Indický Kašmír a Himáčal Pradéš (cestopis)Cestování po Indickém Himaláji - Kašmír a Himáčal Pradéš18.10.2013 | Jolana Doležalová
Máte-li cestovatelského ducha či se potřebujete v životě zastavit a k tomu máte rádi hory, doporučuji CK Rajbas a s ním se vydat do Indie. Sešlo se nás 12 různorodých lidiček, a tak ukecaný zájezd průvodce Honza ještě nezažil (a doufá, že již nezažije). Po příletu do Delhi, nás Honza ušetřil kulturního šoku a neposadil nás do vlaku II. třídy, ale do letadla směr Sri-nagar´ = hlavní město Kašmíru. Škoda. Kašmír, provincie, která patří Indii, ale Pákistán se s tím ještě nevyrovnal, je krásná muslimská země, na kterou turisté zapomněli, stojí za to. Čtěte také: Annapurna trek, treking v Himalájích Nejprve jsme se vydali do hor směr Pahalgam a Aru, horské vesnice. Zde je možné, pokud si nechcete tahat těžký batoh, najmout koně a majitel koně funguje jako horský průvodce v horách. První nocleh je v Lidderwatu (3 050 m n. m.) - krásné údolí, v noci svítí tisíce hvězd. Druhý den jdeme na aklimatizační túru k ledovci pod Kolohoi (5 421 m) - skalnatá hora vypadající jako K2 (říkali jsme ji K3) a k jezeru Dudhaugsar (4 200 m n. m.). Další den putujeme pod sedlo Sekiwas (3 800 m). Ráno lezeme na hřeben kouknout se na pleso a dál do sedla 4 220 m a klesáme dolů. Nocleh je již za dohledu místních, jsme pro ně exoti neboli "hurá, přišlo divadlo!" Sedí a koukají, jak vaříme, stavíme stan apod. Ráno scházíme do civilizace. Do Sri-nagaru jedeme místním autobusem. Přijíždíme do města k velikému jezeru, nad ním hory, kde jsme před chvíli byli. A tu nás Honza opět rozmazluje - ubytování na hausbotech po Angličanech je přepychové: obýváky, koupelny, jídlo s obsluhou, a holičem. Pak přijíždí vodní taxi a vezou nás na druhou stranu jezera do krásných zahrad. Sedíme na terase, blíží se soumrak, muslimské melodie z mešity se linou nad jezerem, přijíždějí obchodníci se vším možným, jen to pivo tu chybí… Ve čtyři ráno se nám modlidby z mešity zdají příšerné, inu ramadán. Když utichnou vstáváme my. Jedeme na lodích na ranní trh. Zážitek! Pak nás čeká jí mešity, výrobna koberců, trhy a vytrvalí obchodníci. Když si naše nejpůvabnější Irča v tom šíleném horku koupila kožešinovou čepici, háže náš Honza záda. Ráno začíná přesun k dalším horám. Jedeme po vzdušných cestách, přespáváme v Bhaderwahu. Zde moc cizinci nejezdí, neboť davy, které se na nás přišly podívat, stály za to. Už víme, jak se cítí filmové hvězdy. Večer (jako správní Češi) jdeme pro pivo a celé město to ví. Cesta dál je zavalená, pokračujeme lesní zkratkou přes sedlo 3 500 m n. m. Ostražití vojáci jsou i zde. Je to jako bychom autem přejeli Starou planinu. Přejíždíme do Himáčal Pradéše, cestu si zpříjemňujeme wine-shopy. Jsou to stánky, kde se koupí pivo a rum. Cesta s tímto občerstvením se dá přežít. Stejným způsobem si cestu krátí i řidiči. Do Čamby jsme dojeli živí!? Ráno prohlídka templu, nákup nezbytných věcí do hor (např. Sárí a náramky) a jedeme. Cestou do Brahmauru nás v každé vesničce zastavují a nabízejí placky a kaši. Vrcholí zde třítýdenní hinduistický svátek. Ráno polehku jdeme s poutníky k jezeru Manimahesh (4 115 m n. m.) se poklonit Šivovi. Ten bydlí na hoře Kailash (5 656 m n.m.). Řveme na sebe "Bambabolé!" - sláva Šivovi a potkáváme svérázné lidi. Přesunujeme se do Lamu, házíme batohy na záda a jdeme do horské vesnice Kvarsi (2 730 m n.m.). Spíme na terase templu, nosič nás zve domů na večeři. Ráno přihlížíme popravě ovce. Cestou dál prší, chodník je úzký a klouzavý, ale u vodopádu se spí dobře. Ráno se počasí zlepšuje a jdeme do sedla Laka Pas (4 425 m n. m.). Sedlo je strmé, skalnaté a zasněžené. Něco jako Baranie sedlo v Tatrách. Konečně pohodový večer v Laka Got. Pokračujeme do Mcleod Ganj. Čeká nás hotel s opicí na balkóně a nádherní Tibeťané. Navštěvujeme sídlo Dalajlámy, manufaktury, muzeum, Tibetskou univerzitu v Dramashale, kde posloucháme buddhistický obřad. Dost dobré. Přesunujeme se lůžkovým autobusem do Delhi, odkládáme batohy a jedeme do Taj-mahalu. 200 km jedeme 6 hodin ale stálo to za to. A ještě Delhi: Lotosový chrám, Kutab minar se železným sloupem apod. K večeru přichází intenzivní bouřka, ulice plavou i naše auto dojelo. Musíme vystoupit a brodit se po kolena ve vodě. Radši ani nepřemýšlíme, co v té vodě je. Kolem jsou zatopené stánky a majitelé jsou v klidu. Čeká nás odjezd domů, ale raději bychom odjeli do dalších hor. Doma si nemůžeme zvyknout na normálno: auta netroubí, ulice jsou čisté, lidé nervózní a jídlo málo ostré… inu vše je relativní. Prožili jsme nádherné dny v horách bez lidí a dny ve městech plné zážitků. Nahlédli jsme do života tří kultur: muslimské, hinduistické a buddhistické. Po návratu domů vidíme naše problémy v jiné dimenzi. Doporučuji do Indie s Rajbasem a jste v pohodě. Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Karakoram, ledovec Baltoro - reportáž z treku pod osmitisícovky K2 a Broad Peak+ Trek k pramenům posvátné Gangy a ledovci Gomukh, indický Himaláj + Treking v Indii, Gharwalský Himaláj + Trek v okolí Darjeelingu, Indie + Na dohled Everestu + Šiša Pangma, Tibet + Trek kolem jezera Manasaróvar, Tibet + Česká výprava na Mount Everest + Vrtulníkem na Mount Everest + Mount Everest je nižší!? |
|