Pacifik čili Tichý oceán: hloubka a rozloha oceánu

Tichý oceán - největší oceán pokrývající třetinu povrchu planety Země

Tichý oceán je největším z pětice oceánů na planetě Zemi. Však také Tichý oceán dosahuje rozlohy 155 600 000 km², což je asi 43 % z celkové rozlohy oceánů. Největším okrajovým mořem Tichého oceánu, který obsahuje více než polovinu tekuté vody nacházející se na povrchu naší modré planety, je Filipínské moře a Korálové moře. To je známo především díky impozantní Velké korálové bariéře.

Průměrná hloubka Tichého oceánu činí 3 780 km (bez okrajových moří 4 188 m), avšak nejhlubší místo tuto hloubku asi trojnásobně překračuje. Mariánský příkop, nacházející se asi 2 000 km východně od Filipín, totiž dosahuje hloubky asi 10 994 m (řada zdrojů uvádí hloubku od 10 924 m až po 11 034 m). Jedná se o bezkonkurenčně nejhlubší místo na naší planetě. Ovšem místo, kam se zvědavý člověk již v minulosti dokázal díky svému technickému umu podívat.

Tichý oceán omývá břehy Severní a Jižní Ameriky, Asie a Austrálie. A také asi 25 000 ostrovů, které se v Pacifiku nacházejí. Nejvíce jich je soustředěno v jihozápadní části Tichého oceánu, jehož západní hranici představují ostrovy Indonésie a Tasmánie oddělující jej od Indického oceánu a na východě mys Horn v nejjižnějším cípu Jižní Ameriky, kde se vody Pacifiku setkávají se zpěněnými vodami Atlantského oceánu. Na severu je 85 km širokou Beringovou úžinou oddělen od Severního ledového oceánu.

Čtěte také: Oceány, rozloha a hloubka světových oceánů

Tak jako je Středoatlantský hřbet nejcharakterističtějším geologickým útvarem v Atlantském oceánu, tak jsou hlubinné příkopy táhnoucí se po okrajích Pacifiku nejcharakterističtějšími geologickými útvary největšího pozemského oceánu. Vznikají v důsledku podsouvání tichomořského dna pod jednotlivé kontinentální desky, které tlačí vzhůru. Následkem těchto pohybů vznikl tzv. Ohnivý prstenec, ve kterém je soustředěno na 2/3 všech pozemských vulkánů.

Mořské proudy v Pacifiku zásadně ovlivňují klima na Zemi. Mnohem výrazněji, než mořské proudy např. v Atlantském oceánu. Právě v Tichém oceánu vzniká klimatický jev zvaný El Nino, v jehož důsledku vznikají povodně a nebo dlouhodobá sucha. Od Asie, Severní a Jižní Ameriky až po Afriku. El Nino představuje jev, kdy studený Humboldtův proud na západním pobřeží Jižní Ameriky znatelně oslabuje a nebo jeho vody vůbec neproniknou k povrchu. To má závažné důsledky pro charakter cirkulace vzdušných hmot a tedy na počasí.

Další související články: