Velká rudá skvrna (GRS) Jupiteru na časosběrném filmu pořízeném Hubbleovým teleskopem

Nová pozorování HST, shromážděná během 90 dnů od prosince 2023 do března 2024, odhalují, že GRS není tak stabilní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nedávná zjištění ukazují, že Velká rudá skvrna se třese jako miska želatiny. Kombinované snímky z HST umožnily astronomům sestavit časosběrný film s chováním GRS.

Astronomové vědí, že se rychlost pohybu v zeměpisné délce mírně mění, neočekávali však, že GRS bude pulzovat. Astronomové poprvé využili správné zobrazovací kadence Velké rudé skvrny a zjistili, že skvrna nejen osciluje, pravidelně mění svou velikost, ale že zároveň s tím se pohybuje rychleji a nebo naopak pomaleji. Toto chování je neočekávané a v současné době neexistují žádná hydrodynamická vysvětlení tohoto jevu.

Hubble monitoruje Jupiter a další vnější planety Sluneční soustavy každý rok prostřednictvím programu Outer Planet Atmospheres Legacy (OPAL) vedeného Simonem, ale tato pozorování pocházela z programu věnovaného GRS. Pochopení mechanismů největších bouří ve Sluneční soustavě staví teorii hurikánů na Zemi do širšího kosmického kontextu, který by mohl být aplikován k lepšímu pochopení meteorologie na planetách obíhajících kolem jiných hvězd.

Simonův tým použil HST k přiblížení GRS pro detailní pohled na jeho velikost, tvar a jakékoli jemné změny barev. Zjistil, že se spousta věcí mění ze dne na den. Například pozorování v ultrafialovém světle ukazují, že zřetelné jádro této obří Jupiterovy bouře je nejjasnější, když Velká rudá skvrna ve svém oscilačním cyklu dosahuje největší velikosti. To poukazuje na menší absorpci zákalu v horních vrstvách atmosféry.

Jak se GRS zrychluje a nebo zpomaluje, tlačí se proti větrným proudům na sever a na jih od něj. Je to podobné jako u sendviče, kde jsou plátky chleba nuceny se vyboulit, když je uprostřed příliš mnoho náplně. Nebo je lze přirovnat k Neptunu, kde tmavé skvrny mohou být divoce unášeny v zeměpisné šířce bez silných tryskových proudů, které by je udržely na místě. Velká rudá skvrna Jupiteru byla zadržena v jižní zeměpisné šířce a uvězněna mezi tryskovými proudy.

Tým sledoval zmenšování GRS od začátku programu OPAL před 10 lety. Předpovídají, že se bude zmenšovat i nadále. Do doby, než získá stabilní, méně protáhlý tvar. Tým badatelů předpovídá, že se velikost Velké rudé skvrny pravděpodobně stabilizuje, ale zatím ji HST pozoroval pouze jeden oscilační cyklus. Tým také doufá, že v budoucnu by další časosběrné snímky s vysokým rozlišením z HST mohly identifikovat další Jupiterovy parametry, které by mohly být základní příčinou oscilací Velké rudé skvrny.

• Zdroj: Hubble takes new look at Jupiter's Great Red Spot

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.