Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 5.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Cestování > Ngorongoro a Serengeti, safari v Keni

Ngorongoro a Serengeti, safari v Keni

Mont Keňa a safari aneb jak chutná Afrika

6.12.2006 | Bekeni Pavel

Vše začalo nad knihou Ernsta Hemingwaye. Tehdy jsem pochopil, že do Afriky prostě musím. A když do Afriky, tak jedině tam, kde je Afrika nejafričtější a černoši nejčernější, tedy do Afriky rovníkové. Let společností KLM do Nairobi proběhl s komfortem, kterého se posléze dobrovolně zříkáme.

Mont Keňa

Po odbavení a vyřízení víza v letištní hale projíždíme městem do hotelu s příznačným názvem Africana, který leží v centru města a údajně patří mezi lepší hotely. Dostáváme dokonce pokoj s koupelnou, ve které jsou dva kohoutky s vodou. Zjišťujeme ovšem, že kohoutek určený pro teplou vodu je pouze pozůstatek britské kolonizace a místní personál už snad ani nemůže pamatovat, k čemu kdysi sloužil. Usínáme s koloritem černošských písní z ulice a ráno odjíždíme do hor.

Punta Lenana

Hlavním cílem je dosažení vrcholu Point Lenana v masívu Mt. Kenya. Výstup začíná v Naro Moru Gate lehkým terénem, který by se dal absolvovat i terénním vozem. Již po třech hodinách přicházíme k Met Station v nadmořské výšce 3 048 m. Toto místo leží v oblasti bambusového porostu a již při příchodu nás vítá stádo opic.

Moji kolegové vytahují fotoaparáty, házejí opicím kusy chleba a nadšeně pořizují první snímky. Místo fotoaparátu beru do ruky bambusovou hůl, protože jsem měl již dříve možnost poznat, že rčení "drzý jak opice" nevzniklo náhodou. Nakonec jsme v našem stanu byli jediní, kdo před rychlostí, lstivostí a především drzostí opic uchránil všechny zásoby jídla.

Druhý den se s přibývající nadmořskou výškou mění ráz krajiny a postupně procházíme několik vegetačních pásem. Po přechodu sedla se nám odkrývá masiv Mt. Kenya v popředí s obřími lobéliemi a seneciemi. Tyto rostliny jako by ani nepatřily do tohoto světa a celková scenerie připomíná svět druhohor. Dokonalé iluzi chybí jen pasoucí se dinosauři. Místo nich objevujeme v táboře Mackinder´s camp v nadmořské výšce 4 300 m damany. Tento živočich, podobný přerostlému potkanu, je však v úzkém příbuzenském poměru se slonem a jak zjišťujeme, mentalitou velmi podobný opici. Všichni jsme však dostatečně poučeni z předchozího dne a tak jsme zbytek zásob potravin uchránili.

Časný budíček

Ráno vstáváme v 4.15 hodin, ale nikomu to asi nevadí, protože v této nadmořské výšce bez předchozí aklimatizace se toho moc nenaspí a všichni čekají na ráno. Na vaření není nálada a již v 5.00 hodin za tmy hledáme cestu kamenitou sutí a bloudíme. Nakonec však přece nacházíme správnou cestu do sedla Austrian Head.

Závidím všem, kteří si vzali nosiče a bolest hlavy, která doprovází moji pomalou aklimatizaci, mě opět vede k úvahám, proč vlastně tohle dělám. Vždyť můžu být doma, v pohodě ležet u televize a dívat se na nějakou inteligentní mexickou telenovelu.

Náhle východ slunce osvětluje stěnu hlavního vrcholu v celé své impozantnosti a v tomto okamžiku to vím. Po krátké přestávce v sedle vyrážíme k vrcholu Point Lenana. Lezecké lano, v terénu na úrovni maximálně druhého stupně lezecké obtížnosti, necháváme v batohu a bez větších potíží dosahujeme vrcholu. Se sluncem přímo nad hlavou, jak bývá v rovníkové Africe dobrým zvykem, máme masiv Mt. Kenya pod sebou, jako na dlani.

Sestup do "civilizace"

Keňa

Sestup "civilizace" v osadě Chogoria trvá další dva dny. Snažíme se domluvit dopravu do Nairobi a po uzavření finančních podmínek usedáme do automobilů. Nyní však začíná vlastní boj o cenu přepravy. Po hodině, kdy se v našem autě vystřídalo 6 řidičů a obchodní transakci přihlížela celá vesnice, se nakonec přece jen rozjíždíme.

Na cestě do Nairobi nás staví již sedmá policejní kontrola. Nadvyživený policista nás zastavuje s gestem prezidenta "Spojených států afrických" a po kontrole stěračů (ještě stále je období sucha) velkoryse propouští k další policejní patrole. Po šesti hodinách jízdy přijíždíme do Nairobi.

V hotelu Africana lovíme z depozitu nějaké čisté oblečení a připravujeme se na maso divočiny ve vyhlášené restauraci Carnivore. Vstup do celého komplexu s maxigrilem, na kterém se pečou asi dvě tuny masa, je velice působivý. Klientelu restaurace tvoří převážně blahobytně vyhlížející turisté ve značkovém outdoorovém oblečení, což je při vstupu 20 dolarů asi pochopitelné a japonští návštěvníci nám jen potvrzují dojem, že sem nějak moc nepatříme.

Stáváme se však také součástí hry "o vlajku", ve které personál nosí maso až do okamžiku, kdy poslední u stolu odmítne. Ten pak položí, na důkaz porážky, vlajku na stůl. Vítěz této hry je předem jasný a po devíti dnech "pytlíkových polévek", kdy naše žaludky jídlu téměř odvykly, jsme jedni z prvních poražených. Tím spíš, že nám maso zebry chutná jak hovězí z přestárlé krávy a o buvolím je vůbec škoda mluvit.

Aruša a safari

Z Nairobi odjíždíme autobusem do Aruše, centra safari v Tanzanii. Cestou vidíme první Masaje, zahalené v červeném, postávající u silnice ve svém neopakovatelném postoji. Od pravého afrického safari čekáme přeci jen trochu divadlo. Skutečnost však v dobrém slova smyslu překonává naše očekávání. Zde mají zvířata opravdu šanci, což potvrzuje respekt našich afrických řidičů. Důkazem byla i divoká prasata v táboře nad kráterem Ngoro Ngoro, která, inspirovaná vůní pečiva, rozpárala jeden náš stan a s celým batohem utekla do buše. Batoh jsme nakonec našli a naštěstí v něm, kromě zmíněného pečiva a použitých dámských kalhotek, nic nechybělo. Safari začíná v národním parku jezera Manyara.


Zobrazit místo Keňa na větší mapě

První noc spíme v Mto-Wa-Mbu v bungalovech. Po pobytu v horách, kdy teplota v noci klesala pod bod mrazu, nyní bojujeme s vedrem. Pokoj je vybavený ventilátorem a lůžka moskytiérou. Ačkoli je pokoj zavřený a okno zajištěné ještě sítí, pokoj je plný hmyzu. Naštěstí plní moskytiéra svou funkci prvotřídně, a tak můžu v klidu lůžka pozorovat brouky velikosti automobilových modelů značky Matchbox. Martinovi na vedlejším lůžku však hmyz v pokoji evidentně vadí. Vylézá ze svého inkubátoru a svádí s ním marný boj. Nakonec dosahuje pouze toto, že se mu hmyz dostává i do postele.

Ngoro Ngoro

Druhý den sjíždíme do kráteru Ngoro Ngoro, pokračujeme k nekonečným pláním parku Serengeti a konečně vidíme proklamovaná nedozírná stáda divoké zvěře. Zde spíme uprostřed parku v campu, který je možno rozpoznat pouze podle trochu víc uválené trávy. K radám našich řidičů, abychom stany postavili v těsné blízkosti džípů, přistupujeme trochu s nadhledem. Zvuky "velkých koček" kolem tábora však způsobily noční stěhování a zakládání ohně. Je to sice naprostá hloupost, protože je všude přebytek lepší živé potravy, ale uvažujte logicky, když u tábora zařve lev. My jsme ovšem relativně klidní, protože náš stan je uprostřed ostatních a ještě hoří oheň.

V noci se však probouzím a velmi mě mrzí, že jsem večer vypil litr instantního čaje. Pud sebezáchovy pak prohrává boj se základní lidskou potřebou. Nakonec přece jen vylézám ze stanu a v hlavě se mi honí myšlenky o sežrání lvem. Objektivně přiznávám, že lidstvo je na planetě přemnožený živočišný druh. Proč by ale nemohl sežrat třeba Dana z vedlejšího stanu, který nám už tři dny "pije krev". Stojím před přírodní scenerií, jak vystřiženou z filmu Volání divočiny, v jedné ruce držím útočný nůž a ve druhé…

Ráno nasedáme do džípů a odjíždíme k jezeru Natron. Desetihodinová cesta těžkým terénem končí závěrečným sjezdem na dno Velké příkopové propadliny k jezeru. Tento adrenalinový zážitek je pro opravdové milovníky off road jízdy. My se, upřímně řečeno, trochu bojíme a mně je jasné, že se mnou po této jízdě nebude krční páteř alespoň půl roku mluvit. Slíbený ráj vodního ptactva se u jezera nakonec nekonal, ptáci odletěli někam jinam. Reputaci zachránili alespoň čápi u cesty, kteří se právě připravovali na zimní pobyt v Evropě.

Masajská vesnice

Zastavujeme v campu nedaleko masajské vesnice, kde potkáváme školní třídu malých Masajů. Stojí jednotně v zástupu a včetně paní učitelky opakují: "Give me money". Jsme obohaceni o poznání, kde se národ Masajů tuto větu naučil. Někoho napadlo ve vesnici koupit a následně nechat upéct kozu. Poslední tři dny totiž žijeme pouze ze zbytků zásob jídla. Jsme z našich cest zvyklí, že kde žije obyvatelstvo, dá se jídlo vždy sehnat. Tady to ovšem neplatí, tady je ta pravá Afrika.

Začínáme realizovat svou myšlenku domluvou s náčelníkem vesnice, kterému kozy patří. Pokoušíme se smlouvat, ale naše propadlé tváře a hladové pohledy jsou jasným dokladem, že zde je pánem situace on. Nakonec nám za 40 USD prodává údajně svou nejoblíbenější, dle našeho názoru nejstarší, kozu. Večer u ohně s kozím masem má velmi příjemnou atmosféru. Maso je sice zčásti spálené a zčásti nedopečené, ale hlad je hlad.

Návrat do Evropy

Poslední den nás čeká přejezd do Aruše a následně na letiště Kilimanjaro k odletu do Evropy. Časová rezerva byla bezezbytku vyčerpána opravou jednoho Land Roveru. Závadu se řidičům přece jen po třech hodinách, za pomoci rady finančního poradce a sekery geologa naší skupiny, podařilo odstranit. Nakonec jsme byli rádi, že jsme se v hotelu stačili převléknout do nejméně špinavého oblečení a opouštíme Afriku. Odjíždíme s přesvědčením, že Afrika musí skutečně v každém zanechat silný dojem. Někdo tvrdí, že je strašná, někdo krásná. Já osobně bych volil kompromis mezi oběma názory s vlastním závěrem: "Afrika je strašně krásná".

Po mezipřistání v Amsterodamu přistáváme v Praze. Odbavení na letišti proběhlo tentokrát bez větších problémů. Místo kontroly drog, na kterou jsme již celkem zvyklí, se odbavení orientovalo, vzhledem k panice s kulhavkou a slintavkou, na kontrolu dovezeného masa. Po silném průjmu, který nás postihl již v letadle, však můžeme s plnou zodpovědností prohlásit, že jsme masajskou kozu do České republiky skutečně nedovezli.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Výstup na Jbel Toubkal, Maroko
+ Výstup na Kilimandžáro aneb setkání se sněhem rovníkové Afriky
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Baranec Štiavnické vrchy Krkonoše, ubytování Radegast Pravčická brána Kvarky Žiarska chata Klíč Beskydy, ubytování Poledník Závojový vodopád Maroko Jeřáb Merkur Sovinec Jupiter Poľana Soos Lužické hory Starý Jičín Fáze Měsíce Rešovské vodopády
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
2. Ukrajinské Karpaty Přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
3. Karpattreky Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd
4. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
5. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Reklama
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist