Stezka Valašska na PustevnáchÚžasný chodník, bez kterého nelze žít a nebo další likvidace přírody?22.2.2019 | Otakar Brandos, foto Petr Erban
Se stezkami v korunách stromů se v posledním desetiletí v České republice asi roztrhl pytel. Na přelomu roku 2018 a 2019 přibyla do rodiny těchto stezek zatím poslední. Jmenuje se Stezka Valašska a nachází se v Moravskoslezských Beskydech na Pustevnách. Jejím investorem je ostravsko-opavské biskupství. Stezka v korunách stromů zvaná Stezka Valašska má podle zhotovitele celkovou výšku 54 metrů a délku 396 metrů. Z toho 225 metrů je ve věži vysoké 22 metrů. Součástí stavby je skleněný skywalk, lanový chodník nebo trampolínové hřiště, které má být nejvýše položeným v ČR… Když jsem pročítal novinové články uveřejněné při příležitosti otevření stezky na Pustevnách, "bavil" jsem se podobně, jako nyní po výroku ministryně průmyslu o mobilních datech. Jen pár citací z různých online deníků hlavního proudu: "Dáváme lidem novou alternativu při jejich návštěvě Beskyd," "…Lidé si tak mohou představit, jak se asi cítí při takových výstupech šerpové a horolezci v Himálaji," "…Jde o zajímavý projekt, který je na našich pozemcích. Doufám, že dostane lidi do přírody z nákupních center a děti od počítačů…" Spousta bohulibě znějících frází, za kterými je v reálu někde v pozadí slyšet pouze cinkot zlaťáků. Stavba sama o sobě asi příliš negativní vliv na okolní prostředí nemá, však bylo pokáceno jen asi 27 stromů. Co ale zvýšený příliv lidí na již tak těžce zkoušené Pustevny, kde každoročně dosud zavítalo až 400 000 návštěvníků? Co další možné zvýšení zátěže na tak prostorově nicotnou lokalitu na území CHKO Beskydy? Ustojí to? Podle stavebního povolení se sice má jednat o dočasnou stavbu povolenou na dobu 20 let. Co ale s přírodou v širším okolí Pusteven potažmo Beskyd bude za těch 20 let? Stavba z konstrukčního hlediska je jistě unikátní, podle mého soukromého názoru ale do hor nepatří. Vždyť "blbouni panelákovi", budu-li parafrázovat Bolka Polívku z jednoho známého českého filmu, se mohou klidně bavit i v údolí, kde to již příroda dávno schytala a není téměř co zničit. Opravdu je nutné tlačit na poslední fragmenty přírody u nás a budovat zde takovéto obří stavby? Nedávno to schytala Dolní Morava na Králickém Sněžníku, kde je rachot jako v létě někde na koupališti. A o sto metru dále cedule žádající návštěvníky, aby se z důvodu výskytu (tuším že) tetřívka chovali tiše. No to je jistě hodně platné… Kolik dalších podobných stezek naše hory ještě snesou? Kolik jich kompetentní orgány ještě povolí?… Cena vstupného
Otevírací doba
Děkuji kolegovi Petru Erbanovi za poskytnutí fotografií, bez kterých by tento článek nebylo možné publikovat. Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Nechci jen kritizovat a věřím, že stezka přiláká lidi od počítačů co si budou připadat jako na Everestu. Jen teda nevím kam všichni ti výhledu chtivi turisté zaparkuji své miláčky. To jim postavíme další parkovací místa, buď u lanovky nebo na ladem ležící louce? Stezka je totiž jen špička ledovce a nabalují se na ni další a další potřebné služby, které přírodě jen ubližují. Mam dojem, ze v klidu se da do hor chodit jen když je skarede či uprostřed tydne. Naštěstí máme své oblíbené místa jinde a tam moc lidí nechodí, moc dobře s3 tam nezaparkuje a musí se ujít pár kilometrů a doufám, že to bude ještě dlouho.
|
|