Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 30.11.2015 , svátek má
Treking > Blog > Rum - nápoj námořníků, pirátů a horalů

Rum - nápoj námořníků, pirátů a horalů

Nápoj námořníků, pirátů, horalů - díl druhý

4.1.2015 | Tomáš Fries

Původně jsem chtěl toto pojednání připojit jen v diskuzi k článku Ivana Zajíčka s výše uvedeným názvem. Nakonec se ukázalo, že by to bylo pro takový účel příliš dlouhé, a tak jsem si dovolil samostatný příspěvek. Ano, já vím, že vy víte, řeč je o rumu - "jemný dámský likér na tři" jsme tomu také říkali.

Zkušenosti s konzumací rumu má asi drtivá většina z nás, často s velmi kontroverzními výsledky. Než také na některé vzpomenu, věnuji jakožto prapůvodním povoláním chemik něco času strohým faktům hned teď, kdy je pozornost případných čtenářů ještě čerstvá.

Rum není destilát, vyrábí se studenou cestou z potravinářského lihu, vody a dalších ingrediencí. Základní recept je poměrně jednoduchý, příprava je dostupná téměř každému, výsledek však může zklamat, protože nic není tak snadné, jak se to na první pohled zdá. Necháte zkaramelizovat cukr, rozpustíte ho ve vodě, přidáte potravinářský líh (ethylalkohol) a rumovou tresť, jejímž základem je mravenčan ethylnatý. Jak prosté!

Čtěte také: Nápoj námořníků, pirátů, horalů aneb zamyšlení nad rumem

Kromě dávkování jsou nejdůležitějšími požadavky udělat správně karamel (aby nebyl nedodělaný, a tudíž příliš sladký, a na druhé straně aby nebyl připálený) a sehnat nějakou kvalitnější rumovou tresť, protože ta pralinková, co se prodává v drogerii do pečiva, je otřesná.

Často si klademe otázku, proč se z láhví v obchodech nějak vytratil název "tuzemský rum" a podvědomě to máme spojené s jakýmsi diskriminujícím nařízením našeho nového dohlížitele, Evropské unie. Ano, existuje v EU předpis, že název "rum" může mít na etiketě jedině takový produkt, který je vyroben z lihu vykvašeného z třtinového cukru, což v našich krajích nepřichází v úvahu.

Líh v našem "tuzemáku" je z melasy, obilí nebo brambor, obecně ze všeho, co obsahuje cukr nebo škrob, který se dá na cukr rozložit, a poté zkvasit. A tak jsme lokajsky slovo "rum" z etiket odstranili, zatímco Rakušani ho tam mají klidně dál ("Inländer Rum") a nic se neděje. Pochybuji, že je v této bramborářské velmoci z třtinového cukru…

A teď něco veselejšího. Moje první zkušenosti s touto nejrozšířenější komerční lihovinou se datují určitě ještě před osmnáctý rok života, protože volání zakázaného je neodolatelné. Pravdou je, že žaludeční potíže a následná kocovina při nadměrné konzumaci jsou natolik nezapomenutelné, že dokáží odradit nové pokusy na docela dlouhou dobu. Navíc jsem tento úsek života prožíval na Moravě, kde se experimenty s alkoholem odehrávaly spíše v oblasti slivovice a vína.

Nová doba nastala s příchodem povolání chemika, k jehož výsadám vždy patřila příprava vlastního rumu. Tu jsme postupně se svými kolegy dotáhli téměř k dokonalosti, zvláště když se nám podařilo obstarat si přes další kamarády kvalitní tresť, protože ta je nakonec to nejdůležitější. Samovýroba měla ještě další výhodu, kterou byste ocenili zejména na delším putování s těžkou batožinou. Pro tyto příležitosti jsme připravovali rumový koncentrát, který se před použitím doředil vodou. V rámci současné terminologie to byl vlastně takový instantní rum.

Další vlastnost osobně vyrobeného rumu vyplyne z následující historky. Se svojí manželkou jsem kdysi dávno, když ještě mojí manželkou nebyla, vyrazil na jakýsi nedělní výšlap do okolí Prahy a co čert nechtěl, chytila nás bouřka. Než jsme doběhli do nejbližší vesnice, tak jsme byli i v pláštěnkách docela mokří, takže kde se nejlépe usušit? No přece v hospodě. A co si dáme? No ovšem, čaj s rumem, rum prosím zvlášť, ať nakonec nemáme čaj jenom s trestí.

Kopli jsme do sebe ten rum, aby vyhřívání organismu nastartovalo co nejdříve, a přiznám se, že jsme byli oba očividně nespokojeni. Rum se nám totiž zdál nějaký slabý. Než jsme ztropili výtržnost s reklamací, tak jsme si naštěstí uvědomili, že chyba je někde jinde. Hospodský rum byl v naprostém pořádku, jen my jsme nějak pozapomněli, že ten náš děláme zásadně padesátiprocentní, zatímco ten komerční byl jenom čtyřicetiprocentní. Ano, to byla ještě doba opovrhovaného socialismu. Dneska je rum pro jistotu jen na 37,5 procentech...

V další historce vystupuje rum spíše jen ve vedlejší roli, ale také stojí za to. V šerém dávnověku studentských let zajistil kdosi ze spolužáků lyžovačku v Peci pod Sněžkou s tím, že ubytování bude na chatě Arnika v Modrém dole. Chata se nachází až téměř na okraji lavinového pole Sněžky a cesta tam po svých nám z Pece trvala něco přes hodinu ostré chůze, kdy posledních 200 - 300 m bylo hlubokým sněhem místy až do půli stehen.

Když jsme tam s bágly plnými proviantu a lyžemi na ramenou až za tmy dorazili, přivítala nás jakási dlážděná předsíň, která sloužila zároveň jako lyžárna a předpokládalo se, že dále budeme pokračovat jen v domácí obuvi. Jeden z kamarádů otevřel bágl, aby si pantofle vytáhl, přičemž se mu z něj místo toho vykutálela litrovka rumu, spadla na tu dlažbu a samozřejmě se rozbila. Hrozně ho to vzalo, ze žalu se strašně opil ovocným vínem zvaným "čůčo" (další námět do diskuze) a nic s ním ten večer už nebylo.

Nicméně se dočkal nádherné satisfakce. V útrobách chaty jsme objevili malý sklípek, který se určitě náramně hodil k chlazení nápojů v letních měsících, což potvrzovalo i nezměrné množství prázdných láhví. Prostě si je tam rekreanti vytáhli plné a zpátky se jim už nechtělo se s nimi tahat. V té době byla ovšem drtivá většina lahví vratná, a tak jsem tam strávili nádherný týden prakticky zadarmo a těch litrovek rumu bylo za ty prázdné láhve ještě několik…

Nakonec jsem si nechal příběh přísně vandrovní, aby to přece jen odpovídalo duchu tohoto portálu. Léta Páně 1981 jsme vyrazili, jako mnoho let před tím i potom na vandr, tentokrát do Slovenského krasu a dále do rudohoří. Samozřejmostí bylo, že každý vezme něco "na zahřítí", jak se říká na Moravě, tenkrát převládal již vzpomínaný instantní rum.

Jeden z kamarádů byl ovšem těžce zamilován a úplně mimo, takže přijel s půllitrem čistého lihu, protože přípravu rumu už jaksi nestihl. Naštěstí to oznámil zavčas, takže jsme stačili koupit v jakési vesnické sámošce alespoň tu hroznou pralinkovou tresť, cukr jsme měli, a tak nic nebránilo si rum vyrobit přímo "v terénu".

Neustále jsme to odkládali a k samotné akci došlo nakonec u chaty "Danka" pod kopcem Kohút, kam jsme dorazili při západu slunce, a než jsme nachystali spaní a večeři, byla tma. A tak jsme při svitu baterky vařili karamel v ešusu na ohýnku, což bylo velmi obtížné, protože správně udělaný karamel se pozná podle barvy a v tom ešusu toho mnoho vidět nebylo.

Nakonec to dopadlo, jak muselo. Abychom karamel nepřepálili (rum je pak hořký a nedá se pít), tak jsme ho spíš nedovařili, takže rum byl hodně sladký a navíc měl skoro teplotu lidského těla, protože nebyl čas horký karamel někde chladit. Samozřejmě lezl příšerně do hlavy a hudební produkci se sborovým zpěvem, která následovala, si někteří pamatují jen matně a jiní zase dodnes tvrdí, že se tam hrály a zpívaly písničky, které nikdy před tím ani potom už neslyšeli.

A pak že alkohol není metla lidstva, jak praví jedno pořekadlo. Jiné ovšem oponuje, že i zametat se musí…

Další související články:

+ "Turista" na lavičce
+ Nové turistické útulny na hřebenech slovenských hor již asi nikdy nebudou
+ Těžaři si za podpory Stráského opět brousí zuby na šumavské dřevo
+ Proč nejezdím TEŽ aneb dobrou chuť přeje Štrbské Pleso
+ Quo vadis slovenská přírodo?
+ Taková normální "špecifiká"
+ Táboření a bivakování v přírodě a na horách legálně?
+ Jak bezpečně bivakovat v medvědích oblastech, jaká opatření učinit pro minimalizaci medvědí návštěvy…
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Vydrží rum v PET Lahvi? (Hassan, 11.01.2015, 13:17 )
Dobrý den, zajímalo by mě, zda můj oblíbený horský nápoj Tuzemák 37.5vol. vydrží 10 dní v PET lahvi? Neovlivní to jeho chuť či kvalitu? Chystáme se v létě do Rumunska a nerad bych s sebou tahal skleněnou lahev.


Reklama
Výběr článků
Hory Nahoru dolů nejkrásnější částí Jizerských hor
Hory Trek do Temných Smrečin aneb i ve Vysokých Tatrách jsou místa, kde lišky a…
Hory Přechod Velké Fatry: Nejkrásnější slovenské hřebenovky
Reklama
Témata našich článků…
Vartovna, rozhledna Malá Fatra, ubytování Ďurková Budzogáň Vartovka Kamenná chata, Tesák Barborka Jizerské hory Ski Bílá Hradová Hazmburk Maroko Panská skála Plejády Starý Jičín Dom Stolické vrchy Cirrus Ski park Donovaly Supernovy Nesmeky Šerlich
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Vybíráme z obsahu…
1. Turistika Železné hory křížem krážem. Lichnice, Vildštejn, Kočičí hrádek…
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Rumunské Karpaty Apuseni je vhodné pre každého, Rumunsko a turistika
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadný objekt na pomezí planet a hvězd
7. Rozhledny Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist