Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 9.1.2020 , svátek má
Treking > Cestování > Americký medvěd grizzly a táboření v divočině

Americký medvěd grizzly a táboření v divočině

Táboření v oblastech obývaných medvědem grizzly v kanadské divočině

2.8.2009 | Markéta Jandová

Medvědi už neodmyslitelně patří ke kanadské přírodě, která je ještě jednou z mála na světě člověkem neporušená. Pokud se toužíte aspoň na chvíli vymanit z náruče všudypřítomné civilizace, pak je oblast kanadských Rocky Mountains určena právě vám. Medvědi se tu stávají vyhledávanou turistickou atrakcí, proto také dochází každoročně k několika úrazům i úmrtím způsobené medvědem. Za tyto nehody si lidé většinou mohou sami. Jsou medvědi krvelačné bestie připravené rozsápat kohokoli na potkání nebo to jsou roztomilí plyšáci hodní pomazlení? Ani jedno, ani druhé. V mnohých vlastnostech jsou podobní nám lidem.

Něco o medvědech

Medvěd

V kanadských Rocky Mountains žijí dva druhy medvědů, medvěd grizzly a medvěd černý baribal. Baribalové jsou většinou menší postavy, mají krátké drápy na tlapách a delší uši než medvědi grizzly. Medvěda grizzlyho poznáte podle typického hrbu na zátylku, má dlouhé výrazné drápy a malé kulaté uši. Černí medvědi jsou více početní a nejsou tak plaší jako medvědi grizzly, proto je možné vidět je poměrně často. Nebývají obvykle tak nebezpeční jako grizzly, i u nich však existují výjimky. Baribalové žijí v nadmořských výškách zhruba do 1 500 metrů nad mořem, tj. v pásmu lesa. Mají rádi teplejší a sušší lesy, horská údolí apod. Naproti tomu medvěd grizzly vyhledává příkré horské stráně a louky, vlhké a chladnější lesy subalpínského pásma.

Naprostá většina medvědů jsou býložravci. Živí se hlavně bobulemi, kořínky a hmyzem. Nepohrdnou ani nalezenou mršinou, někteří občas uloví i veverku nebo rybu. V létě mají medvědi nelehký, ale životně důležitý úkol. Musí se řádně vykrmit, aby přežili dlouhou zimu strávenou v hibernaci. Denně by měl medvěd spotřebovat až 35 000 kalorií! Moudrá příroda to u medvědů zařídila tak, že samičí vajíčko může být oplodněno pouze v případě, že samice má dostatečné tukové zásoby proto, aby mohla uživit mláďata, která se rodí v průběhu zimy.

Samice může mít své první potomky v sedmém roce života. Mláďata bývají obvykle dvě a zůstávají s matkou asi pět let. Za svůj život má medvědice průměrně pouze dva vrhy, proto celkový počet medvědů stále klesá. Medvíďata ohrožují kromě člověka také dospělí samci. Samice medvěda černého musí chránit svá mláďat nejen před samci baribaly, ale i před medvědy grizzly.

Každý medvěd má své vlastní teritorium, které může mít rozlohu velkoměsta. Území musí být dostatečně velké, aby bylo schopno medvěda uživit a také aby se nedostával neustále do střetu s jinými jedinci. Pokud totiž na svém území objeví cizího medvěda, zaútočí na něho a snaží se ho vystrnadit nebo zabít. Teritoria medvědů se neustále zmenšují díky rozrůstající se civilizaci, proto je stále méně míst, kde by medvědi mohli v klidu žít a přežít.

Habituace (synantropizace)

Vodopád

Medvěd se v divočině může dožít až 25 let. Většinou však umírá dříve, a to hlavně vinou člověka. Nejvíce jich zahyne pod koly neopatrných řidičů nebo na železnici. Další neméně častou příčinou úmrtí medvěda je habituace. Někteří medvědi se dostávají tak často do kontaktu s člověkem, že si na jeho přítomnost zvyknou natolik, až z něho ztratí přirozený respekt. Nedostatek strachu z člověka jim pak dovolí navštěvovat oblasti obývané lidmi - města, kempy, odpočívadla … Medvědi mají velmi jemný čich a hodně mlsný jazyk. Na takovém místě zjistí, že lidé mají něco, čemu už nedokáže odolat.

Jídlo

Jakmile medvěd ochutná lidské jídlo, je ztracen. Ne nadarmo se v Rockies říká: "Fed bear is a dead bear - nakrmený medvěd je mrtvý medvěd". Jídlo je pro medvěda stejné, jako pro člověka heroin. Je to jako droga, na kterou už není schopen odvyknout. Nejvíce této droze podléhají právě dospívající medvědi, kteří stejně jako všichni teenageři rádi objevují nové věci. Aby medvěd získal jídlo, může se začít chovat i agresivně.

Habituovaný medvěd je proto často nebezpečnější než medvěd divoký. Takový medvěd se pak stane "problémovým medvědem". Existují pak tři řešení, jak s medvědem naložit. V nejlepším případě je odvezen do zoologické zahrady, v horším případě zastřelen nebo odvezen na jiné vzdálené místo, kde se však vždy nachází teritorium jiného medvěda. Medvědi nemají rádi změny, proto šance na přežití jinde je poměrně malá.

K habituaci medvědů přispívají především nezodpovědní lidé. Přibližují se například ke krmícímu se medvědovi u silnice neúměrně blízko. Na silnicích se pak vytváří tzv. "animal jam", spousta stojících aut s lidmi, kteří fotí, což vede k tomu, že další a další auta zastavují. Nejenže ruší medvěda v nezbytném krmení, ale způsobí, že medvěd si zvykne na lidskou přítomnost a přestane se lidí bát. V kempech a v přírodě pak někteří lidé nechávají jídlo a odpadky bez dozoru, což přirozeně medvědy přiláká.

Jídlo a odpadky

Visutý most

V Kanadě mají na odpadky speciální plechové kontejnery, které eliminují pach a medvěd se do nich nedostane. Pokud jste zrovna někde v divočině a kontejnery tu nejsou nikde v dohledu, vezměte vždy odpadky s sebou zabalené v igelitových pytlích. Nikdy je nezahrabávejte do země. Medvěd je stejně vždycky najde a vyhrabe. Jídlo je dobré mít zabalené v nepromokavém pytli a na noc ho zavěsit aspoň 4 metry nad zem mezi dva stromy na provaz nebo na větev. Jídlo můžete také schovat v autě nebo ve speciálních plechových schránkách, které je možné najít v některých kempech. S jídlem schovejte i všechny věci, které voní, např. zubní pastu, mýdlo, koření atd.

Mlsný grizzly

Ve vesnici Lake Louise v národním parku Banff je proslulá pekárna s cukrárnou Laggan´s. V kteroukoli denní dobu je tu plno a libá vůně čerstvého pečiva se line široko daleko. Ucítil ji i jeden medvěd grizzly z této oblasti a vůně mu Kanadská divočina zcela učarovala. Jednoho dne překonal strach a vstoupil do pekárny zadním vchodem. Uvnitř bylo jako vždy plno lidí. Došlo tu k nepopsatelnému pozdvižení. Žádný člověk však nebyl zraněn a medvěd se místo chutného kousku dočkal odchycení a převozu do zoologické zahrady, kde žije dodnes.

Za plotem

Proti medvědům si lidé dokonce postavili i elektrický plot, a to v kempu pro stany právě v Lake Louise v roce 2001. Postaven byl proto, že někteří medvědi grizzly z okolí si začali zvykat navštěvovat tento kemp za vidinou dobrého lidského jídla. V okolí Lake Louise žije údajně tucet medvědů grizzly a několik medvědů černých. Vedení parku Banff se tímto způsobem snaží zabránit habituaci medvědů a snížit tak počet úmrtí ohrožených medvědů grizzly vinou člověka na méně než jedno úmrtí za rok. Elektrický plot má totiž nejen zabránit medvědům ke vstupu do kempu a zajistit tak bezpečnost jeho obyvatelům, ale také odradit medvědy přibližovat se k lidským obydlím.

Snaha o zlepšení

Vedení parku Banff se snaží šířit osvětu o tom, jak medvědi žijí a jak s nimi žít v harmonii. Cílem této snahy je zachovat ubývající populaci medvědů, zejména medvědů grizzly, a zanechat tak neporušený ekosystém divoké přírody v Rockies. Jde jim o to, aby i následující generace mohly uvidět opravdovou divokou přírodu, ve které volně žijí medvědi a jiná divoká zvířata. Něco takového je dnes možné už jen na několika místech na zeměkouli, mimo jiné právě v Kanadě. Snaží se také snížit počet lidí napadených medvědy. Ve zdejším informačním centru promítají zdarma filmy o medvědech a pořádají přednášky pro širokou veřejnost.

Tábořiště

Život medvědů v dnešním světě je stále těžší. S expandující civilizací ubývá míst, ve kterých mohou medvědi žít. Zároveň na ně číhá více nebezpečí než kdykoli před tím, zejména v podobě silnic a železnic. Například transkanadská dálnice je pro medvědy opravdovou hrozbou. V okolí města Banff se tato dálnice kvůli medvědům oplocuje a jsou na ní vytvářeny různé nadchody a podchody. Medvědi se tak mohou dostat z jedné části svého území do druhého bez újmy na životě. V místech, kde dálnice není oplocená, blikají často velké nápisy: "Zpomalte! Tady mohou přebíhat medvědi přes silnici!". A kanadský řidič zpomalí.

Medvědí osudy

V národních parcích Kanady jsou medvědi plošně monitorováni. Téměř každý má na krku obojek s navigačním systémem GPS, podle kterého je sledován jeho pohyb. Některé stezky v parcích se například uzavírají, protože se tam právě pasou medvědi. Navigační systém také umožňuje sledovat osudy jednotlivých medvědů, které bývají často pohnuté. O těchto osudech pravidelně informuje místní tisk.

Orel

Například medvědice grizzly č.30, které je nyní 19 let a má tři tříletá mláďata, začala letos najednou přecházet transkanadskou dálnici a čas od času se zjevovat v místním kempu pro karavany. Před tím byla vždy ostýchavá, lidí se bála a k dálnici se nikdy ani nepřiblížila. Strážci parku jsou jejím chováním znepokojeni a vypadá to, že se i v tak pokročilém věku začíná habituovat.

Největším nebezpečím pro ní zůstává transkanadská dálnice. Její dcera, medvědice č.56, byla totiž sražena autem v roce 2001 právě na této dálnici a zanechala po sobě dvě malá medvíďata. Jedno z těchto mláďat zemřelo na stejné dálnici v roce 2002 a druhé ho následovalo v roce 2003. Teritorium medvědice č. 30 se tímto rozšířilo o území její dcery, které sahá k dálnici. A to se jí může stát osudným.

Jinou samici medvěda grizzlyho přezdívanou Blondie rovněž srazilo auto na této dálnici, a to letos v červnu. Medvědici bylo osmnáct let a zůstaly po ní dvě dvouletá medvíďata, která od té doby nikdo neviděl. Podle odborníků mají jen velmi malou šanci na přežití, protože obvykle mláďata zůstávají s matkou pět let, než jsou schopna se sama uživit. Blondie měla za život čtyři vrhy, dospělosti se však dožila pouze dvě mláďata. Takovéto smutné příběhy jsou tu běžné. Civilizace si zkrátka vybírá svou daň.

Jak se chovat v divočině

A jak se vyhnout medvědovi v přírodě? Nejlepší je prevence. Doporučuje se dělat dostatečný hluk, aby se o vás medvěd včas dověděl a stihl utéci. Medvěd je nerad překvapen. Může se pak cítit ohrožený a zaútočit na vás, zvlášť pokud má mláďata. Jako hluk se doporučuje hlasitý hovor nebo zpěv, můžete i tleskat nebo pískat. Někde uslyšíte turisty cinkat zvonečky nebo rolničkami.

Podle nejnovějších výzkumů se však cinkání nedoporučuje, protože prý to naopak medvědy přiláká. Medvědi jsou svou povahou zvědaví a cinkání je nepřirozený zvuk, který v přírodě běžně neslyší. Jdou se tedy podívat, co to je. Někteří se také naučili, že kde je zvonek, je taky člověk. A kde je člověk, je také jídlo. Poučila nás o tom jedna zkušená horská průvodkyně, když jsme zpočátku na svých cestách také cinkali. Z lidského hlasu však mají medvědi respekt, proto je lepší mluvit nebo zpívat. Dělat hluk je třeba hlavně v okolí říček a také při větru.

Jezero

Dobré je chodit ve skupinách. Na skupinu nad šest lidí se medvěd údajně zaútočit neodváží. Pokud chodíte v lese se psem, mějte ho vždy uvázaného na obojku a co nejblíže u sebe. Dávejte také pozor v oblastech, kde dozrávají bobule, medvěd může být nablízku. Jestliže uvidíte na cestě čerstvý medvědí trus, na místě se nezdržujte a raději co nejrychleji odejděte. Kempujete-li v přírodě, nevařte nikdy blízko místa kde spíte. Dávejte pozor na potraviny a odpadky. Vždy je pečlivě zabalte do nepromokavých pytlů a věšte do výšky nad zem. Tato všechna preventivní opatření sníží možné setkání s medvědem na minimum.

Jak přežít útok

Medvědí chování je nevypočitatelné, proto nejlepší ochranou před útokem je s medvědem se vůbec nesetkat. Moudré je poctivě dodržovat všechna preventivní opatření. Jestliže k setkání přece jen dojde, záleží vše na momentální situaci. Každý medvěd je totiž stejně jako člověk svébytná osobnost a v různých situacích může zareagovat různě.

Neexistuje proto jednotný návod, jak se chovat při setkání s medvědem. Obecně platí, že pokud medvěda potkáte a on o vás nejeví zájem, pomalu a klidně, čelem k medvědovi, opusťte prostor. Neutíkejte, ani nedělejte žádné rychlé pohyby. Jestliže vás uvidí, ale nezaútočí, zachovejte se stejně jako v předchozím případě, k medvědovi však ještě promlouvejte klidným, ale pevným hlasem.

Jestliže medvěd zaútočí, může to být ze dvou důvodů. Za prvé se cítí ohrožen a chrání sebe nebo svá mláďata. Za druhé je to medvěd predátor, který si právě vyhlédl svou kořist. V prvním případě se doporučuje hrát mrtvého, sbalit se do klubíčka a rukama si chránit hlavu. Pokud útok trvá déle než několik minut, je lepší se zvednout a bránit se. V druhém případě se braňte. Snažte se udělat větší s rukama nad hlavou, po medvědovi můžete házet kamení a klacky. Je třeba dát mu najevo, že pro něj nejste snadná kořist.

Velmi dobrá věc, která údajně odradila již desítky útoků, je "bear spray". Je to sprej na bázi slzného plynu, který můžete medvědovi nastříkat přímo do očí. Je však třeba se správně trefit a hlavně si dávat pozor na směr větru. Tento sprej je k dostání ve všech obchodech s vybavením pro outdoor aktivity a stojí okolo 50 CAD. Určitě se vyplatí mít ho vždy po ruce.

Vzájemný respekt

Jelena se bát nemusíme

Setkání s medvědem jsou velmi vzácná. Medvěd je divoké zvíře, které se vždy člověku raději vyhne. S narůstajícím počtem lidí vyskytujících se na území medvědů je však pro medvědy čím dál obtížnější se člověku vyhnout. Podle statistik připadá jedno zranění od medvěda na dva milióny návštěvníků parku. Z tohoto poměru vyplývá, že pohybovat se na území medvědů je mnohem bezpečnější než jízda autem po silnici.

Zaměstnanci kanadských parků se snaží snížit počet setkání medvědů s lidmi a zajistit medvědům podmínky pro přežití. Prevencí je především co nejlépe informovaná veřejnost, která si vytvoří patřičný respekt vůči těmto nádherným savcům, a zároveň pochopí jejich potřeby. Medvědy, kteří se naučili přibližovat se k silnicím nebo lidským obydlím, plaší strážci parků světlicemi a štiplavými střelami. Učí je vytvářet si znovu respekt z lidí a ne-vyhledávat jejich přítomnost. To vše pak může pomoci harmonickému soužití lidí a medvědů. Je zejména na nás lidech, jaký zvolíme přístup a jakou budoucnost medvědům připravíme.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Krmení medvědů...? (Plch, 19.10.2013, 01:08 )
Před léty jsem byl v jednom "kraji medvědů" v severní Montaně.Byla tam neuvěřitelná koncentrace černých medvědů (alespoň podle mého názoru). Byli zkrátka všude. Ačkoliv to byli volně žijící medvědi,místní usedlíci se jich vůbec nebáli,rádi je dokonce krmili a nechávali jim i jídlo venku.Medvědi při tom nebyli nijak dotěrní a nebezpeční, strach jsem z nich měl asi jen já...tak tedy nevím...všude jinde jsem četl to varování před krmením. Bylo to nedaleko krásného N.P. Glacier....v roce 1972.


Další související články:

+ S medvědy v zádech, anebo pořádný prásk v Tatrách
+ S medvědy v zádech (2)
+ Jak být v bezpečí na územích obývaných medvědy
+ Koločavský medvěd opět řádil, Češi přečkali noc na stromě
+ Můj život s karpatskými medvědy
+ Jak jsem honil medvědy na Kamčatce (1)
+ Jak jsem honil medvědy na Kamčatce (2)
+ Jak jsem honil medvědy na Kamčatce (3)
Reklama
Témata našich článků…
Baranec Štiavnické vrchy Krkonoše, ubytování Radegast Pravčická brána Kvarky Žiarska chata Klíč Beskydy, ubytování Poledník Závojový vodopád Maroko Jeřáb Merkur Sovinec Jupiter Poľana Soos Lužické hory Starý Jičín Fáze Měsíce Rešovské vodopády
Reklama
Populární treky
1. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
2. Ukrajinské Karpaty Přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
3. Karpattreky Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd
4. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
5. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist