Z vrcholu Ještědu je nádherný výhled, pro cyklistu-amatéra je to ale i výzva, možnost ověřit si v dlouhém stoupání své schopnosti a odolnost. Proto bylo celkem jasné, že se naše opavská parta v rámci cyklistického poznávání Jizerských hor pokusí i o zdolání této dominanty vlastními silami na našich jednostopých "ořích". A jak tato "Ještědská etapa" vypadala?
Začátek byl příjemný. Čekal nás devítikilometrový sjezd z Bedřichova, kde jsme bydleli, až k vodní nádrži Mšeno, kde nám náš děčínský kamarád a organizátor akce Vláďa sliboval takzvanou "rybí kuriozitu". A měl pravdu, tolik kaprů, z nichž někteří byli opravdu kapitálními kousky, jsme snad pohromadě ještě neviděli. Voda se doslova vařila a kachny, soupeřící s rybami o kusy pečiva, místy chodily po suchu na hřbetech šupináčů.
Čtěte také: Ještěd, nejvyšší hora Ještědsko - kozákovského hřbetu
Pak už nás čekalo proplétání se Jabloncem nad Nisou a po přejetí Prosečského hřebene již odbočujeme v Proseči nad Nisou směrem na Milíře. Od Lužické Nisy nás čeká stoupání více než 200 výškových metrů příjemnou okreskou lesem a loukami až na křižovatku se silnicí od Vrkoslavic, kde si v místním bufetu dopřáváme první dnešní občerstvení.
Co se vyjede nahoru, to se musí sjet zase dolů, takže dle tohoto pravidla opět klesáme do Jeřmanic, kde po menším bloudění přejíždíme rychlostní komunikaci R45 a pak již bez problémů přes Dlouhý Most a Pilníkov přijíždíme do Horního Hanychova. Cestou sledujeme, jak se nám Ještěd přibližuje a také jak "roste".
Na výjezd na vrchol bude potřeba hodně sil. Proto doplňujeme kalorie i tekutiny v příjemné zahradní minirestauraci a pak už vyrážíme vzhůru. Stoupání je vcelku přijatelné, vadí jen poměrně silný provoz na silnici, který je ještě zvyšován koloběžkáři, kteří sjíždějí z Ještědu k dolní stanici lanovky.
Až na křižovatce Výpřež, kde odbočujeme na cestu k vrcholu, se provoz zmírňuje, což je zase vykoupeno tím, že se sklon cesty postupně zvyšuje. Navíc je poměrně velké polední horko, což také ubírá síly. Projíždím kolem Vířivých kamenů, které mají zajímavé názvy jako například Malý Matterhorn, Breithorn či Monte Rosa, podjedu vedení lanovky, proplétám se mezi houstnoucím davem pěších. Nakonec ale projedu "tunelem" a po pár desítkách posledních metrů jsem na vrcholu.
Jsem z naší skupiny tradičně poslední, takže mě vítají mí kamarádi i moje žena, která sem vyjela lanovkou. Výhledy jsou opravdu parádní, takže si jich do sytosti užíváme, doplňujeme vypocené tekutiny a hřejeme se na slunci. Čas však běží neúprosným tempem a čeká nás ještě slušná porce, takže se loučíme s vrcholem Ještědu a jedeme dolů.
Sjezd je opravdovou cyklistickou lahůdkou, velmi rychle jsme zpět v Horním Hanychově, kde si dáváme pozdní oběd. Pak už po okrajových čtvrtích objíždíme Liberec a šťastně se dostáváme do Radčic a Kateřinek. Zde nám začíná poslední chuťovka dnešního dne, kterou je úmorné stoupání Rudolfovem kolem České chalupy až na Bedřichovské sedlo, tedy zhruba 400 výškových metrů, což není na závěr dne nic příjemného. I "nekonečné" stoupání ale má přece jen svůj konec, takže následuje krátký sjezd do Bedřichova a jsme v cíli.
Naše Ještědská etapa se povedla a všem cyklistům výjezd na Ještěd vřele doporučuji. Popsaná trasa měří kolem 70 km a stoupání je zhruba 1 900 výškových metrů, takže pro průměrně trénovaného cykloturistu to není žádná nepřekonatelná záležitost.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.