Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 14.9.2020 , svátek má
Treking > Vesmír > V atmosféře Venuše byly nalezeny možné stopy života

V atmosféře Venuše byly nalezeny možné stopy života

Objev fosfanu v oblacích planety

14.9.2020 | ESO2015
Vizualizace planety Venuše

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev vzácné molekuly - fosfanu - v oblacích planety Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká ve větším množství pouze průmyslově nebo činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku. Vědci po desetiletí spekulují o tom, že horní patra oblačnosti na planetě Venuši by mohla poskytovat domov mikroorganismům volně poletujícím vysoko nad rozpáleným povrchem - ovšem za cenu tolerance k vysoké kyselosti okolního prostředí. Detekce fosfanu by mohla ukazovat na přítomnost takového mimozemského atmosférického života.

"Když jsme uviděli náznak přítomnosti fosfanu ve spektru Venuše, byl to pro nás šok", říká vedoucí týmu Jane Greaves (Cardiff University, UK), která si jako první povšimla nenápadné spektrální čáry zaznamenané při pozorováních provedených pomocí teleskopu JCMT (James Clerk Maxwell Telescope, provozuje East Asian Observatory, Havaj).

Vizualizace planety Venuše

Potvrzení tohoto objevu však vyžadovalo použití ještě citlivějšího zařízení - pětačtyřiceti antén radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile, jehož evropským partnerem je ESO. Obě pozorování Venuše byla provedena na vlnové délce elektromagnetického záření asi 1 mm, tedy mnohem delší, než má viditelné světlo, na které je citlivé lidské oko. Z povrchu Země je možné toto záření efektivně pozorovat pouze teleskopy umístěnými ve vysoké nadmořské výšce.

Mezinárodní tým, který je složen z vědců ze Spojeného království, Spojených států a Japonska, odhaduje, že fosfan (phosphine, plyn složený z vodíku a fosforu) se v oblacích Venuše vyskytuje v malých koncentracích - pouze asi 20 molekul z miliardy.

Vědci na základě svých dat provedli výpočty, aby zjistili, zda pozorované množství fosfanu může pocházet z přirozených nebiologických procesů probíhajících na planetě. Uvážili řadu možností včetně vlivu slunečního záření, minerálů vyzdvižených prouděním z povrchu, vulkanické činnosti nebo blesků, ale žádný ze zkoumaných procesů nedokáže ani zdaleka produkovat fosfan v požadovaném objemu. Ukázalo se, že známé nebiologické zdroje jsou schopné dodat nanejvýš jednu desetitisícinu pozorovaného množství.

Fosfan detekován v atmosféře Venuše

Jak uvádějí členové vědeckého týmu, aby pozemské organismy vytvořily množství fosfanu, jaké na Venuši pozorujeme, stačilo by, aby pracovaly asi jen na 10 % své maximální produktivity. Je známo, že bakterie na Zemi tento plyn produkují: z minerálů nebo biologického materiálu přijímají fosforečnany (fosfáty) i vodík a nakonec vylučují fosfan. Jakékoliv organismy na Venuši by se pravděpodobně značně odlišovaly od svých příbuzných na Zemi, ale stejně jako na naší planetě by i na Venuši mohly být producentem fosfanu přítomného v atmosféře.

Jakkoli se objev fosfanu v oblacích Venuše může zdát překvapivý, vědci jsou si svým pozorováním jisti. "Velmi se nám ulevilo, ale podmínky na stanovišti ALMA v době, kdy byla Venuše ve vhodné pozici vzhledem k Zemi, byly pro následná pozorování velmi dobré. Zpracování dat však bylo poněkud obtížné. ALMA totiž obvykle nepozoruje jemné efekty u velmi jasných zdrojů, jakým je Venuše", popisuje členka týmu Anita Richards (UK ALMA Regional Centre a University of Manchester). "Nakonec jsme zjistili, že obě observatoře skutečně zaznamenaly totéž - slabou absorpční čáru na správné vlnové délce příslušící fosfanu. Molekuly jsou osvětlovány zespoda teplejšími oblaky ležícími níže," dodává Jane Greaves, vedoucí studie publikované v prestižním vědeckém časopise Nature Astronomy.

Další členka týmu Clara Sousa Silva (Massachusetts Institute of Technology, USA) zkoumala plyn fosfan jako "biosignaturu" organismů nevyužívajících kyslík na exoplanetách, protože běžné chemické procesy ho produkují v tak nepatrném množství. K objevu doplňuje: "Nalezení fosfanu na Venuši, to byl nečekaný bonus. S objevem vyvstává řada otázek, především, jak by tam mohly nějaké organismy přežít. Na Zemi mohou někteří mikrobi snést asi až 5% kyseliny v okolním prostředí, ale oblaky na Venuši tvoří prakticky pouze kyselina."

Vizualizace povrchu a atmosféry planety Venuše

Členové týmu se domnívají, že jejich objev je skutečně významný, protože jsou schopni vyloučit řadu alternativních způsobů tvorby fosfanu. Na druhou stranu uznávají, že potvrzení přítomnosti "života" vyžaduje mnoho další práce. Ačkoliv teplota ve vysokých vrstvách oblačnosti Venuše se pohybuje kolem příjemných 30 °C, jedná se o neuvěřitelně kyselé prostředí - oblaka tvoří z 90 % kyselina sírová, což představuje vážný problém pro jakýkoliv mikroorganismus, který by zde chtěl přežít.

Leonardo Testi, astronom ESO a manažer operací evropské části projektu ALMA (na této studii se nepodílel) objev komentuje: "Nebiologická produkce fosfanu na Venuši je na základě našeho současného chápání fosfanové chemie v atmosférách kamenných planet v podstatě vyloučena. Potvrzení existence života v atmosféře Venuše by však byl opravdový průlom v astrobiologii. Proto je nezbytné prověřit tento vzrušující výsledek teoreticky i pozorováním a vyloučit možnost, že fosfan může mít na kamenných planetách i odlišný chemický původ, než je tomu na Zemi."

Další pozorování Venuše i kamenných exoplanet mimo Sluneční soustavu, také pomocí budoucího obřího dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope), by mohla pomoci najít odpověď na otázku, jak zde může fosfan vznikat, a přispět tak ke hledání známek života mimo planetu Zemi.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku "Phosphine Gas in the Cloud Decks of Venus", který byl zveřejněn v prestižním vědeckém časopise Nature Astronomy.

Složení týmu: Jane S. Greaves (School of Physics & Astronomy, Cardiff University, UK [Cardiff]), Anita M. S. Richards (Jodrell Bank Centre for Astrophysics, The University of Manchester, UK), William Bains (Department of Earth, Atmospheric, and Planetary Sciences, Massachusetts Institute of Technology, USA [MIT]), Paul Rimmer (Department of Earth Sciences a Cavendish Astrophysics, University of Cambridge a MRC Laboratory of Molecular Biology, Cambridge, UK), Hideo Sagawa (Department of Astrophysics and Atmospheric Science, Kyoto Sangyo University, Japonsko), David L. Clements (Department of Physics, Imperial College London, UK [Imperial]), Sara Seager (MIT), Janusz J. Petkowski (MIT), Clara Sousa-Silva (MIT), Sukrit Ranjan (MIT), Emily Drabek-Maunder (Cardiff a Royal Observatory Greenwich, London, UK), Helen J. Fraser (School of Physical Sciences, The Open University, Milton Keynes, UK), Annabel Cartwright (Cardiff), Ingo Mueller-Wodarg (Imperial), Zhuchang Zhan (MIT), Per Friberg (EAO/JCMT), Iain Coulson (EAO/JCMT), E'lisa Lee (EAO/JCMT) a Jim Hoge (EAO/JCMT).

Známky fosfanu ve spektru Venuše

Doprovodný článek některých spoluautorů této práce s názvem "The Venusian Lower Atmosphere Haze as a Depot for Desiccated Microbial Life: A Proposed Life Cycle for Persistence of the Venusian Aerial Biosphere" byl publikován v srpnu 2020 v časopise Astrobiology. Další studie s blízkým vztahem k tématu s názvem "Phosphine as a Biosignature Gas in Exoplanet Atmospheres", opět z dílny některých spoluautorů tohoto článku, byla ve stejném časopise zveřejněna již v lednu 2020.

Astronomická observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je mezinárodním partnerským projektem organizací ESO, NSF (US National Science Foundation) a NINS (National Institutes of Natural Sciences) v Japonsku ve spolupráci s Chilskou republikou. ALMA je za členské státy financována ESO, NSF ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada) a NSC (National Science Council of Taiwan) a NINS ve spolupráci s AS (Academia Sinica) na Taiwanu a KASI (Korea Astronomy and Space Science Institute) v Koreji. Výstavba a provoz observatoře ALMA jsou ze strany Evropy řízeny ESO, ze strany Severní Ameriky NRAO (National Radio Astronomy Observatory), která je řízena AUI (Associated Universities, Inc.), a za východní Asii NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). Spojená observatoř ALMA (JAO, Joint ALMA Observatory) poskytuje jednotné vedení a řízení stavby, plánování a provoz teleskopu ALMA.

Radioteleskop JCMT (James Clerk Maxwell Telescope) s průměrem antény 15 m je největším jednoprvkovým astronomickým teleskopem světa navrženým pro práci v oboru submilimetrového elektromagnetického záření. Vědci ho využívají k výzkumu Sluneční soustavy, prachu a plynu v planetárních systémech či v mezihvězdném prostoru, vyvinutých hvězd a vzdálených galaxií. Nachází se ve vědeckém parku na hoře Mauna Kea (Havaj) v nadmořské výšce 4 092 m. Teleskop JCMT provozuje Východoasijská observatoř (East Asian Observatory) jménem řady spolupracujících institucí NAOJ, ASIAA, KASI, CAMS a také National Key R&D Program (Čína). Dodatečnou finanční podporu poskytují STFC a spolupracující univerzity ve Spojeném království a Kanadě.

Odkazy

Kontakty

Soňa Ehlerová
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Jane Greaves (study author)
Cardiff University
Cardiff, UK
Email: GreavesJ1@cardiff.ac.uk

Anita Richards (study author)
UK ALMA Regional Centre and University of Manchester
Manchester, UK
Email: a.m.s.richards@manchester.ac.uk

Clara Sousa Silva (study author)
Massachusetts Institute of Technology
Cambridge, USA
Tel.: +1 617 253 6283
Email: cssilva@mit.edu

Leonardo Testi (contact for independent comment on the study)
European Southern Observatory
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6541
Email: ltesti@eso.org

Dave Clements (study author)
Imperial College
London, UK
Email: d.clements@imperial.ac.uk

Paul Rimmer (study author)
University of Cambridge
Cambridge, UK
Email: pbr27@cam.ac.uk

William Bains (study author)
Massachusetts Institute of Technology
Cambridge, USA
Email: bains@mit.edu

Bárbara Ferreira
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: pio@eso.org

Reklama

Z posledních článků vybíráme

2.9.2020 / Lea Vargovčíková
Trek · Grónsko - za Inuity, polárními psy a jedovatou kytkou: Arctic Circle Trail (1)

Trasa Arctic Circle Trail v Grónsku je považována za jeden z nejlepších výletů na dlouhou vzdálenost. Stezka se táhne téměř 200 kilometrů od okraje ledovce poblíž Kangerlussuaqu k rybářskému městečku …

1.9.2020 / Otakar Brandos
Trek · Dva dny Keprnickou hornatinou s širákem na Šeráku: Červená hora, Rudohorské vodopády, Keprník a Vozka (1) / Fotogalerie k článku

Poslední srpnový týden počasí turistice příliš nepřálo, ale dvoudenní skulinku se slunečným počasím jsme přece jen chytli. Jizerské hory nebo Slovensko neměly na tak krátkou dobu valného smyslu, takže nakonec míříme s …

18.8.2020 / Otakar Brandos
Turistika · Lysá hora a Masarykovo údolí, 20kilometrový okruh přes Čupel a Zimný v Moravskoslezských Beskydech / Fotogalerie k článku

Neuběhlo ani 14 dnů a stojím opět na úpatí Lysé hory, nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd. Část túry bude sice opakováním z minula, druhá půle ale povede novou trasou. Přes Masarykovo údolí. Hezký okruh od …

17.8.2020 / Otakar Brandos
Blog · Klima v holocénu (starším, středním, mladším): klimaalarmistické předpovědi se zřejmě mýlí aneb neplatná skleníková hypotéza

Klima v holocénu, tedy v období po skončení poslední doby ledové do současnosti, nebylo zdaleka tak neměnné a vyrovnané a s menšími amplitudami výkyvů, než jak se klimaalarmisté snaží vykládat. I v tomto teplém období …

12.8.2020 / Otakar Brandos
Tipy na výlet · Trojmezí na Hrčavě, tip na výlet na česko - slovensko - polském pomezí

Trojmezí na Hrčavě je oblíbeným turistickým cílem. Svědčí o tom skutečnost, že v okolí trojmezí u Hrčavy vyrostla řada nových objektů. Ať již na české straně a nebo na straně polské. Stavěno bylo především díky dota …

5.8.2020 / Václav Vágenknecht
Trek · Bradla a hrady Bílých Karpat, trek přes Bílé Karpaty a Javorníky do Pulčínských skal

Oblast Bílých Karpat se táhne v délce zhruba osmdesáti kilometrů po hranicích mezi Českou a Slovenskou republikou, přičemž v obou státech se jedná o chráněné území. Ačkoliv jsme tehdy tvořili ještě společný stát, na naší …

4.8.2020 / Martin Zapletal
Trek · Z Javorníku do Trutnova: 13denní vandr přes Rychlebské hory, Jeseníky, Orlické hory a Jestřebí hory (2)

Po odbočení z červené a sestoupení pod úroveň 1 000 m jsme se dostali z mlžného lesa. Hned bylo lépe, červená vedla dále po hřebeni v mlze. Dostali jsme se na asfaltovou úboční cestu vedoucí směr Horní Morava. Šli jsme po této …

3.8.2020 / Otakar Brandos
Hrady · Cornštejn, pozoruhodná ukázka středověkého fortifikačního stavitelství nad meandrujícím tokem Dyje

Hrad Cornštejn představuje pozoruhodnou ukázku středověkého fortifikačního stavitelství nad meandrujícím tokem řeky Dyje na jihozápadní Moravě a při hranicích s Rakouskem. Hrad Cornštejn byl postaven …

24.7.2020 / Otakar Brandos
Vesmír · Kometa C/2020 F3 (NEOWISE): Návštěva ledové krásky z periferie Sluneční soustavy a úžasná podívaná na noční obloze, která se bude opakovat až za 6 700 let

Noční obloze v současnosti kraluje jasná kometa C/2020 F3 (NEOWISE), která je nyní snad nejfotografovanějším objektem nad našimi hlavami. Kometa NEOWISE je neodolatelným lákadlem nejen pro profesionální astronomy …

21.7.2020 / Martin Zapletal
Trek · Ilha de Madeira - ostrov dřeva aneb cesta ostrovem tam a zase zpátky (1) / Fotogalerie k článku

Madeira. Na tento ostrov jsem se chtěl už dlouho podívat. Hornatý, srázný, plný kvetoucích rostlin, příjemných lidí a hlubokých lesů. Už dříve jsem z různých dokumentů zachycoval střípky o Madeiře, které se mi …

18.7.2020 / Otakar Brandos
Turistika · Česká Kanada: okruh ze Slavonic po stopách grázla - túra okolo pevností a rybníků ke Graselově sluji / Fotogalerie k článku

Česká Kanada představuje nevšední oblast se zachovalou přírodou, množstvím rybníků, skal a roztroušených balvanů i četných kulturních památek. Pojmenování Česká Kanada patrně použil jako první jindřichohradecký rodák …

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Beskydy, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Šumava, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist