Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 30.11.2015 , svátek má
Treking > Blog > Tři čuníci jdou v řadě za sebou

Tři čuníci jdou v řadě za sebou

aneb v čem tkví bordelumilovnost některých turistů?

23.12.2014 | Otakar Brandos

Existenci člověka druhu Homo turisticus čunikus věda již spolehlivě prokázala. Tento druh byl popsán ve velké řadě studií a článků. Ať již v odborných a nebo hromadných médiích. Na stopy druhu Homo turisticus čunikus (nověji jen Homo čunikus) jste na horách určitě narazili i vy, turisté.

Dekorace, Velká Fatra

Z předchozí návštěvy hor, lesů a luk tento zvláštní druh člověka (někteří badatelé o něm hovoří pouze jako o poddruhu) spolehlivě usvědčí nepořádek. Nepořádek, lidově řečený bordel jako v tanku, který za sebou tento druh (poddruh) vždy a neomylně zanechává.

Velikost hromady prázdných konzerv, láhví, PET láhví, sáčků a obalů různého druhu umně naaranžovaných někde v koutě přístřešku nebo turistické útulny, pod stromem či jen tak volně pohozené na louce či jiném volném prostranství a rozptylované dále větrem či lesní zvěří pak ukazuje podle profesora Moralise Nekonatise na počet jedinců druhu (poddruhu) Homo čunikus vyskytujících se v dané lokalitě. Řada pozorování svědčí o lokálním přemnožení tohoto druhu.

Čtěte také: České hory, smetiště aneb nepořádek jako nikde jinde v EU

Podle mých (zatím neukončených) pozorování se ale zdá, že za množstvím takto umně naaranžovaných dekorací (rozuměj odpadků) může ani ne tak lokální přemnožení jedinců výše uvedeného druhu (poddruhu) jako spíše délka pobytu či oblíbenost té které lokality.

Nejnovější výsledky výzkumů rovněž poukazují na skutečnost, že za lokální disproporce od přírodního řádu může i jistá netečnost a nevšímavost většinových turistů druhu Homo turisticus v odborné literatuře uváděného jako Homo sapiens (někteří škarohlídi by mohli říci Homo (non)sapiens).

K uvedenému závěru jsem došel na základě pozorování a následného experimentu ve Smutném sedle v Západních Tatrách. Menší skupinka Homo čunikus tam svačila. Největšímu kaňourovi po sváče z ruky upadl nějaký ten sáček a alobal. Ty zachvívajíc se na zemi pod poryvy svěžího vánku zůstaly ležet bez povšimnutí i při jejich odchodu. Když jsem kaňoura slušně pozdravil a požádal, zda-li by si mohl onen alobal se sáčkem (rozuměj dekorace, odpadky) odnésti s sebou do doliny, začal cosi šomrat o tom, že nech si Čechúni dělají pořádek doma.

Teprve po méně laskavém, ale důrazném upozornění, že tady jsem doma a že mu doma klidně dám po čuni, když po sobě neuklidí, se mně podařilo zabránit lokálnímu znečištění. Kapka v moři namítnete, ale nakonec i moře je tvořeno pouhými kapkami. Tiskový mluvčí (tlačový hovorca) oné skupiny Homo čunikus měl sice nějaké připomínky k mému vychování, ale to již šlo jedním uchem tam a druhým ven.

S provedeným experimentem sice zásadně nesouhlasil profesor Moralis Nekonatis, ale jeho vědecký oponent Nemoralis Konatis mi u piva sdělil, že jsem udělal dobře, když jsem hned na místě konal. Vědecká pře zda-li konat či nekonat dosud pokračuje, o jejich výsledcích vás budeme příležitostně informovat.

Bohužel jsem již nedokázal zabránit skupině (skupinám?) Homo čunikus ve znečištění útulny na Králové studni na Velké Fatře (viz připojené fotografie). Podle obalů to vypadalo na mezinárodní sešlost. Hojné zastoupení tady měly Česká republika, Slovensko a Polsko.

Toto zjištění tak posouvá hranici rozšíření druhu (poddruhu) Homo čunikus daleko za hranice Západních Karpat, minimálně až do oblastí České tabule na západě a Východních Karpat na východě. Nejedná se tak o západokarpatský endemit, jak se původně někteří badatelé domnívali.

Typické stopy po Homo čunikus, Velká Fatra

Někteří obyvatelé hor, třeba jeden můj kamarád bača z Velké Fatry, navrhovali různá radikální řešení jak zabránit dalšímu šíření druhu Homo čunikus. Například regulaci odstřelem jako v případě medvědů a nebo vysoké či černé zvěře. To mi však přijde přece jen jako opravdu extrémní řešení. I vzhledem k dalším zjištěním (viz níže).

Při studiu "dekorací" zanechaných na různých místech v horách návštěvníky druhu Homo čunikus jsem si všiml jedné zvláštnosti. Někteří jedinci tohoto druhu jakoby si uvědomovali, že něco nedělají správně. K těmto závěrům mě vedou dekorace (odpadky) přichystané na ohništích (pokud to neprovedli jedinci druhu Homo turisticus). Je však otázkou dalších výzkumů zjistit, zda-li se jedná o náhodnou mutaci a uvědomělé chování některých jedinců slepé vývojové větve Homo čunikus a nebo neuvědomělé (náhodné) chování některých jedinců popisovaného druhu (poddruhu).

Svědectví uvědomělého a nebo náhodného chování?

Třeba nás ale výsledky dalších pozorování překvapí a zvrátí dosavadní poznatky. Třeba zjistíme, že další vývoj některých jedinců druhu Homo čunikus může vést až k přeměně v druh Homo turisticus. Některé zahraniční studie o takovémto vývoji hovoří již zcela otevřeně.

O takovémto možném vývoji hovoří zahraniční badatelé a pozitivní zkušenosti. Například v Norsku a ve Švédsku se podařilo tento druh zcela transformovat. Pokud se tady setkáte s druhem Homo čunikus, jedná se o importované jedince. Bohužel norská ani švédská praxe není u nás akceptována, nýbrž je naopak v médiích zcela nepochopitelně cenzurována.

Pokud bychom se otevřeli zahraničním zkušenostem a nevymýšleli "pepíkovské" cesty, tak by mohlo možná v krátké době platit, že nikoliv "tři čuníci jdou v řadě za sebou", ale třeba jen "dva čuníci jdou" nebo "jeden čuník jde". Pravděpodobnost mutace všech jedinců uvedeného druhu v oblasti České tabule a Karpat (žádný čuník nejde) se však na základě řešení diferenciálních nerovnic jeví jako velice nízká, pouhých 3,14 × 10-19.

V potaz byly brány i takové zdánlivě nepodstatné a nesouvisející ukazatele jako čistota vzduchu, koncentrace polétavého prachu v aglomeracích s nejvyšším výskytem Homo čunikus, ale také úroveň radioaktivního záření přírodního pozadí, intenzita kosmického záření s ohledem na fázi 11letého cyklu sluneční aktivity i úroveň mezilidských vztahů, míra korupce či četnost bezskrupulózních developerů.

Na čem se věda nedokáže shodnout tak na tom, kdy druh Homo čunikus vznikl. Někteří badatelé si myslí, že až v posledních letech či desetiletích. Řada studií však dokazuje, že tento druh byl popsán nejpozději na konci 19. století / počátku 20. století. Dokazují to například pojednání Miloše Janošky v Krásách Slovenska či řada článků o vandalismu ve věstnících vznikajících turistických spolků v období výstavby prvních rozhleden. Nakonec to prokazují i hromady rezivých konzerv v různých koutech naší přírody. Konzerva totiž tak rychle nezreziví.

To však není až tak podstatné. Hlavní otázkou zůstává, podle mého skromného soudu, jak zabránit dalšímu šíření druhu (poddruhu) Homo čunikus a nebo jak alespoň minimalizovat škody působené tímto druhem (poddruhem) na lučních, lesních a horských pozemcích…

Další související články:

+ Quo vadis slovenská přírodo?
+ Tichá správa z Tichej doliny
+ Státní lesy TANAPu ohrožují Tichou dolinu!
+ Nízké Tatry dostávají další dávku toxických pesticidů…
+ Proč nejezdím TEŽ aneb dobrou chuť přeje Štrbské Pleso
+ Pozor! Salaše na Velké Fatře se zamykají!
+ Asi brzy vyrazím na golfové hřiště. Na čtyřkolce a nebo motorce!
+ TV Nova slibovala dobrý start aneb rallye na poloninách pokračuje
+ Kyjevští "bohatýři" alias džípisté pokořili Hoverlu
+ Proč jezdíte, sakra, po poloninách?!
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
O nás (Rony, 24.12.2014, 14:52 )
Shodou okolností jsme popsané místo - útulnu na Kral'ovo studni v létě navštívili a byli mile překvapeni. Na ohništi již byly k podpalu připraveny mastné papírky a obaly od polévek, které ještě voněly kořením, dotvářejíce tak atmosféru pohody vesnických hodů. Docházel nám již chleba, ale naštěstí jeden, pravda trochu rozdrobený a rozmočený, ležel na lavici, kde jsme chtěli přespat. Spolu se zbytkem masové konzervy od ohniště se s ním dalo dělat zázraky a tak jsem blahořečil průchozím poutníkům, že na nás mysleli. Když už jsem chtěl jít hledat dřevo na oheň a využít zdejší nabídku, přítelkyně nepochopitelně zavelela k odchodu. Nakonec jsem musel sejít do hotelu Kral'ova Studňa, platit drahou večeři i nocleh. Škoda... Pf 2015 všem slušným vandrákům
Nie prosiť ale žiadať (Jano, 24.12.2014, 07:58 )
Celý článok je ladený neadekvátne zmierňujúco. V súvislosti so zasviňovaním prírody hlúpymi návšetvníkmi humor nemá žiadne opodstatnenie! Jediné opodstatnenie má nekompromisný nesúhlasný postoj a praktické návody ako donútiť prichytených tupcov, aby si svoje odpadky vložili späť do svojho batoha a zniesli ich z hôr do odpadkových kontajnerov. Humorný tón totiž navodzuje zdanie, že vlastne nejde až tak o veľa, že sa na probléme možno len zasmiať, ba že dokonca môže slúžiť ako zdoj zábavy. --- Prečo odkazovať na najvyššie kruhy, keď základy morálky, etiky, slušnosti sa rodia v prvom rade doma, v rodine! Pokiaľ rodičia idú zlým príkladom a namiesto toho jediného správneho, čo by takom prípade - ak to už uniklo ich vlastnej pozornosti - mali urobiť, a totiž ospravedlniť sa tomu, kto musel ich potomka upozorniť miesto nich, zaujmú absurdnú "obrannú pozíciu", niektorí dokonca zrúknu na vás (ktorí vnímate všetky súvislosti práve tak, ako treba), tam by pomohlo iba jediné: jedna alebo aj dve riadne facky plnou dlaňou cez celú tvár! Na prebudenie! Žiadne ospravedlňovanie sa, ani pristupovanie "po špičkách". Triezvo zvážiť vlastné fyzické dipozície a ak nehrozí evidentné riziko "protiútoku, zastať previnilcovi cestu a donútiť ho svoje odpadky vziať a vložiť do svojho batoha. Stručne, rázne a bez zbytočných komentárov. Komentáre totiž vyznievajú ako vlastné ospravedlňovanie sa (ktoré nemá logické opodstatnenie). A primitívom môže poslúžiť ako zámienka na nacionalistické výpady.
Dovolím si, Jano, (-OB-, 24.12.2014, 08:36 )
částečně oponovat. Ono nařizování a nekompromisní tón i tam, kde mnohdy není potřebný budí nevoli. I to je jeden z důvodů, proč je u nás (i u vás) ochrana přírody v mnohdy tristním stavu. Totálně selhala osvěta, výchova (mnohdy již, jak píšeš) v rodině. Teprve když nepomůže připomenutím upozornění, má přijít trest. Nikoliv hned trest. Stejně jako ty tvrdím, že s blbcem se nedomluvíš a mnohdy je jediným argumentem rozevřená dlaň a nebo sevřená pěst. To ale opravdu až v krajním případě. Ono totiž i mnoho čuníku se po pouhém upozornění stává ohleduplnými turisty. Proto jsou na Slovensku (i u nás) případy, že máš fotopasti, hlídky, cedule a zákazy a přesto dojde ke zničení hnízda tu sokola stěhovavého (Falco peregrinus), tu orla křiklavého (Aquila pomarina). Narozdíl např. od Pyrenejí, kde jsem v jednom národním parku viděl u stezky, která vedla v těsném okolí stromu s hnízdem orla tabuli s upozorněním na hnízdiště, s prosbou o zachování klidu atd. A orli tady své mladé úspěšně vyvedli. U nás totálně selhává osvěta a výchova je servírována formou vojenských příkazů a mnohdy hloupých regulací. No a mnohdy se k tomu přidává i nevšímavost, netečnost okolí…
A čemu se divíte? (Michal, 23.12.2014, 15:56 )
Stačí si poslechnout našeho prezidenta, nebo hádky o platy v parlamentu. Morální výchova zde chybí. Bohužel. A dokonce na to kašle i ČT a ČRo, instituce které dostávají miliardy ročně na výchovu národa ročně. Ano mají pár kampaní, ale ty jsou placeny z externích zdrojů a jsou vysílá v době kdy se nikdo nedivá.
špatně položená otázka (Jirka, 23.12.2014, 12:44 )
Dle mého soudu tento poddruh nemůže mít k přírodě vůbec kladný vztah, pokud je schopen takového zvěrstva. Tudíž si spíš kladu otázku, co tyto lidi vede k tomu že vůbec chodí do přírody? Nebylo by jim ve městě lépe? I jedno z možných řešení pak spočívá v tom, jak tyto lidi přimět k tomu, aby raději zůstali doma, kde si mohou dělat bordel v pohodlí a zcela dle libosti...
V čem tkví? (Ed, 23.12.2014, 11:23 )
Jsou to prasata!!!


Reklama
Výběr článků
Hory Trek do Temných Smrečin aneb i ve Vysokých Tatrách jsou místa, kde lišky a…
Hory Přechod Velké Fatry: Nejkrásnější slovenské hřebenovky
Hory Ovčí vrch, Krasíkov a Vlčí hora. Po sopečných kopcích Tepelské vrchoviny a…
Reklama
Témata našich článků…
Rozhledna Sitno Krkonoše, ubytování Ďurková Budzogáň Vartovka Štefánička Barborka Orlické hory Dolní Morava Hadí vrch Hazmburk Maroko Panská skála Supernovy Čachtický hrad Piz Bernina Volovské vrchy Cirrus Kubínska hoľa Planetka Ceres Spacáky Šerlich
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Vybíráme z obsahu…
1. Turistika Železné hory křížem krážem. Lichnice, Vildštejn, Kočičí hrádek…
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Rumunské Karpaty Apuseni je vhodné pre každého, Rumunsko a turistika
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadný objekt na pomezí planet a hvězd
7. Rozhledny Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist