Tychonova supernova
Chandra zdokumentovala pohyb trosek po hvězdné explozi (animace pohybu)
13.5.2016 | Otakar Brandos, foto NASA / CXC / GSFC / B. Williams, DSS, NSF / NRAO / VLATychonova supernova vzplála na pozemské obloze již v roce 1572. Supernova
byla viditelná i na denní obloze. Pojmenována je po dánském hvězdáři Tycho de Brahe,
jenž tuto novou hvězdu pozoroval.
Dnes je progenitor (bílý trpaslík) Tychonovy
supernovy (supernova typu Ia) nepozorovatelný.
Přesto ve vesmíru supernova zanechala svou stopu v podobě pozůstatků po této grandiózní
hvězdné explozi, které nám zviditelňují oka observatoří Chandra, VLA a mnoha dalších.
Explozí supernovy vymrštěná látka se rozpíná obrovskou rychlostí a stále je ohřívána
rázovými vlnami. Díky tomu obálka po explozi silně září v rentgenovém světle. Astronomové
se proto rozhodli využít data, která pořídil satelit Chandra v rozmezí let 2000 až 2015
a vytvořili nejdelší film evoluce rentgenového záření pozůstatku po Tychonově supernově.
Čtěte také: Supernovy, oslňující
kosmické ohňostroje ohlašující zánik hvězd
Působivá animace ukazuje, že expanze pokračuje i 450 let po výbuchu supernovy, která
se nacházela asi 10 000 světelných let od
Země. Data autoři animace zkombinovali s pozorováními
na rádiových vlnách, které zároveň zjistit, že centrum výbuchu je posunuto vůči geometrickému
středu asi o 10 % průměru expandujícího pozůstatku.
Díky těmto datům mohli astronomové také změřit rychlost rozpínání obálky. Přestože
je přibližně kruhová, existují velké rozdíly v rychlosti rázové vlny v různých oblastech.
Rychlost rozpínání pravé a dolní části je zhruba 2× vyšší než v levé a horní části slupky.
Tyto rozdíly šíření rázové vlny jsou způsobeny rozdíly v hustotě plynu obklopujícího
pozůstatek po supernově. Maximální rychlost dosahuje asi 19 miliónů km / h, tedy nějaké
2 % rychlosti světla.
Další související články:
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru nese označení R136a1
+ Solární konstanta. Konstanta, která je proměnná - hodnota solární (sluneční) konstanty
+ Neutron jako nestabilní nukleon
+ Elektron je nejlehčí elementární částice
+ Jarní souhvězdí, které hvězdy vidíme na jaře?
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Procházka letní hvězdnou oblohou
+ Co jsou to hvězdy? Ze života hvězd
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Hvězda s chvostem, neočekávaný objev
+ Cirkumpolární neboli nezapadající souhvězdí
+ Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
+ Drama vzniku hvězd detailním pohledem
|
