Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 23.7.2020 , svátek má
Treking > Blog > Textilní roušky patří do koše

Textilní roušky patří do koše

Už brzy to zjistí i ti největší příznivci vládního nesmyslu, jen co jim obličeje zohyzdí boláky a plísně

21.4.2020, aktualizováno 24.4.2020 | Otakar Brandos

Je neuvěřitelné, jak neustálému strašení čínskou chřipkou podlehli i velice vzdělaní a racionálně uvažující lidé. Pravdou ale je, že tomu neustálému děšení by nedokázal odolat ani válečný hrdina. Avšak i ti největší svazáci a nejuvědomělejší členové rouškobrany a zastánci vládního nesmyslu brzy zjistí, že roušky patří do koše, že dlouhodobě nošená rouška představuje zdravotní riziko.

Jaro

A kdy že to zjistí? Brzy, jen co se venkovní teploty přehoupnou přes, odhadem, 25 °C. Tehdy začnou obličeje i těch nejsvědomitějších rouškobranců hyzdit mokvající boláky doprovázené plísněmi a intenzivními dýchacími potížemi. Roušky jsou více testem naší mentality, co vše si necháme líbit, jak snadno se necháme zmanipulovat, jak si vážíme svobody, než nějakou zdravotní ochranou. Taková ta samozřejmá poslušnost, to nevyčnívání ze zarouškovaného davu, je živnou půdou pro nástup společenské katastrofy.

Hezké vizualizace propustnosti roušek

Pěkné vizualizace, domácké "testy" propustnosti roušek. Vím, že to zaryté příznivce roušek nepřesvědčí, pro ty co pochybují - krátké video:

A ještě jedna www.youtube.com/watch?v=OrFiPcUkLLY.

Výkladový slovník

Masky (respirátory, roušky) slouží k ochraně dýchacích cest před aerosoly a jemnými prachovými částicemi. Podle normy EN 149 se masky řadí do tříd FFP 1, FFP 2 a FFP 3 (z anglického filtering face piece). Masky jsou do jednotlivých tříd řazeny podle celkového úniku (z masky) a podle účinnosti filtrace (záchytu) částic do velikosti 0,6 mikrometru.

FFP 1: ochrana před netoxickým prachem. Celkový únik smí činit max. 25 %, záchyt minimálně 80 % částic do velikosti 0,6 mikrometru.

FFP 2: ochrana před prachem a aerosoly. Maximální únik z masky nesmí překročit 11 %, masky třídy FFP 2 musí zachytit minimálně 94 % pevných částic do velikosti 0,6 mikrometru.

FFP 3: třída masek, která dokáže filtrovat patogeny - tedy i viry a bakterie. Celkový únik z masky nesmí překročit 5 %, záchyt minimálně 99 % pevných částic poletujících vzduchem (do velikosti 0,6 mikrometru).

Pozn.: látkové roušky vyrobené podomácku nesplňují ani standard FFP 1, jsou tudíž absolutně neúčinné v případě ochrany před viry a aerosoly. Ovšem zachytí kapénky, drobné částice o rozměrech 0,62–15,9 mikrometrů (Yang S. et al.: The Size and Concentration of Droplets Generated by Coughing in Human Subjects, Journal of Aerosol Medicine 20, (2007))… Proto WHO doporučuje nošení roušek pouze lidem se zjevnými příznaky onemocnění (tady skutečně stačí i roušky látkové).

Aerosol je heterogenní směs částic o průměru 0,01 (10 nm) až 10 mikrometrů. Účinnosti podomácku vyrobených roušek je nula, fungují pouze nejkvalitnější zdravotnické roušky s filtrem splňující standard FFP 2 a nebo respirátory s FFP 3. Těch je ovšem nedostatek. Plošné používání napříč celou populací by bylo plýtvání zdravotnickým materiálem. V silně zamořeném prostoru (nemocnice, mírně podtlakované prostory) obsahující volně poletující viry však nestačí ani respirátor třídy FFP 3, proto se v nich zdravotníci pohybují v ochranných oblecích ("skafandrech") a s dýchacím filtračním zařízením.

Nošení podomácku vyrobených roušek, ať se to kterémukoliv Šprýmulovi líbí a nebo ne, je nesmysl. Rouška před virem nechrání. Pro zastánce opačného názoru mám otázku - jak je možné, že viry rouškou ven "neprojdou", ale dovnitř ano? Přijde mně to jako protimluv, oxymóron. Proč Jaro by aerosol (heterogenní směs kapalných a nebo tuhých částic o rozměrech 10 nm až 10 mikrometrů) měla podléhat takovým zvláštním, fyzice odporujícím, "zákonům"? Některá opatření připomínají spíše medicínu Švejkova doktora Grýnštajna (no dobrá, Grünsteina), který všechny neduhy léčil klystýrem (někdy i dvojitým klystýrem), od souchotě až po choroby pajšlu, než opatření zkušeného epidemiologa…

Neexistuje studie, která by potvrzovala účinnost kutilských roušek. Na druhou stranu je však nutno přiznat, že neexistuje ani věrohodná studie o jejich neúčinnosti. Testům se prostě nikdo nevěnoval. Existuje např. pouze randomizovaná zkouška látkových masek z roku 2015 z Vietnamu (více tady ), ze které plyne, že pracovníci nemocnic s látkovou rouškou měli 13× vyšší pravděpodobnost onemocnění chřipkou než při použití jednorázové chirurgické roušky. Skupina používající látkové roušky měla také vyšší míru infekcí dýchacích cest než kontrolní skupina, která občas nosila chirurgické roušky podle standardní nemocniční praxe.

Při dlouhodobém nošení se pod rouškami, které si český lid vyráběl po nocích svépomocí, vytváří takové malé hnojiště, ideální podhoubí pro plísně a bakterie. Když jsem o tomto Jaro nebezpečí psal před měsícem, byl jsou považován za blázna. Po měsíci se o závadnosti roušek začíná stále více psát i v řadě českých médií (viz např. v článku "Nemoci z roušky "). A první vlaštovky se již objevují i ve velkých médiích hlavního proudu. Opět se nám v ČR podařilo "objevit" kolo.

Česká republika patří k zemím, které se vyznačují spíše totalitním smýšlením ala "Severní Korea", než liberálním smýšlením. Restrikce, restrikce a zase restrikce. Toto tvrzení dokládá skutečnost, že jsme jedinou zemí na světě, kde pod pohrůžkou vysokého peněžitého trestu je lidem přikázáno nosit něco, co není k dispozici, co nelze ani koupit (no, nyní již někde ano, hezky draho z "rouškomatu" nějakého "lidumila"). Něco, co vláda nedokázala zajistit. Ve skutečně demokratické zemi něco zcela nemyslitelného.

Příznivci rouškobraní neustále argumentují Itálií, Španělskem, Spojenými státy, Ruskem. Počty nakažených, počty obětí. Je to ovšem míchání jablek s hruškami. Každá země počítá nakažené a zemřelé s (na) čínskou chřipku podle jiné metodiky, každá ze zemí měla jinou "startovací čáru". Každá ze zemí také testuje tu více, tu méně. Těžko lze srovnávat New York, kde na každém čtverečním kilometru žije přes 10 000 lidí (!) a průměr v ČR, kde máme na čtvereční kilometr nějakých 134 obyvatel (Praha 2 538 obyv./km2). Tudíž naprosto odlišné podmínky pro komunitní šíření viru i virů…

Co například říkají čísla ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control) z 20.4.2020 v případě ČR a Švédska? 6 787 (14 385) nakažených, 188 (1 544) obětí, 2 200 (7 555) vyléčených? Nic moc srovnatelného. Jen to, že ve Švédsku je asi 2× více nakažených (testovaných nakažených) a 8× více obětí (zdánlivě). Podle nestejných metodik. Za zmínku jistě stojí, že křivky průběhu čínské chřipky mají podobný tvar v zemích s restrikcemi i bez plošných omezení.

Na první pohled hovoří výsledky v neprospěch Švédska. Jenže Švédsko se s nákazou pere o měsíc déle, Švédsko nepřijalo téměř žádná drastická opatření a nepohřbilo svou ekonomiku… Nevyhlásilo válku malým a středním podnikům, jak se tomu stalo v ČR a některých dalších zemích. Anočertu jsme již pomohli, je na čase pomoci i ostatním, kterým jsme zakázali činnost, zakázali podnikat. Někteří již nemají ani co do "huby". Když je krize, proč třeba nejedou úřady za poloviční mzdy? Úspor by se jistě dalo v přebujelém státním aparátu nalézt mnohem více.

Příkladem toho, že podomácku vyrobené roušky jsou nanic, je Dánsko. Dánsko, které zvládá krizi bez hadrů na "gzichtu" a dnes uvolňuje řadu opatření. Ke dni 19. dubna bylo v Dánsku evidováno 7 580 nakažených a 355 mrtvých s čínskou chřipkou. Dánské úřady hovořily výhradně o zdravotnických rouškách, ne o podomácku vyrobených. A nedoporučily nošení roušek. Nošení hadrových roušek by podle Dánů mohlo dokonce vyvolat falešný pocit bezpečí. Bylo také doporučeno, aby se lidé nepokoušeli vyrábět vlastní roušky. Hm, asi jsem více Dán…

A ještě jedna věc mě v dnešní době irituje. Ba přímo rozpaluje do běla. Takové ty prázdné plky, že svět bude po "koroně" jiný. A že tak nějak, samosebou, automaticky lepší. Blbost. Nebude. Tedy jiný bude, jiný je vlastně každý další den. Svět není přece statický, svět se neustále vyvíjí. Ale jiný, jako že lepší? Proč by měl. Jiný (lepší) nebyl ani po nákaze SARS (1), MERS, ebole. Lepší nebyl ani po válkách v Iráku, Libyi, Sýrii. Jiný, ve smyslu lepší, nebyl ani po finanční krizi z roku 2008. Proč by měl být tak zásadně jiný nyní. Ano, lidi se budou nějakou dobu bát cestovat, ale až zjistí, že nejhorší je smrt z vyděšení, rozjede se i, nyní stojící, masový turismus, který devastuje centra historických měst i cizí kultury.

Nesouhlasné reakce (nejen) k nošení roušek se ve stále větší míře objevují i v internetových diskusích. Dávám rouškobraně ne měsíc či dva, dávám ji čas do prvních dnů s opravdu letními teplotami. Je rozdíl sedět s hadrem na tlamě v kanceláři s pokojovou teplotou, plkat na nekonečných tiskových konferencích, a nebo s hadrem na tlamě vykonávat jakoukoliv fyzicky namáhavou činnost. Jen namátkou vybírám několik reakcí k tématu z různých online deníků hlavního proudu, ze kterých je cítit, že "morálka" již povážlivě ochabuje. A to ještě nemáme ani oněch +25 °C či více…

P. H., Praha
Pohled na COVID-19 a roušky z Thajska. Thajsko má 7x více obyvatel než ČR a přitom počet nakažených mají asi třetinu toho co má ČR. Z epidemiologického hlediska je celodenní látková maska na obličeji totální nesmysl. Valí nám šrouby do hlavy, protože nedokázali zajistit dostatek jednorázových ochranných pomůcek. Jak rouška provlhne, stane se semeništěm všech virů a bakterií, a pak ji sundáte, dotknete se kliky nebo zábradlí a virus si mne ruce. Nejvíc se mu daří na kovových površích, proto třeba tady v Thajsku desinfikují permanentně zábradlí, kliky a madla košíků, a jsou taky zavřené prostory s prodejem velkých kovových elektrospotřebičů, aby to lidi neohmatávali. Všude ale před tím sedí obsluha a můžete si spotřebič objednat s bezplatnou dodávkou domů.

quetzalogg
Nešel bych tak daleko, abych ty roušky zahodil, přece jen, na poště nebo v jiném těsném, uzavřeném místě mají (teď, v krizové situaci) smysl. Ale čím dál častěji se osměluji mít ten hadr stažený pod bradou, když jdu po ulici. Lituji, že jsem se spolu s celým národem nechal vybláznit k takovému fašounskému extrémismu, abych to nosil i v pustých uličkách, ze strachu před lidovými bonzáky.

K. K., Kralovice
Nikdo neví přesně co a jak. Co člověk to jiný průběh nemoci. Ale zdá se mi to asi nejpřesnější, protože kdyby se vir šířil, jak říkají američtí vědci, tak už bychom byli dávno nakaženi všichni a to nejsme. Logicky by museli jako první padnout prodavačky v supermarketech, lidé co jezdí MHD každý den do práce, ale není tomu tak. Myslím si, že německý expert má o rouškách pravdu, ale to si myslím jen sama za sebe.

P.S. 2.5.2020: Měli bychom se ptát, jaké mikrobiální zvěřince si lidé v šitých rouškách mnoho hodin pěstují, jak kontrolujeme jejich praní a žehlení… Jak se v nich cítí třeba astmatici a lidé s chronickou obstrukční chorobou plic?
Více na Je čas odrouškovat společnost, prohlašuje senátor Žaloudík. ‚Nejhorší ze všeho je smrt z vyděšení‘.

P.S.2, 5.5.2020: O servilitě Babišových médií a debilitě vlády i krizového štábu něco napovídá i tato reakce od německých sousedů: "K Vašemu tvrzení, že Německo podceňovalo roli roušek v omezení šíření nákazy, mělo nekonzistentní názory a že nyní německé úřady překvapivě tvrdí, že jsou užitečné. Jistě, z pohodlí české kotliny, kde se nošení roušek prakticky přes noc stalo div ne náboženstvím, by se mohlo zdát, že jsou všelékem a že kdo je nenosí je automaticky vyvrhelem společnosti… Patří dle mého názoru k zodpovědnému chování vlády, aby vyžadovala pouze dodržování takových pravidel, jež je sama schopna garantovat…" Více na http://blog.aktualne.cz.

P.S.3: 23.7.2020, podnětný názor z odborných kruhů (video)

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
škodlivost roušek (Jirka, 22.05.2020, 13:20 )
https://echo24.cz/a/SzXxT/jak-muze-skodit-rouska-tezce-se-v-ni-dycha-a-zpusobuje-ekzem-rikaji-lekari?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu


Další související články, mohlo by vás zajímat

Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Z posledních článků vybíráme

15.4.2020 / René Nakládal
Tip na výlet · Luhačovické toulky: Luhačovice - největší moravské lázně

Lázeňské město Luhačovice se zcela oprávněně pyšní označením největších moravských lázní. Při pomyšlení na toto malebné místo mnoho z nás napadá myšlenka na dva nejznámější prameny Vincentka a Ottovka. Unikátní …

14.4.2020 / Otakar Brandos
Příroda · Útoky medvěda hnědého na člověka: obranné útoky, útoky medvěda se změněným chováním a predační útoky

Útoky medvěda hnědého (Ursus arctos) na člověka jsou v Karpatech sice spíše výjimečné, ale čas od času k nim dochází. Tyto medvědí útoky lze rozdělit do tří kategorií: obranné (defenzivní), útoky medvěda se změněným …

8.4.2020 / Jozef Cyprich
Blog · Suvenírové bankovky alebo tradičné suvenírové predmety nestačili

Vrátili ste sa z návštevy turisticky či inak zaujímavého miesta, pricestovali ste z cudziny? Ak áno, určite ste si okrem zážitkov a fotografického materiálu priniesli aj niečo, čo vám bude navštívené miesto dlho pripo …

7.4.2020 / Otakar Brandos
Blog · Rouškaři, rouškpráskači, rouškstapo a rouškopati: Rouškařem rychle a snadno? Výbuch solidarity a nebo vyhřeznutí těch nejhorších charakterů?

Jaro je již v plném proudu. Za současné karantény je to však jaro trochu podivné. Byť příroda je stejná jako vloni a nadechuje se k rozkvětu. Naše společnost se ale potácí odezdi ke zdi. Zatímco se před necelými třemi …

5.4.2020 / Jozef Cyprich
Cestování · Monako - kniežatstvo na Azúrovom pobreží

Najhustejšie zaľudnený a po Vatikáne druhý najmenší štát na svete... Slávne a na starom kontinente najstaršie kasíno... Spoločenské aféry kniežat a princezien... Preteky áut Formule 1 a IRC... Rezidencie a jachty …

3.4.2020 / Ondřej Havelka
Cestování · Cestování a káva: kofeinové rauše v různých kulturách a kávovník jako biblický strom poznání dobrého a zlého (2)

Arabové si svůj přístup ke kávě založili na velmi jemném mletí (což zajistí lepší a silnější extrahování a vytáhne z kávy maximum esence) a přidávání koření, nejčastěji kardamonu, ovšem také vanilky, skořice …

26.3.2020 / Jozef Cyprich
Tip na výlet · Bradlové pásmo: významné skaly v údolí Bielej vody

Údolie Bielej vody, alebo tiež Púchovská dolina, predĺžením až k Lyskému priesmyku oddeľuje Javorníky od Bielych Karpát. Až sem zasahuje bradlové pásmo tiahnuce sa po obidvoch stranách Váhu, výsledkom čoho sú odhalené …

24.3.2020 / Otakar Brandos
VHT · Cima di Entrelor, túra za kozorožci a kamzíky v Národním parku Gran Paradiso

Cima di Entrelor (3 430 m) v Národním parku Gran Paradiso v italských Grajských Alpách není krásou ani výškou nijak výjimečný kopec. Cima Entrelor je hora turisticky naopak spíše nezajímavá, byť leží v ostrém skalním hřebe …

22.3.2020 / Otakar Brandos
Turistika · Koruna Súlovských skal: přes Obrovskou bránu pod Bradu a přes Gotickou bránu na Súlovský hrad, Manínska tiesňava a Bosmany / Fotogalerie k článku / Fotogalerie č. 2 k článku

Súlovské skály jsem v loňském roce navštívil jen dvakrát. A vždy jen letmo. O to více jsem se těšil na letošní Velikonoce, kdy jsem chtěl do Súlovských vrchů vyrazit s dcerou v plné polní. Na hezký třídenní trek. Bohužel nezbývá než …

20.3.2020 / Josef Hebr
Turistika · Semmering: unikátní horská železnice v Rakousku je nejstarší horskou dráhou světa

Přiznávám, že země našich sousedů, Rakousko, mi přirostlo k srdci. Všichni tušíte proč. Nádherné majestátné hory se svými národními parky, veletok Dunaj a jeho přítoky, bohatá historie a k ní patřící fascinující památky a …

19.3.2020 / Otakar Brandos
Hrady · Nejvýše položené hrady na Slovensku: 10 (20) nejvýše položených slovenských hradů

Které ze slovenských hradů jsou nejvýše položené? Odborná literatura zhusta zmiňuje první z tří nejvýše položených hradů na Slovensku. Ale který z hradů na území dnešního Slovenska zaujímá v případě nad …

Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist