Máchův kraj - Ještěd, Bezděz a Kokořín na kole

Cykloturistika v okolí Ralska

Letos se naše opavsko-děčínská cyklistická parta rozhodla pro poznávání kraje kolem bývalého vojenského prostoru Ralsko a akce to byla nadmíru vydařená. Tato oblast je vhodná pro rodiny s dětmi i sportovněji založené cyklisty.

My měli základnu v části Ralska zvané Kuřívody, kde jsme byli ubytováni v místním motorestu, kde se o nás sice vzorně starali, ale budoucnost tohoto zařízení je nejistá. Ale to je již jiná kapitola. Náš děčínský kamarád Vláďa nám připravil tři etapy, všechny vedly až na malé výjimky po cyklostezkách nebo po silnicích nižších tříd.

Trasa na Ještěd

První etapa byla samozřejmě "Ještědská". Loňského roku jsme v rámci poznávání Jizerských hor ze sedel bicyklů vyjeli na místní dominantu z liberecké strany, letos jsme se na Ještěd chystali z protilehlého směru.

Čtěte také: Okolo Králického Sněžníku za výhledy snů, Králický Sněžník na kole

Ráno tedy vyrážíme od penzionu po cyklostezce č. 25 zubří oborou Židlov. Zubry jsme sice nezahlédli, ale alespoň jsme si o nich mohli přečíst na tabulích u cesty. Mírně zvlněná asfaltka nás přes Cetenov a Zábrdí dovádí až do Osečné (asi 370 m), kde si dáváme v místní hospůdce první občerstvení před stoupáním, které nás čeká.

Za Osečnou odbočujeme na Janův Důl a přes Rozstání šplháme až na křižovatku Výpřež, kterou známe již z loňska. Odtud je to na Ještěd (1 012 m) ještě asi tři kilometry a necelých 300 metrů převýšení. To všichni včetně jediné ženy v pelotonu, Vláďovy manželky Hanky, zdárně po asfaltce kolem Vířivých kamenů a chaty Ještědka překonáváme a pak už si užíváme výhledů, dobrého pocitu z dosaženého vrcholu a malého vrcholového občerstvení.

Sjezd zpátky do Osečné je cyklistickou lahůdkou. Z Osečné pak míříme po cyklostezce č. 3007 k Hamerskému jezeru, kde se natáčel známý film Dovolená s Andělem. V Hamru na Jezeře si dáváme oběd a pokračujeme k pomníku generála Sochora a pak přes bývalou osadu Dolní Novina. Za ní se napojujeme znovu na cyklostezku č. 25 a dorážíme zpět do Kuřívod. Celkem to bylo asi 80 km s převýšením cca 1 200 m.

Kokořínská etapa a Bezděz

Další etapu nazval Vláďa "Kokořínskou". Z Kuřívod jedeme po cyklostezce č. 3040 opačným směrem než včera do Bělé pod Bezdězem, kde uhýbáme po trase č. 3045 směrem na Bezděz. Cestou míjíme nově postavenou rozhlednu, která je z neznámých důvodů za uzamčeným oplocením. Honza s Jirkou přesto rozhlednu navštěvují.

Pak už se mezi poli a loukami dostáváme do vesnice Bezděz pod stejnojmenným hradem. Vyjíždíme až pod hrad, kde si v místní restauraci dáváme polévku. Po chvíli Honza oznamuje, že zamkl své a Jirkovo kolo a až pak zjistil, že klíč od zámku je v Kuřívodech.

Všeuměla a kliďase Jirku to nerozhází, sežene pilku na železo a za všeobecného zájmu zámek přeřezává. Po této "veselé příhodě" sjíždíme z Bezdězu kolem Bezdědic až do údolí Strenického potoka, odkud nás čeká výjezd přes Nosálov až na Vrátenskou horu.

V Libovicích nás ale stíhá první dnešní déšť, takže k rozhledně nejedeme a sjíždíme dešťovým peklem až do ráje, resp. do restaurace V Ráji, kde si dáváme zasloužený oběd. Ten je zpestřen Honzovým "varietním výstupem", který nebudu dlouze popisovat, ale v historii naší party vejde do dějin pod názvem "Muž s židlí".

Pak nás čeká další sjezd do údolí pod Kokořínem a poté stoupání serpentinami kolem hradu Kokořín do vesnice stejného jména. Tím máme nejtěžší výjezdy dnešního dne za sebou a pokračujeme přes Jestřebice, Střezivojice a Blatce do Tachova, odkud sjíždíme do Doks a k Máchovu jezeru. Tady nám Vláďa za pozorného zájmu kolemjdoucích zarecituje Máchův Máj a pak již opouštíme místní "moře" a po cyklostezce č. 25 se vracíme nádhernými lesními úseky s perfektním povrchem do Kuřívod. Najeli jsme 80 km a vystoupali zhruba 900 m.

Ploučnická etapa

Poslední etapa měla název "Ploučnická". Z Kuřívod nejprve musíme asi 3 km po frekventovanější silnici na Mimoň, ale pak už uhýbáme za deště na Skelnou Huť a kolem Mlýnského rybníka děláme "polokruh" do Ploučnice.

Odtud míříme na obrovské letiště Hradčany. Jeho přistávací dráha má délku 2 700 m a počítalo se, že po prodloužení by měla být záložní přistávací plochou pro raketoplán Buran. Ty časy jsou ale naštěstí již pryč a na letišti přistávají většinou už jen sportovní letadla. My si letiště projedeme na kolech a pak si ve vesnici Hradčany dáváme v šikovné zahradní hospůdce něco k jídlu a k pití.

Přes Veselí a Srní poté jedeme v hustém dešti do Zahrádek, kde si prohlížíme park u zámku. Jelikož je v něm ale zrovna svatební veselí, nechceme rušit svými zmoklými zjevy a pokračujeme po trase č. 3053.

Zastavujeme se na ornitologické pozorovatelně v NPR "Novozámecký rybník". Ta byla vyhlášena již v roce 1933 a patří k nejstarším rezervacím v České republice. Pak přejíždíme do Provodína, ale v místní Dřevěnce je další svatba a vedlejší hospoda je vyjedená. Stejně se ovšem musíme zdržet, protože Ivan má defekt.

Po opravě se již rychle přesouváme do Starých Splavů, kde se v útulné hospůdce Pod Lípou konečně dobře naobědváme a přečkáváme v ní i nastupující průtrž mračen. Poté objíždíme Máchovo jezero po opačné straně než včera a po nám již známé trase č. 25 jedeme lesy do Kuřívod. Dnes to byla etapa vysloveně odpočinková (jen 65 km s převýšením kolem 500 m), ale hodně nám ji znepříjemňoval častý a místy i vydatný déšť.

Jak jsem již napsal v úvodu, celá oblast je vhodná pro cyklisty nejrůznějšího druhu a ražení. V bývalém vojenském prostoru je velké množství cyklostezek většinou s výborným povrchem, které jsou vhodné i pro rodiny s dětmi, na své si přijdou příznivci památek i koupání stejně jako ti, kteří preferují sportovnější cyklistiku. Oblast najdete například na mapě KČT č. 15 Máchův kraj, ale v dnešní době internetu existuje řada dalších možností, jak si trasy naplánovat. Rozhodně tento kraj (nejen) cyklistům vřele doporučuji.

Další související články: