Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 21.3.2016 , svátek má
Reklama
Treking > Cykloturistika > Severské pokušení

Severské pokušení

Skandinávií na kole

21.3.2016 | Vít Pazderka

Cestování Skandinávií vytváří v bikerské mysli rozpoutanou bouři dojmů a kontrastně i nastalý klid v poznání hodnot drsné přírody, zejména pak v samotném Norsku. Nehledejte zde ani tak značené stezky jako je tomu v našem malém státě. Vše co potřebujete k výjezdu je vytýčit si směr vaší cesty a nechat se unášet rozmanitým okolím a posunem vpřed. Zde se kvalita okruhu rozhodně nehodnotí počtem ujetých kilometrů.

Dánskými planinami

Severské pokušení

Na tomto místě by nebylo zdánlivě nic zvláštního. Pod korunami vzrostlých stromů sundáváme kola ze střešních nosičů auta. Lístek z javoru zaklesnutý do výpletu letí ihned pryč a vítr ho zanáší na vodní hladinu. Tančí na ní a zjevně se mu krouživé pohyby připomínající kluzák zamlouvají.

Tady jakoby se vše podobalo naší tuzemské přírodě, rovinaté území pokryté stromy a keři, vodní nádrž za hranicí pláže, asfaltka vedoucí do blízké vesnice. Vše až na pár výjimek. Od naší domoviny nás dělí více jak 1 000 km, to co šplouchá za bokem auta není sladkovodní nádrž nýbrž samotné moře a jsme na ostrově jménem Als v Dánsku.

Čtěte také: Norsko a Švédsko na kolech, od šérových ostrůvků západního Švédska…

Přijdeme si jako součástí nějaké relace spouštěné pomaleji, na replay. Působí-li na nás tak dlouhá jednodenní cesta sem či snad mořské klima se již nedozvíme, ovšem po pár otočení pedály na rovinaté cestě je nám jasné, proč tu jsme a musíme se dát rychle dohromady. Hned u prvního rozcestí do nitra ostrova se na nás směje připoutaná pasoucí se koza. Z řejmě se diví rohům našich biků a nezávidí jim, že nás nesou. Na její viditelné žoviální přežvykování naše kola odpovídají hrubým hučením. Nejsme pro ní žádnou novinkou, evidentně se nebojí nám podobných nadšenců.

Severské pokušení

Mořský šelf ponecháváme za sebou v dáli a okolí se napohled nijak neliší od známého českého vnitrozemí. Projíždíme městečkem Sonderborg a v Nordborgu se za místní továrnou stáčíme blíže k pobřeží. Místní usedlík s námi konverzuje lámanou angličtinou a na naši otázku, kde nalezneme atraktivní místo pro bikování nás směruje k přímořským lesům.

Vedeni jeho zadaným směrem sjíždíme remízky skrz prašnou cestu do houpavé lesní pěšiny, která se porostem proměňuje v zelený labyrint. Proplétáme se jím neochvějně a nastavujeme tváře lehkému větru z otevřené vodní plochy. Nevidíme ji, přesto víme, že na nás po pár kilometrech vykoukne a splašeně zamrká odleskem slunného kotouče. Je tomu tak.

Mírným svahem vyjíždíme z lesního království, čeříme prach roztočenými koly, abychom se čelně srazili s větrným poryvem ranního vlnění moře. U dřevěné lavice pokryté kapkami rosy krátce posvačíme, a když dorazíme po vymletém břehu k cihlovému majáku, místo na nás dýchne syrovým závanem pachu ryb. Tak takhle chutná severská odysea, kdy plachtoví škunerů píše do nebe hudbu odhodlaných lidí podřídit si tuto zem. Nejinak je tomu v našem případě u našich plášťů kol.

Cesta zpět v nás probouzí myšlenky, jak to vypadá severněji, a co teprve až úplně na severu Dánska?

Až za velkou louži

Nejsevernější putování zahajujeme ve Skagenu. Za rušného dne jsme k zastižení sedící na molu přístavu přeplněného plachetnicemi a motorovými čluny kotvícími v dřevěných docích. K rannímu rozjímání se přidává i jeden bikerský pár snídající zrovna poblíž nás. Jejich tandem ledabyle opřený o stožár nás jen podněcuje k otázce, jak se jim jede.

Muž si otírá čelo snažíc se vyjádřit, jak se vpředu za jízdy nadře, jeho přítelkyně se s lišáckým úsměvem připojuje ke gestikulační konverzaci a vše završuje zdviženým palcem - vzadu se má jaksepatří dobře. Ponecháváme naši putující dvojici svému osudu a projíždíme si mola kolem plachetnic.

Za doky se již napojujeme na asfaltku vedoucí z města a lesopark si s námi hraje na schovávanou cestičkami vyšlapanými jak od skřítků. Lávky střídají kamenité stezky, ty se zas proměňují v nevyzpytatelné trasy s nástrahami kořenů. Vyjíždíme na široké asfaltce bez provozu a průjezdné kovové brány nás vpouští k pobřeží kroutícímu se k severu.

Zdejší atmosféru doplňují zachovalé zbytky válečných pevností přímo pár metrů od hranice přílivu, tentokráte již opuštěných a sloužících jako kuriozita této oblasti pro procházející se návštěvníky.

Míříme dále na sever až do turisticky známého místa Grenen. Nejsevernější výběžek je dostupný jak po svých nohou, tak po zaplacení nutného jízdného ve vláčku taženého traktorem. A jak je tomu na kole? Objíždíme turistickou magistrálu cestou vlevo od zdejších chat. Mezi dunami bělostného prašanu vede rozježděná cesta, ve které nalézáme ideální stopu a posouváme se vpřed postupně jistějším šlapáním.

Severské pokušení

Za poslední horou z kamenné drtě nás čeká hladina obrovité vodní plochy a namísto její nedozírné hloubky nacházíme vodní kaluž mající jen pár centimetrů. To půjde překonat. Projíždíme přírodním slaným zrcadlem kdy naše kola proráží vodní sloupec jako miniaturní příď. Délka průjezdu je neuvěřitelně dlouhá zejména pro ty z nás, kteří jsme zvyklí projíždět jen pár metrů dlouhé kaluže z vyjížděk na domácích okruzích odkrytých po deštích.

Nejsevernější místo Dánska se nám zanedlouho otevírá v podobě končícího písečného hrotu směřujícího do rozhraní dvou moří mísících zde své vody - Severního a Baltického. Zde stojí za to se zastavit a pohlédnout směrem do dálav. Tam kdesi za zalomeným rozhraním moře a nebe se skrývají norské fjordy.

Teritoriem racků

Rybářská osada na kraji městečka Torup Strand se svítáním probouzí ke klidnému ránu. Mírně se vlnící moře omývá chladivé břehy sloužící jako pevný podstavec pro odstavené lodě rybářů. Vytmelené dřevěné trupy utkávající se s vlnobitím neklidného Severního moře nesou zakletá jména bojovných krasavic do podobny písmen a číslic.

My jsme odhodlaní vyrazit písečnou stezkou kopírující rozhraní vody a země ke vzdálenému masivu tyčícího se podobou zahaleného mlžného obrazu v dáli. Zvykáme si postupně na hůře ovladatelné řízení po nehomogenním kamenitém terénu a časem se i ten přetváří na cestu jemného písečného posypu.

Zde se vyvinutá hybnost vpřed ztrácí třením a vyšším valivým odporem, kdy v určitých úsecích musíme zpočátku zastavit. Jsou jimi zdánlivě neviditelné nástrahy hlubokých písečných dun.

Severské pokušení

Dostáváme se do údolí porostlého místní přímořskou vegetací v podobě lučního kvítí a travnatých porostů. Stromy zde nemají své místo a až v této kotlině se vítr uklidňuje. Nápadně vystupující kopce písku zde evidentně stojí pro potěchu místních terénních motorkářů a výrazně tvořené příkře skloněné nájezdy tak můžeme hravě využít pro terénní sjezdy MTB. Lépe řečeno, každé nemotorné vytlačení stroje na vrchol zakřiveného kopce v nás probouzí lehkého letce s roztáhlými křídly - a my se můžeme vrhnout do nástrah záludného krátkého sjezdu s nejistým vedením kola a nepředvídatelnou pilotáží. Chaoticky vyjeté stopy dají základ pro jedinou spojitou nejvhodnější trasu sjezdu a pak si můžeme vychutnat toto přímořské laškování do sytosti.

Bríza ve své síle metá okolní prach a kousky chaluh vyvrhnutých na břeh se převalují v klubkách po oblázcích rozsypaných v nekonečně táhnoucí se linii. Zabořená kola v písku vytváří protektorovanou stopu dvoubřichého hada, který nabývá na své daleké dráze. Pokračujeme dál vidíc po své pravici bouřící se moře, pěnící masa se podobá běsnícímu stádu koní, jež svou mohutnou hřívou rozstřikuje kapky slané vody nad našimi hlavami.

Euforie zde dosahuje amplitudy a postupně i cesta nám umožňuje rychlejšího pohybu vpřed. Rostliny kolem nás jakoby spojily své kořeny v jeden koberec a zamezují dalšímu roztahování písečných ostrovů. Pevný povrch se nám stává oporou pro svižnější jízdu a vítr vytváří k okolnímu zvlněnému horizontu ojedinělou podobu vírů, miniaturních tornádek spirálně kroutících trsy vegetace a drobných zrnek písku.

Stezka se drží svého podkladu jistě a neochvějně, proto nám již odpadá nutnost ojediněle sesedat. Mlžný opar v dáli se postupně rozestupuje. Zanedlouho zastavujeme u paty přírodního mysu Bulbjerg. Stačí jen překonat úsek za roh skály, aby nás svým silným odporem překvapil vanoucí vítr zpoza masivního pískového hřebene a to, co nám v tu ránu zní v uších není jen ozvěna vlnobití.

Hnízdící kolonie mořských racků ve štěrbinách kolmé skály svým křikem upozorňují na svou přítomnost a ohlašují nám své teritorium. Na ukázku před našimi zraky v letu zápasí plachtící ve větrných proudech stáčejících se nad běsnícími vlnami neklidného moře. Vápencový mys nad námi nás láká na svůj vrchol, jen cesta se nezdá dost dobře sjízdná z žádných stran. Schody vytvořené do podloží nás tak nutí na chvíli si to s koly prohodit. Až na vrchol nás neponesou ona, ale my je.

Severské pokušení

Stoupáme vzhůru a vzdalující se hladina moře závojuje zmenšujícími se vlnami. Romantický pohled je vykoupen drsnými podmínkami panujícími na temeni vrchu. Pokládáme kola a hledíme do dáli krásným výhledem do všech stran - jak nad vodní plochu tak i do vnitrozemí. Pod námi je umístěn a návštěvníkům zpřístupněn betonový bunkr kdysi sloužící ve světové válce na obranu země. Protáhlým profilem pozorovací střílny sledujeme rozhraní obzoru a meluzína nás brzy vyhání pancéřovými dveřmi ven.

Ochladilo se, zahřejeme se šlapáním při návratu. Schodiště zpět se nám zdolávat nechce, obracíme se k jihu šotolinovou komunikací, kudy sem přijíždí i auta potencionálních návštěvníků. Cesta z kopce nám roztáčí kola rychlými otáčkami a zastavuje nás až odbočka vlevo, pěšina obklopená malým lesíkem. Ostře přibrzďujeme a vnořujeme se v zástupu do podrostu.

Klouzající mech a oblé kameny s námi začínají hrát hru, kdo si s kým prohodí místo na zemi. Ustáváme pád a dalším sjezdem se naše stezka viditelně ztrácí. Záplava nízkých keříků podobných borůvčí spojuje své malé korunky v jeden celek, my však intuitivně nacházíme za nastalé šlamastiky tu správnou cestu ven. Překonáváme dva písečné hřbety a objevujeme se opět na naší známé cestě při pobřeží. Zde již vane vítr pouze do zad a jeho narůstající síla nám přichází jen a jen vhod. Zpět k rybářským lodím, zanedlouho odplouváme!

Norská symfonie

Cítíme tu sílu ohromných velikánů, svahy fjordů spadají příkře dolů až na cestu posetou kamením. Mlha se z okolních křovin valí v chuchvalcích na cestu. V dáli kdesi končí. Jen dech a zvuk vzorků po vystupujících hladkých pasážích cesty prořezávají ticho rezervace. Kapky se sráží na štítku helmy, tančí po jejím okraji až se některá z nich utrhne. Padá k zemi tříštící se o rám kola. Tak jako kdysi gladiátoři v neúprosných arénách, tak i my se probíjíme dál, až do konce.

Světlo kolem Bergenu zahalila tma, dešťové provazce uzavřely brány ke světu volného pohybu na kolech s rytmickým dechem zátěže. Voda spojující se v řeky postupně naplňuje naše obavy o nevyzpytatelnosti severského počasí.

Severské pokušení

Při výjezdu vnitrozemím hned za Lillehammerem, u obce Tretten, pereme se serpentinovým úsekem zvlněného hřebene, abychom na jeho zlomu již sledovali okolí halící se do závějí vodní clony. Eskapáda končí. Okolnosti si žádají naleznout místo, kde s počasím nebude takový problém a co vyváží atraktivnost fjordů v deštivých oblastech. Nabídnuté jižní pobřeží nám však servíruje náhradu popravdě královskou.

Skalní kormidlování

Stavern jakoby vynahradil veškeré strádání našich bikových srdcí. Zastávkou u rozbořené brány se dozvídáme něco o minulosti tohoto pobřežního prostoru. Dříve vojenský sektor se zde před pár roky zbavil své nepřístupnosti a otevřené pobřeží pro veřejnost tak s sebou přináší excelentní možnosti i pro biking. Jako pomyslní objevitelé tohoto lákadla se vydáváme na průzkum jižně položených skalnatých kup.

Mapa

Cesty se vinou podél kousků polí nesoucích budoucí úrodu zrajících klasů. Šlehají nás do stehen a zůstávají ledabyle poskládaná pod koly ve směru ke skalnatému pobřeží. Zde zastavujeme a objevené místo nám otevírá nové možnosti pojetí bikingu. Hned za kamenným valem táhnoucím se po pobřeží se pohupuje hladina moře.

Na tomto místě objevujeme vznášející se medúzy jakoby chycené do malých slaných tůněk členitého kamenného dna. Čekají na dobu přílivu a pak prchnou zpět na volné moře. My nejsme svázáni dobou čekání na cokoliv a využíváme prostoru k výjezdu na nejvyšší temeno skal. Cesta vzhůru je plná skalních puklin na které si musíme dát pozor a najíždět na ně kolmo. Zaklesnuté přední kolo mezi ně není nejvhodnějším způsobem cesty vzhůru.

Lišejníkovým polím se úspěšně vyhýbáme. Jejich povrch klouže na rozdíl od samotné skály - ta je svou drsnou tváří vhodnou oporou pro nesježděné vzorky pneumatik zakusující se s chutí při šplhání. Cesta dolů přes malá kamenná sedla a kolem nízkých náletových dřevin je jakýmsi slalomem a stává se loterií. Kudy bude vést nejvhodněji, jakým směr nás zastaví další nesjízdností a nemožností pokračovat a které vymleté koryto umožní vyhození celého kola do vzduchu a tak zkalibruje efektivnost sjezdu do finálního úspěšného provedení?

Hřebeny pokořujeme bez ostychu, čím dál více si zvykáme na balancování ve skalním městě, jedním okem pozorujeme horizont vyplněný mořem, druhým zas vedení kola po skalách. Jedna kamenná mulda se nám zamlouvá více než ostatní, to snad i proto, že pro její zdolání je možné využít více objevených imaginárních cest. Zde pro nás hodiny letí jako minuty a až rudé slunce zapadající za horizont nás odhání pryč z tohoto tichého místa. Ztrácíme se v nicotě norské tmy, ačkoliv v naší paměti se ukládají jasné vzpomínky na tuto neopomenutelnou panenskou oblast kamenných hrud.

Popis základních míst článku

Als - ostrov v Dánsku o rozloze 321 km čtverečních.

Skagen - nachází se na Jutském poloostrově Dánska, na jeho nejsevernějším cípu. Jeho mys Skagens (Grenen) je přezdívaný jako "hřbitov lodí". Pyšní se dvěma vystavěnými majáky.

Bulbjerg - vápencový útes na severním pobřeží Dánska. Je znám jako jediné zdejší hnízdiště kolonií racka mořského.

Bergen - původně považováno za hlavní město Norska, nyní je druhým největším městem v zemi. Je mu přiřknut název "Brána fjordů" díky své geografické poloze. Je znám svými proslulými dešti čítajícími bezmála 2 250 mm ročně, a proto se rozhodně nedá doporučit pro vhodné místo k bikování.

Stavern - jihonorské přístavní město poutavé poklidnou atmosférou a kotvícím balzovým vorem Kon-Tiki.

Hory Sopky na Slovensku, přehled pohoří vulkanického původu

Aktivní sopky na Slovensku, stejně jako v České republice dnes nenalezneme. Avšak na rozdíl od sopek v…

Hory Turistika na Šumavě: Křemelná, Sněžné jámy a bývalé Paště a…

Když se v souvislosti se Šumavou mluví o Křemelné, většině lidí se vybaví jedna ze zdejších…

Hory Jak jsem nechtěla na Králický Sněžník, zimní výšlap z polské strany

Protože loňská zima byla na sníh přece jen bohatší než ta letošní, vyvstalo přede mnou jednu únorovou sobotu…

Hory Rašeliniště Orlických hor, tajemná příroda českých hor

Rašeliniště jsou velice atraktivními místy naší přírody. Zajímavá jsou pro přírodovědce, kteří zde nalézají vzácné…

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Reklama
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Volubilis Krkonoše, ubytování Furkotka Domica Bezděz Chata Plesnivec Slaměnka Javorníky Hluboká Macocha Cvilín Apuseni Svaté pole Perseus Osoblažsko Bernina Vihorlat Blesk Roháč obecný Slunce Spacáky Viklany
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Jeskyně Jeskyně Na Turoldu, kras a jeskyně Pavlovských vrchů
2. České hrady Karlštejn, jeden z nejznámějších a nejnavštěvovanějších českých hradů
3. Tipy na výlet Dlouhé stráně, přečerpávací vodní elektrárna v CHKO Jeseníky
4. Naše vrcholy Studniční hora a krkonošská tundra
5. Chaty Chata Návrší, horská chata a levné ubytování na Králickém Sněžníku
6. Vesmír Rychlost světla, nejvyšší rychlost šíření informace ve vesmíru
7. Přírodní rezervace Soos, rezervace a rašeliniště u Františkových Lázní
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist