Treking > Cestování > Americký Roxborough State Park, stát Colorado
Americký Roxborough State Park, stát Colorado
Colorado, krásné tě znám (9) - malý skvost kousek od hlavního města Colorada, Denveru<, Roxborough State Park/h2>
7.11.2016 | Dorek Čermák
Obdivovatele přírodních krás láká stát Colorado svou rozmanitostí krajiny.
Jsou zde roviny s prérijí, divoké řeky, malé hory i čtyřtisícovky a nekonečné množství
skal. Směrem na západ od hlavního města pokračují ještě několik mil roviny, které končí
první vlnou kopců, táhnoucí se od severu až k Novému Mexiku. Za touto první hradbou jsou
už jenom kopce a Coloradská specialita - červené skály, které byly vyzdviženy na povrch
a sousedí s vápencem i žulou a tím vznikají barevné kombinace v krajině, které lahodí oku,
ale mysl nechápe.
Roxborough se nachází 20 mil (32 km) jižně od Denveru. Park je vyhlášený pro své
dramatické červené pískovcové útvary. Má necelých 32 km čtverečných a založen byl
v roce 1975 a v roce 1980 byl vyhlášen jako národní přírodní památka, vzhledem k velkému
počtu ekologických systémů a geologických útvarů.
Je to také státní historické místo, pro velký počet archeologických lokalit. Park
je zařazen do Colorado Natural Area pro jeho třistamilionů let starého
červeného pískovce s formací skal nakloněných v úhlu šedesáti stupnů a jeho věžové formace
zasahují do konce druhohor.
V západním úbočí jsou již žulové bloky. V parku je les z borovice a douglasky. Jsou zde
prérijní půdy, které podporují mnoho forem volně žijících živočichů. Je zde 145 druhů ptáků,
padesát motýlů, jedenáct druhů obojživelníků a plazů.
Savci jsou zastoupeni černým medvědem, kojotem, jelenem a jelencem ušatým, liškou,
prérijním psem a pumou. A nadmořská výška se pohybuje od 1 800 do 2 220 m. A to vše
pouhých 32 km od Denveru.
Po příjezdu k návštěvnickému centru, kde si bereme podrobnou mapu s vyznačením tras
se zastavujeme u vývěsky, která nám říká, že do parku nesmí jezdci na koních, cyklisti,
psi, nesmí se kempovat, rozdělávat oheň, lovit a návštěvníci musí území parku opustit do
osmnácti hodin. Samozřejmé je i pohybovat se pouze po stezkách které jsou udržované
v perfektním stavu a dobře značené i na odbočkách a křižovatkách stezek.
Ještě dvou tabulek jsem si všiml. Jedna oznamuje zvýšenou aktivitu pum a druhá upozorňuje
"pozor na chřestýše". Svého prvního chřestýše jsem potkal letos zjara, jenom pár mil odsud
na sever. Bylo to v parku s názvem Jižní údolí a byla s námi i jezdkyně na koni a ten na
hada málem šlápl. Za koněm šel brácha a situace se opakovala, málem na něho šlápl. Bylo
to ještě mládě, ale už dokázalo zvednout ocásek s chřestítkem.
Dnes je však pondělní ráno, modrá obloha, ostrý podzimní vzduch a protože je pondělí,
tak i málo lidí co jdou obdivovat podzimní barvy.Vybíráme si okruh, který nás vyvádí na
bílé skály. Představte si, že jste na Pálavě, stojíte na Martince a pod vámi je údolí
s přibližnou hloubkou, jako je pod tou Martinkou. A protisvah je poset červenými skálami.
Jsou to celá pohoří, hřebeny, věže, komíny, spáry.
Nízké slunko. Ideální podmínky pro focení. A do toho ještě ty podzimní barvy. Okruh
nás vede právě na dno tohoto údolí a zase jiné pohledy. Vlevo skály bílé a vpravo červené.
Po dvou hodinách okruh uzavíráme a červené skály pokračují i kolem stezky na kopec
Carpenter Peak (2 220 m), na který jdeme. Dokonce jeden červený kámen
měl bílou horní část.
S přibývající výškou červené kameny končí a objevují se žulové kameny a skalky. Další
zajímavost, kterou potkáváme, nebo lepši výraz je procházíme. Jsou to dubové porosty vysoké
od pasu až po výšky tří metrů. Nekonečné barevné svahy, kterými vede úzká stezka.
Slunce i v pozdním podzimu pálí. Uvítám krátké úseky vedoucí ve vysokém smrkovém
a jedlovém lese, které přerušuje ty duby. Samotný vrchol Carpenter Peak je skupina
žulových bloků. Pofukuje svěží vítr, kruhové výhledy i na červené skály, které jsou
v hloubce několika set metrů pod námi i na mrakodrapy Denveru a nekonečné pláně na
východ od nás.
Slunce se už schovalo za hřebeny hor, když jako poslední opouštíme tento nádherný
kout Colorada. A po osmnácté hodině už vše opět patří těm medvědům černým, pumám
a kojotům. Chřestýši? Ti jsou dávno zalezlí v některé puklině skal. Těm by bylo v noci
zima.