Nocleh jsem si naplánovala u nedaleké vodní nádrže Zelená Voda. Jako malá holka jsem tam byla s rodiči a těšila se, až se vykoupu. Jezero vzniklo vybagrováním štěrku a název Zelená Voda má kvůli zabarvení hladiny. Již když jsem se k vodě blížila, potkávala jsem spoustu mladých lidí s alkoholem v ruce. Někteří pak posedávali na cestě a musela jsem je objíždět po trávě. Přijela jsem blíž a viděla spoustu aut a slyšela hlasitou hudbu. Jako naschvál zde měli setkání hiphopeři. Jela jsem až do zadní části vodní plochy a přes zabahněné pole se dostala ke břehu. Pod stromy, kde nebylo moc bláta, jsem postavila stan, očváchla se a snažila se nevnímat hluk z dálnice, který přebíjel hlasitou hudbu. Náladu mi trochu zlepšil pohled na osvětlený hrad Beckov, kde jsem také byla.
Ráno před sedmou hodinou jsem již projížděla zpátky Novým Městem a jela na Čachtický hrad, známý svou krvavou paní. Hrad byl založen ve 13. století, aby strážil cestu údolím Myjavy do Pováží. Vlastnili jej Hunt-Poznanovci, Matúš Čák Trenčanský, páni ze Stibořic, královský pokladník Michal Orság, císař Maxmilián II. a Nadásdyovci. Hrad se proslavil díky Alžbětě Báthoryové, manželce turkobijce a uherského velmože Františka Nadásdyho.
Krvavá čachtická paní příležitostně na hradě v letech 1585-1610 pobývala, zde také týrala a dala zavraždit mladé dívky. Kvůli šlechtickému stavu nemohla dostat vysoký trest, a tak byla v roce 1611 na Čachtickém hradě uvězněna a v domácím vězení v roce 1614 zemřela. Její příběh byl vícekrát zfilmován. Jedním z posledních filmů o Čachtické paní byl mezinárodním koprodukčním snímkem režiséra Juraje Jakubiska z roku 2008, kde ztvárnil Alžbětu trochu jinak než jako krutou vražedkyni.
Z obce Čachtice vede cyklostezka do kopce směrem na Višňové. Na konci trasy výletního vláčku jsem kolo zamkla ke stromu a šla přes vápenatý kopec s krásným výhledem do údolí i na romantickou zříceninu. Od roku 2012 zde probíhají záchranné akce na obnovu hradu. Brána byla otevřená, ale místní dělník mě vyháněl, že je ještě zavřeno a mám přijít později.
Na nádvoří je lešení a spousta stavebního materiálu. Pán si to rozmyslel a dovolil mi z nádvoří rychle udělat pár fotek. Mezitím hlídal cestu, aby to neviděla nová kastelánka, která se měla každou chvíli vrátit. Tu jsem pak potkala, když jsem nasedala na kolo. Zvenku a zdálky však hrad vypadá mnohem lépe. Když jsem sjížděla po žluté značce na Višňové, vybavily se mi některé scény z komedie Tajemství hradu v Karpatech s M. Dočolomanským, M. Kopeckým aj., natočený podle předlohy J. Verna v roce 1981.
Dojela jsem do vedlejší obce Hrachoviště, kde jsem u přístřešku zamkla kolo a vydala se po žluté a pak po modré značce na Velký Plešivec. Za necelou hodinku jsem byla na nejvyšším vrcholu Čachtických Karpat. Přestože se nejedná o vysoký kopec, má 484 m n. m., výhledy z něj na Dolní Pováží i Čachtický hrad jsou moc pěkné. Vrchol má spíše stepní charakter a mezi vápenci lze vidět řadu teplomilných rostlin. Chodí zde mnoho turistů a je to také poutní místo. Od roku 1923 zde stojí železný kříž s Ježíšem Kristem.
Seběhla jsem rychle ke kolu, kde jsem posvačila, a pokračovala v cestě na Prašník. Za padesát minut jsem kolo zamkla u stromu nedaleko rekreačního střediska Prašník - Dúbrava a šla po naučné stezce kolem obory na Malou Pec. Bylo už docela horko a název Pec byl na místě. Tráva byla suchá a připadala jsem si jako na jihu Evropy.
Prošla jsem kolem nízkých borovic do lesíka, kde jsem mezi stromy došla úzkou cestičkou ke skalní bráně, která byla vyhlášena v roce 1996 za chráněnou přírodní památku. Sešla jsem zpět k oboře a vydala se k dalšímu zajímavému útvaru patřícímu do Dobrovodského krasu, k Velké Peci. Už jsem myslela, že jdu špatně, ale nečekaně jsem na ni narazila pod kopcem. Je to jeskyně 15 m dlouhá, která vznikla rozpouštěním vody obohacené o oxid uhličitý ve vápnitých slepencích a v brekciích.
Je to také významná archeologická lokalita z období paleolitu. Byly zde nalezeny kosti mamuta, nosorožce srstnatého nebo soba. Říká se, že se zde kdysi usadil čert, který škodil pastevcům a strašil pocestné. Jednou se za čertem vydal pastýř, který po čertovi hodil sýry. Z nich jsou prý v jeskyni díry. Čert se zase po pastýři ohnal kopytem, které zanechalo také v jeskyni svůj otisk. Nakonec se silnému pastýři podařilo čerta přemoct a z kraje vyhnat. Od roku 1979 je jeskyně Velká Pec chráněným přírodním výtvorem a nesmí se jakýmkoliv způsobem ničit.
Vytáhla jsem kolo z houští a Brezovskými Karpaty jela kolem kamenolomu pod Hrádkom na Pustou Ves a pokračovala lesem a kolem luk na Malou Klenovou. Je to pěkná oblast, kde jsem moc lidí nepotkala. Jen nedaleko stezky jsem již z dálky cítila strašný smrad. Když jsem dojela blíž, viděla jsem zdechlinu medvíděte již bez kusu masa na páteři. Začala jsem se cítit nesvá a snažila se z místa co nejrychleji dostat.
Pokračovala jsem čtvrt hodiny po chodníku Jána Hollého k Jaseňovému potoku, kde jsem nedaleko Dobré Vody odbočila a jela přes široké louky k lezecké oblasti. U Včelích skalek jsem marně hledala pramen, který byl na mapě zaznačen. Ani Vyvieračka pod Bacharkou nebyla o moc lepší. Pak jsem kolo nechala v lese a šla do vzdálenějších skal, které jsou mezi stromy docela ukryté. Nedařilo se mi najít správnou cestu na Hodinovou vežu, tak jsem to vzala kolmo.
Narazila jsem na téměř 250 metrů dlouhou skalní stěnu. Šla jsem podél ní a došla k průrvě, nad kterou byl zaklesnutý balvan. Na Malý Kjeragbolten jsem se dostala pomocí lana a pak obdivovala okolí z návrší nad skalami. Oblast má řadu lezeckých cest, je v ní spousta děr, žlábků a rýh. Patří do Dobrovodského krasu tvořeném triasovými vápenci a dolomity. Území má rozlohu asi 6 tisíc hektarů a je velmi pozoruhodné. Zaujaly mě názvy skalek. Určitě se sem někdy vrátím a vylezu na Malý a Velký autobus. Bylo už po šesté hodině a mě trápila velká žízeň. Sedla jsem rychle na kolo a pospíchala na dobré pití do Dobré Vody.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.