Poohřím a Krušnými horami na kole (2) - Radošov, Ostrov, Jáchymov, Plešivec (1 028 m n. m.)

V roce 1518 bylo nalezeno na panství Šliků stříbro

Kolem deváté hodiny jsem opustila lázně Kyselku a vracela se podél Ohře k Radošovu a Velichovu. V Radošově stojí za shlédnutí krytý dřevěný most přes řeku Ohři. Je dlouhý přes 62 m, široký 5,5 m a stojí na kamenných pilířích ze druhé poloviny 18. století. Krytý dřevěný most zde stojí již od roku 1364 a byl několikrát rekonstruován nebo opětovně vybudován, naposledy v roce 2003. Jedná se o kulturní památku, která má stropní závěsná svítidla, malá okénka a střešní vikýřky.

Na druhý břeh Ohře jsem přejela ve Velichově a po cyklostezce č. 2198 jela 7 km do Ostrova. Často se uvádí v názvu nad Ohří, přestože leží na řece Bystřici. Název města vznikl z umístění města nad řekou Bystřicí a Jáchymovským potokem. Slovanský název byl Zlawcowerde neboli Slávkův Ostrov, a to podle Slávka z rodu Hrabišiců. Další z Hrabišiců, Boreš z Rýzmburka, přišel kvůli vzpouře proti Přemyslu Otakaru II. o majetek i o hrdlo. Král dal vystavět nový Ostrov, který byl několikrát změněn a zničen.

Dojela jsem k zámku, kde jsem se při focení Paláce princů seznámila s panem Láďou, který zrovna vyšel z knihovny sídlící v zámku. Po vzájemném představení zavzpomínal na návštěvu Ostravy, kde byl jako hokejista na zápase před deseti lety. Tehdy ho prý kousla do ruky na Stodolní ulici místní nažhavená slečna. Můžu jen říct slovy Jarka Nohavici, že Ostrava je region razovity. Mě se nebál. Chytil mě pod paži, vedl parkem a vyprávěl o zámku a historii města.

Ostrovský zámek má několik budov a stojí na základech hradu, který nechal přestavět na přelomu 15. a 16. století Kašpar Šlik. Rodina Šliků zbohatla z těžby stříbra v Jáchymově a zámek patřil ostrovské větvi přes sto let. Po Bílé hoře připadl majetek vojevůdci císařských vojsk Juliovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému, který vybudoval zámecký park, svého času nazýván Osmým divem světa. Jedny z nejkrásnějších zahrad v Čechách měly v sobě zakomponovány oranžerie, menažerie (pavilon s exotickými šelmami), umělou skálu, zahradní divadlo, kuželnu, fontány, vodotrysky a jiné atrakce.

Nedávno objevili archeologové při rekonstrukci Paláce princů Dianiny lázně s vymalovaným stropem a pozůstatek bazénu s poškozenými delfskými dlaždicemi. V 17. století to byl veliký luxus. Paláci princů se také říká Bádenský zámek a je součástí krásných francouzských zahrad ze 17. století. Zámek má i stinnou minulost. V první polovině 20. století žili v Ostrově hlavně Němci. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 připadlo město Ostrov Německu a česká menšina musela opustit své domovy. Pamětní deska na zámku také připomíná, že se zámek stal koncentračním táborem, prvním v pohraničí.

Pan Láďa mě vedl na radnici, kde mi ukázal hodinové stroje, z nichž některé pocházejí až ze 16. století. Pak jsme se rozloučili a já se ještě šla podívat do parku na letohrádek. Je to zajímavá stavba, kterou dal postavit Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský ve druhé polovině 17. století. V altánové nástavbě měl vévoda soukromou alchymistickou laboratoř. Letohrádek využívala rodina k letnímu pobytu a pro slavnosti.

Projela jsem Ostrov a mířila k národní kulturní památce Věž smrti. Jedná se o objekt v bývalém areálu Škodovky, ve kterém se drtila a třídila uranová ruda z Jáchymovských dolů. Věž smrti nebo také Rudá věž je známá jako symbol utrpení politických vězňů v 50. letech 20. století.

Chvíli jsem se motala novým areálem vedlejší firmy. Jeden ze zaměstnanců mě správně nasměroval a zároveň doporučil, abych se v místě dlouho nezdržovala, že je hned vedle věznice. Když jsem dojela k vysokému plotu a bráně, zjistila jsem, že prohlídka bude možná až za dvě hodiny. Tak jsem si pročetla informační panely stojící před vchodem. Pracovní tábor zde vznikl v roce 1951 a fungoval do roku 1956. Byla zde posílána elita našeho národa, kněží i inteligence, která nesouhlasila s tehdejším režimem nebo nevyhovovala tehdejší propagandě. Jednalo se o nebezpečné pracoviště s krycím názvem "L" - likvidační.

V objektu stály dvě budovy. Jedna byla určena kněžím a druhou obývali političtí vězni. Uran se zde vozil z celé republiky. Vězni bez ochranných pomůcek drtili a překládali uran do plechových barelů. Ty se pak odvážely do Sovětského svazu. Asi 300 vězňů bylo vystaveno záření nejen během práce, ale i mimo pracoviště. Mezi nejznámější "mukly" (Muži Určení K Likvidaci) patří akademický sochař Jaroslav Šlezinger, který mimo jiné vytvořil Křížovou cestu umístěnou v kapli sv. Floriána v Ostrově nebo sousoší na Domě kultury v Ostrově.

Od roku 2022 je zde přístupná expozice, která ukazuje život a práci vězňů. Část expozice je věnována i pozdějšímu období tábora. Od 60. let zde byla zřízena továrna na trolejbusy a část areálu slouží jako věznice. Nechtěla jsem čekat dvě hodiny vedle věznice, a tak jsem pokračovala v cestě do Jáchymova po nedávno vybudované cyklostezce. Vede po bývalé železniční trati, která měla sklon až 52,6 ‰. Provoz železniční trati byl ukončen v roce 1957 kvůli rozšíření silnice do Jáchymova.

Stezka mě vedla na vyhlídku na lázeňské domy v Jáchymově. První radonové lázně na světě vznikly v roce 1906 a vděčí za to Marii Curie Sklodowské a jejímu manželovi, kteří v roce 1898 objevili v jáchymovském smolinci radium. V roce 1925 navštívila dvojnásobná držitelka Nobelovy ceny za fyziku a chemii Jáchymov a dodnes se využívají některé její připomínky k lázeňským procedurám. Je po ní také pojmenován lázeňský hotel Curie.

Zašla jsem v lázeňské části do restaurace na oběd a pak jela po třídě Dukelských hrdinů do kopce. Nadmořská výška dolní a horní části města činí téměř 200 metrů rozdíl. Stav domů se proti lázeňské části změnil. Horní část města je nyní městskou památkovou zónou. Vedle kostela sv. Jáchyma se nachází radnice a naproti ní muzeum Královské mincovny. U ní jsem zavzpomínala na zkoušku z numismatiky u prof. Krejčíka, kde jsem měla povídat právě o jáchymovském tolaru.

V roce 1518 bylo nalezeno na panství Šliků stříbro. Mince se razily nejprve tajně. V roce 1520 získali Šlikové sněmovní usnesení, kterým mohli razit velké stříbrné mince o váze 29 g - tzv. tolské groše, německy joachimstal. Odtud pak výraz tolar, který se mohl užívat i v Lipsku a dalších oblastech Německa. Tolar dal pak název i dolaru. Na přední straně tolaru byl zobrazen Svatý Jáchym s holí a Šlikovským erbem, revers vyobrazoval českého dvouocasého lva bez koruny. Razily se i mince menší hodnoty - čtvrt nebo půl tolaru. Během dvaceti let 16. století byly vyraženy miliony tolarů. Měly vysoký obsah stříbra a byly velmi kvalitní. V Německu pak byly často roztavovány a vyráběly se z nich nekvalitní mince. Proto jsou tolary dnes vzácné. V roce 1527 Ferdinand I. sněmovní usnesení zrušil a od roku 1529 razil mince v Jáchymově sám.

Nedaleko muzea stojí důl Svornost, nejstarší dodnes využívaný důl v Evropě. Těžilo se zde nejprve stříbro, později uran. Dvanácté patro, ve kterém byl v roce 1856 nalezen pramen s vysokým obsahem radonu, lze příležitostně navštívit.

Od muzea Královská mincovna jsem se vydala do prudkého kopce po naučné stezce Jáchymovské peklo ke zřícenině hradu Freudenstein. Jedná se zřejmě o nejmladší hrad v České republice. Pokračovala jsem dále po modré značce do Nového Města, kde jsem se napojila na cyklostezku 2198 a pokračovala na Mariánskou. V lese na rozcestí Merklín, Střední Kaff, jsem odbočila na zelenou, kde jsem pod Plešivcem zamkla ke stromu kolo a během 15 minut vyšla na vrchol. Plešivec (1 028 m). Od roku 1895 zde stojí 16 metrů vysoká rozhledna a od roku 1908 hotel. Za pěkného počasí lze vidět vrcholy Krušných hor, Doupovské vrchy, Český les, Jáchymov, Karlovy vary i Fichtelberg na německé straně. Z opačné strany od Abertam je lyžařský areál se třemi čtyřsedačkovými lanovkami.

Pokochala jsem se krásnými výhledy, seběhla ke kolu a pokračovala do dvou kilometrů vzdáleného městečka Abertamy. Malé městečko s 800 obyvateli leží v nadmořské výšce kolem 900 metrů. Zaujal mě jeho název, který je v Česku jedinečný. Buď se jedná o "domy u holé a teplé hráze", "kančí hráz" "nebo postranní hráz". Město vzniklo v polovině 16. století díky objevení stříbra. V 17. století se zdejší obyvatelé zabývali krajkářstvím a později rukavičkářstvím. Po druhé světové válce se v okolí těžil uran a po ukončení jeho těžby se Abertamy staly centrem zimní rekreace.

V malém obchůdku jsem dokoupila pečivo, pití a na lavičce si vychutnala zmrzlinu. Čekala mě cesta z kopečka kolem téměř sto hektarového Perninského rašeliniště, kde se v letech 1956 až 2000 těžila rašelina. Z původní rozlohy zůstalo pouze 20 procent. Na ochranu tohoto území byla oblast v roce 2015 vyhlášená evropsky významnou lokalitou a je chráněnou přírodní památkou. Vidět je tu možné klikvu bahenní, rosnatku okrouhlolistou, žluťáska borůvkového nebo tetřívka obecného.

V obci Pernink jsem se rozhodla, že zajedu ještě na Dračí skálu. Nachází se v nadmořské výšce 952 m a musela jsem po asfaltové silnici do prudšího kopce. Při sesednutí z kola jsem únavou zavrávorala a s kolem spadla do příkopy. Nemohla jsem se hned dostat ven, až kolem jedoucí mladík mi podal záchrannou ruku a pomohl mi vylézt z příkopy i s kolem. Nemohl pochopit, jak se mi to podařilo. Naštěstí se mi nic nestalo. Měla jsem už hodně v nohách, bylo k večeru, málo jsem odpočívala, zkrátka - to je hned.

Dračí skála je ukrytá nedaleko silnice v lese a je přes 100 m dlouhá a 10 m vysoká. Vznikla díky mrazovému zvětrávání odkrytého skalního masivu na vrcholu kopce. Žulové skalní útvary se pak díky klimatickým změnám a vodě rozdělily na více bloků. Nedaleko vrcholu se nachází Trousnická skála a přírodní rezervace Oceán s rašeliništěm.

Blížil se večer a já se toužila před spaním vykoupat. Ten den jsem ujela kolem 50 km s převýšením téměř 900 metrů a vedro bylo docela velké. Vydala jsem se proto ještě necelých 7 km do Horní Blatné, kde je v lesíku Černé jezírko. Bylo vybudováno nad bývalou štolou Vavřinec a slouží jako koupaliště. Rychle jsem ze sebe vše shodila a užívala si chladné vody. Když jsem si pod stromy připravila spaní, došly ještě dvě turistky, ustlaly si nedaleko a mně se lépe usínalo.

• Dokončení článku

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.