Sharpless 2-54, Orlí mlhovina i mlhovina Omega se nacházejí asi 7 000 světelných let od nás. První dvě na obloze nalezneme v souhvězdí Hada, zatímco třetí se již promítá do souhvězdí Střelce. Tato oblast Mléčné dráhy je bohatá na mohutné oblaky materiálu pro tvorbu nových hvězd. Trojice mlhovin ukazuje, ve kterých místech došlo v oblacích ke shlukování hmoty a jejímu kolapsu do podoby nových hvězd. Záření produkované nově zrozenými hvězdami pak přinutilo okolní plyn, aby svítil, což dává oblakům typický červený odstín charakteristický pro oblasti bohaté na vodík.
Čtěte také: Cesta do středu naší Galaxie, pohled do srdce Mléčné dráhy
Dva z objektů na tomto záběru byly objeveny podobným způsobem. Astronomům se nejprve podařilo nalézt jasné hvězdokupy vývojově spojené s mlhovinou Sharpless 2-54 i Orlí mlhovinou a teprve následně identifikovali mohutné, ale relativně slabé, oblaky plynu, které je obklopují. V případě Sharpless 2-54 objevil hvězdokupu britský astronom William Herschel v roce 1784. Hvězdokupa sama nese katalogové označení NGC 6604 a nachází se v levé části mlhoviny. S ní spojený velmi slabý oblak plynu byl neznámý až do 50. let 20. století, kdy si jej na fotografiích v atlasu oblohy National Geographic-Palomar Sky Atlas všiml Americký astronom Stewart Sharpless.
Orlí mlhovina nemusela na rozpoznání celé své krásy čekat tak dlouho. Její jasnou hvězdokupu (dnes známou jako NGC 6611) objevil švýcarský astronom Philippe Loys de Chéseaux v roce 1745 nebo 1746. O několik desetiletí později pozoroval stejné místo na obloze slavný francouzský pozorovatel Charles Messier a ve svých záznamech zdokumentoval i okolní mlhovinu, kterou zanesl do svého katalogu nehvězdných objektů pod číslem 16 (M 16, Messier 16).
V případě mlhoviny Omega pozoroval Philippe Loys de Chéseaux dokonce i nápadnou záři v okolí a správně ji identifikoval jako mlhovinu již v roce 1745. Jeho atlas nebeských objektů se však mezi soudobými astronomy výrazněji nerozšířil, a tak mlhovinu Omega nezávisle nalezl v roce 1764 Charles Messier a ve svém populárním katalogu ji přiřadil číslo 17 (M 17, Messier 17).
Pozorování, ze kterých byl vytvořen tento záběr, byla získána pomocí dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope), který pracuje na observatoři Paranal v Chile. Výsledná barevná fotografie vznikla jako mozaika desítek snímků, přičemž každý jednotlivý záběr z kamery OmegaCAM pracující na dalekohledu VST má rozlišení 265 megapixelů. Výsledný obrázek, který vyžadoval dlouhé a pečlivé zpracování dat, má celkové rozlišení 3,3 gigapixelů a jedná se o jeden z největších snímků, jaké ESO zveřejnila.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.