Po příletu do Delhi, nás Honza ušetřil kulturního šoku a neposadil nás do vlaku II. třídy, ale do letadla směr Sri-nagar´ = hlavní město Kašmíru. Škoda. Kašmír, provincie, která patří Indii, ale Pákistán se s tím ještě nevyrovnal, je krásná muslimská země, na kterou turisté zapomněli, stojí za to.
Čtěte také: Annapurna trek, treking v Himalájích
Nejprve jsme se vydali do hor směr Pahalgam a Aru, horské vesnice. Zde je možné, pokud si nechcete tahat těžký batoh, najmout koně a majitel koně funguje jako horský průvodce v horách. První nocleh je v Lidderwatu (3 050 m n. m.) - krásné údolí, v noci svítí tisíce hvězd.
Druhý den jdeme na aklimatizační túru k ledovci pod Kolohoi (5 421 m) - skalnatá hora vypadající jako K2 (říkali jsme ji K3) a k jezeru Dudhaugsar (4 200 m n. m.).
Další den putujeme pod sedlo Sekiwas (3 800 m). Ráno lezeme na hřeben kouknout se na pleso a dál do sedla 4 220 m a klesáme dolů. Nocleh je již za dohledu místních, jsme pro ně exoti neboli "hurá, přišlo divadlo!" Sedí a koukají, jak vaříme, stavíme stan apod.
Ráno scházíme do civilizace. Do Sri-nagaru jedeme místním autobusem. Přijíždíme do města k velikému jezeru, nad ním hory, kde jsme před chvíli byli. A tu nás Honza opět rozmazluje - ubytování na hausbotech po Angličanech je přepychové: obýváky, koupelny, jídlo s obsluhou, a holičem. Pak přijíždí vodní taxi a vezou nás na druhou stranu jezera do krásných zahrad. Sedíme na terase, blíží se soumrak, muslimské melodie z mešity se linou nad jezerem, přijíždějí obchodníci se vším možným, jen to pivo tu chybí…
Ve čtyři ráno se nám modlidby z mešity zdají příšerné, inu ramadán. Když utichnou vstáváme my. Jedeme na lodích na ranní trh. Zážitek! Pak nás čeká jí mešity, výrobna koberců, trhy a vytrvalí obchodníci. Když si naše nejpůvabnější Irča v tom šíleném horku koupila kožešinovou čepici, háže náš Honza záda.
Ráno začíná přesun k dalším horám. Jedeme po vzdušných cestách, přespáváme v Bhaderwahu. Zde moc cizinci nejezdí, neboť davy, které se na nás přišly podívat, stály za to. Už víme, jak se cítí filmové hvězdy. Večer (jako správní Češi) jdeme pro pivo a celé město to ví.
Cesta dál je zavalená, pokračujeme lesní zkratkou přes sedlo 3 500 m n. m. Ostražití vojáci jsou i zde. Je to jako bychom autem přejeli Starou planinu. Přejíždíme do Himáčal Pradéše, cestu si zpříjemňujeme wine-shopy. Jsou to stánky, kde se koupí pivo a rum. Cesta s tímto občerstvením se dá přežít. Stejným způsobem si cestu krátí i řidiči.
Do Čamby jsme dojeli živí!? Ráno prohlídka templu, nákup nezbytných věcí do hor (např. Sárí a náramky) a jedeme. Cestou do Brahmauru nás v každé vesničce zastavují a nabízejí placky a kaši. Vrcholí zde třítýdenní hinduistický svátek.
Ráno polehku jdeme s poutníky k jezeru Manimahesh (4 115 m n. m.) se poklonit Šivovi. Ten bydlí na hoře Kailash (5 656 m n.m.). Řveme na sebe "Bambabolé!" - sláva Šivovi a potkáváme svérázné lidi.
Přesunujeme se do Lamu, házíme batohy na záda a jdeme do horské vesnice Kvarsi (2 730 m n. m.). Spíme na terase templu, nosič nás zve domů na večeři. Ráno přihlížíme popravě ovce.
Cestou dál prší, chodník je úzký a klouzavý, ale u vodopádu se spí dobře. Ráno se počasí zlepšuje a jdeme do sedla Laka Pas (4 425 m n. m.). Sedlo je strmé, skalnaté a zasněžené. Něco jako Baranie sedlo v Tatrách.
Konečně pohodový večer v Laka Got. Pokračujeme do Mcleod Ganj. Čeká nás hotel s opicí na balkóně a nádherní Tibeťané. Navštěvujeme sídlo Dalajlámy, manufaktury, muzeum, Tibetskou univerzitu v Dramashale, kde posloucháme buddhistický obřad. Dost dobré.
Přesunujeme se lůžkovým autobusem do Delhi, odkládáme batohy a jedeme do Taj-mahalu. 200 km jedeme 6 hodin ale stálo to za to.
A ještě Delhi: Lotosový chrám, Kutab minar se železným sloupem apod. K večeru přichází intenzivní bouřka, ulice plavou i naše auto dojelo. Musíme vystoupit a brodit se po kolena ve vodě. Radši ani nepřemýšlíme, co v té vodě je. Kolem jsou zatopené stánky a majitelé jsou v klidu. Čeká nás odjezd domů, ale raději bychom odjeli do dalších hor.
Doma si nemůžeme zvyknout na normálno: auta netroubí, ulice jsou čisté, lidé nervózní a jídlo málo ostré… inu vše je relativní.
Prožili jsme nádherné dny v horách bez lidí a dny ve městech plné zážitků. Nahlédli jsme do života tří kultur: muslimské, hinduistické a buddhistické. Po návratu domů vidíme naše problémy v jiné dimenzi. Doporučuji do Indie s Rajbasem a jste v pohodě.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.