Sodovkový plyn a změny klimatu; objev z vojenské základny v Grónsku se klimaalarmistům nehodil

Dalším narativem médií hlavního proudu je, že kdokoliv prvně uvedený narativ zpochybňuje je lhář a zaprodanec Putina. Podle korporátních médií každý kdo tvrdí, že zelený úděl má za cíl nikoliv záchranu planety, ale ožebračení lidí, nemravné okrádání evropských národů a přerozdělení bohatství směrem ke korporacím, které prosazují greendeal a nebo na něm ekonomicky profitují, je placen Kremlem. No, kontroloval jsem účet a - nic. Nula. Z Kremlu nic nepřišlo…

Dalším gryndýlistickým narativem je, že se většina vědců shoduje. A ta většina, prosím, je jak velká? 4 %, 10 %? Nevěřím, že ta "většina" může být větší, než 20 %. A nakonec, ve vědě se nemají vědci hledat pravdu nějakou shodou většiny. Ve skutečné vědě, kterou grantová věda spíše není než je, se hypotézy neprokazují shodou vědců, nýbrž experimentem a nebo pozorováním. Třeba pozorováním předpovídaných jevů…

Co je to hypotéza, teorie a demokracie?

Teprve nezvratitelnými důkazy se z hypotézy stává teorie. I Einsteinova teorie relativity byla v době zveřejnění pouhou hypotézou. Teprve další objevy, které dávaly Einsteinově hypotéze za pravdu, z ní učinily dnes všeobecně přijímanou teorii. A která že z předpovědí klimatickým "vědcům" zastávajícím greendeal vyšla? Dosud žádná. Výsledek nula. A sebereflexe rovněž nula.

Naopak nenulový je nárůst nenávisti těchto vědců a jejich zastánců a sponzorů k názorovým oponentům, které by dnes chtěli kriminalizovat a vyobcovat ze "slušné" společnosti. Umlčet je. Avšak bez svobody projevu není žádná demokracie. Demokracie není totalitou, ve které může existovat pouze jeden "správný" názor a jedna jediná pravda.

Co znamená demokracie? Neustálou veřejnou diskusi, polemiku, kritiku a výměnu často zcela protichůdných názorů. V demokracii jsou, a musejí být, veřejné kritice vystaveny všechny názory a závěry. Jedině společnost, která je otevřená a necenzuruje jiné názory, se může posouvat dál a může se nazývat demokratickou. A tyto podmínky liberální demokracie nesplňuje stejně tak, jako je dříve nesplňovala demokracie lidová.

Jaká je produkce oxidu uhličitého? A absorpce?

Podívejme se na otázku, kolik oxidu uhličitého se do atmosféry uvolní za jeden kalendářní rok. Různé zdroje sice uvádějí různá čísla, ta jsou přesto poměrně ve shodě. Každý rok se do zemské atmosféry uvolní asi 220 miliard tun. V odborné literatuře se čísla trochu liší, ale řádově jen o procenta. Z těch 220 miliard tun uhlíkových emisí má na svědomí biosféra asi 120 miliard tun (z toho asi 85 miliard tun dřevokazné houby zajišťující dekompozici dřeva). Dalších asi 90 miliard tun uvolní oceány. I bez kalkulačky snadno zjistíte, že na člověka pak připadá asi 10 miliard tun (za rok 2020 asi 10,9 miliard tun). Jen pro představu a pro úplnost si dodejme, že hmotnost atmosféry planety Země je asi 5,3 × 10¹⁵ tun, tedy 5,3 miliónu miliard tun…

A kolik oxidu uhličitého je nazpět absorbováno? Zelené rostliny při fotosyntéze spotřebují každoročně asi 123 miliard tun CO2. Oceány nazpět pohltí asi 92 miliard tun. V atmosféře tak zbude asi 5 miliard tun (různé zdroje uvádějí trochu odlišná čísla, která se pohybují v rozmezí 4,7 až 5,3 miliard tun).

Dnešní ideologické potírání toho "nesprávného" uhlíku vede k postupnému drolení EU, k pošlapávání svobody slova a nástupu totalitářských režimů, které si dělají z voličů dobrý den a dojné krávy. Krávy, které by největší evropští lídři (čti lůzři) chtěli posílat na jatka a nebo je obrat o majetky. Protože nač zateplovat, když se stále otepluje…

Že současná zelenorudá ideologie vede do bídy nejlépe dokreslují čísla. Zatímco v roce 2004, kdy ČR přistupovala do EU, byl (podle údajů MMF) podíl Unie na světovém HDP 29,9 %, v roce 2019, tedy o pouhých 15 let později, činil podíl HDP EU na tom světovém jen 16 %. A to zelený úděl v dnešní podobě teprve startoval. Pokud jde o inovace, je EU přímo impotentní. Pokud jde o rezoluce, je produktivní jako kvasinky při produkci CO₂ v cukerném roztoku…

Vývoj klimatu nejen v Grónsku

Klimaalarmisté tvrdí, že jejich odpůrci zpochybňují klimatické změny. To není pravda, zpochybňují pouze údajné antropogenní příčiny, tedy změny, které má mít na svědomí člověk. Nemyslím si, že se najde vědec z opozičního tábora, který by zpochybňoval změny klimatu v geologicky dávných dobách a nebo v dobách i poměrně nedávných. Třeba změny klimatu ve čtvrtohorách a doby ledové. Naopak klimaalarmisté se spřízněnými médii mají ve zvyku informace cenzurovat a nepohodlná zjištění zamlčovat. Vymlčování a nebo ignorování nehodících se informací je jejich obvyklá taktika.

Pár příkladů pro dokreslení. V nedávné době médii proběhlo množství článků a tajné americké vojenské základně Camp Century v Grónsku, která tady byla postavena v dobách studené války. Články přinesly množství informací o zániku základny z důvodu pohybu ledovce, množství fotografií, drbů. Ale většina z nich to nejdůležitější vymlčela.

Šlo o informaci, že naše dosavadní představy o vývoji klimatu v Grónsku byly vysloveně nepřesné, že zdejší ledovec je mnohem mladší, než se dosud soudilo. Že pod ledovcem byly objeveny (ve vzorcích z vrtu) úlomky větviček a mechy, že ještě před 400 000 lety nebyla pevnina pod základnou Camp Century zamrzlá, že pevnina byla v té době o něco teplejší než dnes a že hladina moří byla významně vyšší. Tuto informaci si člověk mohl přečíst např. v National Geographic zde.

Podobně jako výše informace o klimatických podmínkách v Grónsku si cestu do korporátních médií nenašly ani informace o tom, že za nedávným nárůstem globální teploty, která je ve srovnání s předindustriální érou vyšší asi o 1,5 °C, stojí pravděpodobně rekordně nízké albedo planety Země.

Vědci s využitím družicových dat identifikovali jako primární faktor ovlivňující globální teplotu změnu planetárního albeda, tedy "ztmavnutí" planety. Že pokles albeda je z velké části způsoben nízkou oblačností v středních zeměpisných šířkách severní polokoule a v tropech. Že pro posouzení současného a očekávaného budoucího oteplování bude zásadní další zkoumání trendu nízké oblačnosti a pochopení toho, jak velká část je způsobena vnitřní proměnlivostí, sníženými koncentracemi aerosolu nebo možná vznikající zpětnou vazbou při nízké oblačnosti. Tyto informace přinesl časopis Science v článku Recent global temperature surge intensified by record-low planetary albedo.

Klimatická deklarace z České republiky

Jsme převážně geologové, ale spolupracujeme s odborníky ve všech relevantních oborech (včetně mezinárodní organizace CLINTEL). Základní geologický výzkum a mapování přineslo nejvíce důkazů o probíhajících klimatických změnách na Zemi, dlouho předtím, než se do módy dostalo takzvané antropogenní globální oteplování.

Není pravda, že přirozené změny klimatu jsou (snad kromě případu velkých katastrof, které se opakují po velmi dlouhé době) velmi pomalé. Již z relativně nedávné minulosti (čtvrtohor) existují důkazy o opakovaných velmi rychlých změnách teplot, a to v době, kdy neexistoval žádný významný vliv člověka, natož člověkem vyvolané emise skleníkových plynů včetně CO₂. Naopak bylo jasně prokázáno, že nárůst koncentrací skleníkových plynů byl důsledkem rostoucích teplot. Uvolňování nebo pohlcování skleníkových plynů pak ovlivnilo teploty až sekundárně (jako pozitivní zpětná vazba). Citlivost koncentrací skleníkových plynů na změny teploty byla prokázána na mnoha příkladech, a to i na krátkých časových úsecích v době přístrojových měření.

Současná klimatologie, alespoň výsledky prezentované veřejnosti jako "konsensus vědců", jednostranně zdůrazňuje pouze emise skleníkových plynů. Skleníkové plyny, které zabraňují vyzařování dopadající energie zpět do vesmíru, jsou až na posledním místě v řetězci faktorů (sluneční záření, odrazivost) ovlivňujících teploty.

Význam změn ve sluneční aktivitě (jejíž fluktuace během období samotných přístrojových měření jsou energeticky srovnatelné s uváděným působením skleníkových plynů) je obvykle ignorován s odůvodněním, že nevykazuje žádnou časovou korelaci s teplotami v krátkém časovém měřítku. Nějaký vliv na teploty muselo mít období výrazně nadprůměrné sluneční aktivity, které začalo koncem 19. a začátkem 20. století a ještě úplně neskončilo. Bylo zdokumentováno, že existují fyzikální mechanismy, které vysvětlují, proč průměrné teploty nemusí okamžitě reagovat na změny sluneční aktivity (např. akumulace energie v oceánech a v zemské kůře a její opožděné uvolňování). Někteří klimatologové však zjevně zaujali postoj "pokud to nedokážeme spočítat, budeme to ignorovat" - což je v seriózní vědě s příležitostmi, které nabízí 21. století, naprosto nepřijatelné.

Atmosféra se neustále vyrovnává s oceánem, který obsahuje řádově více CO₂ (včetně jiných forem uhlíku, které se do něj mohou snadno přenést). Není proto v lidských silách z dlouhodobého hlediska významně odchýlit obsah CO₂ v atmosféře od rovnovážných hodnot. Výpočty používané IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change), které nesmyslně oddělují "přirozený" CO₂ od "emitovaného" CO₂, vedou k nerealisticky vysoké meziroční variabilitě v příjmu "emitovaného" CO₂ a nejsou tedy věrohodným základem pro odpověď na otázku, kolik CO₂ a dalších skleníkových plynů emitovaných člověkem skutečně zůstává v atmosféře (přesněji: o kolik nižší koncentrace by byly pokud by nebyly přítomny antropogenní emise).

"Uhlíková neutralita" jako hlavní cíl současných opatření extrémně ovlivňujících ekonomiku má tedy pouze ideologický význam, protože udržení určitých koncentrací CO₂ a dalších skleníkových plynů by bylo reálné pouze v případě, že by se teploty dlouhodobě výrazně neměnily (i z přirozených příčin).

Soustředění velkého úsilí na prevenci globálního oteplování proto musí mít velmi nejistý výsledek i za velmi příznivých okolností. Mnohem efektivnější je přizpůsobení se samotné změně klimatu (což lidstvo dělá po celou dobu své existence). Důležité je také úsilí věnované regionálnímu či lokálnímu klimatu, kde je dopad lidské činnosti již velmi reálný (tepelné ostrovy, narušení malých vodních cyklů apod.). Odmítáme propagandu, že oteplování je a priori špatné a zvyšuje četnost extrémů všeho druhu, protože taková tvrzení jsou zcela v rozporu s geologickým záznamem a současnými pozorováními (nelze popřít např. pozitivní vliv vyšších srážek a vyšších koncentrace CO₂ na růstu vegetace, včetně zemědělských plodin, v naprosté většině světa).

Podobných zpráv, která se propagátorům zelené bídy nehodí, lze nalézt v odborných a nebo nezávislých médiích velké množství. Dalším souvisejícím tématům se proto budu věnovat i v příštím článků o skokové změně klimatu na přelomu teplého eocénu a studeného oligocénu před asi 34 miliony let a sní spojeném masovém vymírání.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.