Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 4.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Cestování > Banát, návštěva u krajanů v Rumunsku

Banát, návštěva u krajanů v Rumunsku

U krajanů v rumunském Banátu, turistika na jihu Rumunska v Podunají

7.12.2013 | Otakar Brandos, foto autor a Václav Vágenknecht

Rumunský Banát. Tajemná krajina, která se zvedá severně od Dunaje přibližně v místech, kde si tento evropský veletok, široký místy i dva kilometry, razí cestu napříč úzkým hrdlem Železných vrat, která jej pevně svírají svými mohutnými srázy a kde končí hřeben Karpat, nejrozlehlejšího evropského horského pásma. Kraj na hranicích Rumunska a bývalé Jugoslávie, kraj s pohnutou minulostí.

Na březích Dunaje

Kraj, jehož část v minulosti před asi dvěma sty lety osídlila česká komunita, krajané, kteří si dodnes uchovali jazykovou čistotu a své zvyky i napříč v minulosti poměrně silným asimilačním tlakům. Rumunský Banát byl pro naše turisty znovuobjeven v devadesátých letech minulého století a dnes je poměrně častým turistickým cílem.

Čtěte také: Banát a soutěsky Nery a Buhui

První čeští kolonisté přicházejí do Banátu v první čtvrtině 19. století. Od 16. století byla tato oblast součástí vojenské hranice, která měla zabránit tureckým vpádům do střední Evropy. Do roku 1873 patřil Banát Rakousku, před rokem 1918 Uhersku a od roku 1918 Rumunsku.

V době, kdy byl Banát osídlován první vlnou českých osadníků byly v jižném Banátu tři vojenské okruhy: pluk karansebešský, prapor tibetský zvaný čajkistický a pluk německo-banátský.

Cesta poli za Svatou Helenou

Dnes v Banátu nalezneme osm českých vesnic. Jsou to Gernik, Eibentál, Svatá Helena, Rovensko, Oršova, Moldova, Nová Ogradena a Šumice. Tyto české názvy mají samozřejmě i své rumunské podoby. Některé z těchto vesnic jsou smíšené, uvedené obce si přesto uchovaly český charakter. Od rumunských vesnic se opravdu poněkud odlišují.

Rovensko

Pro úplnost je vhodné doplnit, že další české vesnice nalezneme na jugoslávské straně Dunaje v okolí Bele Cerkve. Jsou to vesnice České Selo, Vršac a Veliké Srediště, které byly v roce 1919 odtrženy Trianonským mírem od svých blízkých sousedek.

Krajina v Banátu není nepodobná té naší. Vesměs oblé kopečky se líne zvedají od hladiny Dunaje a v okolí českých vesnic dosahují výšek 400 až 900 metrů. Ty nejvyšší vrcholy se zvedají na severu mimo oblast českých vesnic. Jsou to Semenic (1 145 m) a navazující Almaiului (1 226 m).

Krajina Banátu má charakter pahorkatiny až hornatiny. Pokud znáte Slovenský kras, především Plešiveckou planinu, budete se tady cítit jako doma. Jen ty jalovce tady chybí. Snad vyjma okolí Gerniku, které je nejvěrnějším obrazem krajiny škrapových polí a krasových závrtů.

Vegetační kryt Banátu je prakticky shodný s tím, na co jsme zvyklí v našich krajích. Včetně hlubokých bukových lesů, které v parném létě poskytují blahodárný chladivý stín. Vždyť teploty se mohou šplhat až ke čtyřicítce. Během roku se obvykle pohybují v rozmezí od -25 °C po +35 °C.

Horninovým podkladem je především vápenec a dolomit. Proto je v některých obcích takový nedostatek vody. A pokud zde již pramenitá voda teče, pak její kvalita není příliš vysoká. Jedná se totiž o vodu poměrně alkalickou, která mimo jiné prý silně podporuje kazivost zubů.

Svatá Helena

Na druhou stranu tyto nevšední podmínky daly vzniknout řadě krasových jevů, včetně propastí a jeskyní, kaňonů. Na povrchu je vidět množství škrapových polí, závrtů, ponorů a vyvěraček.

Největší a nejkrásnější jeskyní této oblasti je Komáří jeskyně, která je přístupná i turistické veřejnosti (na objednávku) a jejíž prohlídka vám zabere až 4 hodiny. Z jiných nepřístupných jeskyní uvedu Tureckou díru, ke které mimo jiné vede turistický chodník ze Svaté Heleny a Gerniku, který tady vyznačil Klub českých turistů.

Pokud jde o faunu Banátu, zaslouží si zmínku vlk, který se tady během zimy houfuje do malých smeček čítajících 3 až 12 hlav. Tyto smečky se do blízkosti vesnic odvažují jen sporadicky. Údajně je znám případ z poloviny 70. let minulého století, kdy vlak napadl a zardousil malé dítě.

Pohled k Dunaji od Svaté Heleny

Dalším tvorem, jenž může být člověku potenciálně nebezpečný je zmije růžkatá (Vipera ammodites), jediný zástupce jedovatých plazů. Z dalších plazů se tady vyskytuje užovka východní (Culuber jugularis Caspius), která dorůstá délky až dva metry. Z drobných živočichů stojí za zmínku četné druhy zvědavých plchů. Ptačí faunu zastupují káně, orli aj. Z entomofauny nelze nezmínit dva brouky: tesaříka obrovského a nádherného roháče obecného, jenž je znám i z našich krajů.

Vraťme se ale k samotným českým vesnicím, kterým i přes zvýšený zájem turistu a pomoc ze strany českých úřadů hrozí nejen ekonomický zánik. Za posledních dvacet let populace ve vesnicích klesla i o polovinu. Zejména mladé rodiny se stěhují nazpět do vlasti svých pradědů a ve vesnicích zůstávají především starší obyvatelé. Řada domů je opuštěných a nebo využívaných pouze jako rekreační objekty.

České vesnice přečkaly téměř dvě století. Přečkaly i těžká období minulého století, těžkou ránu jim však zasadily až změny posledních 20 let. Vystěhovalecké vlně se ale nelze až tolik divit, neboť zde jednak není dostatek pracovních míst a jednak se řada rodin shlédla v životních podmínkách, které jim může nabídnout konzumní společnost.

Skály v soutěsce Nera

Většina z těch, kteří se rozhodli v Banátu zůstat pracuje na polích, která skýtají jakous takous obživu. A práce to není nijak snadná, neboť mechanizace je tady pouze částečná, většina zemědělců tady dodnes využívá potahy s kravkami a nebo koňmi. Jen ti nejzámožnější mají traktůrky. Těžké podmínky na vás dýchnou i v místních krámcích, kde bývají jen ty nejzákladnější potřeby a i chleba bývá potřeba objednat předem.

Dosud slibně se vyvíjejícímu cestovnímu ruchu zasadily větrné elektrárny, které s v posledních letech objevily v okolí některých českých vesnic. Především monstrózní větrníky v okolí Svaté Heleny nelze přehlédnout. Proto je otázkou, zda krajanské osídlení v rumunském Banátu přečká i 21. století…

Turistické možnosti v oblasti Banátu

Soutěska Nera

Soutěska řeky Nera patří bezesporu k tomu nejzajímavějšími a nejatraktivnějšímu, co můžeme v Banátu navštívit. Mohutné skalní stěny se v některých místech zvedají do výše i několika stovek metrů a svírají koryto řeky Nera v četných meandrech. V úvodu soutěsky vás přivítá Dračí jezero, jehož hladina je občas nasvícena slunečními paprsky, které se jen s obtížemi prodírají korunami stromů.

Nejkrásnější je ale závěr (po proudu) soutěsky v blízkosti vesnice Sasca Montana a Sasca Romana, kde vede chodník po vytesaných skalních římsách nad vodní hladinou a nebo v četných tunelech. Soutěska je opravdu krásná a lze tady podniknout celodenní túru, na kterou je potřeba vzít dostatek pitné vody.

Turecká díra

Puklinová jeskyně s chudou krápníkovou výzdobou, která vznikla erozní činností protékající říčky. Výsledný dojem z návštěvy velkého vstupního portálu kazí kraví "koblihy", které tady zanechávají stáda kravek naháněných sem jako k napajedlu místními pastevci. Lepší dojem získáte z druhé "strany" jeskyně, kde voda opět vyvěrá na denní světlo. Krápníková výzdoba je bohatší a vstupní portál jeskyně je obydlen početnou kolonií netopýrů.

Skalní most Kulhavá skála

Skalní most

Krásný skalní most, který nalezneme asi hodinu chůze od Svaté Heleny. Most vznikl zvětráváním méně odolných vrstev vápenců. Průměr otvoru mostu činí asi 10 metrů. V sousedství skalního mostu se nachází jedna z menších jeskyní Banátu.

Komáří jeskyně

Snad nejkrásnější a největší jeskyně Banátu. Pestera Comarnic se nachází v blízkosti okresního města Oravita. Přístup k jeskyni je však poměrně obtížný, vede sem po nezpevněných lesních cestách. Návštěva jeskyně s neobyčejně bohatou krápníkovou výzdobou je možný pouze na objednávku. Dobra prohlídky asi 4 hodiny.

Baile Herculane

Světoznámé termální lázně, jejichž minerální prameny byly k léčebným účelům využívány Vládci se mění, skály přetrvávají… již v dobách starého Říma. Lázně leží v blízkosti okresky a železniční trati spojující města Oršova a Karansebeš.

Gernik

Největší z českých vesnic v rumunském Banátu. Vystěhovalecká vlna však citelně zasáhla i tuto obec. Vesnice má velice krásné a fotogenické okolí, které stojí za návštěvu. Asi hodinu chůze od Gerniku (SZ směrem) se nacházejí malé mlýnky na mouku, které jsou dodnes využívány ke svému účelu. I v parném létě je voda protékající říčky (která mlýnky pohání) příjemně chladivá. Na opačné straně nalezneme škrapová pole s četnými závrty a zbytky zahrad.

Semenic

Nejvyšší vrchol Banátu, který byl v minulosti uzavřen. Nacházelo se tady rekreační sídlo tehdejšího rumunského vůdce N. Caucesca. Dnes se tady ale nacházejí četné rekreační objekty a lyžařské sjezdovky. Na vrcholu se nachází velké parkoviště a vede sem relativně kvalitní asfaltová cesta. Skalky nacházející se ve vrcholovém hřebeni jsou dobrým rozhledovým bodem.

Další související články:

+ Apuseni je vhodné pre každého; Rumunsko a turistika
+ Málo známé Godeanu, rumunské Karpaty
+ Codru - Moma, stojí za trek!?
+ Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
+ Malý Retezat a Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
+ Zajímavé treky v Rumunsku
+ Rumunské hory I., Nakladatelství SKY 2002
+ Rumunské Karpaty, turistický průvodce
+ Výstup na Moldoveanul, nejvyšší vrchol pohoří Fagaraš a Rumunska
+ Horami Retezatu, rumunské hory
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
07.12.2013, 15:03 -OB- | Dnes mohou


Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Etruské neboli Emiliánské Apeniny (Apenin), túra na Monte Cimone
Hory Bajura GV, test pevné obuvi pro vysokohorskou turistiku a těžký treking
Hory Grosser Piz Buin (3 312 m), Silvretta - túry na alpské třítisícovky
Reklama
Témata našich článků…
Mechové jezírko Téryho chata Nízké Tatry, ubytování Kamenitý Tematín Pieniny Chata pod Chlebom Kriváň Jeseníky, ubytování Lovoš Čertovy skály Maroko Praděd Měsíc Soos Breithorn Kvarky Gran Paradiso Chalupská slať Mohelenská step Horská nemoc Panská skála
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Sněžnice - typy, konstrukce a použití sněžnic

Hory

Pro ty jež se v zimě rádi vydají po svých (ať už z jakéhokoliv důvodu rozhodli nepoužívat lyže - neumí nebo nechtějí lyžovat)…

Akutní horská nemoc, biomedicínské zvláštnosti pohybu ve velkých nadmořských výškách

O horské nemoci slyšel určitě každý, kdo se věnuje horské turistice, trekingu či horolezectví. Někteří ji možná zažili na vlastní kůži, ale kolik z nás ví, jak tato "nemoc" vzniká a jaké jsou její příčiny?…

Populární treky
1. Rumunské Karpaty Maramureš, Suhard, Rodna a Sapinta, Sighet (1) - trek po hřebenech rumunských Karpat
2. České hory Králický Sněžník, procházka nad mraky - z Dolní Moravy k vrcholu Králického Sněžníku
3. Slovenské hory Roklinou Suchá Belá, Slovenský ráj a turistické trasy
4. Slovenské hory Putování Slovenským rudohořím, přes Sihlianskou planinu, Klenovské a Balocké vrchy
5. České hory Túra přes posvátný Radhošť, turistické trasy v Beskydech
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist