Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 22.1.2021 , svátek má
Treking > Cestování > Mezi kaktusy a zemními pyramidami

Mezi kaktusy a zemními pyramidami

To nejzajímavější z jižní Bolívie

22.1.2021 | Lubomír Linhart, foto Martin Mykiska

Jižní Bolívie překvapí i zkušeného cestovatele bohatostí tvarů se suchomilnou vegetací. Týká se to zejména provincie Sud Chichas s hlavním městem Tupiza, které sice leží v hlubokém údolí stejnojmenné řeky Río Tupiza, ale jeho centrum je stále ještě v nadmořské výšce 2 950 metrů. Z náhorní plošiny Altiplana ve výšce kolem 4 000 metrů se k němu pět hodin jízdy serpentinami mezi kaktusovými lesy sjíždí klikatou asfaltkou. Jen u řeky vyrostly listnáče, na koncích jejichž větví si upletli svá hnízda snovači. Sebemenší osada má fotbalové nebo basketbalové hřiště. A kostel.

Bolívie

Město Tupiza má velmi dobré spojení se známějšími místy v Bolívii. Jak železnicí a silnicí do vysoko položeného hornického města Potosí, kam je po silnici 256 km daleko, a k vysokohorské železnici do stanice Uyuni, tak rovněž do bolívijského hlavního města Sucre. Přibližně půl dne celkem nudné jízdy po silnici. Podobně je tomu do vládního sídla La Paz. Tupiza leží též blízko hranic s Argentinou.

Místní turistická organizace "Tupiza Tours" rok co rok stále lépe využívá polohy města mezi nádhernými barevnými útvary k organizování výletů do blízkého i vzdálenějšího okolí tohoto místa. Přibývá tím pracovních příležitostí, jimiž Bolívie neoplývá. Cizinci rádi zaplatí za jednodenní výlet 20 dolarů, zvláště když cestou poznají trochu folklóru a při pikniku ochutnají místní kulinářské speciality, třebas masem nadívané koule, a domácí alkoholické nápoje.

Prospekty právem tvrdí, že se okolí vyrovná a v lecčems předčí známější skály a kaňony jihozápadu USA, například Bryce Canyon, nebo kaňony a skály ve středu Austrálie či kamenná města v pohoří Kun-Mingu v Číně. Tak praví poněkud nadneseně Deana Swaney z průvodce známé řady Lonely Planet.

Po dobu čekání na volné bezpečné horské kolo nebo osedlaného koně, který nepotřebuje upravených cest, či na odjezd terénního džípu máme možnost vystoupat, nejlépe odpoledne před západem slunce, na nevysoké návrší Cerro Corazon de Jesus v západní části města.

Od Kristovy sochy vnímáme s potěšením stále se měnící hru barev budov město s katedrálou na úpatí, ale hlavně se pokocháme hrou celé škály převážně teple zbarvených vrchů, hor, horských hřbetů i jednotlivých skalních útvarů v okolí. Zdálky nepoznáme, že jde o velice různorodé usazeniny jemné či větší zrnitosti ze dna dávných moří či jezer.

Na druhý den je nutno si přivstat, nikoliv proto, abychom dosáhli vrcholů před vznikem mraků (tady prší jen zřídkakdy, ale zato pak přespříliš), ale abychom toho za světla stihli během jednodenní nebo dvoudenní túry co nejvíce.

Prospekty hovoří hlavně o zemních pyramidách. Řekne-li se ovšem pyramida, každý průměrný vzdělanec si zajisté představí některou z těch egyptských, někteří i mayské či aztécké pyramidy v Mexiku nebo Střední Americe, které vymyslel a dal postavit mocný člověk za pomoci otrocké práce ke slávě bohů nebo ke své slávě a k uchování těl zbožněných vládců a jejich bohatství. Takové pyramidy vznikaly zpravidla nasouváním nebo zvedáním kamenů mnohdy ze značných dálek do výšek. Rozměry mnohdy přírodu předčí.

Bolívie

Jen zkušenějším a geograficky vzdělaným cestovatelům se v mysli vybaví pyramidy zemní, jaké se vyskytují v ledovcových morénách v Jižním Tyrolsku, u kterých se začal poprvé používat přívlastek "zemní". Bylo tomu tak už za Rakouska-Uherska, kdy jejich vyobrazení ilustrovalo každou učebnicích zeměpisu a bylo součástí inventáře zeměpisných kabinetů.

Dnes víme, že se zemní pyramidy vyskytují jednotlivě i v početných skupinách v mnoha zemích, kde k jejich vzniku byly obdobné podmínky jako v Alpách. Vznikají totiž rozplavováním více nebo méně stmelených náplavů řek nebo ledovců nebo usazenin v pobřežních lagunách nepravidelnými vodními přívaly po deštích nebo tání sněhu a ledu či působením mořského vlnobití. Vyskytují se i skalní pyramidy vzniklé větráním tvrdších hornin sopečného nebo metamorfovaného původu.

Zemní pyramidy však nejsou ani zbla lidským výtvorem, nejsou duté a neobsahují pohádkové poklady. Egyptské pyramidy nám jen náznakově připomínají. Společným rysem přírodních pyramid a jim podobných tvarů je více či méně jehlancovitý nebo kuželovitý tvar a z geologického hlediska poměrně rychlá proměnlivost. Skládají se - podle velikosti základních součástek - ze spraše, kaolinů, hlíny, pískovců, hrubozrnnějších slepenců, arkóz a stmelených štěrků. Zpravidla se vyskytují na svazích, v roklích a stržích.

Jejich výška a strmost závisí nejen na složení a soudržnosti rozmývaného materiálu, ale i na sklonu svahu a množství vody, jež na ně působí. Při vznikání výška jednotlivých útvarů nejdříve roste. Jakmile však voda při odnosu zvětralin dosáhne tvrdšího podloží, tloušťka útvarů se zužuje a nakonec útvary úplně zmizí.

Jen některé pyramidy chrání před intenzivnější destrukcí kámen nebo tvrdší hornina na vrcholku pyramidy. Prakticky to znamená. že prodlužují existenci jevu o léta až tisíciletí. Tak to známe z Pokliček v Kokořínském dolu severně od Mělníka, kde usazeniny rozmývá voda milióny let na popraskaných okrajích České křídové tabule.

Společnou vlastností je, že vznikly nejdříve dlouhodobým usazováním různě zrnitým a zbarveným pískem a štěrkem na dně jezer, lagun a mělkých mořských zálivů v přibližně vodorovných vrstvách, které se později zdvihly a postranními tlaky třeba i zprohýbaly jako Barrandova skála v Praze. Zpětnou erozí se do nich v našem případě zařezávala řeka Tupiza a její přítoky.

Skalní "města" kolem Tupizy, kam vedou krkolomné křivolaké silničky, se rozlohou téměř vyrovnají kaňonům na jihozápadě Spojených států amerických. Barevností je dokonce přetrumfnou, neboť jsou nejen červené, okrové a růžové, ale i nafialovělé a zelenomodré barvy, podle toho, jaké minerály obsahují. Některé jsou holé jako měsíční krajina, jiné zas porostlé kaktusovými lesy s příměsí jiných suchomilných rostlin přebohatých na trny až decimetrové délky.

Kaktusy nepatří pouze jednomu druhu. Mezi mnohametrovými rozvětvenými velikány jsou i přízemní, plazivé nebo s chlupatými čepci velice podobným těm, které nosí místní indiánské kmeny. Je radost na ty kaktusy pohledět, ale těžké je pohybovat se mezi nimi bez úhony. Z vrchního konce některých silných kaktusů vyrůstají jemné šedé chloupky. Takové se vyskytují v Mužském údolí, nazvaném tak pro náramnou podobu s mužským přirozením.

Údolní silnice a železnice spojují roztroušené osady a vesnice, jejichž obyvatelé pěstují nejrůznější plodiny na náplavech řeky Tupíza a jejích přítoků. Patří mezi ně tradičně různé druhy brambor a kukuřice, lupinus, boby, zelí , mrkev nebo cibule a nově i pšenice. Volně rostoucí zeleň spásají ovce a skot.

Časově náročnější je výlet k modré laguně a sopce Licancabur, který pokračuje k severu kolem Laguna Colorada, gejzírů a Červené a Zelené laguny. Končí jízdou po solí pokrytém jezeře Uyuni se zatopenými městy jako San Antonio. Sluneční paprsky se od krystalků soli odrážení, oslňují a mohou způsobit i dočasnou slepotu jako na vysokohorských ledovcích. Dobře, že jsme uposlechli dobře míněné rady místního průvodce a bědě tomu, kdo sluneční brýle neměl sebou.

Existují i další možnosti výletů, ale přes svou jedinečnost se útvary vzájemně podobají a návštěvníkovi shlédnuté ukázky docela postačí. Pouze jmenujme některé z nich. Věžovitý ráz má 17 km vzdálená La Poronga nebo Sillar a ještě bližší jsou v údolí Valle de los Machos zakončeném kaňonem del Inca. Jehlany a kužele vytvářejí slepence na bližších lokalitách Charahota a Monte Rico a tvar slona spatříme půl hodiny cesty od silnice spolu s křížem na blízkém vrcholu severně od města.

Prašná silnice, železnice i řeka proráží jižně od Tupizy soutěsku masivu El Angosto, kudy pokračuje romantický výlet řečištěm a podél železnice, o níž místní průvodce prohlásil, že je v den výletu nejezdí a vybídl nás kousek cesty pokračovati po železničním náspu proti proudu řeky San Juán, pravém přítoku Tupizy, k osamělé skalní věži La Torre a dále směrem na skály Toroyoj a Quebrada Seca. Vzápětí projel osobní vlak a šofér zavčas sjel s náspu a my jsme jen taktak uskočili na svah.

Vlak za mohutného houkání vítězoslavně profrčel mimo a osazenstvo nám nadšeně mávalo. Zřejmě tu nemívají příležitost tak často vidět bělochy v nejindiánštější zemi Jižní Ameriky.

Velice romantický ráz, avšak jiného druhu, mají stráně širšího údolí Concha s Ďáblovým chřtánem Garganta del Diablo, kde šikmo nakloněná deska na dně znemožňovala bezpečné stoupání do vyšších poloh soutěsky. Při vchodu prodávali studentíci šperky a brože ze stříbra o kvalitě 900 g a mladík vábil hrou na okarinu k jejich koupi.

Jen o pár kilometrů dále zastavovaly turistické autobusy při vchodu do útvaru zvaném Amfiteátr. Vysoko nad amfiteátrem s vyschlým vodopádem kroužili ptáci, snad kondoři a ještě výše vyhlídkové letadýlko. Oba uvedené názvy přesně vystihují tvary roklí a soutěsek vymleté nepravidelnými lijáky ve vrstevnatých skalách. Údolím fičí vichr a rychle přemisťuje světle okrový prach, písek i drobné kamínky. Zemi kryl porost plazivých kaktusů a šeď a okr narušovaly žluté květy kaktusů a léčivého aloe. Zjistil jsem obut do sandálů, že nejvhodnějším vybavením pro chůzi mezi trny by byly dřevěné nohy.

Větrná eroze vytvořila o něco dále nad asfaltovou silnicí i čtyři skalní okna Las Ventanas. V lecčems se podobají tvarem pískovcovým skálám při Dvořákově stezce severně od Kralup nad Vltavou a jsou zmenšeninou vyvětralých skalních oken Národního parku Arches v USA. Větrná eroze se v sousední soutěsce předvedla až do běsnění vichřice, při které větrem unášený prach pokrýval čočky objektivů a zrnka písku a drobné kamínky cinkaly na sklech brýlí. Dál směrem k argentinským hranicím zemních pyramid a skal rapidně ubývá.

Obyvatelé bolívijské metropole však nemusejí vážit zdlouhavé cesty za zemními pyramidami až na jih své vlasti. Mají velký soubor zemních pyramid hned "za humny". Pod čtvrtí boháčů a zoologickou zahradou. rozmývá voda světlé usazeniny hlíny a štěrku do tisíců jehlanů, věžiček a pyramid. Jsou však světle okrové barvy a eldorádem vačic a metropolitních krys. Turistická literatura je nazývá Měsíční údolí.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Cestování po Jižní Americe, může vás zajímat

Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Z posledních článků vybíráme

14.1.2021 / Otakar Brandos
Turistika · Velký Javorník 17. listopadu; okruh přes pramen Jičínky, Malý Javorník a Kýčeru / Fotogalerie k článku

Těsně před devátou parkujeme ve Veřovicích. Na posledním volném místě. To bude na Velkém Javorníku asi pořádná nátřesk. Naštěstí máme naplánovánu část trasy do míst, kde bude lidí minimum. Alespoň v prostoru …

11.1.2021 / ESO2101
Vesmír · ALMA zaznamenala vzdálenou kolidující galaxii ztrácející schopnost tvořit hvězdy: galaxie ID2299 je vzdálená 9 miliard světelných let

Galaxie zakončují aktivní fázi svého života v okamžiku, kdy se v nich přestanou tvořit nové hvězdy. Až dosud se ale astronomům nedařilo spolehlivě zdokumentovat tento proces ve vzdáleném vesmíru. S použitím radioteles …

7.1.2021 / Otakar Brandos
Blog · Prý je v pořádku, když do restaurace budou smět jen očkovaní: Pak musí být zcela legitimní, když naopak budou restaurace, kam očkovaní smět nebudou…

Z čínské chřipky se pomalu ale jistě stává nejodpornější globální sociální experiment všech dob. Socialistické vlády, které paralyzovaly západní společnost, se netají chutí k zavádění asiatského kolektivismu po vzoru …

5.1.2021 / Petr Krčmář
Turistika · Glockturm (3 355 m): výstup na horu v Ötztalských Alpách z údolí Kaunertal

Je středa 7 hodin, ráno, když vyzvedáváme Petra v Plzni. "Proč tak brzo" nadává. Přejdu to a házíme jeho věci do auta. Na konci údolí Kaunertal v Otztalských Alpách je vesnička Platz a v ní je kemp, kde se ubytujeme. Kvůli …

5.1.2021 / Otakar Brandos
Příroda · Příliv a odliv - nejviditelnější důsledek působení slapových sil soustavy Země, Měsíc a Slunce

Za přílivem a odlivem stojí gravitace. Přesněji slapové síly vznikající v důsledku pohybu Měsíce a Země kolem společného těžiště, tzv. barycentra ležícího asi 1 800 km pod zemským povrchem. V důsledku vzájemného působení …

27.12.2020 / Josef Hebr
Turistika · Malé toulání Jizerkami: Ořešník, vodopád Velký Štolpich, Štolpišská silnice a Jizerka

Letošní podivný rok určitě mnohé z nás donutil změnit plány všeho druhu, mezi jiným také nejrůznější aktivity připravované na léto. S výhledem na nejistotu nadcházejících měsíců i já jsem bohužel předčasně zrušil zamýšlený …

20.12.2020 / Otakar Brandos
Turistika · Skály a skalky Lysé hory: Liščí díry, Smrčina, skály na Mazáku a Medvědí skála v Beskydech

Z Ostravice míří naprostá většina lidí na Lysou horu. Protože ale ani trochu netoužíme motat se v nějakém průvodu, plánujeme s Aljošou a Dejvem, starými známými parťáky, něco co nebude příliš náročné, co bude pokud možno …

17.12.2020 / Václav Vágenknecht
Trek · Ennstalské Alpy, Hochschwab, Schneealpe a Raxalpe: přechod několika alpských pohoří v Rakousku (3)

Přes horu Schoberstein (1 535 m) se dostáváme ke skalnatému hřebínku, vrchol Kleiner Veitsch (1 451 m) není přesně označen. Scházíme k usedlosti Grundbauerhütte. Chata má zavřeno, což jsme s ohledem na absenci …

10.12.2020 / Václav Vágenknecht
Trek · Ennstalské Alpy, Hochschwab, Schneealpe a Raxalpe: přechod několika alpských pohoří v Rakousku (2)

Pauzu dáváme u chaty Kulman (1 400 m), kde k naší lítosti nemají v nabídce tradiční jablečný nápoj, který se ředí vodou, objednáváme si tedy jakousi šťávu. Poté opět odhodlaně vyrážíme do terénu, přestože jsme se posil …

9.12.2020 / Otakar Brandos
Blog · Ještě 15× nikam nepůjdeme a budou Vánoce. Šance přežít čínskou chřipku je "pouhých" 99,77 %!

Zatímco médií cloumá pandemie šílených nápadů, restauratéry a podnikateli obecně cloumá vztek z neustále se měnících chaotických nařízení vlády a s lidmi s alespoň špetkou zdravého rozumu vztek i znechucení …

7.12.2020 / Otakar Brandos
Trek · Jeseníky v babím létě: dvoudenní trek ze Skřítku přes vodopád Merty, Jelení studánku a Ostružnou (2) / Fotogalerie k článku

Venuše sice svítí jako ďas, ale za kuropění zdánlivě slábne a s východem Slunce přenechává vládu nad oblohou naší nejbližší hvězdě. Vítr ještě zesílil, takže pohyb na hřebeni není tak úplně procházka růžovou …

Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist