel jinudy. Užil jsem si krásnou přírodu, super výhledy i trochu divočiny. Co víc si přát. A navíc vlastně "skoro" doma. Doufám, že dokončení celého přejezdu se dočkám již příští rok.

• Předchozí (1.) část článku

• Pokračování někdy příště

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.