2020 XL5, největší ze známých Trojanů (asteroidů) planety Země, má v průměru asi 1,2 km

Trojani jsou tělesa sdílející oběžnou dráhu s planetou. Jsou soustředěny v jednom z tzv. Lagrangeových bodů, kde se ruší gravitační vlivy planety a Slunce. V jednom z takovýchto bodů byl před pár dny zaparkován např. nový kosmický teleskop Jamese Webba (JWST). Trojani se mohou nacházet pouze v bodech L4 a L5. První dosud známý trojský asteroid planety Země se nachází v L4.

Je známo, že i některé z dalších planet Sluneční soustavy mají své Trojany, ale asteroid 2020 XL₅ je teprve druhým známým Trojanem Země. U planety Jupiter astronomové dodnes objevili asi 5 000 Trojanů. K jejich průzkumu navíc nedávno odstartovala kosmická sonda Lucy. Další ze známých trojských asteroidů mají planety Venuše, Mars, Uran a Neptun.

Když byl objeven 2020 XL₅, jeho dráha nebyla dostatečně známá, aby bylo možné soudit, jde-li o blízkozemní asteroid protínající dráhu Země a nebo zda jde o skutečného Trojana. Měření teleskopem SOAR byla natolik přesná, že se tým Santana-Ros mohl pokusit nalézt tento objekt na archivních snímcích pořízených v letech 20212 až 2019 kamerou DECam na 4metrovém teleskopu Victor M. Blanco v Chile.

Data SOAR umožnila provést první fotometrickou analýzu objektu. Ta odhalila, že 2020 XL₅ je pravděpodobně asteroid typu C. Tyto asteroidy s vysokým obsahem uhlíku jsou velice tmavé a jsou nejběžnějším typem asteroidů ve Sluneční soustavě. Měření jeho dráhy také ukázala, že tento Trojan nezůstane v L4 navždy. Stabilní ve své poloze zůstane po dobu dalších nejméně 4 000 let, ale pak v důsledku slapových sil z L4 unikne, aby se mohl toulat vesmírem sám.

Asteroidy 2020 XL₅ a 2010 TK₇ rozhodně nemusí být v L4 (nebo L5) samy. Může existovat mnohem více zemských Trojanů. Ti dosud objeveni nebyli, protože se na obloze pohybují v blízkosti Slunce, 60° před (a nebo za) Zemí. Viz úvodní grafika. To znamená, že hledání a pozorování zemských Trojanů musí být prováděno krátce před východem a nebo po západu Slunce, kdy je dalekohled namířen blízko k obzoru. To má za následek špatné pozorovací podmínky, neboť světelný paprsek musí procházet přes vůbec nejsilnější vrstvu atmosféry. A k tomu všemu jsou naneštěstí právě tato pozorování nejvíce ovlivňována rostoucím počtem satelitních konstelací.

Objev Trojanů však za tu námahu stojí. Protože jsou z primordiálního materiálu pocházejícího z dob zrodu naší Sluneční soustavy, mohly by obsahovat některé ze stavebních kamenů, které formovaly i naší planetu. Jsou tak atraktivními cíli pro budoucí vesmírné mise. A podaří-li se objevit Trojany s oběžnými dráhami s nižším sklonem, mohly by být dokonce vhodnějšími základnami pro pokročilý průzkum Sluneční soustavy než nás Měsíc.

• Zdroj: Data from NSF's NOIRLab Show Earth Trojan Asteroid Is the Largest Found

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.