Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Beskydy Jeseníky Krkonoše Tatry
Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 24.11.2015 , , svátek má
Treking > Cestování > Běžkování v severním Finsku

Běžkování v severním Finsku

aneb proč se vyplatí pořádná cestovní zdravotní pojistka? (1)

12.8.2008 | Helena Křenková

Na Velikonoce jsme se vydali na samý sever Finska na běžky, dobýt nejvyšší horu Finska - Halti (1 324 m). Samotné Halti se nachází přímo na norské hranici v nejseverozápadnějším výběžku Finska v pohoří Haltitunturi (fin. tunturi = hory) a ačkoli nevyniká výškou, je vzdáleno asi 50 km od nejbližší silnice z osady a od jezera Kilpisjärvi, takže jeho dobytí není žádný masňácký výletík.

Opuštěný laponský stan lávvo nedaleko srubu Kopmajoki

Zhruba v denních vzdálenostech jsou po cestě sruby, kde je možno přespat, což výrazně usnadňuje putování i v zimě. Na srubech je nutné respektovat místní zvyklosti a slušné mravy: pečlivý úklid, nanošení a příprava dřeva k podpalu, úsporné nakládání palivem a zejména nevyužívat sruby jako chaty pro pobyt, ale pouze pro přespání na jednu noc na cestě. Dříve příchozí (tedy již odpočatí) musí uvolnit místo později příchozím a vyčerpaným. Finové jsou v dodržování těchto pravidel velice pečliví a očekává se to od všech návštěvníků.

Sruby nejsou určeny větším a organizovaným skupinám. Těm jsou vyhrané na některých srubech rezervovatelné placené části. Terén je neupravovaný (rolbu zde opravdu nepotkáte), značení je jen místy (zapíchané vrbové proutky, trať vyjetá skútrem nebo nic).

Skála Saivaara

Naše putování vedlo po trase Kilpisjärvi - Termisjärvi (přespání) - Kuonjarjoki (n) - Meekonjärvi - Pihtsusjärvi (n) - Halti - Pihtsusjärvi (n) - Kopmajoki (n) - Porojärvi (n) - Meekonjärvi - Kuonjarjoki - Saarijärvi (n) - Kilpijsärvi - Ailakkajärvi (n) - Kilpisjärvi. Klimatické podmínky mohou být z našeho pohledu extrémní: mrazy kolem -30 °C nejsou ničím výjimečným a velmi častý je silný vítr (100 km/h i za jasna). Dvoje teplé rukavice, kukla, mapa a přístroj GPS by měly být samozřejmostí.

Oblast téměř není pokryta mobilním signálem. Pakliže má člověk štěstí na počasí, je oblast Halti v zimě doslova romantickou pohádkou: nekonečné, absolutně opuštěné bílé pláně, hory, sobi, příležitostná psí spřežení a polární záře. Snad jediným nepříjemným elementem jsou sněžné skútry. Oblast je klasickou tundrou, v létě v níže položených oblastech rostou zakrslé vrbičky a polární břízky, výše nalezneme již lišejníky. Jsou zde četná rašeliniště, jezera a především tisíce dotěrných komárů (moskytiéra nezbytná). Já však preferuji bílou zimu bez komárů…

Putování k Halti se nám vydařilo nádherně, více jak polovinu času jsme měli jasno, panovala spokojenost s výbornými fotografickými úlovky. Vítr snad ani počítat nelze, k severu prostě patří. Druhou, kratší část našeho pobytu ve Finsku jsme měli strávit přejezdem pohoří Pallastunturi, asi o 200 km jižněji (přejezd z městečka Hetta pod horu Pallas). Část trasy byla dokonce strojově upravována, lyžařů oproti pusté oblasti Halti značně přibylo. Oteplilo se, teplota přes den na sluníčku se začala šplhat nad bod mrazu a sníh začal intenzivně vlhnout. Pověstná severská suchá zima vzala za své, ostatně byl již duben. A právě tento jarní "sádelnatý" sníh se mi stal osudným.

Polární záře

Druhý den k večeru jsme začali zvolna sjíždět ke srubu Hannukuru, kde jsme chtěli již zakotvit. Přede mnou se objevila zdánlivě neškodná muldička, srovnala jsem lyže k sobě abych na ní nenajela v pluhu, přejela jí a za ní ani nevím proč, "hodila tlamu". Pád jakých člověk zažije stovky. Zvednutí se se ale již nezdařilo. Zjistila jsem, že mám pod sebou zkroucenou levou nohu, která velmi silně bolí, že vypadá divně přetočeně a jsem asi částečně zaryta lyží do sněhu.

Chvíli jsem se snažila sama sebe přesvědčit, že se mi to jen zdá, ale bolest začala intenzivně sílit, nemohla jsem se vůbec pohnout. Začalo být jasno. Varianty byly zlomenina či vykloubení kdekoli mezi kolenem a kyčlí včetně obou kloubů. Honza jel asi 20 metrů přede mnou, ale neslyšel mě. Naštěstí se po chvíli ohlédl a vrátil. Už jsem úplně slyšela jak řekne: "Proč nevstaneš a válíš se po tom sněhu…" Nestihl to, hlásila jsem rovnou, že bude muset zavolat 112. Ležela jsem na boku, částečně na batohu. Ocenili jsme, že TrekSport nepozašívá popruhy, jinak by nezbylo než ze mě batoh odřezat. Měli jsme štěstí, signál pro tísňová čísla byl, hovor se zdařil na první pokus, komunikace anglicky nebyla problém.

Srub Kopmajoki na norské hranici, vlevo Ritnihčokka (1 315 m), vpravo Halti (1 328 m)

Honza nahlásil souřadnice WGS a bylo nám řečeno, že za námi okamžitě vyjíždí skútry a že u nás mohou být cca za 35 minut, mají to z Hetty asi 20 km. Hned po hovoru se Honzovi podařilo mě přesunout na mou samonafukovací karimatku a pod teplý péřový spacák. Přesto jsem v mokrém oblečení z běžek prochládala velice rychle, postupně jsem se začala silně třást. Stehno intenzivně natékalo. Naše hlavní obavy bylo vnitřní krvácení, které jsme nebyli schopni odhadnout. Když jsem ještě po čtvrthodině neměla pocit že bych se chystala kolabovat, uklidnili jsme se. Za 15 minut jsme měli zavolat znovu, s druhým hovorem nám již pomohli okolo projíždějící finští běžkaři (výslovnost místních názvů nám moc nešla).


Zobrazit místo Halti, severní Finsko na větší mapě

Záchrana dorazila asi po čtyřiceti minutách. Přijely dva skútry, jeden s vlekem. Posádka zřejmě nebyli záchranáři, ale spíše "poučení" silní muži, jejichž úkolem je zřejmě (nemluvili anglicky, Honza s nimi komunikoval spíše "nonverbálně") odvoz lehčích zranění ve "vozíčku" za skútrem a přivolání vrtulníku k těžším případům. Měli s sebou vakuovou matraci, na kterou mě přeložili a obložili velice účinnými pytlíky s chemickým teplem.

Husky ze spřežení finského spolunocležníka na srubu Pihtsusjärvi

Naložili nás oba do vleku skútru a opatrně vyjeli. Ujeli jsme asi dva kilometry, zastavili jsme a bylo nám vysvětleno, že čekáme na vrtulník. Skútry pak vyjely navigační kruhy. Během asi dvaceti minut přiletěl vrtulník se dvěmi velmi milými, anglicky hovořícími záchranáři. Nastala prozatím nejhorší fáze, převrácení na záda. Přesto jsem se v zápětí dožadovala fotky, jak mě nakládají.

Batoh a lyže se mnou do vrtulníku nesměly, tak se Honza s věcmi musel nechat odvézt skútrem zpět do Hetty a následně řešit jak všechny ty věci pobrat, kde přespat a jak se dostat 90 km za naším autobusem, do plánovaného cíle přejezdu hor.

Péče během transportu byla skvělá. Mrzelo mě, že z vrtulníku nevidím ven. Snažili se mě co nejrychleji rozehřát, přidali další hřející pytlíky (už je nebudu považovat za zbytečnou hmotnost v batohu). Doslova mě dojalo, když mi třeli a dýchali na promrzlé ruce, aby se jim podařilo napíchnout žílu. Začali do mě "lít" fyziologický roztok. Byli to ohromně příjemní borci, lehce fascinovaně říkali: "She is just smiling". Bolelo to totiž vskutku šíleně.

Západ Slunce od jezera Porojärvi Dojíždíme ke srubu Kuonjarjoki Večerní dojezd ke srubu Saarijärvi. Pallastunturi - soutěska pod vrcholem Tappuri Srub Termisjärvi Nekonečná bílá pláň východně od Kopmajoki Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Jotunheimen, čekání na léto
+ Výstup na Galdhopiggen (2 469 m), Norsko
+ Jotunheimen, Domov obrů; Norsko
+ Romsdal, pohoří rozeklaných štítů; Norsko
+ Tafjordské hory, turistika v Norsku
+ Sunnmorské Alpy, Norsko
+ Náhorní planina Hardangervidda, Norsko
+ Pobřežní trek na ostrově Vega, Norsko
Témata našich článků…
Baranec Štiavnické vrchy Krkonoše, ubytování Radegast Pravčická brána Kvarky Žiarska chata Klíč Beskydy, ubytování Poledník Závojový vodopád Maroko Jeřáb Merkur Sovinec Jupiter Poľana Soos Lužické hory Starý Jičín Fáze Měsíce Rešovské vodopády
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
2. Ukrajinské Karpaty Přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
3. Karpattreky Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd
4. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
5. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Chata Frícka, Slanské vrchy a bivaky
 18.11.2017 1 příspěvek
Túra na Pravnáč a Lomné
 14.11.2017 2 příspěvky
"Změny" sezónních uzávěrů v Tatrách
 09.11.2017 4 příspěvky
Pik Topgrafov, Sajany na Sibiři
 09.11.2017 7 příspěvků
Černá Hora, trek v Černé Hoře
 08.11.2017 1 příspěvek
Šavlozubé kočky, lvi, levharti a "jaguáři"
 07.11.2017 2 příspěvky
Jakubiná, Západní Tatry
 06.11.2017 2 příspěvky
Chata na Grúni, Vrátna dolina
 26.10.2017 11 příspěvků
Góry Stołowe neboli Stolové hory
 24.10.2017 1 příspěvek
Slovenské opálové bane, štôlňa Jozef
 22.10.2017 1 příspěvek
Kamenná chata, Chopok Nízké Tatry
 18.10.2017 5 příspěvků
Koruna Himalájí, seznam horolezců
 17.10.2017 3 příspěvky
TKC - Transkarpatská cesta
 13.10.2017 3 příspěvky
Sopky v ČR, seznam
 13.10.2017 9 příspěvků
Muránska planina deštivá i slunečná
 06.10.2017 7 příspěvků
Chata pod Chlebom, Malá Fatra a chaty
 05.10.2017 29 příspěvků
Bralná Fatra, Velká Fatra na 3 dny
 05.10.2017 2 příspěvky
Slovensko, dálniční známky 2017
 05.10.2017 13 příspěvků
Túra na Tomanovské sedlo, Západní Tatry
 03.10.2017 9 příspěvků
Turistické vařiče na plyn
 01.10.2017 3 příspěvky
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist