Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Více…
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 5.11.2018 , svátek má
Bude vás zajímat
Bude vás zajímat
Reklama
Treking > Cestování > Kehlstein / Orlí hnízdo, solné doly Salzzeitreise a Königssee

Kehlstein / Orlí hnízdo, solné doly Salzzeitreise a Königssee

Turistika v podhůří Berchtesgádenských Alp

5.11.2018 | Kamil Vintr

Start našeho výletu začal koncem února, kdy jsem přemýšlet kam vyrazit na turistický výlet. Projít se po horách a poznat krásy našeho světa. Dle různých fór jsem objevil Orlí hnízdo - Kehlstein a okolní možnosti co vidět, zažít. Koho na výlet vzít, bylo předem také jasné. Rodinný výlet. Pojedu já s přítelkyní Luckou, sestra Pavla a bratranec Petr. Určujeme datum výletu, zajišťujeme si ubytování a můžeme vyrazit.

Orlí hnízdo

V brzkých hodinách pátek jsme vyjeli směr Německo - Berchtesgaden. Naše cesta začínala v Blansku a vedla přes Brno, okolo Vídně a kousek za Salzburg do města Berchestgaden. Většinu cesty jsme jeli po dálnicích, jak u nás v České republice, tak i v Rakousku. Přes Německo jsme jeli už jen pár kilometrů mimo dálnice. Cesta utekla celkem rychle a čekala nás první zastávka. Auto necháváme na parkovišti hned na začátku města, které jsme měli dopředu najité a nastavené v navigaci.

Město Berchestgaden vypadalo krásně, protékala zde řeka, která měla průzračnou vodu, čistou jak rozpuštěný sníh. Všechny domy byly horského typu, tedy krásné většinou již opravené "chaloupky". Vlastně všechny vesnice, městečka okolo vypadaly stejně malebně. Člověk by se na toto místo dokázal přestěhovat.

V Berchestgadenu jsme navštívili solné doly Salzzeitreise. Cesta z parkoviště byla dobře značená a trvala cca 10 minut a to pomalou chůzí a kocháním se okolí. Zaplatili jsme vstupné, které bylo 16 Euro na osobu, oblékli na sebe kombinézu, kterou jsme dostali před samotným vstupem do dolů. Na začátku nám dala ještě paní u vstupu překladače do českého jazyka, tak abychom všemu rozuměli.

Stollen

Po chvíli čekání nasedáme na vláček, který nás odvezl do nitra dolů. Uzoučká, ne příliš vysoká chodba - tunel vykutaný v soli mohl vyvolávat v kdekom úzkost a paniku. Nebyl to však náš případ. Z vláčku po pár set metrech sesedáme a dále pokračujeme po svých. Cestou nám bylo vysvětleno, jak probíhá celý proces těžby až po samotnou výrobu soli. Dvakrát jsme se svezli po dřevěných skluzavkách, které byly celkem dlouhé. Pro některé to byl přímo adrenalinový zážitek.

Prohlídka pokračovala, plavbou po vodou napuštěném prostoru, kde byla vytěžena solanka. Hladina byla rovná a vlnky se na ní tvořili, až se rozjel náš vor, do té chvíle nikdo nevěřil, že pojedeme po vodě. Na hladině se odrážel strop solné jeskyně. Cesta končila zase u vláčku, který nás vezl další vykutanou štolou na konec/začátek prohlídky. Vrátili jsme kombinézu a jdeme si prohlédnout část města Berchestgaden.

Naši první plánovanou zastávku jsme měli za sebou a tak přejíždíme do městečka 6 km vzdáleného, kde máme domluvené ubytování. Městečko Oberau a ubytovna Auerwirt s majitelem, který emigroval z České republiky.

Berchtesgádenské Alpy

Majitel se jmenoval Miloš a pro nás ještě lépe, zaměstnával servírky a další lidi z Česka a Slovenska. Hned, jak jsme zaparkovali auto, tak u nás zastavil v dodávce majitel a ptal se, kdo jsme. Po chvíli vysedl, šel na ubytovnu, řekl recepční, ať nás jde rovnou ubytovat. Na první pohled žádná krása, starší vybavení pokojů, ale sociální zařízení na patře bylo zrekonstruované. Po dlouhé cestě jsme byli již hladoví a tak jdeme do restaurace, která byla v přízemí ubytovny.

Jídelní lístek byl pouze v německém jazyce, slečna servírka nám jídelní lístek překládá - bohužel byla to zrovna Slovenka a tak jí někteří z nás stále nerozuměli. Nakonec vybíráme boloňské špagety a kuřecí řízek. Porce byly obrovské a jídlo chuťově jak od Pohlreicha, tedy výborné.

Dolehla na nás únava z brzkého vstávání a tak jsme si šli odpoledne na dvě hodinky lehnout. Poté jsme si zašli do společenské místnosti zahrát karetní hry a popít trochu Auerwirt alkoholických zásob, co nám sebou doma nabalili na cestu. Jak nás hry přestali bavit, tak mícháme "energetický" nápoj do PET láhve a jdeme obejít městečko Oberau. Cesta se nám trošičku protáhla, ušli jsme okolo 7 kilometrů.

Po návratu jsme si chtěli sednout do baru, který byl v přízemí penzionu, ale nakonec jsme poseděli v již zavřené restauraci s Milošem, majitelem ubytovny. Bavíme se o zítřejším výletu na Kehlstein. Chceme jít celou cestu pěšky, z ubytovny až na samostatný vrchol Orlího hnízda, to se nám ale Miloš snažil rozmluvit, a nabídl se, že nás část cesty odveze autem. My byli už silně posilněni našim "energetickým" nápojem a místním bavorským pivem a tak jsme se rozhodli, že následující den půjdeme celou cestu pěšky.

Do sobotního rána se nám nevstávalo s lehkou nohou, jak se říká: " Těžká rána alkoholika". Naštěstí vydatná snídaně a silná velká káva, která byla v ceně ubytování, nás dostaly na nohy. Naplánovaná cesta ze včerejšího večera mohla začít. První etapa na parkoviště, odkud jezdí autobusy na vrchol Orlího hnízda, měla trvat hodinu a půl.

Začátek byl do mírného kopce, občas do prudkého a někdy jen po rovině. Naše cesta nás zavedla do Stollen, štoly vykutané přes kopce, výškově tak akorát na velikost našich postav. Já měl radši hlavu ohnutou, abych o ni cestou nepřišel. Štoly byly dvě, jedna tak 300 metrů dlouhá a druhá jen 50 metrů. Krásné zpestření cesty. Odtud naše cesta do cíle první etapy byla hodně náročná, stále do většího kopce. Pod parkovištěm byl bunkr nebo spíše jeho ostatky a dokumentární centrum o Hitlerovi. Tato první část cesty měla cca 8 kilometrů a trvala zhruba hodinu a půl.

Energie máme stále dosti a tak bez přestávky pokračujeme dál. Počasí se nám kazí, začíná pršet a tak po dalším kilometru musíme zalézt do lesa a schovat se mezi stromy. Máme první přestávku, 15 minut prší a holky začínají být podrážděné. Za mírného deště pokračujeme dále, ale počasí se zase horší a musíme se o kousek dál schovat pod stříšku od dřevěné stodoly.

Jak stojíme, tak sledujeme silnici, co vede na Orlí hnízdo, můžou po ní pouze autobusy, za které se těžce platí. Cesta nahoru a dolů stojí 16,40 Eur. Naštěstí počasí se zlepšuje a můžeme zase vyrazit na cestu. Jdeme stále do kopce po asfaltové cestě, začíná to být nekonečné. Holky se s námi už nebaví, vlastně vůbec nemluví. Jsou rády, že ještě jdou.

Königssee

Začíná mrholit, ale to nás nemůže zastavit, není se kde schovat. Doleva máme prudký sráz a na pravou stranu zase kopec nahoru, nebo je to obráceně. Orlí hnízdo se nám nepřibližuje, alespoň nám se to tak zdá. Po celkově čtyřech a půl hodinách jsme u výtahu pod Kehlsteinem. Zde děvčata ukončují svoje dnešní chození: "Už ani krok." Mají v nohách 20 kilometrů a stále do kopce.

Kupujeme jim lístek na výtah (2,70 Euro zpáteční jízdenka). Přece jen si ho zaslouží, muselo to pro ně být extrémně náročné a nikdo kdo není alespoň trochu trénovaný, by tuto cestu neměl absolvovat. Já a Peťa, ale pokračujeme po svých. Poslední kilometr a půl do kopce a otevírají se nám výhledy na všechny stany kopce. Nádhera, Orlí hnízdo je opravdu nádherné.

Königssee

Obloha se nám protrhala a děláme spousty fotek a selfi. S Petěm scházíme dolů k výtahu, kde už čekají děvčata a kupujeme lístky na autobus z kopce dolů. Cena vstupenky mě zaráží, ale holky jsou unavené, a pokud bychom šli jen s Peťou dolů samotní, tak by na nás museli dlouho dole na parkovišti čekat. Vytahujeme peníze a dáváme 11,40 Euro na osobu za lístek autobusem dolů z kopce.

Jízda trvala 15 minut, ale byla zase nádherná. Samá zatáčka, průjezdy tunely ve skalách, místy autobus div nenarazil do skály. Dole na konečné vystupujeme a jdeme se podívat do dokumentárního centra o Hitlerovi. Dle mého názoru zbytečně vyhozené 3 Eura na osobu, ale jsme na výletě a ten něco stojí.

Voláme Milošovi, který nám dal na sebe číslo, aby pro nás přijel. Cestou na zastávku, kde jsme měli sraz, potkáváme motorkáře z Česka a dáváme se do řeči. Náhoda je blbec, oni jsou také z Blanenska. Místo Miloše pro nás přijel jeho syn, který mluvil lámavou češtinou. Ale hlavní bylo, že jsme se bez dalších nákladů dostali na ubytovnu. Zde se sprchujeme, dáváme večeři a další alkoholické posilnění a celkem brzdy, okolo desáté, jdeme spát.

V neděli ráno, k překvapení všech, nikdo není unaven. Snídaně byla zase vydatná a káva plná energie. Balíme si věci, platíme ubytování a jedeme k jezeru Königssee. Cena ubytování byla 20 Euro za noc pro osobu. Cesta k jezeru trvala maximálně 15 minut na 12 kilometrů. Platíme parkovné, přesně 5 Euro na celý den. Jsme zde brzy, nejsou zde skoro žádní lidé. Kupujeme zpáteční vstupenky na loď za 16,90 Euro do cílového přístavu Salet.

Vodopád

Plavba trvala necelou hodinu, během ní "plavčík" popisoval okolí a v jednom místě mezi skalami hrál na trubku s ozvěnou skal. Voda v jezeře je neuvěřitelně čistá, průzračná. Jezero Königssee je přes 8 km dlouhé, 1,5 km široké a hluboké až 200 metrů, vlévá se do něj voda z rozpouštějícího se sněhu na okolních horách. I v tomto již letním období na vrcholkách hor a místech kam celý den nesvítí slunce, sníh byl vidět.

Přístav Salet pro nás není cílovou destinací, pokračujeme po svých dál. Během 10 minut jsme u dalšího jezera, které je ještě krásnější. Jezero Oberssee je jak z pohádky, s malebnými dřevěnými chatrči pro parkování člunu. Na každé straně je jedna chatrč, člun zde ale návštěvníky nevozí. Kdo chce na druhou stranu, tak musí pěšky podél jezera.

Königssee

My se na tuto cestu vydáváme, určitě nelitujeme, vidíme až neskutečné krásy světa. Hory, jenž se odrážejí od hladiny, zeleň jak v nedotknutelném pralese kam jako by člověk nikdy nedošel. Na konci Oberssee, si ten kdo přece jen vyrazil na cestu, mohl dát čerstvé mléko nebo lahvové pivo. My ovšem tuto zastávku míjíme a pokračujeme další hodinu k nejvyšším vodopádům v Evropě. Měří přes 480 metrů a jsou opravdu úchvatné.

Nyní už jsme viděli vše, proč jsme se pro tento výlet rozhodli a vracíme se zpět na loď, abychom mohli plout k autu. Dnes jsme ušli dalších 14 kilometrů, ale díky krásám jezera nám to přišlo jako pár desítek metrů. Po doplutí zpět do startovného místa lodi, dáváme si ještě jídlo a vyrážíme na 5 hodin dlouho cestu domů.

Mě osobně se celý výlet velice líbil a jsem rád, že jsem se ho mohl zúčastnit.

Königssee, turistická mapa

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další tipy na výlet v Alpách, může vás zajímat

Ještěd Úplňky Chata Arnika Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Rýchorská bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus, Kavkaz Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Neptun Vosecká bouda Šútovský vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Ceres Jarní prázdniny Hmyz Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Spací pytle Cirrus Softshell
Reklama

Z posledních článků vybíráme

1.11.2018 / Peter Rybár
Tip na výlet · Čiernobiele priehrady, Protržená přehrada: Opakované povodne - dôvod k stavbe priehrad v Jizerských horách (1)

K výnimočným oblastiam, v minulosti trpiacimi častými záplavami, patria údolia horských …

31.10.2018 / Bohumír Bouška
Naše vrcholy · Šumava, hora Milec s vyhlídkou Liebeshöhe - tip na výlet v Železnorudské hornatině

Železnorudská hornatina nabízí mnoho zajímavých míst, ke kterým jistě patří i hora Milec …

31.10.2018 / Martin Jílek
Trek · Podzimní putování poloninou Svidovec, hřebenový přechod a cestování na Zakarpatské Ukrajině / Fotogalerie k článku

Neobvyklé babí léto přineslo do naší oblasti velmi teplé, stálé počasí, které by bylo škoda nevyužít …

31.10.2018 / Ubytování
Bouda na hoře Jizera, tip na bivak na druhé nejvyšší hoře Jizerských hor

Těsně pod vrcholem Jizery, druhé …

26.10.2018 / Otakar Brandos
Trek · Kôprovský štít, Temno- smrečinská plesa a Tichá dolina - 3denní toulání na pomezí Vysokých a Západních Tater aneb s kamzíky v patách (3) / Fotogalerie k článku

Stíny v hlubokých horských dolinách se neúprosně prodlužují a sluníčko se stále více sklání k obzoru …

25.10.2018 / Martin Pánek
Trek · Podzimní hřebenovka Velké Fatry: Přechod ve směru Biely Potok, Rakytov, Krížna a Vyšná Revúca

Velkou Fatru mám rád. Je tu mnohem méně lidí než v okolních populárnějších horách. Nejsou tu …

23.10.2018 / Miroslav Hřeben
Trek · Trek přes Fagaraš (2): Proč to dělat pomalu, když to jde rychle

Teplá večeře, pár piv a normální postel dodaly tělu přeci jenom trochu více síly než noc strávená někde v …

22.10.2018 / Dorek Čermák
Trek · Z Pilska do Polska, trek v Oravských Beskydech přes Babí horu a Halu Krupowu

Z Pilska do Polska proto, že pohoří Oravských Beskyd nekončí na Babí hoře, ale pokračuje dál k …

19.10.2018 / Otakar Brandos
Turistika · Túra na Chopok a Ďumbier: Podzimně zimní okruh přes Vrbické pleso a Širokou dolinu v Nízkých Tatrách / Fotogalerie k článku

Túra na Chopok či Ďumbier patří v Nízkých Tatrách mezi klasiku. Klasiku, na které po výstavbě …

18.10.2018 / Miroslav Hřeben
Trek · Trek přes Fagaraš (1): Proč to dělat pomalu, když to jde rychle

Fagaraš, nejvyšší a nejrozlehlejší rumunské pohoří, láká každoročně tisíce turistů. Zatímco …

18.10.2018 / Ubytování
Kozmodrom, turistický přístřešek pod Mořským okem ve Vihorlatských vrších

Kozmodrom je turistický přístře …

17.10.2018 / Ubytování
Turistický přístřešek Bystrické sedlo, tip na bivak na hřebeni Kremnických vrchů

Kremnické vrchy jsou mezi turisty …

12.10.2018 / Otakar Brandos
Trek · Kôprovský štít, Temnosmrečinská plesa a Tichá dolina - 3denní toulání na pomezí Vysokých a Západních Tater aneb s kamzíky v patách (2) / Fotogalerie k článku

Po poměrně chladné noci (v duchu si gratuluji, že jsem již s sebou vzal zimní spacák) konečně …

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist