Otakar BrandosProfil éfredaktora portálu Treking.cz7.11.2007 | RED
Vydavatel a éfredaktor magazínu Treking, spolumajitel Nakladatelství SKY s.r.o., ročník 1969. Má dceru, kolou povinnou, která jej nyní v horách někdy doprovází. Specializuje se na slovenské hory, ukrajinské a rumunské Karpaty, Skandinávii a hory bývalého Sovětského svazu. Procestoval arabské země severní Afriky, předevím Maroko a Alírsko, které navtěvoval dlouhodobě a opakovaně. Po studiích na elektrotechnické fakultě pracoval v oboru rok, po té se začal na plný úvazek věnovat cestování, fotografování a psaní. Nejdříve jako redaktor časopisu Turistika a hory a později i jako průvodce pro stejnojmennou sportovně zaměřenou cestovní kancelář. Průvodcovské činnosti se intenzivně věnoval po dobu osmi let, opakovaně vystoupil na Mont Blanc, řadu vrcholů v Grajských Alpách a Walliských Alpách, na Kavkaze. Této činnosti se věnuje i dnes, avak ji jen pro malé skupiny klientů, předevím na Kavkaze, v Karpatech a Skandinávii. Články o těchto regionech publikuje předevím v magazínu Treking, na stránkách www.treking.cz a www.karpaty.net. Je autorem či spoluautorem asi deseti turistických průvodců, a ji po slovenských horách jako Vysoké Tatry, Západní Tatry, Nízké Tatry, Slovenský ráj a Muránska planina, Velká Fatra, Malá Fatra a Chočské vrchy atd., nebo po dalích regionech jako ukrajinské Karpaty, rumunské Karpaty či Kavkaz, autorsky přispěl do několika dalích publikací jiných vydavatelství. Články autora+ Přechod Malé Fatry. Fatransko-tatranský Karpattrek (1), hřebenovka ze Strečna do Telgártu + Neutronové hvězdy. Miniaturní hvězdy a nebo extrémní atomová jádra? + Přechod Moravskoslezských Beskyd, Beskydský Karpattrek (1) aneb beskydská hřebenovka + Mont Blanc. Výstup na nejvyí evropský vrchol, trasa výstupu tzv. normálkou z Francie + Gran Paradiso. Výstup na Paradiso normálkou, Grajské Alpy + Dombaj - Západní Kavkaz, reportá psaná na Kavkaze (2) + Mohelenská hadcová step, skalní step a národní přírodní rezervace u Mohelna + Polonina Krásna s krumpáčem, Zakarpatská Ukrajina + Západní Tatry, přechod - nejnáročnějí hřebenovka Slovenska Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Dobrý deň,
vo svojom článku o Súľovských vrchoch spomínate šesť skalných brán. Chcem sa informovať, či sa dá upresniť ich poloha. Gotická a Obrovská sú jasné, Malá by mohla byť táto http://www.proces.sk/users/Juraj/Sulov/Mala_brana.JPG
V Hlbockej doline poznám http://www.proces.sk/users/Juraj/Sulov/Hlbocka_dolina.jpg
ale mohlo by to byť aj okno nad Hlbockým vodopádom.
Úplne neznáme sú mi Skalná vráta a Kamenný polmesiac, navyše zasa poznám bránu v doline Čierneho potoka http://www.proces.sk/users/Juraj/Sulov/Cierny_potok.JPG
Tak Vás chcem poprosiť o info, ako je to v skutočnosti, lebo iné informácie som na webe ani osobne nezískal. Ďakujem.
bran je více, já při přípravě turistického průvodce narazil jen na šest. Připravím po prázdninách článek na webovky, nyní se omlouvám ze Slovenska.
Pane Brandosi, čtu vaše články od doby, co jsem začala pracovat s počítačem, což jsou, bohužel, pouza dva roky.Jsem už zasloužilá důchodkyně a vždy mne vaše články fascinovaly, zvláště o slovenských Fatrách.Pocházím totiž z podhůří, tedy z turčianské "zahrádky".Váš styl jsem považovala zpočátku za plod daleko staršího autora a mám radost, že máme mladé vašeho typu.Jen teď se mi nelíbí nové titulky, jsou mnohem méně čitelné než dříve. Zkuste se na to zeptat i jiných čtenářů Trekingu.Přeji stálou dobrou kondici a těším se na další články. Taky musím brzy vyrazit na Borišov.S pozdravem bába Magda.
to je přece člověk do 25 :-)). Alespoň podle některých zaměstnavatelů, kteří požadují věk do 25, ukončené VŠ vzdělání a 15 let praxe :-)). Titulky jsem před několika týdny nově nastyloval, doufal jsem, že je stíny zatraktivní. Protože se ale neosvědčily, přišlo více "ztížností", tak jsem je odstranil (v IE do nejnovější verze nefungovaly, IE nepodporuje "standardy" CSS 3. Doufám, že nyní jsou již titulky vpořádku.
http://www.treking.cz/chaty/penzion-sklarna.htm?full_discussion=true&id_comment[]=5443#diskuze
Tohle platí, vyzývám Vás na kontrolní pobyt. Doufám že všechny recenze nejsou stejně "mimo".
nepřál bych vám vidět můj plánovací kalendář :-)). Do podzimu naplánováno, rozplánováno, takže Jizerky hrozí nejdříve až v zimě na běžky.
Nejlépe je na Jizerce od začátku listopadu do Vánoc. Všichni nakupují v hypermarketech, hřebeny jsou vymetené, když je sníh tam sem tam běžkař, když není tak celý den třeba taky nikdo. Letní davy cyklistů či zimní běžkařů nejsou. A s přibližujícími se svátky na Jizerku přichází vánoční nálada... Tak třeba to je tip na nalezení okénka v kalendáři :-)
Co hvězdičky, ještě je zkoumáš? Pokud chceš, ozvi se na e-mail. Čau Petr.
Ahoj. No to je překvápko! Kde se touláš? Od našich studií resp. společného působení v Brně jsem Tě neviděl. Jo, hvězdičky mě zajímahjí stále, na mail se rád ozvu, ale kde jej získám? :-)). Můžeš, prosím, napsat na náš redakční mail redakce@treking.cz? Díky!!!
Dobrý den, ve Vašem profilu jsem se dočetl, že jednou z aktuálních vášní ve Vašem "cestovatelském portfoliu" se stala Skandinávie. Chtěl bych se tedy zeptat, zda náhodu neplánujete vydání nějakého tématicky zaměřeného dílka o tomto úžasném hroském světě. Moc podobných publikací v čR na toto téma není, pokud jsou, postrádají kupříkladu kvalitní mapové podklady apod. Půl roku, jež jsem strávil ve švédsku a trošku procestoval Norskem, mě řadí o do ranku nadšeného zájemce o podobný turisticko-literární počin. A jistě nejsem v čR sám... Předem díky za odpově?, zdraví Roman z Bílých Karpat.
Rovněž přeji příjemný den. Přestože jsem ve Skandinávii pobyl poměrně dlouho a prochodil poměrně horských oblastí, povolaným se k psaní bedekru o tomto regionu necítím. Ano, o vydání takovéhoto bedekru uvažujeme, ale v horizontu dvou až tří let, dříve takto rozsáhlou oblast nedokáží zpracovat. I tak se bude ale jednat o kolektivní dílo.
Kritik Otakar Brados studoval elektrotechniku jako já, ale o víc jak desetiletí později a je vidět, že ta matematika už tam byla o mnoho slabší, protože matematická definice pádového faktoru je přesná jako každá správná slovní matematická úloha. Kritika je vždy snadná stejně jako asi psaní turistických průvodců. Dovolím si tipnout obor studia - silnoproud. Nebo se mýlím? Tak se mějte, zdvihnul mi adrenalin. turista jeden vysokohorskej.
Miloš z Liberce.
Omyl, pane. Studoval jsem se specializací vf, tedy obor, kterému slangově říkám "duchařina". A právě matematiku v tomto oboru docela upotřebíte. Váš příspěvek nechápu, žádnou definici jsem v článku totiž nepsal, jde o citaci "Hudyho". Příště trochu lépe čtěte a váš žlučník zůstane v klidu :-)).
čsl.-polská státní hranice v Karpatech, pro p. Brandose
(Jaroslav Sovinský,
15.01.2008, 17:02
)
Vážený pane kolego,
dovolil jsem si toto oslovení, nebo lidé, kteří se zabývají cestováním, trekingem, outdoorem apod. jistě kolegové jsou. Nedávno jsem si pořídil Vašeho průvodce po Ukrajinských Karpatech, jehož jste spoluautorem. Chci Vám na prvním místě poděkovat, za zpracování tak skvělého díla. Již jsem si jeho části pečlivě prostudoval, zejména úvodní info (příroda, historie a lidé) a brzy se pustím podrobněji i do studia túr. Mám velikou radost, že se na našem knižním trhu tato práce objevila. Přeji Vám současně mnoho zdaru v další (a to nejen publikační) činnosti. Těším se, že Vašeho průvodce brzy použiju v terénu, a to i s dalšími kolegy.
Píši Vám i proto, že se oblastí Podkarpatské Rusi již delší dobu zabývám, psal jsem o ní ve své diplomce, později v publikaci o státních hranicích československa. často o ní hovořím i při výuce (působím na Katedře ústavního práva na Právnické fakultě v Olomouci). Též státní hranice jsou již delší dobu předmětem mého zájmu, a to teoreticky i prakticky. Se skupinou kumpánů (kámoši z výšky a z vojny) te? absolvujeme na etapy akci Pěšky kolem čR, bu? po hranici nebo v její blízkosti. Ve všech ročních obdobích. Pořizujeme samozřejmě i příslušný fotografický materiál, který pak též používám na přednáškách.
Pokud jde o státní hranice, mám již delší dobu sen a plán, provést (do r. 2018, ke 100. výročí Republiky) zdokumentování bývalé čsl.-polské hranice na P. Rusi, tedy hlavního karpatského hřebene. I na tomto místě Vám chci poděkovat za Vašeho skvělého průvodce, který mi bude v realizaci tohoto plánu nápomocen. Výsledkem akce by tedy mělo být zpracování toho, nakolik je hraniční značení zachováno a pořízení příslušného komplexního foto-materiálu. Již nyní s pomocí kolegů dávám dohromady foto-archiv týkající se tohoto úseku hranic. Chtěl bych Vás v této souvislosti případně poprosit o spolupráci v této oblasti a byl bych Vám velmi vděčný, pokud byste měl o spolupráci zájem. Současně bych měl na Vás velkou prosbu. Je mi jasné, že už máte Ukrajinské Karpaty prochozené křížem krážem. Mohl byste mi prosím případně zaslat některé fotografie s čsl. hraničními kameny a stručným popisem jejich polohy? Měl bych zájem zejména o tzv. základní hraniční kameny, to jsou ty, které mají v čitateli římskou číslici a ve jmenovateli arabské číslo 1, případně hlavní hraniční kameny, tj. ty, které nesou arabské číslo bez zlomku. Moc by mě potěšila i fotka hraničního kamene na Stohu (bývalé čsl.-polsko-rumunské trojmezí). Mám v archivu jeho stav z 20. let. minulého století. V průvodci píšete, že "to připomíná starý trojmezný hraniční kámen" (str. 270), tj. z toho vyplývá, že se ten kámen zachoval, v což jsem ani nedoufal. Budu Vám velmi vděčný a děkuji předem.
Polohy kamenů chci postupně přenést do map. V Kyjevě jsem pořídil nové mapy Ukrajinských Karpat v měřítku 1:100.000, poměrně velmi solidní, již jsem si s jejich pomocí zčásti "přehrál" túry Vámi popisované. Tyto mapy nyní pokrývají celé území Ukrajiny, zjevně vychází z vojenských map, nesou ruské! názvosloví a legendu. Vydává je Kyjevská vojensko-kartografická fabrika.
Budete-li mít zájem, mohu Vám dát k nahlédnutí fotky, které byly pořízeny čsl.-polskou rozhraničovací komisí na P. Rusi ve 20. letech minulého století v souvislosti s vyznačováním státní hranice. Jsou tam opravdové unikáty (hranice, příroda, lidé). Je pak samozřejmě možné srovnat tehdejší stav a stav nynější.
Mějte se moc hezky, přeji mnoho zdaru. Jaroslav Sovinský, Olomouc
Vážený pane Sovinský, ten původní hraniční kámen na bývalém trojmezí na Stohu již tam bohužel není, je tam nový kámen ve tvaru válce s vybledlým nápisem CCCP (stav z roku 2003).
Pracoval som údrbe tátnych hraníc s ČR, PL, H, preto by ma zaujímala Vaa publikácia o hraniciach aj to pokračujete pei po hranici.
Pan Jaroslav Sovinský bohuel u několik let Karpaty nezdolává, byl to dobrý a inspirativní člověk a prima učitel. Tenhle náhodně nalezený příspěvek mi jen připomněl hezké vzpomínky na něj.
Čest jeho památce!
S J. Sovinským jsem si jednu dobu často dopisoval a vdy to bylo velice inspirativní. Velká koda takovýchto skvělých lidí.
|
|
|