TREKING 1/2006

… Skvělou možností jak ochutnat Gharwalský Himaláj v celé své parádě je výlet k jezeru Kedar Tal. Hned první kroky na jih z města začínají velmi strmým stoupáním borovým lesem. I za předpokladu dobré aklimatizace, trvá výstup minimálně šest až sedm hodin pochodu. Krajinový zážitek je po celé trase nezapomenutelný. Celou dobu nám směr udává dominantní zářící 6 900 metrů vysoký Phating Pithwar. Vypadá vyzývavě a zároveň nepřístupně.



Míjíme jehličnaté i listnaté lesy, překračujeme louky, potůčky, skalky a vodopády. Odpočineme si v malebném březovém háji ve výšce 4 000 metrů. Slabší vůle může být nahlodána pochybností o dosažení cíle. Vždyť již více než pět hodin stoupáme. Konečně přicházíme na překrásnou horskou louku. Pochybnosti jsou ty tam. Loučka jakoby stvořená k táboření ve výšce 4 300 metrů. Podobná místa, protkaná atmosférou meditativního klidu a znovu nalezené rovnováhy uprostřed hor, nalezneme v Gharwalském Himaláji ještě několikrát. Není důvod neodlehčit zádům a pokračovat bez zbytečných zavazadel přes potok, po hřebínku k našemu cíli. Za třetí morénou o dalších 300 metrů výše je, snad, vytoužené jezero. I když není tak veliké, jak slibovaly obrázky v Gangotri, přesto je nádherné. Ve smaragdově modré hladině se zrcadlí okolní štíty. Překonali jsme výškový rozdíl 1 500 metrů na více než 15 kilometrovém trase. Při troše štěstí nás čeká noc pod pozoruhodnou hvězdnou oblohou…