Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.1.2014 , svátek má
Reklama
Treking > Cykloturistika > Julské Alpy trochu jinak

Julské Alpy trochu jinak

Julské Alpy ze sedla bajku

27.12.2011 | Jan Merhaut

V Trekingu 2/2008 jste si mohli přečíst článek o Julských Alpách z hlediska mladého sportovce. My jsme se do nich vydali s cestovní kanceláří Eurocykl Herdegen, zaměřenou na pohodovou cykloturistiku. Když naši známí slyšeli, kam se chystáme, vyjadřovali mírně řečeno údiv (nejsme totiž ani nejmladší, ani zdatní sportovci).

Julské Alpy v plné parádě

Julské Alpy jsou ale na cykloturisty dobře připraveny a vede jimi řada značených cyklotras. Naší základnou bylo známé horské středisko Kranjska Gora, ve dvou případech jsme ale využili služeb doprovodného autobusu, z toho v jednom případě nás jen dovezl na výchozí místo, ve druhém nás také vyzvedl v cíli výletu.

Údolím protékaným Sávou Dolinkou (jedna z částí z nichž se po soutoku stává jedna z nejvýznamnějších řek na Balkáně) v němž leží Kranjska Gora vede kvalitní značená cyklostezka. Ta je vedena po tělese zrušené železnice a díky tomu má velice příznivý výškový profil. Na západ vede až do Itálie, končí až několik kilometrů od Tarvisia, na východní straně jsme po ní jeli do Mojstrany, pokračuje ale ještě dál.

Čtěte také: Julské Alpy a vysokohorská turistika

Na této cyklostezce je zachováno několik původních ocelových železničních mostů, což je velice působivé. Během jízdy je možné na jižní straně obdivovat masiv Julských Alp, na severní straně hřeben Karavanek. Je samozřejmé, že cyklisticky nedosažitelné jsou alpské vrcholky, lze ale využít mnohá údolí, protékaná většími či menšími toky, a kochat se nádhernou scenérií okolních velehor.

Jezero

Prvním výletem byla právě zmíněná cyklostezka, po níž jsme dojeli až do Itálie a odbočili na jezera Lagi di Fusine (Slovinci je nazývají Mangartská jezera). Na zpáteční cestě jsme potom navštívili údolí Planica se známým skokanským stadionem a vyjeli si až k Domu v Tamarju, kde jsme vychutnali výborné točené pivo (což ve Slovinsku zdaleka není běžné, často v restauracích dostanete pouze lahvové, navíc nezřídka nedostatečně chlazené).

Druhý výlet začal na náhorní planině Pokljuka v místech, kde se konají běžecké závody, a i v létě jsme zde potkali několik trénujících běžců, samozřejmě na kolečkových lyžích. Následoval dlouhý sjezd až k Bohinjskému jezeru, během nějž jsme si udělali pěší výstup na kopec Galetovac s krásným výhledem na jezero Bled.

Po průjezdu kolem Bohinjského jezera jsme vystoupali k parkovišti, od nějž vede turistická cesta, tvořená z velké části schody, k vodopádu, jímž pramení Sáva Bohinjka. Cestou jsme projeli několik typických vesniček, ve Staré Fužině jsme dokonce měli to štěstí, že tam právě probíhalo přijímání svátosti, doprovázené zpěvem dětského sboru.

Velice hezkým výletem byl průjezd od jezera Bled přes údolí Radovny. Cesta se vine podél říčky a díky tomu nemá velký sklon. Prochází několika zajímavými místy, jako je například vodou poháněná pila, staletá lípa s kmenem, na jehož obejmutí je zapotřebí šesti lidí, a další, na nichž je vždy umístěna několikajazyčná tabule, která místní zajímavosti popisuje a vysvětluje. Na závěr cesty údolím směrem na Mojstranu jsme byli nuceni překonat horské sedlo, na nějž vedlo 18% stoupání.

Vodopád

V Mojstraně začíná také údolí Vrata, do nějž jsme se vydali hned následující den. Jestliže se nám předchozí den zdálo 18% stoupání jako maximum, byli jsme rychle vyvedeni z omylu. Na cestě údolím Vrata jsou totiž úseky se stoupáním 25%. Cílem byl Aljažev Dom, od nějž jsme ještě pokračovali k památníku partyzánům a horalům ve formě obrovské karabiny.

Mezi náročnější z hlediska průjezdnosti patřil výlet do kotliny Krnica pod nejvyšším vrcholem Julských Alp, majestátním Triglavem. Cestu totiž na několika místech křižují vyschlá koryta, jimiž se valí voda při jarním tání, beroucí s sebou kamení, jímž se pak na kole projet nedá. Výhledy na okolní masivy ale vynaloženou námahu vynahradí.

Jedním z nejnáročnějších výletů byla vyjížďka po jižním úbočí Karavanek, zakončená pěším výstupem na vrcholek Vosca (1 745 m). Cesta totiž prakticky neustále stoupá, a kromě krátkého úseku po silnici směřující na Korensko sedlo vede šotolinovou lesní cestou. Ta je místy pokryta uvolněným kamenivem a tak někteří méně odvážní účastníci v některých úsecích s větším sklonem vedli kolo i při jízdě dolů.

Z výchozí výšky 810 m jsme vystoupali do 1 500 m, tam jsme kola schovali zamčená v lese a pěšky velmi strmou cestu vystoupali na Voscu. Odměnou za namáhavý výstup byl krásný kruhový rozhled, na sever na rakouské město Villach, na jih na celý masiv Julských Alp. Škoda jen, že nejvyšší vrcholky zakrývaly mraky, přesto byl ale pohled úchvatný.

Julské Alpy Julské Alpy

Slovinští řidiči jsou k cyklistům velmi ohleduplní, často se nám stávalo, že v klidu počkali a předjeli nás s dostatečným bočním odstupem až tam, kde pro to byl dostatek místa. Naštěstí ale většina našich výletů vedla po cestách mimo automobilovou dopravu.

Nabídkový katalog cestovní kanceláře sice uvádí, že je na tento zájezd vhodné i trekingové kolo, my bychom ale rozhodně každému, kdo se rozhodne na kole do Julských Alp vydat doporučili kolo horské, zejména kvůli převodům. Obdiv patří jednomu z účastníků, který výlety včetně vystoupání zmíněnou šotolinovou cestou absolvoval na starém Favoritu vybaveném původním dvojpřevodníkem s přesmykačem ovládaným pákou na sedlové trubce. Na naše podivení suše poznamenal: "jsme s tím kolem už na sebe zvyklí".

V alpských podmínkách jsme také prakticky vyzkoušeli kolo, o němž jsme podrobně informovali v Trekingu 1/2008, vybavené planetovou převodovkou v zadním náboji Alfine, doplněné o trojpřevodník. Tato kombinace umožnila zdolat prakticky veškerá stoupání a plně se potvrdila schopnost tohoto systému řadit i během jízdy při zatížení, na rozdíl od systémů s běžnou "přehazovačkou", u nichž při zatížení řadit nelze a technicky méně zdatným cyklistům to činí potíže. Nenastává tedy problém nutnosti slézt z kola, jestliže jsme zapomněli včas před stoupáním zařadit příslušně lehký převod.

Cyklostezka Bajk
Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Kolo Putování podél Dunaje, aneb "hajda nýčko vyrazíme do Banátu" (4)
Hory Trek hřebenem Nízkých Tater, Starohorských vrchů a Velké Fatry (2)
Hory Jídlo a pití na vícedenním treku, jídelníček a doporučení pro vyváženou stravu (1)
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
2. Ukrajinské Karpaty Přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
3. Karpattreky Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd
4. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
5. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Reklama
Počasí online, mapy
Počasí Satelitní snímky počasí
Počasí Webkamery online
Počasí Sněhové podmínky
Počasí Počasí v Evropě
Počasí Mapa Slovenska
Počasí Hřebenové přechody

Turistická mapa Počasí Turistická mapa ČR
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist