Treking > Cykloturistika > Javorníky na kole, horská hraniční hřebenovka
Javorníky na kole, horská hraniční hřebenovkaCykloturistika a cyklotreky na Moravě4.10.2010 | Zdeněk Vývoda
Javorníky jsou malebné pohoří na pomezí Moravy a Slovenska. Větší část leží u našich východních sousedů. Nejznámější partie vedou přímo po česko-slovenské hranici a kousek od ní, na slovenské straně, se nachází i nejvyšší vrchol Velký Javorník (1 071 m). Plochý hřeben Javorníků je jak dělaný pro cyklisty a za pěkného počasí se jich tu spousta prohání všemi směry. "Což takhle udělat nějaký "systémový" přejezd?", říkám svému kamarádovi Pavlovi. "Jo, to je dobrý nápad, to bych jel", na to Pavel. Pak to nějak zamlouváme a věnujeme se opravě kola jeho sympatické manželky. Asi tak za dva týdny se probouzím po noční směně, zapínám telefon, najednou píp, píp, dva zmeškané hovory od Pavla. Co se děje? Hned mu volám a je to tady: "Pojeďme na ty Javorníky, odvoz do Čadce jsem zajistil, počasí má být parádní". Neváhám ani minutu, balím a večer už probíhá u Pavla briefing. Trasa je jasná. Z Čadce celý hřeben přes Chotárny kopec, Kamenité, Semeteš, Melocik, Čemerku, Velký Javorník, Makytu a Čubův kopec až do Lyského průsmyku ve Střelné, kde Javorníky končí a navazují na ně Bílé Karpaty. Druhý den ráno kolem sedmé nás obětavý Pavlův známý z práce vysazuje i s našimi "big wheels" stroji SupTeam29 a Niner J.E.T.9 v Čadci a my po červené turistické značce vyrážíme. Hned ve městě začíná dlouhé stoupání po asfaltu k hotelu Husárik. Jede se docela dobře, před hotelem však sklon postupně přitvrzuje až na 20%. Šmrdláme to vesele na malou placku, nemá cenu divočit hned na začátku. Za hotelem asfalt končí a začíná prašná kamenitá cesta. Stoupání ovšem moc nepolevuje, jedeme vesměs pořád na malou až na Chotárny kopec. Tady se konečně se cesta láme a sjíždíme pod travnatý vrch, který značka obchází zleva. To nás nijak nevzrušuje a po louce dupeme přímo nahoru, traverz netraverz. Na druhé straně kopce se opět napojujeme na turistickou značku a takto nahoru dolů pokračujeme až do sedla v osadě Semeteš. Zde si dáváme svačinovou a hodnotící pauzu. Zatím paráda, shodujeme se s Pavlem oba. Za Semetešem ovšem terén přitvrzuje. Nejdříve krátký úsek po asfaltu. Sklon cesty zde dosahuje neuvěřitelných hodnot přes 25% . To se mi asi jenom zdá, říkám si při pohledu na tachometr se sklonoměrem. Asi nezdá, zjišťuj, když vidím Pavla sedícího na špičce sedla a točícího převod lidově zvaný "kašpárek". Pro jistotu mrknu ještě dozadu. Aha, mám ho tam, "kašpárka", taky, takže opravdu nezdá… V osadě Vrchrieka trasa uhýbá do lesa nahoru opět přímo po spádnici. Je to nakládačka. Oceňuju stabilitu kola s velkými obručemi. Není to sice žádná závodní raketa, ale terén drtí s velkou chutí. Žádné podkluzování ani zvedání na zadní se nekoná. Kolo drží ve vymleté lesnické svážnici jak přibité. Šlapu usilovně do pedálů, výškové metry přibývají kosmickou rychlostí, na tachometru sklon pořád kolem 20%. Sláva, povedlo se. Nejhorší je za námi, trail se rovná do "normálního" sklonu a záhy letíme kamenitou cestou dolů k sedlu Javorník. Následuje pěkný úsek přes Čerenku a Čemerku. Střídá se les a paseky. Míjíme pár skulptur místního avantgardního umělce. Z Čemerky je to doslova bajkerský sen. Úzký singletrack klikatící se mezi stromy až do sedla Čierna voda. Užíváme si hravé pěšiny, velká paráda. Prohlédnout fotky k článkuHřeben Javorníků Avantgarda Kamenité Kamenité Gregušovci Velký Javorník, nejvyšší hora pohoří Stratenec (1 055 m) s rozhlednou Na Makytu je třeba trochu potlačit Čubův kopec, rozhledna a zničený Pavel Následuje pěkná pěšina Makyta (923 m), vrchol Výhled z hřebene nad Valašskou Senicí Panorama z Čubova vrchu Bajkerský sen však stále pokračuje. Přes bezejmenný kopec jedeme pěkným trailem do sedla Butorky a na Velký Javorník. Od Butorek je to trochu náročnější stoupání po kamenech, ale obří pláště ve spolupráci s našima nohama si s tím poradí bez problémů. Nahoře na louce u kříže se chvíli spokojeně opalujeme a nadšeně si vykládáme dnešní zážitky. Svižným tempem si vychutnáváme nenáročný, ale moc pěkný terén z Velkého Javorníku až k restauraci Portáš. Tady je čas něco dobrého sníst. Cpu se bez okolků valašskou kyselicou a kuřecím řízkem. Následně, když se opět rozjíždíme zjišťuji, že jsem to s tím jídlem asi přehnal. Co se dá dělat, zvolním, nechávám Pavla poodjet, však ono se to rozjede, žádný strach. Pokračujeme poctivě hřebenem přes Kohútku a Krkostěnu technickým sjezdem do Papajského sedla. Tady začíná obáváné stoupání na Makytu. Mazec! Řízek však už slehl a forma je opět tady! Šplháme po pěšině ostře nahoru. Rvu to, co to dá, cítím, jak se špice zadního kola ohýbají. Dojíždíme pod strmou nevyjetelnou stěnu. Poprvé dnes slézám z kola a kousek tlačím, dokonce nesu bajka na zádech. Cestička se však brzo uvede zpět do cyklisticky přijatelného stavu a překrásným singletrackem jedeme nezadržitelně až pod vrchol Makyty, na který následně kola pár výškových metrů vynášíme. Ze zalesněné Makyty však není nic vidět, tak točíme směr Mikolínův vrch a doslova hltáme krátký, ale vypečený sjezdík po balvanech. Turistická značka nás vede z kopce až do Francovy Lhoty a pak zase nahoru na dnešní poslední větší stoupání na Čubův kopec. Už jsme docela unavení a strmá lesní svážnice plná volných kamenů nám dává pořádně zabrat. Na Čubově kopci lezu hned na rozhlednu pokochat se pěknými výhledy. Po chvíli vidím unaveného Pavla, kterého jsem po cestě někde ztratil, jak lehá dole na lavičku. Má toho plné brýle, kluk jeden. Já docela taky. Dáváme si krátký odpočinek. Poslední úsek trasy je už pohodový. Jeden menší výjezd na Střelenský vrch a pak už jen dolů. Než se nadějeme, jsme ve Střelné. Úkol splněn. 82 km po hřebeni, přes 2 800 m výškových metrů. Byl to skvělý výlet patřící určitě do zlatého fondu horské cykloturistiky u nás a na Slovensku, shodujeme se oba u zmrzliny v Lidečku a už se těšíme na další společnou bajkovou akci. Použité mapy
Trasa
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Pekný a veµmi inąpiratívny článok. My sme čas» hrebeňovky Javorníkov v úseku Kohútka ? Javorník absolvovali toho roku počas akcie Karpatiatour. Bolo to veµmi pekné! Mali sme v pláne aj úsek cez Makytu, avąak dali sme prednos» istejąej ceste cez Lazy pod Makytou. Zaujímalo by ma, či »aľké aľ nezjazdné úseky (Makyta a iné) nie je moľné prejs» nejakou µahąou traverzovou cestou.
Další související články:+ Javorníky, horské chaty a ubytování na horách+ Pulčínské skály, kolébka trampingu na Valašsku + Silvestrovská túra; Kohútka, Portáš a Karolinka - Javorníky + Javorníky a Hornolidečská magistrála |
|