Poslední aktualizace: 7.6.2022 |
Treking > Vesmír > Proč mají planety Uran a Neptun tak rozdílné barvy atmosfér, přestože jsou téměř stejně velké?
Proč mají planety Uran a Neptun tak rozdílné barvy atmosfér, přestože jsou téměř stejně velké?Otázku pomáhá zodpovědět teleskop Gemini North7.6.2022 | Otakar Brandos
Ačkoliv mají planety Uran a Neptun podobnou velikost, hmotnost i chemické složení atmosféry, přesto se jejich vzhled ve viditelném světle významně liší. Zatímco Neptun má výrazně modrou barvu, Uran má jen světle azurovou barvu. Astronomové nyní přišli s vysvětlením, proč mají tyto planety tak rozdílný vzhled. ![]() |
|
Na pomoc si vzali dalekohled Gemini North a Hubbleův kosmický teleskop pracující i v infračerveném oboru spektra. Na základě pozorování sestavili atmosférický model, který dobře odpovídá pozorováním obou planet. Tento model odhaluje, že za rozdílnými barvami stojí rychlost proudění a s tím související množství metanového zákalu, jakéhosi "smogu" či oblačnosti v atmosférách obou planet. Nový výzkum naznačuje, že koncentrace oparu (aerosolu) je na Uranu mnohem vyšší než je tomu u podobné vrstvy u Neptunu. Tato vrstva "vyběluje" vzhled Uranu mnohem více, než je tomu u Neptunu. Tento efekt "bělení" je podobný tomu, jak oblačnost "zplošťuje" spektrální charakteristiky v atmosférách exoplanet. Pokud by zákalu (oblačnosti) bylo v atmosférách obou planet stejně, vypadaly by obě planety podobně. Červené barvy rozptýleného slunečního světla jsou mnohem lépe absorbovány molekulami metanu, než třeba molekulami dusíku a kyslíku v atmosféře na Zemi. Tento proces, označovaný jako Rayleighův rozptyl, způsobuje, že zemská obloha má modrou barvu. Rayleighův rozptyl se totiž více uplatňuje na kratších, tedy modřejších vlnových délkách. ![]() Nový model atmosfér Uranu a Neptunu vychází z modelu, který vyvinul tým vedený Patrickem Irwinem, profesorem na Oxfordské univerzitě, k popisu aerosolových vrstev v atmosférách Uranu a Neptunu. Aerosol je suspenze drobných kapiček a plynu. Na naší Zemi jej tvoří například saze, kouř, mlha. Na Uranu a Neptunu jsou za vznik aerosolu zodpovědné částice slunečního záření, které způsobují fotochemické reakce při interakci s částicemi jejich atmosfér. Předchozí modely vycházely jen ze studií horních vrstev atmosfér. A jen na určitých vlnových délkách. Nový model bere v potaz více vrstev atmosféry a pozorování v mnohem širším rozsahu spektra. Nový model tak zahrnuje i částice v hlubších vrstvách atmosfér, o kterých se dříve předpokládalo, že obsahují pouze mračna z metanu a sirovodíku. Nový model atmosfér se nyní skládá ze tří vrstev aerosolů v různých výškách. Nejhlubší vrstvou je vrstva, která je označována jako Aerosol-1. Je silná a složená ze směsi sirovodíkového ledu a částic z fotochemických reakcí způsobených slunečním zářením. Horní vrstva (Aerosol-3) se podobá střední vrstvě, je ale slabší. Klíčovou vrstvou, která ovlivňuje barvy atmosfér obou planet, je střední vrstva (Aerosol-2). Tato vrstva je u Uranu silnější než na Neptunu. Tým má podezření, že metanový led kondenzuje na částicích v této vrstvě, které pak padají hlouběji do atmosféry v podobě metanového sněhu. A jelikož atmosféra Neptunu je mnohem turbulentnější než ta na Uranu, jsou metanové částice na Neptunu mnohem rychleji rozptylovány a promíchávány. A právě to má za následek, že je Neptun modřejší než Uran. Tento nový model také pomáhá vysvětlit tmavé skvrny, které jsou občas viditelné na Neptunu i Uranu, byť na Uranu mnohem méně. Astronomové si existence těchto tmavých skvrn byli vědomi již dávno, avšak nevěděli, která z vrstev atmosféry je za tyto tmavé skvrny zodpovědná. Líbil se vám tento článek? |